| Papanopa | 
 |
(28.3.2010 17:28:22) On byl moje první láska, chodili jsme spolu v 18 asi dva roky. Moc si už nepamatuju, proč jsme se rozešli, já pak odjela do Anglie a zůstala tam 8 let. Teď jsem se vrátila, už s manželem a dvěma dětmi, do svého rodného města. Bylo to jak ze špatné telenovely, šla jsem s mladším dítětem, blbli jsme na chodníku, a skoro jsem ho porazila. Když jsem se zvedla, zjistila kdo to je, tak jsme si koukali beze slova do očí asi minutu, já vím že to zní úplně psychopaticky, ale mně se rozbušilo srdce jako blázen, nevnímala jsem kde mám dítě, úplně se mi točila hlava. To napětí by se dalo krájet. Doprovodil nás ke školce a já se mu pak snažila vyhýbat, ale na malém městě se to nějak nedaří. Blázním jak puberťačka, z toho, jak se on na mně dívá, myslím, že je na tom podobně. Není ještě ženatý, ale má přítelkyni. Já nejsem typ, co by mohl mít milence, nemám na to žaludek, zrovna tak si neumím představit, že bych odešla od manžela kvůli první lásce (a on není zrovna typ, co by chtěl dělat cizím dětem tatínka). Ale ta touha mě zabíjí. Nikdy jsem si neuměla něco takového ani představit, když jsme spolu tenkrát chodili, tak jsem byla zamilovaná, ale zdaleka ne takhle. Poraďte mi, jak se z toho dostat?
|
| Papanopa | 
 |
(28.3.2010 17:31:23) Ještě bych měla říct, že s manželem nám to neklape, nerozumíme si a spíš se tak míjíme, ale máme dvě děti a to je pro mně rozhodující.
|
| Papanopa | 
 |
(28.3.2010 18:06:56) Tak to bych v současné situaci asi nezkousla, já mám takovou šílenou potřebu se ho dotknout, že si vůbec neumím představit, že bychom někde měli sedět vedle sebe. Tím že se potkáváme venku, kde jsou lidé, co nás znají, se musím ovládat. Ale minule mně jen tak pohladil po vlasech a myslela jsem že se zblázním. Nejhorší je, že už se začínají šířit o nás drby, manžel o něm nic neví, ale dřív nebo později mu to někdo řekne a já nevím, jak budu reagovat, až se mě zeptá. Vůbec nechápu, že JÁ tohle řeším, vždycky jsem byla strašně racionální a romantickým příběhům se vysmívala.
|
| Peggy* | 
 |
(28.3.2010 18:26:46) A z čeho vznikají ty drby, když se mu snažíš vyhýbat?
|
|
|
|
| *Kate*+ dve holky 05+08 | 
 |
(28.3.2010 20:05:54) ja myslim, ze pokud myslis vernost manzelovi vazne, tak je jedina cesta. prestat se s pritelem vidat, uplne, nemluvit s nim, kdyz ho potkas maximalne pozdravit a jit dal, nevsimat si ho. totalni ignorance. pripadne mu pred tim rict jak ses rozhodla a proc a dodrzet to. nema cenu se porad tyrat tim, ze ho budes vidat, mluvit s nim.....ver, ze cas to zahoji. deset let po nem silne touzit nebudes, to ti garantuju
|
|
|