| Přihlásit se | Nová registrace

tisk-hlavicka

Jak se z milenců stanou dobří manželé a rodiče

Jak se z milenců stanou dobří manželé a rodiče

Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

Celkem 173 názorů.

16.5Salám&Lajka14

Téma: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:02:07)
Inspirovalo mne téma o bezdětných dovolených.

Když si vzpomenu na svoje dětství a dětství svých kamarádů, zjišťuji, že jsme měli naprosto příšerné rodiče, kteří se nám vůbec nevěnovali. Vůbec nechápu, jak jsme to mohli přežít a nezbláznit se z toho. Jak to, že dnešní třicátníci a čtyřicátníci (a výš) nejsou trvale na antidepresivech?
Posuďte sami:
1) Neexistovaly žádné kroužky pro kojence a batolata. S miminky nikdo neplaval ani nelétal.
2) Nebyla žádná mateřská centra, zato byla spousta jesliček, kam značná část dětí chodila (byla nošena) už od šesti měsíců.
3) Všichni jsme jezdili v kočárku.
4) Neměli jsme kolotoče nad postýlkou, aktivní pultíky, hrací deky, nic takového. Existovala pouze chrastítka a pískací hračky z plastu plného ftalátů. A dudlíky, samozřejmě také plné ftalátů.
5) Naši rodiče jezdili často sami na dovolenou, dokud jsme nedosáhli školního věku. Prázdniny se trávily u babiček, později na pionýrských táborech, kde jsme byli bez rodičů TŘI TÝDNY - a NIKDO neměl mobil.
6) Prakticky jediná moudrá kniha o výchově bylo "Naše dítě".
7) K psychologovi, event. k psychiatrovi se chodilo za trest, nikoli proto, aby poradil rodičům, kterak rozvíjet mimořádně nadané dítě.
8) Používaly se běžně fyzické tresty. Téměř každý rodič minimálně fackoval a dával přes zadek.
9) Courali jsme se SAMI venku a nikdo nám nevymýšlel program. Do kroužků se chodilo až na základní škole a málokdo chodil na víc než na jeden.
1O) Rodiče nechávali děti samotné doma a nikdo na ně za to nevolal sociálku.

Děsné, co? Taky je vám do pláče?
Vzpomenete si ještě na něco, čím nás ty bezcitné stvůry týraly?

16.5Salám&Lajka14
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:03:21) Kromě toho, že nebývalo zvykem kojit do tří let? Odpovědět

X E N A
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:05:57) Jéééé... Do tmy koukej bejt doma!!! Odpovědět

veverkaa

•

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:09:08)
to jo no. a pak to dopadlo tak, že jsem se cca v 7 letech toulala v létě venku opravdu do tmy. :-D ba ne, jen jsme si hráli s kámoškou u nich před barákem (kousek od našeho) a její maminka na nás čas od času koukla z okna. když už bylo asi půl desátý večer, tak řekla, ať jdeme dom.

Kozajda+Máťa 1/08+Ondra 1/10
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 13:19:39) koho neuvidím celý den,ten dostane medaily.. Táta pískal z okna-když sme měli jít domu.. A nebo jsme byli venku dokud se nerozsvítili lampy.. Odpovědět

Hilly.
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:09:56) Jo..to taky..vypadli jsme na půl dne ven a nikdo o nás neslyšel..maximálně, když jsme měli žízeň a přiběhli jsme se napít.. Odpovědět

Hilly.
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:12:01) teď přemýšlím, zda se všude nepíše tvrdé y..jakože "my děti"..no nic, lingvisti odpustí Odpovědět

Kalamity YANKA
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:20:01) Hmmm, tiše závidím, to se nám vymodleným jedináčkům nemohlo stát..maximálně na dvě hoďky za barák, aby na nás bylo "vidět"..před barák jsem nesměla, tam jezdily auta zato se pak nemohli divit za ty kousky co jsem jim vyváděla v pubertě Odpovědět

Bystrouška + liščátko 9/11

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:06:20)

to je přesně jako od nás.

Další bod:
Povinností staršího dítěte je postarat se ráno o mladšího, obléknout, nakrmit, zfackovat, odvést do školky a jít do školy. Odpolední vyzvedávání zvládli rodiče. Pak následovala povinnost vzít mladšího a jít s ním ven a neustálu ho mít za zadkem jako ocásek.

Anni&Annika

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:06:22)
Monty...to znam

jen teda musim podotknout, ze na dovolenou nas odjakziva tahali vsude sebou /asi proto to delam i ted/ a ja teda byla nadsena...fakt

a co by nemocne dite jsem pravidelne cas nemoci travila sama doma v posteli, zatimco rodice pracovali.....
jeste me zatezovali tim, ze jsem musela sama vodit sourozence do skolky a vyzvedavat je

...a o prazdninach, kdyz byla zavrena skolka jsem se o ne casto starala taky..dokonce me nutili varit obycejna jidla /jsem o 10 let starsi nez nase dvojcata/

Bystrouška + liščátko 9/11
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:07:52) Anniko, já mám sestru maldší o tři roky. Odpovědět

Suchva;Pája 2.9.00/Ema 24.8.06
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:08:37) A co husté kaše,polívky a knedlíky od 3.měsícůA jak nám to šmakovalo. Odpovědět

daba+holčička
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:10:35) já měla místo toho mlíka od 3. měsíců polífku ze svíčkový Odpovědět

daba+holčička
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:07:17) nutili mě pít kravské mléko, ačkoliv mám na něj alergii, ta v té době ještě "neexistovala" Odpovědět

Mickey16
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:08:20) Taky jsem ráda že je to za mnou a nijak extra vzpomínky na dětství nemám. Odpovědět

Hilly.

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:08:34)
Když jsem byla malá, tak bylo běžné chodit po domech a půjčovat si nedávno narozené děti na drndání v kočárku. Prostě jsme si třeba půlroční dítě na tři hodiny půjčili a šli s ním ven. Moje čtyřletá kamarádka tak jednou svěřené mimino vyklopila z kočáru...a doma se potom divili, že má na čele bouli...nakonec to přiznala.
No já bych dneska své dítě nějakému čtyřletému rozhodně nepůjčila

16.5Salám&Lajka14
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:09:19) Kočárky s dětma se nechávaly PŘED OBCHODEM!!! A po sídlišti nás vozily starší děti ze sousedství!!! Odpovědět

Inka
•	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:19:14) Ano v první třídě jsme pravidelně vozily s kamarádkou mimino od sousedů. Měli jsme přísný zákaz ho vytahovat z kočárku, vždycky jsem zajely za roh z dohledu a vytahovaly ho. Přežili jsme všichni. Odpovědět

Bystrouška + liščátko 9/11
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:10:10) Taky jsme chodili skoro každý den vozit souseda. A až teď vím, jak rádi nám ho nechávali. Odpovědět

Nítěnka
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 11:55:07) Něco mi to připomíná Odpovědět

MarianaN
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:08:43) Taky mne vozily nadšené holčičky ze sousedství a já jim spadla z kočárku na hlavičku... No a prý jsem taková jiná Odpovědět

Leňula, Andělka a Emilka
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:12:00) jj, taky jsem vozila a překlopila mimuli a rovnou do kopřiv ..... naštěstí byla přikšírovaná a nic se jí nestalo, krom pláče ...... paní se potom divila, proč už nechci chodit vozit .... Odpovědět

šatranka
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:09:07) U me to odpovida temer ve vsech bodech. Jeste pripomenu, ze kdyz jsem byla jako dite nemocna, starala jsem se o sebe SAMA. Nasi pak po praci dotahli nejake ovoce. Odpovědět

Uliana
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:26:21) Přesně! Oba mí rodiče jsou kantoři a já byla hodně nemocné dítko, byla jsem sama doma od druhé třídy takřka pořád, čaj v termosce, jídlo jsem si ohřála na PLYNOVÉM SPORÁKU... Odpovědět

MarkétaP + 4 dcerky
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:09:52) Monty, nevzpomínám. Moji rodiče nedělali nejméně půlku z toho, co jsi napsala. A to, jak opustili mého tříletého bráchu v noci u babičky a odjeli na dva měsíce pryč si vyčítají dodnes. Odpovědět

Iv 5 ks dětí
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:15:45) to jsme měli ale pěkné dětství že, mohli jsme se rozvíjet podle vlastních představ a nikdo nám nelinkoval každou chvilku 7 dnů v týdnu :o))) já na dětství vzpomínám moc ráda Odpovědět

16.5Salám&Lajka14
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:17:53) Ivul, jo... přesně... to, že jsem neměla neustále rodiče za prdelí mi přišlo naprosto skvělé. Odpovědět

MarkétaP + 4 dcerky
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:19:52) Čímž chci říci, že jsem ráda, že jsem neměla tebou popisované příšerné rodiče, možná i díky tomu máme dodnes nadstandardně skvělé vztahy, kde se nehraje na nějaké závazky. Odpovědět

16.5Salám&Lajka14
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:21:44) Markéto, no, hodně mých kamarádek a kamarádů je mělo a stejně mají v dospělosti velmi dobré vztahy. Odpovědět

adelaide k.
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:23:50) Monty, čéče, já teda mám pocit, že těch dobrých (opravdu dobrých) vztahů s rodiči je kolem mě jako šafránu. Odpovědět

16.5Salám&Lajka14
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:25:03) adelaide, no tak uvidíme, jaké budou mít k naší generaci vztah naše děti za nějakých 2O let. Sama jsem na to zvědavá. Odpovědět

MarkétaP + 4 dcerky
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:33:14) Inu, to já taky. A moc bych přála svým dětem, abych je uměla v pravou chvíli pustit do života tak, jak to dokázali naši. Byť na ty dovolené jezdili s námi a nefackovali nás. ;) Odpovědět

daba+holčička
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:34:58) já si neumím představit, že bych s holkou ve druhý tříděla chodila ven Jenže se obávám, že když jí ven pustím, tak tam nikdo nebude. Odpovědět

šatranka
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:22:53) Marketo, ja splnuju skoro vsechny body (az na ty fyzicke tresty a psychologa), presto mam s rodicema hezky vztah. Letni prazdniny bez babicky a tabory bez rodicu atd. me rozhodne nijak nepoznamenaly, spise naopak - moc rada na to vzpominam. Odpovědět

šatranka
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:23:30) opr.: letni prazdniny U babicky Odpovědět

daba+holčička
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:25:50) My bydleli na úplně novém sídlišti, všichni kdo tu dostali byt měli děti. Všude samej výkop. No ráj Máma nám ven posílala sváču v koši na provázku. Domu se chodilo jen na velkou - když se to stihlo Odpovědět

Anni&Annika

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:31:51)
dado....my pozdeji taky na sidlisti....jednou muj petilety bratr s kamaradama zmizel....rodice a dalsi rodice behali po stavenisti a prohledavali kazdou diru...kdyz uz za tmy chteli jit na policii, objevili se chlapci na ceste z mesta.....proste chteli zkusit, jak se stopuje a odjeli 10 km s kymsi stopem...zpet je ale nikdo nevzal, tak museli pesky

Anni&Annika
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:34:07) spousta veci uz proste nejde delat....doba se meni...no, ale ten suchej hajz a vanu v kuchyni, tak tu bych uz fakt nevracela...jsem nejaka rozmazlena za ty roky koupelnou..a ted uz bezim neco delat... Odpovědět

Oggová

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:40:38)
Tím si nejsem jistá, všechny body co tam Monty vypsala jdou dělat i dneska....s miminem se nemusí chodit plavat, nemusí mít aktivní pultíky, starší děti nemusí chodit na kroužky, můžou být sami doma i venku...a řezat je můžeme od rána do večera...

To jaký budu mít vztah s dítětem nebo to, jak bude dítě na svoje dětství vzpomínat přece vůbec nezáleží na době. Svoje dětství jsem prožívala ve stejné době jako Monty..měla bych být tedy spokojená a idylicky na něj vzpomínat?
No, nevím, mě zas tak idylické nepřipadalo.

malaa
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:27:28) Markéto, tak zrovna na zmiňovaných bodech nevidím nic hroznýho.....nám s mámou právě narušovalo vztah přílišné zasahování do života a násilné "určování směru" Odpovědět

*Owls*

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:31:40)
Bude mi 38 let, pasuje na mě vše, co Monty napsala a s matkou mám naprosto skvělý vztah

Tedy občas mě štve, ale hlavně tím, jak ubližuje sama sobě

Moc bych si přála, mít to s mou dcerou stejně. Bohužel mnoho věcí z "naší doby" nelze praktikovat v této době

No nic, jdeme ven. Ale zase moc pěkné téma

Díky. Pak dočtu.

MarkétaP + 4 dcerky

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:35:39)
Mno, třeba to fackování mi teda jako násilné určiování směru docela přijde. Jinak se mi zdá, že ty body až tak s tím, jaký mají rodiče k dětem vztah, nijak zvlášť nesouvisí. Na ulici do tmy může dítě pustit jak rodič, který má dítě rád a dává mu důvěru, tak rodič, který na dítě totálně kašle. To samé s dovolenou atd.

Anni&Annika

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:29:11)
Marketo...ale ja si myslim, ze mame vsichno skvele rodice a uzasne detstvi..mama je moje kamoska porad, muzu za ni prijit i o pulnoci a sverit ji, co me trapi....vyslechne, pomuze/teda poslednich 10 let nevyuzivam/....driv to tak proste bylo a my si to jako deti uzivaly.....bylo to krasne detstvi, o ty tyden co tyden cesty na chyrurgickou pohotovost, kterou jsme absolvovali po nasich uzasnych hratkach.....ale snad kazdy pochopi, ze kdyz mi bratr nechtel pujcit malou lopatku na snih a ja mu rekla, ze kdyz mi ji neda, ze ho tou velkou na uhli prastim do hlavy, ze jsem to proste musela udelat, ze?...

jinak....chodili jsme pro uhli, koupali se vsichni v kovove vane v kuchyni, v mezipatre byl suchy zachod a my meli prvni lednici v dome...predtim bylo maslo v kybliku s vodou....
mama na nas po praci vzdycky mela cas, chodila s nama na dlouhe prochazky do lesa, o vikendech na vylety, vecer nam cetla pohadky a vypravela pribehy....boze, jak to bylo krasne.....

šatranka
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:31:11) Anni Jj, taky vzpominam. Jedinou spatnou vzpominkou je pro me skolni jidelna (dojidat za kazdou cenu), ale to uz je mimo tema. Odpovědět

adelaide k.

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:39:43)
No, tak toho ale zas nedělejme nějakou moudrost doby. Většina z nich to tak dělala, protože se to tak prostě dělalo a nijak moc o tom nedumali

Kdyby žili dnes, naháněli by kroužky, plavání batolat, atd. atd. atd.

Staré zlaté časy jou staré zlaté jen proto že už jsou pryč

Nevidím žádný problém v tom, aby naše děti měly stejně krásné dětství jako my. Stejné být nemůže, ale stejně krásné... bez problémů.

daba+holčička

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:43:46)
Ale jo, já bych pro ně chtěla jen aby se rodiče nebály pustit je ven, aby trávníky nebyly samý hovno (za nás nebejvaly a spešl pytlíčky přitom nebyly), aby naší jednosměrkou nejezdily magoři v bavoráku jak střelený (to půjde zařídit, napíšu na úřad o mrtvý policajty

)

daba+holčička
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:46:21) ale zas ty hračky, já mít takovou kuchyňku jako moje mladá, posr. jsem se blahem Odpovědět

Čekatel na smazání
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:46:55) Protože každej exot má doma psa a bohužel i lepší vztah s ním než s vlastníma dětma. Odpovědět

Federika
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:54:41) měla jsem "příšerný rodiče" a mám s nima dobré vztahy... A svý děti posílá do jeslí a na DVA tábory a taky s emnou obvykle mají dobré vztahy.. Odpovědět

16.5Salám&Lajka14

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:16:34)
Valkýro,

"když mě i některé ty moderně vychovávané děti přijdou jako týrané - pro změnu přehnanou péčí, přehnanými nároky a buzerací"... no to je důvod, proč jsem toto zábavné téma založila.
Dětství jsem neměla nic moc, ale kdybych si měla vybrat mezi ním a tím, co je dnes běžné, vyberu si znova to svoje.

Čekatel na smazání
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:18:34) Blbý je že doba se změnila a plno věcí už dneska tak praktikovat nejde. Odpovědět

Dandy+Vojtíšek a 3 Mušketýři

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:19:02)
já jsem měla nádherné dětství na vesnici ... po cestě přejelo tak jedno auto za 3 hodiny a to ještě pomalu ... běhali jsem po lese, hráli si v potoku ...

Myslíš, že by to dneska šlo??? Tady prostě ne - tady ve městě ne a hlavně už ani ne na té vesnici co jsem vyrostla. Aut tam projede do minuty několik a nejlépe stovkou ... když stojí dítě byť jen na blbých bruslích tak má co dělat aby stihlo uhnout! V lese chrápou bezdomovci ... prostě je jiný svět - nesrovnávala bych nesrovnatelné!!

Moje dětství bylo prostě fantastické a je mi líto, že takové nemůže mít i můj syn!

Anni&Annika

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:18:25)
hele...ale myslim, ze ta doba nas naucila dobre se o sebe postarat....nikdy nezapomenu, kdyz se dvojcata narodily....no, neskakala jsem do stropu, byli neplanovane, doktor to zvoral, zadny ultrazvuk, a pak misto jednoho byly najednou dve deti. U porodnice jsem plakala, ze jsme jak cikani, ze jsme ctyri deti

.....no a my prisli domu a tatka nikde, neb slavil /mam jeste o rok starsiho bratra/....on nebyl doma ani druhy den, jen prazdne lahve od slaveni, kdyz jsme vecer po hre dorazili domu /byl a je to opravdu zodpovedny tatinek dodnes/....tak jsme se rano s brachou probudili, skocili na postu, poslali telegram tete, at pro nas prijede a ta jak dostala telegram, skocila do auta a odvezla si nas k sobe/...me bylo tehda 10, brachovi 11.......

daba+holčička
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:19:35) Anni, to je hustý, ale byly jste šikovný Odpovědět

Jana, 2/07+10/08+5/11

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 13:11:11)
Valkýro, mám úplně stejnou mámu jako ty, nikdy jsem jí nemohla nic říct, protože mně okamžitě zesměšnila a pak si povídala s tetama a s kýmkoliv, jak jsem blbá a jaký mám starosti. Na antidepresivech jsem nakonec skončila, brala jsem je 2 roky a pořád ještě se "léčím" z té výchovy, hlavně asi proto, že se neustále podobnými věcmi zpronevěřuju svým dětem.

Na svoje dětství nevzpomínám ráda. Naše vztahy s mamkou jsou lepší, než kdy byly, ale stejně mi tam toho hodně chybí i dneska.

Dandy+Vojtíšek a 3 Mušketýři

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:15:06)
asi jsem neměla rodiče stvůry, protože ...

1) Neexistovaly žádné kroužky pro kojence a batolata. S miminky nikdo neplaval ani nelétal.

Napsal někdo někdy, že by bez toho dítě nepřežilo? v tom moc problém teda nevidím ... a asi nechápu.

2) Nebyla žádná mateřská centra, zato byla spousta jesliček, kam značná část dětí chodila (byla nošena) už od šesti měsíců.

Nikdy mě naši nedali do jesliček - nesnášela jsem i školu - proto jsem chodila až poslední rok.

3) Všichni jsme jezdili v kočárku.

a dneska nejezdí 95% dětí hlavně v kočárku? Syna jsem sice šátkovala - ale kočárek jsem měli taky ....

4) Neměli jsme kolotoče nad postýlkou, aktivní pultíky, hrací deky, nic takového. Existovala pouze chrastítka a pískací hračky z plastu plného ftalátů. A dudlíky, samozřejmě také plné ftalátů.

Myslím si, že věci co byly za nás před více jak 30 lety určitě nebyly tak škodlivé a plné ftalátů jak je tomu teď. Když teĎ přijede syn k babičce a má tam starou krabici hraček (3 polámaná auta a dřevěné kostky vyhraje si s tím víc jak s novými hračkami doma - to tom to asi není)

5) Naši rodiče jezdili často sami na dovolenou, dokud jsme nedosáhli školního věku. Prázdniny se trávily u babiček, později na pionýrských táborech, kde jsme byli bez rodičů TŘI TÝDNY - a NIKDO neměl mobil.

Nikdy jsem nebyla na škole v přírodě nebo pionýrském táboře - naši by mě nepustili, báli se o mě .. já sama nechtěla na noc ani k babičce. Na dovolenou jezdili vždy s náma, protože prostě letní dovolaná bylo něco, na co jsem se celý rok těšili a noci už jsem nemohli dospat.

6) Prakticky jediná moudrá kniha o výchově bylo "Naše dítě".

U výchovy syna jsem neměla jedinou knihu .. myslím si, že mnohdy stačí i instinkt matky případně rada u lékaře či zkušenější matky (ani dnes se nedělá zdaleka všecho správně - spíš naopak a to je knih že by se to ani spočítat nedalo) ...

7) K psychologovi, event. k psychiatrovi se chodilo za trest, nikoli proto, aby poradil rodičům, kterak rozvíjet mimořádně nadané dítě.

netuším - nikdy jsem nebyli ...

8) Používaly se běžně fyzické tresty. Téměř každý rodič minimálně fackoval a dával přes zadek.

i já občas dám na zadek ...

9) Courali jsme se SAMI venku a nikdo nám nevymýšlel program. Do kroužků se chodilo až na základní škole a málokdo chodil na víc než na jeden.

jo taky bylo o x milionů méně aut, nevraždilo se tak jak se vraždí dneska a ne každé druhé děcko nad 10 let fetovalo jak je tomu dneska ... (a hlavně vyrůstala jsem na vesnici - teď bydlím ve městě)

1O) Rodiče nechávali děti samotné doma a nikdo na ně za to nevolal sociálku.

mě nikdo nikdy nenachal doma samotnou min. do nějakých 10 let ... pak možná chvíli přes den ... v noci nikdy.
¨

asi mám normální rodiče nebo co ...

Áňa + 2

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:21:41)
Přežila jsem to docela dobře

Do kroužků jsem sice jako maličká nechodila (až později), ale do jeslí taky ne.
Nad postýlkou jsem měla hrazdičku.
Na dovolenou jsem jezdila taky. A nejen na dovolenou-jezdili jsme pořád někam.
Prázdniny jsem trávila s rodiči.
Rodiče se neřídili podle knížky, ale podle svého rozumu.
A samotnou mě doma nenechávali.
A nikdo mi sice program nevymýšlel, ale věnovali se mi víc, než se věnuji já svému dítku

malaa

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:15:21)
Odpoledne já: "Já jdu ven".
Máma: "Máš hotové úkoly?"
Já: "Jo. Tak čau."
Máma: "čau".
Toto bylo od malička. Vždycky jsem se vrátila. Nic špatnýho jsem nedělala.
Nikdo mě nesháněl, pokud jsem přišla včas. Po lese a louce a na ulicích lítalo spousty dětí, teď nevidím skoro žádný.

A nejsem kojená.
A mohla jsem jíst rampouchy

malaa
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:18:10) A vozila jsem cizí děti a i já jako mimino jsem jinejma byla vozená. Ale i já jsem dávala vozit kočár s miminem..... Odpovědět

petadurka

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:59:26)

Máma: Kam jdes?

- Ven.

Máma: S kým?

- S děckama.

Máma: A kdy přijdeš?

- Nevím.

Máma: Tak čau.

Tohle se u nas praktikovalo doooost dlouho, ale tak jako v podstatě - přece jsem nikdy nemohla vědět kdo se přidá, v okolí dětí jako smetí. A kde budu taky těžko říct, lítali jsme po celé vsi.

malaa
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:09:30) ...teď, když to čtu, bylo to u nás spíše tak, jak popisuješ ty Odpovědět

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 11:21:50)
je pravda, že tenkrát nebylo běžný mít lyže, brusle, kolo. My děti to měly. Proto mi dneska přijde úplně nemyslitelný, aby každé z mých dětí nemělo kolo, brusle lední a kolečkové, lyže, koloběžku /máme různé, ale každý nemá svou - už by toho bylo moc/. Byla jsem překvapená zjištěním, že dnes vůbec není normální, aby dítě mělo kolo. Kroužky mají, v páté je na gympl nenutím, na dovolenou jezdíme společně. To jsme jezdili i s našima. Tehdy jsme měli i za barákem prostor, kde kluci dělali v mrazu led a volně se tam bruslilo až do noci, protože tam dali provizorní osvětlení, běžně jsme hráli vybíjenou, volejbal a basket. To dneska není a nejde. Jako dítě mi vadilo, že krom dovolený s námi netrávili žádný čas - mamka pořád něco doma dělala, táta měl fotbal a hokej - tam jsme se nehodily. Záviděla jsem kamarádce, že její rodiče pořádali o víkendech výlety na kole, což ji prudilo a já záviděla. A oni mě pak brali sebou. Tak na výlety na kole jezdíme s dětmi, ale nevím, jestli je to prudí, neřekly nic.

Čekatel na smazání
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:15:45) Jj to bylo krásně dětství. Jít si ven hrát s chlebem namazaným pravým máslem a na to pažitku... Odpovědět

daba+holčička
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:16:31) co máslem, sádlem se škvarkama Odpovědět

daba+holčička
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:17:23) a opalovací krém byl jen pro ty co se opalovaly, na cikáňata co všude kolem běhala jen v cvičkách a trenkách ho bylo škoda Odpovědět

Hilly.
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:28:59) Dabo, ale opalovací krémy to byly jen takové "ropné" olejíčky bez UV faktorů. Šli jsme se opalovat a namazali se třeba takovou tou niveou z plechové krabičky, nebo se pomazali nějakým pochybným olejem, který produkoval tehdejší kosmetický průmysl. Odpovědět

Čekatel na smazání
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:17:53) Škvarky by padali, ale máš pravdu, škvarkovou pomazánkou, mňam :) Odpovědět

malaa
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:20:02) Já s hořčicí...my byli asi chudí Odpovědět

Lassie66
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:57:49) Jo, to si pamatuji. A taky to, jak nás máma vždycky vyhnala ven se slovy "do pěti vás nechci vidět" a my seděli v paneláku třeba ještě půl hodiny na schodech, protože nebylo pět Odpovědět

Ecim
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 21:39:08) Lassie, to je hrůza! Tohle mi někdo dělat, tak mu to i po letech budu zatraceně dávat sežrat. Na větu "Nechci tě vidět" jsem alergická. A hlavně jsem kolikrát byla nejraději, když jsem si doma mohla někam zalézt s knížkou a nikdo mě neotravoval. Odpovědět

adelaide k.
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:18:59) Monty, já mám pocit že na některých z nás se to dost podepsalo Mmch, u mě třeba rozhodně neplatí všechny body. Odpovědět

walida
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:19:05) Jeste si pamatuju hopsadlo, ktere mela teta zavesene na futru. Fukla tam sestrenku, zezadu zajistila polstarem a uz se hopsalo. Odpovědět

Leňula, Andělka a Emilka

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:29:42)
My ho měli taky,,,, dokonce jsem si takový sehnala i na moje holky - bylo zlatý a ještě takový to chodítko - pavouk, co chvílu se to scvlaklo, ale aspoň byla bžunda -....

Ve cvičkách se nelítalo, my lítaly naboso ....

a dostávaly jsme na pedel vařekou anebo lepačou, tím druhým koncem ....

caira (Vojta1/03,Mates11/04)
	Monty - ty si jedinečná!!!!!!!!!!!! (9.3.2010 9:24:18) Super téma! Ja přežila. To co se mi líbilo , praktikuji na svých dětech. Zbytek dělám dle svého :-D. pravidlo do tmy doma, hodlam praktivovat i na svych detech po dobu dochazky na ZS - vyjimecne akce povoluji ale jinak jsou chudaci imoje deti - zadne litamni ani plavani :-( Odpovědět

Owls
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:24:41) Chroch, chroch... to byly časy.... Pardón, jsem se zasnila. Přííííšerní rodiče!!!! Odpovědět

ELLA40

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:24:53)
Monty, trocha ironie nikdy nezaškodí, co....?
Každopádně pominu-li např. kraviny typu hrací pultík,máš asi pravdu. Ono to není ani tak o tom, co děti zažily nebo nezažily, ale ti rodiče (hlavně matky) nemají se svými dětmi doposud žádný vztah. A je to tak i opačně. Téměř všechny moje kamrádky(včetně mne) mají problémy se svými matkami, babičky se svými vnoučaty...

Myslím, že je úplně jedno, co se svými dětmi děláš, jestli lítáš, štípeš dřevo na chajdě nebo dlíš na pláži na Malorce. Je důležité, že jsi s nimi. To se ten vztah buduje pak tak nějak sám... Nenásilně...

Já si ze svého dětství s mámou pamatuju jedinou větu: "Běž se učit", což je ekvivalent pro "Neotravuj". NIkdy, opravdu nikdy se mnou máma nebyla na procházce, na výletě, na dovolené. Nepamatuji si, že by mi někdy přečetla pohádku, uvařila něco jenom pro mně, nikdy jsem s ní nebyla v divadle, v kině. Prostě nic. Máma mně nic nenaučila, nic mi do života nepředala. Přežila jsem jen díky babičce, která se mnou hrála do omrzení člobrdo, učila mně ruční práce a vařila mi milovaný vanilkový pudink, četla mi pohádky a povídala jaké to bylo, když byla malá...

Mám čtyři děti, máma bydlí 20 km daleko, je důchodkyně a hlídala asi tak 3x. Vím, není to její povinnost, ale ona očekává, že až ona nebude moct, budeme se o ni starat. A já s tím mám problém... Ona mne jako dítě odložila nejdříve ke své matce (do tří let), potom ke své tchýni (milovaná babička), v 18ti jsemodešla z domova a od té doby jedu se svöjí rodinou na vlastní triko. Nikdo mi nepomáhá a matka mi nedávno řekla (když jsem jí zapomněla koupit mlíko) - že nemám žádné starosti a ještě jí zapomenu koupit mlíko... No.... A tak bych mohla pokračovat. Jen tak pro zajímavost - matka je ročník 1945...

LENKA+K+K
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:36:49) Z mého pohledu do ELLA vystihla - je jedno co rodič s dítětem podniká, ale důležité je, že mu věnuje nějaký čas. Každý si tam může doplnit co chce, ať je to plavání nebo procházky po lese. Odpovědět

Sulla

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:31:48)
Nepíšeš náhodou o mojí mámě? Asi ne, máma je mladší. Do 6 let mě nechala u babičky, potom si mě vzala, protože přece nebudou bez dítěte. Každý víkend mě poslali k babičce. Na dovolené jsem s nimi byla 3x. S babičkou jsme jezdili dokud mohla každé prázdniny na dovolenou. S rodiči žádné výlety, kino, divadlo, později si koupili pozemek a začali stavět chatu, kterou jsem z duše nesnášela. Od té doby víkendy vypadaly tak, že jsem byla buď u babičky nebo doma, kde mi máma dala seznam toho, co je potřeba uklidit, utřít prach, umýt podlahu, vyluxovat, jaké jídlo navařit..., večer přijeli, že jsou strááášně unavení, to mi bylo 11 let. Od rodičů jsem odešla v 19.

Lída+2
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 11:20:13) Sulla jako by sji psala o manželovi.....vždycky když se dozvím něco od někoho....tak ej mi z toho Odpovědět

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:25:44)
Monty a jak víš, že nás to trvale nepoznamenalo?

Co když to jací jsme a považujeme to za normální, normální není?

Navíc celou situaci můžeme posoudit až ve chvíli, kdy generace našich dětí budou třicátníci.
Moji rodiče nikdy nejeli na dovolenou bez nás, ale na táboře jsme byli každý rok to je fakt. No a já doufám, že moje děti budou taky jezdit na tábory. A fakt nechápu, jak nás mohli nechat lítat po venku jen tak, ale budu se muset smířit s tím, že jim nemůžu pořád chodit za zadkem.

MarkétaP + 4 dcerky
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:36:13) Souhlasím, píšu něco podobného výše. Odpovědět

Xantipa.
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 11:12:30) Val píše: protože údajně měli bezdětní lidé nad 25 let tehdy vyšší daně (neověřeno) a nebyla na to ještě připravená Ano - je to tak, patřili do nejvyšší daňové skupiny, tudíž finanční motivace pořídit si děti byla velká. Odpovědět

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 11:35:11)
ŠPENDLÍK to napsal dobře: ,, Co když to, jací jsme a považujeme to za normální, normální vůbec není ? "
Určitě dobrý postřeh pro Monty.

Jinak já bych nechtěla vrátit své dětství zpět ani omylem. Alfou a omegou byly u nás především ZNÁMKY. Nic jiného v podstatě mé rodiče nezajímalo. Jo, pardon. Matku zajímal ještě uklizený byt a teplá plotna. Vzorná manželka, nevím, zda matka.
Rodiče mi, díky své výchově, dali příklad, jak se v budoucnu nemám chovat ke svým dětem.

Dětství ala sedmdesátá léta mohu v klidu navodit i dnes. Syn může spát na zahradě ve stanu, trávit 90% volného času venku s ostatními dětmi, bez dozoru dospělých. Od čtyř let chodit sám na nákup.
Toulat se poli i lesy.
Bydlíme v malé, neprůjezdné vsi, kde se všichni znají.

16.5Salám&Lajka14

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 13:36:30)
Tady přece nejde o to, co je a co není normální. To jsou bezobsažný pojmy, za obecně "nenormální" jsou pokládány pouze deviace.

Za sebe si myslím, že každý extrémismus je potenciálně nebezpečný. A za extrémní pokládám jak na děti kašlat a nechávat je vyrůstat jako dříví v lese, tak jim neustále stát za zadkem, rvát je do všemožných kroužků a imrvére je něčím motivovat a stimulovat.

Eva

•

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:26:13)
Chodili jsme na celé odpoledne ven, ale třeba na pole hrát si do balíků slámy, klidně 5 kiláků od baráku do polí.....Do kukuřice, na lusky, do lesa na posed, který byl totálně shnilý, ale vešlo se tam 5 holek...Jedli jsme sníh a cucali rampouchy běžně....
Housky jsme si mazali máslem a hořčicí, nebo patky chleba domácím sádlem a zapíjeli to plnotučným mlíkem....
Mimina, jakmile měla nějaké zoubky, tak se dával žužlat rohlík, tedy prakticky žužlalo třeba kus řízku. Zabíjeli jsme prase a na svačinu jsme měli jitrnici, nebo jelito......atd.....
Tchýně měla po mém muži ještě dvojčata, nekojila, takže flaška. Nakrmila jedno, to pak postavila pevně sešněrované v povijanu do rohu postýlky a přivázala plínou, aby "stálo" a odříhlo si, mezitím krmila druhé.....
Boty jsme dědili třeba po 4 lidech a nohy máme v pořádku......Když jsme s bráchou marodili, tak jsme byli sami doma, rodiče chodili do práce, v ulici byla později jedinná telefonní budka, jinak telefony lidé neměli....A tak by se dalo pokračovat do nekonečna.....
Jsem ráda, že jsem to prožila a ráda na to vzpomínám. A upřímně - nechtěla bych být dítětem v dnešní době, někdy jsou ty děti jako skleníkové květinky.

Uliana
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:36:42) Chleba s máslem a hořčicííííí. Mňam!!! Odpovědět

Oggová
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:31:06) No já nevím, pokud to bylo všechno tak idylické, tak proč nevychováváte svoje děti stejně? Odpovědět

Kja

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 11:24:29)
Na me to teda plati bez ironie jako ulite, jen do jesli jsem nechodila, ale zase jsem byla od roka do dvou u babicky. Mela jsem a mam dodnes pocit, ze jsem mela prima detstvi, vztahy s rodici mam primo nadstandartni.
A svoje deti jsem vychovavala velmi podobne. Zase az na ty jesle. Krouzky mely az od zakladky, a rozhodne ne kazdy den, vyzkouseli vic veci a nakonec si nasli zajmy, ktere jim vydrzeli dodnes. Od peti let chodili ven sami, nejdriv museli byt na dohled, potom na doslech, potom jen v urceny cas doma. Bydlime na sidlisti. Vyhodou bylo, ze se kamaradili s detmi, jejichz rodice meli velmi podobny pohled na vec, takze meli s kym venku litat. Na dovolenou jsem bez nich nejezdila, ale beze mne jezdili od mala bez problemu, a ja jsem obcas odjela na vikend pryc, jen co jsem prestala kojit. Urcite jsem je obskakovala o neco vic nez moje mama nas, ale kdyz bylo potreba (treba jsem mela zlomenou ruku, nebo nechodici sadru), dokazali se "postarat" o domacnost uz v sedmi letech.
Dnes je jim 19 a 20, na svoje detstvi si nestezuji, a vztahy mame dobre ;-)

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:35:18)
Trochu mi to připomělo tohle(vím, je to trochu něco jinýho, navíc řetězovka, asi to znáte):

Gratuluji....!!!!
Nám všem , kterým je mezi 20 až 60 lety... Podle dnešních pravidel a zákazů bychom my, děti narozené v 40., 50., 60., 70., 80., 90. letech, neměli vůbec šanci přežít... Naše postýlky byly malované barvou, která obsahovala olovo. Neměli jsme žádné pro děti bezpečné
flaštičky na medicínu. Žádné pojistky na dveře a okna, a když jsme jeli na kole/koloběžce, neměli jsme helmy. Pili jsme obyčejnou vodu z hadice a ne z lahví. Jedli jsme chleba a máslo, pili limonády s cukrem a nebyli jsme obézní, protože jsme pořád lítali někde venku. Z jedné flašky nás obvykle pilo několik , ale všichni jsme to ve zdraví přežili... Několik hodin jsme se mořili a stavěli káry ze starých nepotřebných věcí, jezdili jsme z kopce, jen abychom pak přišli na to, že jsme zapomněli na brzdu. Teprve po několika přistáních v pangejtu jsme ji domontovali. Brzy ráno jsme si šli ven hrát a přišli jsme domů, teprve až se venku rozsvítily lampy .
Rodiče si užili pěkné nervy, ale mobily neexistovaly, takže nebylo kam volat... Neměli jsme žádné Playstation, Nintendo eller X-box - vlastně ani televizní hry, žádných 99 televizních kanálů, žádný surround-sound, počítače, chatrooms a internet. Měli jsme kamarády, byli jsme venku a vyhledali jsme si je!! Spadli jsme ze stromu, řízli se, zlomili si ruku či nohu, vyrazili si zuby, ale nikdo kvůli těm úrazům nebyl žalován. Byly to úrazy a nikdo nenesl vinu - jen my! Prali jsme se, měli jsme modřiny, ale naučili jsme se to překousnout. Našli jsme si hry s tenisákama, klackama a jedli jsme i trávu (hlavně šťovík). I když nás druzí varovali, nikdy jsme si nevypíchli oko. Posledních 50 let bylo explozí nových nápadů. My jsme měli volnost i odpovědnost - naučili jsme se chovat a poradit si... Blahopřeji!!! Pošli tento dopis každému, kdo zažil toto velké štěstí a žil jako dítě!!! I Ty jsi jedno z nich.......

Anni&Annika
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:39:17) Petulia..jo, jo, kary.....ty byly...a tenisovy micek jsme nasli u kurtu, bydlel tam kamarad...vis ze se da tenis hrat i s prkynkem na maso s takovym tim drzatkem? a ted uz fakt mazu... Odpovědět

Epepe
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:38:48) Od cca pěti let se běžně chodilo s bandaskou pro pivo. A cestou domů se lízala pěna. Nikdo nehlídal náš pitný režim a k snídani a večeři byl chleba s marmeládou. V autě jsme byli ponecháni na zadních sedadlech sami sobě napospas. Odpovědět

Čekatel na smazání
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:39:33) Ja mám hezký vzpomínky na to jak jsem spal vzadu v autě na celém zadním sedadle. Vždycky si vybavím ten příjezd domů. Tohle už moje děti nezažijou. Odpovědět

Lída+2

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:49:33)
Michale taky si pamatuju..měli jsme fiata....a vzadu jsme se obě krásně vyspali 2 hodiny z Liberce od tety

...nedávno jsem to popisovala klukům....dokonce jsem jim v garáži vyházela sedačky z auta.....a uložila je tam protože to nechápali

A víš co miřekli...já bych takhle jezdit nechtěl......čuchat Daníkovi celou cestu nohy

Čekatel na smazání
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:52:47) :-D Odpovědět

Oggová
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:53:33) Na chatě jo....na sídlišti by nebylo stan kde postavit, neb je to hovno vedle hovna... Odpovědět

Leňula, Andělka a Emilka
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:10:25) Teď, ale tenkrát nebyly .... Odpovědět

caira (Vojta1/03,Mates11/04)
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:51:04) mi jsem takhle jezdili kazde leto s rodici na dovolenou na vychpodni SLovensko. Vyjizdelo se na noc, abychom se vyspali za sedackama byli tasky, pras ne spacaky a na velkme luzku ja a segra Odpovědět

daba+holčička
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:52:27) my takhle jeli trábošem do východního německa Odpovědět

andie77
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:52:47) Michale, to jsem měla taky strašně ráda!!! Ležet vzadu a koukat, jak ta světla lamp "ujíždějí", usínat a probouzet se... Díky za připomenutí!! Odpovědět

Lída+2

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:41:48)
Monty přesně jak píšeš....a proto jen co to jde se snažíme dětem věnovat...protože si každý plní něco co sám neměl....protože třeba manžel bere jako křivdu spostu věcí co nemohl....i on se snaží klukům věnovat co to jde.....

Já sama se přistihnu při tom, že když dítě řekne, že by rádo šlo do bazénu..tak souhlasím a jde se....naši mi vždycky řekli, že to nejde..museli jsme okolávat jahody, seno, a podobný radosti....

Na lyžích jsme každý víkend.....

Jediný co bylo dobrý naši byli na dovče jen jednou sami a to v Tatrách.Většinou se na žádnou nejelo- polnosti byli přednější....

Petra Neomi
•	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:06:18) Teď to bude vypadat jako opěvování bývalého režimu, ale my byli kaaždou zimu čtyři týdny na lyžích, tenkrát to bylo za hubičku, chata od ROH. Ty bláho, chata Květa v Peci pod Labutí, na sjezdovku 30 metrů. Hned bych jela. A permanentky zadara od ČSTV. Odpovědět

Lída+2
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:07:31) Petro každý rok naši nedostali od ROH ani letní natož zimní dovču..... Odpovědět

Petra Neomi

•

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:15:40)
Táta dělal na ministerstvu pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Když se nad tím zamyslím, nejspíš mají podnikový chaty i dneska. Každopádně jsme Pražáci a byli jsme na lyžích furt. Dneska bych měsíc na lyžích asi finančně neutáhla a jsem vděčná za školku v přírodě na lyžích. Taky nemůžu na měsíc přestat psát, samozřejmě. Většina věcí mi dneska v poměru přijde o hodně levnější, ale hory ne. Lyže a vybavení naopak jo.

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:45:15)
Můj otec dělal ve VUSTE a chatu měli v Krkonoších kousek nas Špindlerovým mlýnem. Nebyla zima abych tam nejela na lyžařský tábor,od 14let i každý 2 výkend na lyže(pátek odpoledne podnikovým autobusem tam v neděli odpoledne zpátky).To vše za hubičku,malá sjezdovka i vlek u chaty,na Pláně asi 1 km-pohoda

malaa

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:47:30)
A ještě. Jsem s vesničky a všichni v létě spali na zahradě ve staně, já buď u kamarádů nebo oni u nás a když jsem byla na prázdniny u tety na sídlišti

....i tam jsme spali ve staně za barákem. Za poslední roky jsem skoro stany na zahradách neviděla

..........snad 2 a z toho jeden u nás

. Spí tak v létě děcka ještě vůbec?? Moje známá říkala, že by to klukovi nedovolila........

daba+holčička
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:50:16) naši nám to na chatě dovolili, ale drželi hlídku na sídláku jsme stan měli za barákem, i bazének na koupání, ale nespali jsme tam. Dnska je tam hovnodrom Odpovědět

caira (Vojta1/03,Mates11/04)
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:52:49) Naši kluci každé létoo :-D Odpovědět

daba+holčička
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:56:09) a na chatě máme dvouúrovňovou zahradu, jsou tam dvoje děsný schody, skála. Já tam jezdila od 2,5 roku, ségry od narození. Žádná opatření tam nebyla. My teď máme kvůli batolatům horní zahradu oplocenou, jinam nesmí. Odpovědět

adelaide k.
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 9:59:26) Daba a proč jim to tak kazíte? :-D Odpovědět

daba+holčička
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:05:57) adelaide, abysme nechcíply strachy, hlavně ségra, já jsme ještě celkem otrlá Odpovědět

daba+holčička
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:07:35) pionýr byl skvělej, měli jsme vedoucího, kterej s náma dělal věci, jako by sám byl malej Odpovědět

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:13:39)
Mě se dětství vůbec nelíbilo, i když volnost jsme měli, jenže já raději seděla s knížkou a to se mámě nelíbilo, tak mě posílala ven, i když jsem nechtěla. Sice bylo perfektní, když jsme si hráli na malý vsi pohromadě, jenže si taky pamatuju, jak jsem si neměla s kym hrát, protože zrovna se mnou z nějakého důvodu nikdo "nemluvil" (a to bylo dost často)...
Do kroužků jsem chodit chtěla, ale žádné vhodné nebyli a že by mě pustili někam autobusem - to ani náhodou (prvně jsem jela sama do města v 8.třídě) - to jsem pouštěla dceru dřív já.
Na dovolený jsme byli jednou, i když možnost byla - rodiče z nějakého důvodu nechtěli...
Jsem velice ráda, že už nejsem dítě...

Ráchel, 3 děti
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:22:46) taky jsem ráda, že už nejsem dítě Odpovědět

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:50:48)
Až na ty psychology a psychiatry souhlasím, mám úplně stejné zkušenosti.
Plus pár další "traumatických" vkladů do života:

- byla jsem narozena v porodnici a přechovávána separátně od matky (krom kojení)
- na nočník mě nutili už někdy od roka
- kašlalo se na pitný režim (často jedna sklenička přeslazeného čaje za celý dlouhý školní den)
- klíč na háčkované šňůrce na krku
- alergie neexistovaly, pouze jsem byla každý rok celé jaro nastydlá
- kroužek ani jeden, páč někdo musel o pět let mladšího bratra vychovat,a to pěkně prosím od věku 7,5 (mých).. (mamka měla na tehdejší poměry nezvyklou pracovní dobu - chodívala domů v šest) .. to bylo problémů s Pionýrem!
atd.

Vztahy s matkou moc dobré nemám, ale nezpůsobil to chleba s hořčicí na ven a klíč na krku. Nedávno jsem zkusila situaci mezi námi napravit a dozvěděla jsem se, že mě vychovávala tak, jak byla vychovávána ona (nar. 1948) - takřka bez citu, bez pohlazení, bez pohádek, bez kina, bez kamarádského povídání..
To by nenapravila ani doba angličtin pro nemluvňata a hrazdiček :-(.

babiki

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:52:40)
Monty, vis a me neco z toho i chybi, ono zalezi na detech, ale pro me byla co nejvetsi volnost naprosto nutna jako pro svehlave drze dite; tedy nasi nas nebili, byli moc hodni, v podstate idylicke detstvi, a stejne jsem poprve utekla z domu ve 12cti kvuli tomu ze me nutili dojist nedelni obed

, sebrala jsem deku, pyzamo a baterku {po vzora knihy Borik a spol

} a zdrhla jsem na tri dny...V 15cti to nasi vzdali a mela jsem v podstate neprostou volnost, zadne vecerky apod, a byla to nejlepsi vec co pro me mohli udelat, nasla jsem si skvele, mnohem starsi kamose, protoze deti stejneho veku byli jak mimozemstani...neskoncila jsem ani na drogach ani jako prostitutka, a odmaturovala jsem s vyznamenanim, bo se mam rada

Ale predstava ze podobne vychovam svou dceru...no asi ani nahodou

Minule jsem premysela jestli muzu poslat 9ti leteho syna s kocarem po chodniku u nas, ale sousedka mi rika ze by nekdo mohl zavolat policajty, bohuzel v Anglii uz deti nelozi po stromech, nechodi samotne do obchodu, nejsou temer nikdy sami doma...

Janča+Adélka9/05 a Simonka5/08

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 9:53:06)
Musím se smát, ale ono to tak fakt bylo a bylo to super. Ale těžko uvidíte dnešního

osmáka hrát u baráku vybíjenou apod.
Doma jsme se hlásili, když kostel odbíjel pátou a jak se rozsvítily pouliční lampy, tak upalovat domů

.
Sestra mě vodila s vařechou do školky a popár letech zase já mého brášku

Petra Neomi

•

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:01:14)
No, já se tedy musím svých rodičů zastat. ANi mě nemlátili, do jeslí mě taky nedávali, ba ani na tábory neposílali, máma si brala přes prázdniny neplacené volno. Poprvé bez rodičů (a prarodičů) jsem byla ve čtvrté třídě. Po pravdě, jsem mnohem větší krkavec než moje matka :)

Lída+2

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:03:51)
Já jsem byla loni o prázdninách nechtěně taky pěkný krkavec(díky krizi nám zaměstnavatel nařídil 17dní dovolený)....a děti se sháněli jestli jim to udělám o prázdninách jako loni

Takže jsme ej s manželem viděli od 26.6.-31.8 8 dní(a v tom jsou i víkendy)- 2 tábory, 14dní u babičky a podobně

Anni&Annika

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:08:49)
co kostelni hodiny....babicka me sestrenice na vesnici se ridila podle vlaku...zahoukal a hned vedela, kolik je.....asi nejezdili kazdych 10 minut

hele...mam dve dcery, 20 let od sebe....ta prvni mi vzdycky rikala...mama, vypravej mi prosim ty uzasne pribehy, co jsi prozivala jako mala se strejdou petou /podpaleni komory u bytu, topeni v rece, zavody v kocarku na panenky, zatopeni v kamnech bez rodicu a po spadnuti trubek opusteni bytu atd...atd.../...takze jsem zvedava, kdy na me spusti tahle mala, ze taky touzi po tech uzasnych pribezich....prece jen je mezi obema 20 let a ta mala vyrusta zase dost jinak nez ta vetsi....tak cekam

Lída+2
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:13:13) Anni a taky nechápu , že mě co by 7-8letý holce nechali doma segru o 2,5roku mladší a sestřenku 1rok a později za dva roky i druhou....přišli z práce v 13:30 a čeklai, že děti budou naobědvaný...a spát.....a já si budu číst.... Odpovědět

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:17:55)
Lído, hehe, já měla na starosti v 7 letech 5,5 letou a roční....Naši chodili v sobotu na plesy, přicházeli ráno a dopoleden spali,já to milovala,udělali nám všem pudink a mohly jsme se koukat do kdy chceme na televizi, jen jsem se musela pstarat o tu roční...

Večer, v noci a dopoledne..A ve všední den jsem musela v těch sedmi vstávat n a budíka,na plynu sirkama ohřát vodu na čaj a udělat ho sobě i dětem,svačiny a odvézt mladší do školky,já šla pak do školy..Nepřišlo mi na tom vůbec nic divnýho....

Anni&Annika
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:24:33) a tak u nas to mama ocenila a pokud to slo, dvojcata mi necpala....i kdyz ja si stejne myslim, ze jsem je mela dost...jo a viseni na ksirach z kocarku pry u nas bylo taky...mi to vypravela nedavno kamaradka, ja uz na to davno zapomela janko....my rikalo souskooo...zadana soudruzka Odpovědět

Lída+2

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:25:54)
federiko mě taky ne,ale byla jsem jedna z mála kdo se o ty sestřenky takhle starával...a segru do školky jsem vodila taky....

Pudink by mi neprošel...hezky polívku a druhý chod.... krupičku jedině k večeři..místo oběda neexistovalo..a pudink max. na svačinu....

Soužití s babičkou a dědou a prababičkou(ona umřela, když mi bylo těch 7)

babiki
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:37:45) federiko to je mazec! ma 8leta sestra zase rano vodila me do skolky a mladsi segru do jesli, odpoledne vyzvedavala a hlidala, nez prisla mamka z prace...jednou mi rekla ze nas pry obcas pekne zbila, a jak jsme rvaly tak zacala rvat s nama Odpovědět

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:44:16)
hehe, mně na tom fakt nepřišlo nic divnýho, ještě jsemsi říkala,jak s emám, jen ten čaj,svačiny a děti, ale moje sestřenice musely ráno vstát o dost dřív, prootže musely nakrmit dobytek, dát kočkám a psům žrádlo

Vzpomínám, že teda jednou ráno máma po tomm plese šílela,protože nenašla nikde tu roční...Ona totiž furt řvala,tak jsme ji zavřeli k nám do pokoje do peřiňáku,do takový tý klasiky,otvírání zhora, s dírou..Tam se jí líbilo a brzy usnula.Ä jednou zas vypli elektřinu a nám tudíž neběžela v televizi detektivka,kterou jsem chtěla dokoukat,tak jsme šli v noci i s tou roční hledat někoho,kdo " by námtu televizi spravil"

babiki

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:47:49)
Ty brdo v perinaku

kdyz mi byli dva a segre rok, starsi nebyla doma a otec jel vecer pro mamku do prace, nevim proc nas nevzal s sebou, kazdopadne nas nenechal volne v byte, ale strcil do vany, ze ktere jsme nemohli vylezt {bez vody}, je to jedna z mych nejstarsich vzpominek
bavila jsi se o tom nekdy s rodici, respektive vnoucatka uz by takhle neponechali osudu svemu, co?

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:56:00)
neeee, to byhc jim je asi nenechala!!!

To jsou až přeopatrný,i když je fakt,že můj táta má pro kluky pořád ještě vydělený šuplíky s pilama,sekerama a hřebíkama, já to radši nehci ani vidět...

Ale kluci nadšení a nikdy se jim nic nestalo.
Sranda ale je, že když te´d nechám chvíli malou(21 měsíců) a jedenáctiletým a odjedu něco zařídit třeba do školy,na poštu, pro mladšího do školky a mezitím mám a volá a dozví se, že jsou sami a ten jedenáctiletej má tu malou ještě nakrmit a tak, tak mi pak říká:" a hele,nebojíš se ji tam nechat s ním samotnou??"

Lída+2

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 11:24:26)
federiko, když jedem k dědovi...kluci straví od 8-16(18 v létě) u ponku a taky něco tvoří.....pak to vozíme zase k nám a třeba to vypouštímena rybníky.....děda sehnal druhej svěrák,aby na sebe nemuseli čekat

Sekerkou se oháněli už jako 5letý.....kupodivu stále mám větší strach o Luka...jak má ty ruce takový chromější

*Niki*

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:03:43)
Jsem ráda, že moje dětství dávno skončilo, nevrátila bych ho ani za zlaté tele. A to jsem měla takového průměrné, tebou popisované dětství.
Však vás nikdo nenutí stát dětem za zadkem a vodit po deseti kroužcích, ne?

Kočárek před obchodem jsem s prvorozeným nechávala běžně, bydleli jsme tehdy na vesnici.
Myslím, že moje děti mají víc volnosti, než jsem měla já. Já si v batolecím či předškolním věku taky nehrála sama venku, a nepamatuju, že by někdo ano. Ve školním už ano, a to budou i moje děti. Obecně ale mají větší takovou tu životní volnost a svobodu projevu, kterou jsem já neměla.
Nijak extra si nestěžuju, ale dětství pro mě bylo nejhorší a nejnesvobodnější období života. Díky bohu za dospělost a svobodu

Petra Neomi

•

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:09:58)
Já měla dětství krásné, mámu jsem milovala a byla jsem na ni hrozně pyšná, jak mě respektuje, jak mi všechno dovolí.... ALe z dnešního hlediska se mi zdá, že jsme žili hrozně uzavřeně, jen jako rodina, žádní kamarádi, známí...Možná byla taková doba, že si každý dával pozor na hubu a nikde se moc neprojevoval.

Lassie66
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:20:27) Petro, to je moc hezký, jak mluvíš o svojí mámě Odpovědět

babiki
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:42:06) petro ja jsem mamku taky zboznovala, byla hodna a hrozne krasna, sila si na sebe hezke veci, vzdy usetrila aby mi mohla koupit knizku, po ktere jsem touzila...byla uzasna Odpovědět

Petra Neomi

•

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 11:23:53)
Protože dětství dělá primárně rodina a ne mobily a momentální společenský trend. Upřímně řečeno, myslím, že moje máma by k nám byla empatická i ve středověku, kdy byli děti považovány jen za méně užitečné a výkonné dospělé.
To výjimečné na mateřské lásce je imho to, že člověk nemusí uvažovat, jestli si dítě lásku zaslouží, ono si ji prostě zaslouží vždycky.

Lassie66
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 11:26:31) Odpovědět

Ecim
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 21:45:18) Mívám podobné pocity, i když ne tak silné. Měla jsem krásné dětství, ale jako dospělá si v řadě ohledů připadám mnohem svobodnější. Odpovědět

Kalamity YANKA
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:04:05) Musela jsem chodit v osm hodin do postele a před a po škole do škoní družiny....pro některé byl ještě povinný pionýr, ruština, nebo alespoň jiskřičky.... a školní jídelna! ta byla taky za trest!!!! Odpovědět

babiki
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:05:28) Janko hele a ja do pionyra nemohla, otec by me zabil, tak jsem aspon na tajnaka vzdy u kamosky vyskemrala tu uniformu a chodila v ni cely den u nich doma Odpovědět

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:12:57)

Tak naši to taky nemuseli, ale bylo to "povinný"

ale když jsem byla menší školková, prej jsem někde v autobuse prohlásila, že "až budu velká, bude ze mě soudružka"!!! (myslela jsem učitelka)

tenkrát se jim říkalo soudružky že jo.... máti se prej tak styděla, že jsme vystou pily o dvě zastávky dřív....

no nesplnilo se, soudružka ze mě není a učitelka taky ne

Lída+2

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:06:39)
Monty právě jsem se zamyslela a já měla na vesnici o 120barákách teda kroužek každý den

Pondělí- sokol
úterý zdravotník
středa - sokol(2,5hodiny)
čtvrtek-ruční práce
pátek- hasičský kroužek

Naopak ,když jsme se přestěhovali na vesnici o skoro 3000obyvatel nebylo mě kam posílat...

Jen 2x týdně atletika

Ráchel, 3 děti
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:21:10) vím, že to je nadsázka...nicméně smíchala jsi věci, které dle mého byly skutečně negativní, a věci, po kterých se mi spíš stýská... (tábory bez mobilu apod.). Na antidepresivech většina z nás není jen proto, že nejdeme k psychiatrovi. Odpovědět

Inka
•	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:24:59) Tábory bez mobilu jsou pořád. Třeba skautský, v teepee žádná zásuvka není a 3 týdny vydrží málokterý mobil. Odpovědět

Inka
•	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 10:22:37) A batolata nenosily celý den helmičku, přestože padaly na hlavu. Ale jinak na dovolenou beze mne rodiče nikdy nejeli, to jsme jezdili všichni. A na kroužky mě nutili nejmíň na dva a já to tak nesnášela, nejvíc Klokánka. Odpovědět

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:36:14)
Od tří let mně rodiče běžně nechávali večer doma samotnou. Pamatuju si, jak jsme odjeli do Prahy, aby rodiče večer mohli jít do divadla. Mně zamkli na hotelovém pokoji a vyrazili.
Starší syn byl poprve doma sám v 11 letech a to mu má matka stále volala, zda se nebojí a mně vyčinila, jak si to vlastně představuju.

Na druhou stranu rodiče žádné dovolené beze mne nepodnikali a k babičkám jsem odkládána nebyla.
Na základce jsem měla kroužky každý den.

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 17:13:10)
Tragiko tak v jedenacti jsi ho nechala doma!
Bylo nam deset, kdyz jsme byly s kamaradkou u jeji babicky na chalupe na par tydnu, ona chodila do prace, rano nam pripravila svacinu a my vyrazily, sly jsme pul dne pres lesy, pole, prilehle visky, az jsme dosly na zriceninu, tam jsme zaplatily dve koruny vstupne, skoro nikdo tam nebyl jen starickej kastelan s obrovskym opuchlym nosem si s nama povidal, snedly jsme chleba a sly zase pul dne zpatky. Dneska me z ty predstavy mrazi.

Jo jo zlata sedmdesata leta, kdy stary opuchli dedci povidajici si s copatejma holcickama nebyli jeste vsichni uchylaci.

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 17:36:42)
Zasjaj, ano.
Od osmi do jedenácti večer jsem byla mimo domov. Za tu dobu matka kontrolovala syna 4x po telefonu.
Jak to, že se též nestrachovala, když jsem od svých tří let byla doma sama? Chodili s otcem za přáteli a vraceli se k ránu. Její odpověď mne dostala.
Prý jsem sama nebyla, doma byl i pes.

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 10:36:54)
Přesně takové dětství jsme měly se ségrou.Krásné,volné,chodily jsme na zš do kroužků,nebo nechodily-jak kdy,nemusely jsme se učit(stačilo to ze školy),dvojky z chování a tříd.důtky-to už musel být velkej průšvih(ne za nenošení úkolů...jako dnes),tábory byly super,kluci hráli fotbal,všichni vybíjenou.....Nádhera.Lítali jsme venku do tmy,jak slezl sníh,tak jsme obuly "číny",všichni jsme nosili tesilky,dyftýnky a manšestráky.Vzpomínky krásné.Tímto děkuji svým rodičům za krásné dětství.

DENISA

Monty

(9.3.2010 11:35:46)
super zamysleni. A velice pravdive. My nemit v detstvi prababicku, tak vubec nevim, kdo by se o nas staral. A to nemluvim o tom, ze nam v cca 5ti letech nechavala olizovat sklenicky od jeji oblibene Griotky. Kdyz tady porad ctu a kolem sebe vidim, jak matky div ne hystericky vymysli a premysli, planuji a organizuji vse pro sve deti a ja tomu nekdy preci jen podlehnu, napada me, jestli nas jednou nebudou nase deti nenavidet. Volnost a svoboda je totiz jedna z nejdulezitejsich veci i v detstvi a diky dnesni dobe, dost spatne uskutecnitelna. My travili cele dny sami v lese, dnes bych tam svoje dite nepustila. Ach jo.

Tragika
	Re: Monty (9.3.2010 11:40:53) Už jsem na to téma včera zakládala diskuzi. Kniha Líný rodič od Toma Hodgkinsona vám zaručeně osvětlí vaše rodičovství. Odpovědět

Tragika
	Re: Monty (9.3.2010 15:19:04) Milado, ty toho asi nechápeš víc. Je pěkné, vzít si z knihy jen jednu větu, či pasáž. Já ostatně říkala, že se ztotožňuju s 90% obsahu. Odpovědět

Tragika
	Re: Monty (9.3.2010 15:32:12) Milado, chápu že marketingový tah na branku na poslední straně je asi nezbytný. Neber to tak vážně. Sebe také ne, uleví se ti. Odpovědět

myš

•

Naše dítě

(9.3.2010 12:19:23)
Kniha "Naše dítě" je docela veselé počtení. Dostala jsem ji od mamky a občas nahlédnu.

Např: "Moderní maminka dítě nechová, myslí se tím dlouhé nošení a "pšíkání" dítěte. Chcete vychovat ze svého kojence zhýčkané dítě? Chcete uškodit správnému vývoji jeho povahy? Chovejte jej!"

....a podboné perly. Doufám, že většina našich matek používala spíš selský rozum, než se řídla podobnými moudry. Ta výchova ražená v 70-tých letech mi přišla dost studená a odtažitá, dnešek mi přijde v mnoha směrech lepší. Pokud se to tedy nepřehání, ale to platí pro každou dobu.

Jinak já jsem měla kroužků dost coby předškolák už v 70-tých letech, fyzické tresty mi nepřijdou zrovna nejlepší způsob výchovy a celkově bych si tu dobu nijak neidealizovala. Je fakt, že děti přežijou skoro všechno, ale někdy s pěknými následky

a co jako
	Re: Naše dítě (9.3.2010 12:37:37) dětství tak napůl...mamka úžasná,otec alkoholik.Mamka nám to se ségrou ale zase vynahrazovala,jak mohla... pamatuju si táboráky,koupání v řece,pečené brambory jo a ten chleba s pažitkou taky Odpovědět

Merida7

Re: Naše dítě

(9.3.2010 13:03:19)
Tak mi z toho vychází, že bez babiček a jesliček by většina z nás skončila snad v babyboxu.

Jako plus tehdejší výchovy bych viděla, že jsme byli samostatnější - i když kolikrát "za jakou cenu"...no a taky fungovala jakási příbuzenská sít, matky nepotřebovaly tisíce kroužků, protože většinou byly vazby - babičky, tetičky, příbuzní, prostě nebyly samy.

Ono to není jen o výchově k elitářství, ono je to částečně i o velké osamělosti matek na MD, které si za tu trochu lidského popovídání musí těžce platit. To taky něco vypovídá o naší "skvělé" době.

Sitti
	Re: Naše dítě (9.3.2010 13:47:35) Já jsem naopak nikam nesměla jezdit - nesměla jsem na tábory ani k babičce na prázdniny Na prázdniny jsem mohla jen k pratetě a to jen protože to byla naše sousedka Takže jsem byla úplně nesamostatná a když jsem nastupovala na střední, tak jsem měla strach i jezdit autobusem, že špatně vystoupim Odpovědět

Adina

•

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 13:39:37)
Myslím,že to naši rodiče měli jednodušší.Byly jesle,když bylo dítě nemocné,nemuseli se rodiče bát,že je vyhodí z práce,pracovalo se do 14-16h byly k tomu přispůsobené školky.Dneska se maká do večera a nikoho nezajímá,kdo vyzvedne dítě ze školky...
Bylo to na jednu stranu lepší.Myslím,že naše generace 30 tníků je dobře vychovaná.Současná generace roste pro kriminál.Mamka kdyby nebyla tak moc přísná,tak asi dneska nejsem tam kde jsem..myslím,že pro nás je to daleko horší doba.

Federika
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 13:51:23) nechápu, proč by současná generace měla růst pro kriminál.... Odpovědět

Ivik a kluci 00,03,06

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 14:05:28)
Hmm, je sice pravda, že přílišné organizování času dítěte a malá volnost je spíš ke škodě, ale já nadšení z toho, jak se vychovávalo v sedmdesátých a osmdesátých letech teda nesdílím.
Dodnes mám v živé paměti scény z jeslí (nebyly mi ještě ani tři roky), nikdo se nám tam nevěnoval, byla jsem věčně někde v koutku a čekala, až si pro mě máma přijde. Sestry (vychovatelky) si dělaly "svou" práci a vzpomínám si, jak nadávaly, když se tam jeden chlapeček při odpoledním spaní počůral. Rodičům to nevyčítám, ani to jinak nešlo, ale vzpomínky teda nemám nejhezčí :-(.
Záviděla jsem spolužákům, že si doma celá rodina hrají Monopoly nebo Dostihy a sázky, naši s námi nehráli ani karty.
Táta umí dobře fotografovat, ovšem naučit to nás, děti, na to neměl jaksi čas..

Za co svým rodičům děkuji je, že s námi od mala jezdili na společné dovolené

. Ve svém "zamyšlení" Monty zrovna zmiňuje opak.

Kroužků jsem měla dost, už coby předškolák jsem chodila do Sokola (s mámou) a bylo to fajn. Za doby školní docházky jsem měla tak třikrát týdně nějaký kroužek, z čehož jeden mi byl byl vnucen rodiči (němčina) a nesnášela jsem ho. Fakt volnost a svoboda jako hrom ;-).

Když to shrnu, já bych bývala byla ráda, kdyby se mnou mohla máma být do tří let doma a nemusela jsem trčet v jeslích, já bych byla ráda, kdyby nám rodiče věnovali každé odpoledne třeba hodinku času na nějaké společné hry, povídání,..
Jsem ráda, že jsme měli společné dovolené.
Jenom mě mrzí, že svoje děti nemůžu jen tak vypustit po škole ven a nechat je jen tak "lítat" po sídlišti. To musím uznat, že bylo super

. Jen si myslím, že to je spíš dobou a ne způsobem výchovy

.

16.5Salám&Lajka14

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 14:10:18)
Byla jsem "doma" do pěti let. S babičkou. Do školky jsem šla až poslední rok, bylo to povinné. Babička byla skvělá žena, brala jsem ji jako svoji mámu, ale fakt jsem si neužívala věčné trčení doma a koukání na ostatní děti leda tak z okna. Protože s nemocnejma nožičkama přece nemůžu lítat venku.
Jakmile jsem začala chodit do školy, bylo to daleko lepší, protože jsem si mohla po škole chodit kam jsem chtěla a dělat co jsem chtěla.
Babička se mi určitě věnovala, i děda, ale že bych z toho nějak jásala, to ne. Aneb každý touží po tom, co nemůže mít.

Ivik a kluci 00,03,06
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 14:15:36) Monty, ta poslední věta vystihuje vše . Odpovědět

Anni&Annika

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 14:29:44)
teda moje mama neni prisna a vubec si nestezuju, kde jsem ted

..ono, kdyz rodice nemohli prijit o praci...vysveli mi teda, proc jsem ksakru, kdyz jsem byla nemocna, marodila doma sama? a to si pamatuju, ze mi mohlo byt tak 7-8?
sice s tou skolkou mas pravdu, na to se te nikdo ted nepta, kdo dite vyzvedne, ale jinak? Nemam pocit, ze by z mych deti vyrustalo neco pro kriminal

Lída,3 kluci a holka
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 14:40:53) Hele, Monty, to ale kecáš... ten poslední rok školky povinný nebyl. Odpovědět

kajkule+2 kousky

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 15:19:20)
to mlácení bylo děsné. od učitelů mi to nevadilo, to byla sranda,lepší jak poznámka, ale doma jo. prostě to ve většině rodin bylo normální. jako taky mi občas ruka ujede, když malá hodně zlobí, ale to se vůbec nedá srovnat. chci mít i kamarádský vztah s dětma a ne aby se báli , když něco vyvedou přijít domů

Snapeová
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 16:35:07) Vzpomenu Neměla jsem žádnou barbie. První ( a poslední) kolo jsem dostala k 11 narozeninám. Mít chvilku, tak mě určitě napadne spousta zvěrstev, která na mě rodiče páchali Odpovědět

Stáňa a dva kluci
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 17:46:54) No já nevím, čím to je, ale mám kolem sebe skoro většinu čtyřicátníků, co jsou občas na antidepresivech, trpí úzkostmi a podobnými záležitostmi. Takže přežili jsme to všichni, ale někdo líp, někdo hůř, někdo má i trvalé následky. Odpovědět

Tragika
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 18:24:30) Tiše závidím těm štastným povahám s krátkou pamětí. Z dětství mám pár silných traumat, která se mým životem vynou, jak červená nit. Lobotomii by to chtělo! Odpovědět

16.5Salám&Lajka14

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 18:38:16)
Tragiko,
každý nemusí mít nutně trauma, moje dětství nestálo celkem za nic, určitě se na mně podepsalo, ale že bych z něj měla trauma, to fakt ne. I když jsem ještě před pár lety instinktivně ucukla pokaždý, když někdo udělal prudší pohyb.

Lidé jsou různí a různě se s věcmi vyrovnávají. Kdybych si mohla vybrat, tak kromě fyzického násilí bych si víceméně vybrala stejný dětství.

Tragika
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 18:40:14) Monty, to je mi jasné, že většina lidí žádné truma nemá. Ne, že by měli dětství ,,šťastnější,,. Jsou to jen zkrátka šťastné povahy. Odpovědět

Ecim

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 22:39:30)
Tragiko, jde o to, co jak by se takové trauma definovalo. Každý zažije pěkné i nepěkné věci, někdo má víc štěstí, někdo míň. Já si naopak myslím, že nějaké větší či menší trauma zažije každý. A co se týče léčby různých psychických poruch, tak dnes se o takových věcech víc mluví než dřív a víc se různé poruchy léčí.

Stáňa a dva kluci

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 20:04:59)
Tragiko, jo, je to hodně o povaze, o určitý vnitřní síle, ale konkrétně nějaké trauma může stihnout i hodně silnou osobnost...to zas už záleží na okolnostech života a co tě v něm potká. Ono ne každej si zažije třeba incest nebo sebevraždu rodiče a tak, znám ze svého okolí.

Federika
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 19:41:06) neznám kolem sebe ani jednoho,jednu čtyřicátnici, která by byla na antidepresivech a trpěla úzkostma nebo tramatem z dětství...Asi bydlím v nějaký šťastný lokalitě.. Odpovědět

Stáňa a dva kluci

Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči?

(9.3.2010 20:07:01)
Fed, tak to asi jo:). A nebo se ti nesvěřujou:). Můj manžel začal kolem čtyřicítky trpět úzkostmi. A zrovna do něj by to vůbec nikdo neřekl. Od dětství ta šťastná povaha, která neměla zásadní problém. A díky tomu, že všechno bere s humorem, tak to dobrým kamarádům vyprávěl a to bys koukala, jak to z nich lezlo. Do té doby neřekl nikdo nic...

Šárka
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (9.3.2010 21:44:47) Federiko, mě hned napadli čtyři. U jednoho je to asi vrozená dispozice, u dvou rozvod a u čtvrté snaha skloubit náročnou práci s rodinou. A nevylučuji, že o jiných to prostě jen nevím . Odpovědět

Lída+2
	Re: Jak jsme mohli přežít dětství s tak příšernými rodiči? (10.3.2010 10:10:21) FEderiko, moje segra depky má.....a né malý...bohužel s tím nic nedělá....a manžel a mamka pak o ní mají strach.... Já ne: nepletu se jí do života....má ho takový jaký chtěla Odpovědět

V její náručí

V její náručí

Máme rádi miminka

Jak uveřejnit váš článek
na hlavní straně?

Zajímavé akce

Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc
Advent na KarlštejněBeroun
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1
Tříkrálový průvod PrahouPraha 1

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997

Další recepty nalezte zde

(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.

3x jsme získali Křišťálovou lupu. Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.