lenka |
|
(19.1.2012 22:35:22) Zdravím všechny, koukám, že už nediskutujete, ale řeším podobnou situaci a našla jsem k tomu jako oficiálně doporučený materiál ve Velké Británii toto http://www.miscarriageassociation.org.uk/wp/wp-content/uploads/2011/05/Management-of-miscarriage-T-Oct-10.pdf
Při té příležitosti bych se zeptala, znáte někdo gynekologa v Praze, který by bez řečí vzal na kontrolu někoho, kdo se rozhodl na revizi přes doporučení nejít?
|
Anička | •
|
(8.2.2012 22:54:15) Ahoj, moc děkuju za předešlý příspěvek a odkaz v angličtině. Prosím tě, ozval se ti někdo s tím doktorem? Také o tom přemýšlím.
|
Mirulinda+Miška 02/06 |
|
(9.2.2012 0:36:12) Jsem tu nová, včera jsem prodělala samovolný potrat a jsem po revizi dělohy. V nemocnici mi nedali žádné instrukce,ale holky na září 2012 mi poradili. Jak to všechny zvládáte s psychikou, já jsem totálně na dně. Rano gyndařka viděla srdíčko a neý jsem dojela do nemocnice, tak už tam nebylo. Každý říka že je to lepší ted a takové ty jiné fráze které mi už lezou krkem,ale nikdo z mého okolí to neprodělal a tak sami neví a jen říkají ty blbé fráze, jsem mladá určitě se to povede,ale já mám strach se do něčeho pouštět. jdu si vás přečíst a třeba mi to pomůže. Pa
|
Markéta s párkem | •
|
(9.2.2012 10:10:39) Taky jsem to prodělala.
Vím, že to bolí, ale spraví to čas a práce. Já se měsíc trápila (tedy neseděla jsem doma, chodila jsem do zaměstnání, ale stejně jsemna to furt myslela a trápila se tím, jak to bude, až to znovu zkusíme), pak přišly povodně, zatopily nám barák do výšky 1m a já musela makat fyzicky i duševně. Manžel chodil do práce, aby byly peníze a já uklízela a zařizovala na úřadech apod. Tím jsem na to přestala myslet a za dva měsíce jsem byla těhotná. Vzhledem k tomu, že jsme pořád ještě likvidovali povodeň - poničené věci byly vyházené, ale dělaly se omítky, podlahy, kupovaly jsme vybavení včetně linky apod., tak už jsem se v myšlenkách nevracela k tomu, co bylo, nýbrž jsem myslela na budoucnost.
|
LuNika |
|
(9.2.2012 10:29:32) Mirulindo je mi to líto, já zažila pře 5 měsíci totéž a bohužel to bolí pořád.Myslím že mi pomůže až další těhotenství.Potratila jsem vloni 2×,na genetice nic nenašli.Dlouhodobě piju kontryhelový čaj,užívám denně kyselinu listovou a vitamíny pro plánované těhu.Víc asi udělat nemohu.Markéto vím co jsou záplavy(bydlíme 4m od potoka),je to stresující a musela jsi to mít strašně težké.Přeji hodně štěstí
|
Markéta s párkem | •
|
(9.2.2012 16:55:43) Děkuju. Dneska už je to za mnou a platí na to "co tě nezabije, to tě posílí".
V té záplavové oblasti už jsou zábrany.
Vzhledem k tomu, že jsem následně absolvovala dvě bezproblémová těhotenství, potrat je už pro mě něco, co je uzavřeno a můžu na to vzpomínat bez bolesti.
Mimochodem - děti se mě v těhotenství držely tak pevně, že nepomohlo ani vyvolávání porodu po 14 dnech po termínu. Čili potrat nemusí znamenat, že zdravému dítěti bude hrozit předčasný porod.
Je třeba nemyslet na to, co bylo, ale snažit se dívat do budoucna a věřit. A tomu nejvíc pomůže hodně se něčím zaměstnat.
|
betynka |
|
(9.2.2012 18:54:56) Markétko a mohu se zeptat v jakém týdnu si potratila a z jakého důvodu ? Ptám se proto, že bych chtěla mít naději v to, že se to třeba někdy v budoucnu podaří, že když jsi to dokázala ty a další ženy, že to dokážu taky a i na mě se štěstí usměje.
|
reddevil |
|
(9.2.2012 20:32:24) Já potratila ve 12tt (zamlklé těhu). Psychicky jsem byla úplně na dně. Bylo to fakt hodně zlý. No, ale zadařilo se a hned dvojnásobně Mám krásná zdravá dvojčátka.
|
|
Markéta s párkem | •
|
(11.2.2012 14:19:59) Ve 12. týdnu se ukázalo, že plod je malý. Tak jsem šla na lepší uz - ten, co se dělá zvenitř a tam se ukázalo, že plod nežije. Měl velikost cca 7 týdenní. Sama jsem nepotratila, do té kontroly se nedělo vůbec nic. Takže jsem šla na revizi dělohy.
Důvod nezjištěn - nějaké vyšetření (asi plodu) dělali, ale nic nezjištěno. Prostě příroda.
Se stykem jsme čekali 2 měsíce, ale pak to nebylo nic častého, protože jsme řešili následky povodní. Takže večer jsme padli do postele a usnuli. Otěhotněla jsem cca po 5 měsících od potratu.
Někdy kolem 7. měsíce jsem začala mít tvrdnutí dělohy, tak mi lékař doporučil už nechodit do práce (i když já to tam měla v pohodě), i vzhledem k tomu potratu. NO, dopadlo to tak, že jsem přenášela 14 dní a pak měla cs. A u druhého dítěte po 4 letech to samé.
Tak nezoufej, doufej a snaž se něčím zaměstnat. A vyhýbat se dětem.
|
betynka |
|
(12.2.2012 18:24:05) Ahoj Markétko, děkuji za informace. Já jsem potratila ve 23.týdnu a nikdo mi nedokáže říct proč. Proto se bojím případného těhotenství, i když u mě je i otěhotnění zázrak. Je to strašně moc těžké, ale co vám budu povídat, každá to zažila. Srazilo mě to strašně a nevím, zda dokážu ještě někdy chodit s hlavou vztyčenou. Jediný kdo mě drží nad vodou je manžel, protože je naprosto užasný, až je mi někdy líto, že zrovna já jsem mu byla osudnou. Přála bych mu lepší život.
|
Markéta s párkem | •
|
(12.2.2012 20:07:47) Tak ve 23. týdnu, to už myslím není klasický potrat, kdy se plod nevyvíjí a příroda včas zasáhne (vlastně tak včas, že nebýt techniky, tak to dotyčná ani nezaregistruje). V tomhle "věku" už to člověk na sobě vnímá a těší se. Moje příbuzná ve 24. týdnu prodělala vyvolaný porod pro vadu neslučitelnou se životem. Bylo to pro ní hrozné, vím, že to těžce nesla (navíc se jí spustila laktace, kterou šlo těžce zastavovat). U ní to bylo o to horší, že neměla oporu v manželovi - ten to bral tak, jak to vysvětlili lékaři - důvod vady se nezjistil, genetika to nebyla, takže není důvod se obávat, že příště se to zopakuje. A že ji to trápí psychicky, to pochopit nedokázal. Ona se s tím srovnala až dalším těhotenstvím, resp. až po té kontrole, kdy bylo kontrolou shledáno, že dítko je zdravé.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|