| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jsem divná, když se necítím na druhé dítě?

 Celkem 67 názorů.
 *MaF* 


Téma: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(15.7.2009 14:33:01)
Poslední dobou mám pocit, ale je to spíš parvda,že všechny ženský kolem mě co mají zhruba stejně starý prcky (já 18M) tak buď už porodily druhý, nebou sou těhotný, nebo pořád jen mluví o tom, že se snaží o druhý dítě.
Mě taky každej pořád jen opakuje že už si to druhý mám pořídit, že se to sfoukne při jednom atd... Jenže já se prostě na druhý nějak necítím. Sem fakt šťastná, že mám syna, nikdy sem se necítila víc naplněná, nebo nevím jak ten pocit nazvat. Je mi vším, ale nedokážu si ani představit, že bych prostě měla další.
Nedávno sme měli malou "nehodu" a já byla úplně na dně z pocitu, že bych byla těhotná. Porodu se opravdu nebojím, ikdyž byl teda hroznej, tak to co následovalo pak bylo pro mě teda horší. Probdělí noci, tříměsíční kolika u nás je občas snad doteď... hrůza z toho když je nemocnej... no znáte to když máte děti...
Mám akorát jednu kamaárádku z porodnice která teda ani omylem po druhým netouží, ale je to svobodná matka. Já sice docela šťastně vdaná, ale prostě se mi nechce. Jo a syn byl plánovanej a chtěnej.~;)
 Miška&Vendulka06/08 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:41:58)
Ahojky Maf, mam to tak nejak podobne, uplne presne jako kdyby jsi popsala moje pocity. Jestli chces, tak pisni maila...~x~ Jinak taky jsem za divnou, ze jeste neplanujem, nesnazime se...ale proste, ja to citim jinak a verim, ze ten cas prijde...
 TerezieK 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:43:22)
MaF to je normalni za rok muze byt jinak. Ono ja teda moc nesouhlasim s tim, ze se clovek upina moc na dite. Za rok za dva uz te to decko nebude defakto potrebovat, jako samozrejme bude, ale uz to proste nebude jako ted. Navic mozna zjistis, ze bude potrebovat nejakyho sourozence. Jinak kazdy ma mit tolik deti na kolik se citi. Ja vic jak dve ani omylem.
 TerezieK 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:44:52)
Jinak si myslim , ze hodne holek ma ted deti blizko od sebe kvuli dvouletemu rodicaku. A resit ty jo, kdyz mas rok a pul stare dite, abyste si vyrobili druhe. To mi prijde padle na hlavu. Nam se druhe snad konecne zadarilo definitivne, kdyz bylo malemu 2 a ctvrt a sama to citim, ze teprve ted to bylo spravne.
 Radus+V+J 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:46:52)
Maf,
mam to uplne stejne, sileny porod, pak ty mesice hodinoveho a ob hodinoveho kojeni do roka a pul, maly je silene aktivni, k tomu prace, domacnost a na druhe proste nezbyva sil.
vzdycky jsem si myslela, ze budu mit dve deti,tak 3 roky od sebe, ale ani nahodou, posledni dobou porad myslim na to, ze maly asi zustane jedinacek, nevimm, treba se to casem zmeni, mozna az mu bude tak 7-8, bude samostatnej, tak zatouzim zase po tom malem miminku, ale fakt nevim, je to i financne narocne, kvuli tomu i chodim do prace, misto abych uzivala materske. maleho miluju nade vse, nastesti s manzelem mame stejny nazor, on taky druhe nechce, ale on z toho duvodu, ze malymu chce doprat vse a to bychom dvoum asi nemohli, je to od neho trochu sobecke, no nastesti to zatim nemusim resit
 If & 3♥ 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:44:35)
MaF myslím že se na kecy okolí můžeš z vysoka vyprdnout~;) Každý z nás (nepíšu ani každá.. i tátové to mají nějak nastavené) to má nastavené jinak... někdo chce děti brzy po sobě, někdo chce děti s aspoň pětiletým rozestupem, někdo chce jedno, někdo chce pět.... důležité pro tebe je jak to cítí manžel (pokud stejně nebo podobně, je všechno v cajku)...

já jsem pro své okolí taky "divná" protože čekáme třetí (bylo plánované a chtěné, žádná nehoda!, ačkoliv se mě na to zeptá každý)... už jen proto že máme doma "páreček" tak na co třetí že jo.... Švagrové se před 14-ti dny narodilo ČTVRTÉ dítě a ta "divná" není, protože po třech klucích mají "konečně" holčičku, takže je to pro okolí naprosto "pochopitelné"...

Lidi budou mít vždycky kecy.... důležité je to jak to chceš a cítíš ty!!!

A jen takový postřeh na závěr... když jsem měla jen Báru nikdy jsem si nedokázala představit že nějaké "další" dítě budu milovat tak jako jí.. a byla jsem překvapená, že ta láska k dětem se snad i násobí... nikdy neubejvá ani se nepůlí... mám je ráda všechny stejně... to místo v srdci je nějaký nekonečný nebo co~t~
 Maryl 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:44:41)
Ahoj,
já tu měla nedávno podobnou diskusi,ale to přeci záleží jen na tobě,ne?:-)Oni ostatní se ti o něj starat nebudou.Já mám taky prcka 15m.a na druhý se zatím necítím ani náhodou.Určitě druhé chci,ale až bude malému tak 6 nebo 7 let.Každý má tohle jinak a udělej to tak,abys ty byla spokojená.Divná rozhodně nejsi.Tak zdravím a užívej radosti s prďolkou~:-D
 Andrea + 2 holky 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:47:13)
MaF,
naprosto chapu tve pocity, taky jsem trochu jak exot. Chci 5 lety rozdil... :-)
 Maia 
  • 

Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:56:30)
Tedy já nevím, ale v mém okolí mají všechny kamarádky rozdíl okolo 5 let, minimum jsou tři roky, takže jako exot mi určitě nepřipadáš...naopak, mám jednu známou, ta má dítka od sebe 18 m., druhé bylo počato omylem, ta se se tedy jako uhoněný exot momentálně cítí :-)

Pro mě a pro manžela, když bylo synovi rok a půl, rozhodně nepřicházelo do úvahy o druhém dítěti jen uvažovat, dávala jsem se dohromady, začali jsme si opět užívat sami sebe, vyjeli na pár akcí pouze společně a trochu si dodali energii...a určitě jsme nechtěli mít nic "sfouknuté" najednou....
Teď máme holčičku o pět let ,adlsí než bráška, je to super :-) Ale každý má jiné podmínky, vztah, požadavky a děti, takže tak.
 Maťa. 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(7.7.2010 23:05:16)
No, pre mňa bol 5 ročný rozdiel ideál:-))) Že mám rozdiel len 2 roky a 9 mesiacov je preto, že mi prvý syn trval veľa rokov a tak sme na druhom začali pracovať s predstihom. To som ovšem netušila, že sa zadarí napoprvé a prirodzene:-)))

Ja mám názor, že vačšina miminiek (ale nie všetky) sú do roka a pol vlastne zlaté deti. Prvomatky ani netušia, čo je to obdobie vzdoru. Riešia max. prdíky, kojčo, prvé príkrmy. A tak sa vrhnú na druhé.. a mnohé sa potom divia, čo to jejich prvé začalo vyvádzať - hoci u prvého to je normálny vekový vývoj a trebárs sa dostalo len do obdobia vzdoru prvého:-))) Holt, ale tehotné, prípadne už s dítkom to nezmenia:-))) A nikdy samozrejme nepriznajú, že ich niečo mohlo i zaskočiť:-)

Poznám ale aj mamy, čo majú malý vekový rozdiel schválne a majú deti aj tri tak rýchlo za sebou. Ale takých je menšina.

Ja svojich miláčkov milujem, ale neviem, čo to je klidné dítko. Mám oboch chlapcov veľký extrém, vzdorovití, hyperaktívni..naozaj extrém. Aj keď šikuliaci, ale nároční. Nikdy by som dobrovoľne rozdiel do troch rokov nevolila, aj keď som samozrejme rada, že ich mám:-)

 andie77 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:48:46)
Jsem na tom naprosto stejně, přijde mi, že jsem to psala já!!! Syna miluju, plánovaný, chtěný, jsem šťastná, že ho mám. Ale představa toho samýho kolotoče znova..., ještě tak to těhotenství, ale porod, šestinedělí, u nás se "tříměsíční koliky" protáhly do 11 měsíců, takže prořvaný noci (jím i mnou), komplikovaný kojení, atd., takže takhle představa ZNOVA mě děsí. Do roka nespal ani ve dne, ani v noci, vzteky, řevy - takže fakt bych neměla sílu být těhotná s dalším dítětem.
Tak z 98% jsem rozhodnutá, že nechci už další dítě, ty 2% jsou, že "možná, někdy v budoucnu, třeba za 5 let", uvidíme. Jak se říká, na to špatný se zapomíná, ale já mám pocit, že co tady proběhlo se jen tak zapomenout nedá ~t~
To samé s těma nemocema - vždycky si řeknu, že TOHLE už prostě zažívat nechci, asi jsem na to srab, ale přijde mi to jako dobrovolnej masochismus ~t~
Ale chápu, že někdo to prostě snáší líp, mávne nad problémy rukou, má lepší a odolnější povahu a nervy a už se těší na další dítě :-)
(Kamarádka má půlroční HODNOU holčičku, takže už plánuje, jak chce hned druhý.)
 If & 3♥ 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 15:03:23)
Andie.. jo jo.. já mám doma jeden "hodňoučkej" (kam jsme jí posadili tam jsme jí do roka a půl našli) a jeden "hyperaktivní a blbosti vymýšlející a nespací" exemplář.... takže vím jaký to je rozdíl...

Ono to chce okolí trefně odpálkovat.. a všichni dají pokoj... Můj muž to vyřešil po svém, když "oznamoval" ve firmě že čekáme třetí tak mu stejně starý kolega rejpavě povídal jestli víme co je to antikoncepce?! Ani nemrknul a odvětil mu že k nám do vsi ještě nedorazila elektřina a co takhle o dlouhých zimních večerech dělat~d~~t~ a od té doby má klid...

A já zas s oblibou odpovídám všem kteří mě "účastně litují" co mám za záhul.. všechny děti po dvou letech... že MILUJU ADRENALÍNOVÉ SPORTY~t~~t~~t~

Mám to v hlavě nastavené stejně jako Tereza~;) Nechci vyjít ze cviku... naopak mám pocit že kdybych vypadla z toho kolotoče plenek, probdělých nocí, kašiček a žvatlání už by se mi "nechtělo vracet zpátky"... zlenivěla bych~t~ Takže si to odbydu jedním vrzem a pak si budu užívat toho slastného klidu matek odrostlých a samostatných dětí~j~
 TerezieK 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 15:17:22)
Jak říkám, každý to máme v hlavně postavené jinak. každý jsme jiný a žijeme v jiné sociální atd. situaci. Ale zakladatelce bych radila jedno, aby to neřešila a dělala jenom to , jak to cítí. Protože nikdo na světě jí nemůžu dát žádnou radu, protože at už já tak jiná maminka jsme v jiné situaci a máme jiný práh snesitelnosti.

If moje kamarádka ještě uvažovala o třetí, myslím, že je ráda, že tu myšlenku rychle odbourala. Já osobně si myslím, že každému je naloženo tolik kolik unese.
 andie77 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 15:27:56)
If, já vím, jednou jsi mi to už psala... a to právě obdivuju - VĚDĚT, že to bylo "peklo" a jít do toho stejně znova. Ne, že doma mám andílka, tak si řeknu, že to druhý bude taky a bude to pohoda, zvládnu obě.
Jednou tu někdo psal, že až jeho třetí dítě bylo dráče a ty dvě před ním hodné, a že kdyby se tohle třetí narodilo jako první, tak zůstanou jen u něj a další si nepořizujou ~t~
 moniviky 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:50:28)
maf,já se na druhé dítě cítila až po jedenácti letech,určitě nejsi divná
 TerezieK 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:54:29)
Mam doma stejne povedene dite, ujecene mimino prdiky, je velice neposedny, proste svuj. Ja to mam zase postaveny tak, ze to chci mit z krku, ja bych si rychle zvykla na to pohodli preci jenom mi neni 25 a uz by se mi do toho nechce. Mam z toho teda taky hruzu, ale prezila jsem tohle, preziju i to co me ceka. V zivote cloveka cekaji i horsi veci nez neprospane noci. Mimo myslela jsem si, ze dvou a pul lete dite spi celou noc, nespi~d~. Navic to mam asi i jinak polozene, ze mu chci doprat to nejlepsi. ja si myslim, ze mu dopravam, a to je uplna rodina, milujici matka a otec. Takhle male dite k zivotu nic jineho nepotrebuje a co se tyce financi, jo az budou starsi budou nas stat neco jejich krouzky atd. ale penize budou a my nebudeme.
 nattin 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:51:13)
Nejsi divná, já se cítila na druhé dítě až po 7 letech. Každá to máme jinak.:-)
 Monika 
  • 

Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:59:41)
Proč by ji byla divná?At se každej stará o sebe ty se budeš o případné další dítě starat financovat a pod.tak at do toho nikdo nekecá.Mám dceru trošku neplánovanou,ale milovanou a na další se ani po 10 letech necítím.Přítel se mnou souhlasí.Jak se mě narodila hned mě připadalo,že jsme komplet.
 Jasenka1 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 15:03:29)
MaF, mám holčičku 5,5 a touha po druhém stále nepřichází, je pravda, že okolí to řeší poměrně dost... řekla bych, že do dceřiných 3 let byl klid, ale pak to začalo a teď už se to jen stupňuje, navíc se přidávají výčitky, že Stázičce nedopřeji sourozence, že teď už si nebudou rozumnět apod. ... nechám je vždy vypovídat a myslím si svoje ~;)A když to jsou maminky od dvou a více dětí, tak jim řeknu, že mi to říkají jen proto, že mě chtějí dostat do stejného stresu jako mají ony ~:-D ... tím nechci říct, že je špatné mít dvě a více dětí, to rozhodně ne, každý ať má tolik dětí, kolik je mu třeba ~x~
 Žžena 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:55:46)
A když Ti tady někdo napíše, že seš divná, začneš zpytovat svědomí a druhý dítě si pořídíš?
Záleží Ti na to, nebýt DIVNÁ? ~2~
 Oggová 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 14:57:56)
Mě připadá divné, že to řešíš.
Souhlasím s Žženou..pořídíš si druhé dítě, když ti napíšu, že jsi divná?~d~
 kája+dva 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 15:13:10)
Mě nepřijdeš divná, ba naopak, zdají se mi divné ty mámy,které už mají druhé.Sama bych druhé nechtěla, manžel taky ne. On by si přál druhé dítě až půjde Honzík do školy, ale i o tom pochybuju. Mám strach, že bych to znovu už nezvládla a to musím uznat, že Honza je extrémně hodný,ale já jsem zvyklá na svoje pohodlý, klid...hlavně bych si nikdy nepořizovala druhé dítě, proto,aby to sfoukla naráz
 Tragika 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 15:27:21)
Já jsem se na druhé dítě začala cítit až 14 let po porodu. Divná si nepřijdu. Divné, ne?
 Petra Neomi 
  • 

Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 15:28:38)
A co by na tom bylo divného? Někteří lidé nechtějí druhé dítě vůbec, to přece není povinné. Mmch, já mám bratra mladšího o sedm let.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(16.7.2009 0:19:54)
:D Asi tak.
Mmch, já si vždycky myslela, že jsem "mateřský" typ, a teprve, když se mi dítě narodilo, zjistila jsem, že jsem jne chybně odhadla své vůdčí sklony a diagnostikovala je jako mateřské :)
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(16.7.2009 8:08:41)
Petro :))) Já jsem si zase vždycky myslela, že mi děti nic neříkají, no a najednou mám tři ve čtyřech letech a ještě jedno plánuju. Život někdy překvapí.
 Šešule 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 15:41:20)
Proč divná? Každá to má nastavené jinak. Kdyby záleželo jen na mě, měla bych už druhé. Jednak nechci mít dva jedináčky, druhak bych to taky nejradši "sfoukla" najednou. Bohužel vím, že se dvěma dětma bych nedostudovala, tak musím s plozením počkat~n~
 Šešule 


co jsem chtěla říct :-) 

(15.7.2009 15:42:32)
Ale co jsem chtěla říct: Rozhodně mi nepřijde divná matka, která to má jinak. Holt jiný pohledy~;)
 DENISA 
  • 

A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 16:01:44)
Ja se na druhe taky necitim. Zrovna dneska mi dvouletak tak strasne zatapi, ze uz jsem uplne vycerpana, a to jsou teprve 3 odpo. Znate to, obdobi vzdoru. Pred 9 mes. jsem potratila, tak jsem si pak hodne prala mit druhe v te fazi, kdy mi to jeste Dr. nebylo povoleno. Ted, kdy uz je to v pohode, tak si predstavim, ze bych ted mela k tomu nezvladatelnemu ditku mimino, a rikam si, ze to bych fakt nezvladla. Radeji bych vetsi rozdil, ale kdyz je mi 39, tak si to holt nemuzu dovolit odkladat. Rikam si, ze nez maleho prejde toto obdobi, tak uz muzu byt po prechodu.
 Jitka 
  • 

Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 16:15:45)
Ahoj, já mám doma tříletého kluka a v neděli jsem mu z porodnice přivezla malou sestřičku. Syn začal hrozně žárlit a musím říct, že i mne samotné je ho líto, že už na něho nemám tolika času a často na něho teď vyjedu, že je pomalý, hlučný apod. Přitom on dělá všechno pořád stejně, akorát že předtím to nikomu nevadilo a teď to vadí. Musím říct, že jsem při plánování druhého dítěte s tímhle počítala, ale zasáhlo mne to víc, než jsem předpokládala. Na druhé straně je maličká hrozně hodná (čekala jsem miminko podobné synovi - byl hrozně uplakaný), takže jsem mile překvapená. Syn si také určitě časem zvykne a rozhodně k sobě už někoho určitě potřeboval, abychom z něj nevychovali sobce. Takže radím o tom moc nepřemýšlet, protože život člověku připraví takové situace, jak špatné, tak i nečekaně dobré, že to nelze v žádném případě dopředu odhadnout a přivést na svět nového človíčka stojí vždycky za to.
 Tragika 


Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 16:19:54)
Jitko, názor, že dítě potřebuje sourozence, abychom doma neměli sobce, mne nadzvedává ze židle.
Je docela možné, že teď budeš mít sobce dva. S počtem dětí to podle mne nemá co dělat. Spíše s výchovou a ta se asi příchodem dalších ratolestí na svět nezmění.
 Jitka 
  • 

Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 16:29:54)
Tak to klidně zase na tu židli dosedni, protože v rodině se dvěma dětmi to chodí rozhodně jinak, než s jedním, kterému se můžeš vždy bez omezení věnovat a to dítě ví, že ho nikdo neomezuje a bude vždy na prvním místě. Nejde samozřejmě změnit geny, ale prostředí, v jakém dítě vyrůstá, ho značně ovlivňuje.
 Lizzie 


Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 19:37:04)
Největší sobci, které znám, pocházeli z početných rodin. Přehlížené děti.
 Šešule 


Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 19:47:05)
Lizzie, tak to máme zcela opačné zkušenosti. Já mám zas pocit, že nejhůř lze vyjít s jedináčky (pokud jsi s nima delší dobu). Naopak lidi z početnějších rodin jsou v pohodě a je vidět, že mnohem líp nesou, když není všechno podle nich.
 Oggová 


Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 19:50:20)
Lizzie, mít víc sourozenců = být přehlíženým dítětem? ~d~
 Lizzie 


Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 20:07:11)
Ne, to jsem nenapsala. Napsala jsem to, že jedináček neznamená rozmazlený. A že já mám nejhorší zkušenosti právě s přehlíženými dětmi s vícečlených rodin. Většinou taková ta neutrální ,,čísla" - 2. ve 3 dětech apod...!
 Oggová 


Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 20:12:43)
Tak to je asi ten psaný projev, neb mě ta věta vyloženě tak vyzněla.~d~

O druhém dítěti ze tří bych mohla vyprávět...ale být sobcem se tedy necítím.~;)

Jasně, ono je to o zkušenostech...znám holku jedináčka, která je skvělá a znám holku jedináčka, která byla ve škole(dlouho jsme se neviděly) namyšlená fiflena, právě ten sobec.
To je těžký říct jednoznačně.


 Lizzie 


Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 20:13:49)
Oggová, můžu ti říct, že já jsem starší - a sobec velký. Už v tom, že dodnes mám tendenci sníst, co se dá, aby mi to náhodou nesnědl někdo jiný a strašně nerada se dělím.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 20:12:47)
Zajímavý - máme kamarády, co jsou tři sourozenci, a ten prostřední je zrovna z nich největší pohodář (nejspolehlivější a nejochotnější). Ono hodně záleží na tom, jak k dětem rodiče přistupují, ať je jich 1 nebo 5.

Jinak nemyslím si, že by jedináčci byli rozmazlení, ale z pozorování okolo sebe se mi zdá, že mívají celkem problémy se s někým sladit - podobně jako třeba někdo, kdo žil jako "svobodný mládenec" do vyššího věku.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 20:23:04)
Nicméně jsem za, aby si rodiče pořizovali děti výhradně "pro sebe" - a s ohledem na své stávající děti. Mít dítě jen proto, aby měl někdo bráchu nebo sestru je stejně špatný důvod jako mít ho proto, že se to "má".
 Šešule 


Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 20:27:13)
Taky nemám pocit, že by jedináčci byli "zlejší", než ostatní lidé~;) Ale mají větší problém pochopit, když někdo nebere v potaz jejich argumenty. Přece jen jsou to lidé zvyklí na to, že rodiče měli jen je, tudíž se řídili jen podle nich. Není to o rozmazlenosti, ale o tom, v čem člověk vyrůstá.
 Žžena 


Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 23:00:35)
Je jedináček a jedináček.
Manžel je jedináček a negativa z toho plynoucí na něm nepozoruju.
Ano, měl stoprocentní pozornost svých rodičů což mu ale bylo výrazně na obtíž, jelikož ani jako děcko neměl "klid", pořád ho řešili, pitvali každou kravinu a zahrnovali ho nevyžádanou péčí (např. když měl první dívku, trvali na tom, že na rande jej dovezou autem, počkají za rohem až se vyrandí a pak ho zase autem odvezou domů... nota bene na maloměstě, kde se všude člověk dostane pěšky za 10 minut, takže fakt ani důvod dopravní nedostupnosti nebyl... no a představte si, že vám u randění dělají křena rodiče... uáááááá)... býval by byl strašně rád za sourozence, který by mu kus té pozornosti ukousnul, že by nebyl tak pod drobnohledem a rodičové by si (snad) uvědomili, že dělají aféry z prkotin, na což by s více dětma asi neměli čas a zjistili by, že se jedná o normální věci...
Jasně že má můj muž i svoje mouchy, ale to není jedináčkovstvím. A mouchy mám i já a jedináček nejsem.
 Teraza Horáková 


Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 20:37:55)
a slaďování jedináčků. No já nevím, taky asi půjde o to, jaké mají kamarády, kolik, jakých povah.

Kluci mají kamarády, kteří mají velké sourozence, to je pomalu, jako by byli jedináčkové, protože o dost starší sourozenec někdy vnímá toho o hodně mladšího jakože "co zase chcééé, je votravnej..." a naopak kamarády jedináčky i další z velkých rodin. Jediné, co jsem vypozorovala, ta větší kamarádství se pěstují bez ohledu na počet dětí v rodině, ale s ohledem na to, jak si děti sedí.

Vy, jako dospělí se taky nekamarádíte se všemi lidmi, které znáte, tady je to stejné.

Mimochodem, naše dvojčata se občas nekamarádí ani spolu :-))), každý má svůj okruh dobrých kamarádů, který s bráchou třeba vůbec nevycházejí.
 Petra Neomi 
  • 

Re: A co by jste poradily mne? 

(16.7.2009 1:59:24)
Dítěti přece nekonkuruje jen jiné dítě, ale cokoli v životě rodičů. Mít jedno dítě ještě neznamená, že se staráš jen o ně :) Naopak, myslím, že spousta dětí zůstane jedináčky hlavně proto, že v jejích rodiče mají v životě jiné priority než rodinu.
 Maia 
  • 

Re: A co by jste poradily mne? 

(15.7.2009 16:42:37)
Tragiko, máš pravdu, tenhle mýtus se lidí dost drží, přitom je už dávno dokázáno, že sobci opravdu nebývají děti bez sourozenců,naopak tyto děti bývají nejvíce ochotné pomoci a dělení o materiální věci jim nedělá problém, ale že záleží na něčem jiném...například u nás v rodině a shodli jsme se na tom i s kamarády, je to nejhorší v tomhle ohledu s benjamínky, ale tahle "legenda" o jedináčkovství se stále u někoho drží.
 DENISA 
  • 

Re: A co by jste poradily mne? 

(16.7.2009 0:09:51)
No vidim, ze mi tu nikdo neporadil, neb se to zvrhlo na jedinackovstvi. Ja to vidim tak, ze jedinacci nejsou sobci a naopak. Opravdu se muze stat, ze z pocetnejsi rodiny vyjde vic sobcu, protoze na nikoho z nich rodice nemaji cas nebo si ho neudelaji. Ale nemusi to byt tak. Proc jsem PRO sourozence pro me dite je to, ze si nemyslim, ze to nejak muze ovlivnit jeho charakter (znam spoustu super jedinacku bez naznaku spatnych vlastnosti a naopak), ale proto, ze v budoucim zivote MUZE (a nemusi)ocenit sourozence. Ja a muj bratr jsme se cele detstvi bili jak kone a nenavideli se, od takovych 18ti jsme tu jeden pro druheho a neumime si nas zivot bez toho druheho (tech dalsich co s nimi souvisi - napr. brachovy deti) vubec predstavit a bude to jeste vyraznejsi az odejdou nasi rodice. A samozrejme pritakam na vase budouci namitky, ze je spousta rodin, kde se sourozenci v dospelosti vubec nestykaji, ci by se nejradeji zabili pro dedictvi. Ale nic neni predem dano, ze?
 Kája + 4:-) 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 16:22:35)
Divná nedivná, prostě se na to necítíš, tak co... Nikdo jiný než ty (myslím ty "chytré" okolo) tvoje děti vychovávat nebude. Já mám 2 děti, druhé vlastně "plánovanou náhodou". První trvalo dlouho, tak jsme se domluvivi na vysazení antiko, co kdyby to zas nešlo, žejo. S tím, že budou necelé 2 roky od sebe jsme nějak nepočítali. První dítě bylo šílenej poděs, v noci jsme spali s manželem na etapy - řvala tak, že jsme jí museli celou noc chovat aby si lidi v baráku nestěžovali (taky se stávalo), přes den jsem měla sirky v očích, protože dítě prostě spát nebude. Příchodem druhého se z ní stal ze dne na den poklad. Naštěstí druhý byl zlatý, spal kam se položil, zato teď to stojí za to. Myslela jsem si o první že je hyperaktivouš, ale kam se hrabe na druhého.
Přesto všechno se snažíme o další a pro okolí jsme tudíž divní. Prostě máme nějak oba nastavenou potřebu velké rodiny a hodně dětí.
Jo, taky mám kamarádku, která má 6 dětí a ještě nejsou u konce. Když jí někdo potká těhotnou, nezní otázka kdy to čekáš, nebo co to bude, ale "už zas, nebo ještě furt"? A paradoxně nikdo neřeší kolikáté že vlastně to bude. Už se to u nich ztratí.
Závěr? Divný je ten, kdo má potřebu řešit tvoje soukromí~;)
 apollo 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 17:31:47)
Ahoj, vůbec nejsi divná:-) Můžu ti říct, že takové pocity mám doteď a synovi bude v září 6 let. Hlavně se do ničeho nenuť. Já jsem nikdy nechtěla děti brzy po sobě. Ale každá maminka na to má jiný pohled.
 Jana, 2/07+10/08+5/11 


divná nejsi 

(15.7.2009 18:19:55)
DIVNÁ NEJSI. Rozhodně se nenech okolím uvrtat do něčeho, co nechceš. Nezasloužíš si to ani ty ani ty děti. :-)
 Pusinka,Tomík02/01,Luky 7.1.05 


Re: Sem divná když se necítím na druhý dítě??? 

(15.7.2009 18:36:18)
Ahoj, divná určitě nejsi, já jsem první chuť mít druhý dítě měla až když byly synovi 2 roky, pak bohužel následovaly 2 potraty a nakonec jsou kluci 4 roky od sebe. Takže klídek. Jsi naprosto v pohodě a nepodléhej okolí.
 Pole levandulové 


Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(15.7.2009 18:56:21)
MaF, prijde mi naprosto normalni chtit si sve dite uzit a pripadne dalsi pocit, az se ti bude chtit. My mame rozdil presne ctyri roky a nechtela bych mi druhe dite ani o mesic driv, nez mam. Uzivej si syna, ta touha na dalsi bud prijde a nebo taky ne, ale i tak budes naprosto normalni, nenech se zviklat okolim.
 Encarna 


Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(15.7.2009 19:33:46)
MaF,jo to znám. Synovi je 20 měsíců a kamarádky se stejně starými dětmi jsou už těhotné, jejich děti budou od sebe dva roky. Když si představím celý to těhotenství,kdy jsem špinila,krvácela,musela ležet s nohama nahoře,pak porod a ty úděsný prokojený noci po hodině,kdy jsem ráno brečela únavou a nechutí nad svým mateřstvím~;((
Představuju si rozdíl tak 4-5 let mezi sourozenci,chci aby šel Jáchym do školky a já na chvilku do práce. Druhé dítě chci určitě, ale ne teď. Jenom když jsem se octla najednou mezi těma znovu těhotnýma, přišlo mi jestli mi něco neutíká~;) ale každý má myslím svůj čas.
 Lenka 
  • 

Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(15.7.2009 20:02:59)
Neřeš, nepřepínej...a pokud nezačneš po druhém dítěti toužit, tak si ho nepořizuj. Rozhodně ne z těch "důvodů"

- že všichni v okolí se snaží nebo už mají více dětí
- že by dítě mělo sourozence a tudíž oporu v životě


Druhý důvod je dost hypotetický a první? proč bys měla v životě dělat všechno podle druhých lidi?
 Maia 
  • 

Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(15.7.2009 20:18:54)
Jo,jo, Lenko, jako už mockrát, musím s tebou souhlasit, obého jsem se držela a jsem teď s čerstvou holčičkou šťastná jak blecha, ideální rozdíl od syna...jo a ještě k té opoře, to se musím smát, když si vzpomenu na ty "opory" - sourozence mé mámy.
Je ze tří dětí a celý život nadává, že není jedináček :-)
 Graace 


Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(15.7.2009 20:22:02)
Já jsem také vdaná, syn byl plánovaný a druhé dítě nechci ani omylem. Mám k tomu více důvodů - vesměs soukromé, které nechci příliš rozmazávat.
Rozhodně si nemyslím, že jsi divná, když se necítíš na další dítě. Je to přece Tvoje volba. Netrap se okolím - to za Tebe druhé dítko nevypiplá.
 Teraza Horáková 


Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(15.7.2009 20:34:34)
Já vám řeknu, kdo je divnej, že pije, pak vám řeknu, kdo je divnej, že nepije.....

to je otázka :-))) divné je mít jedináčka, divné je mít tři děti. Kašli na to, tak ať se diví. Kdybych chtěla další dítě, tak ho prostě mám a možná další a další, prostě každý se cítí na něco.

Nemyslím, že vyrůstat jako jedináček je špatně, stejně tak jako jedno třeba z 8-mi dětí, každá takováhle rodina dítěti něco dá a na něco ho nepřipraví, ono se v dospělosti zařídí stejně, nebo úplně jinak. Myslím, že rozmazlenost jedináčků je nesmyslný mýtus, když je dítě vychovávané normálně, a nedostatek péče o děti s více dětmi je stejně tak ptákovina, jednak velké rodiny to mají zařízené tak, že si děti vypomůžou vzájemně, jsou prostě zvyklé žít ve větším počtu a o pozornost rodičů se dělit. Naopak, možná je společně strávený čas vzácnější, o to vydatnější.

V tomhle mne dvojčata vyškolila dokonale, umím poslouchat stereo, k tomu ještě manžela a mluvit napřeskáčku se všemi. Nestrádá nikdo :-)))
 Venca * 


Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(15.7.2009 21:46:21)
Taky jsem po prvním nechtěla hned druhé, resp. vůbec jsem nějak necítila, že chci někdy druhé...Pak ten pocit přišel a máme teď Honzíčka, odstup šest let. Jsem ráda, vyhovuje mi to a přijde mi to přirozené - mít dítě, když si ho přeješ a ne, kdy ho mají ostatní~R^ Počkej, až budeš sama cítit, že bys ho chtěla~;)
 Katka a 2 lumpíci 
  • 

Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(15.7.2009 21:46:27)
Když se mi narodil první syn, cítila jsem to úplně stejně. Je to zlatíčko a mám ho moc ráda, ale byl odjakživa divoch, neposlouchal, utíkal nám, takže jsem byla vyčerpaná a poslední, po čem jsem toužila, bylo druhé dítě. Dohodli jsme se s manželem, že druhé dítě bude nejdříve tři roky po prvním, až se trochu vzpamatujem. No a pak jsme jedno ráno slavili moje narozeniny ;-) a za měsíc jsem se začala cítit nějak divně - no a druhá čárka byla tam... Byla jsem z toho dost na dně a pořád jsem si nebyla jistá, jestli to druhé dítě budu mít ráda, ale těhotenství jsem zvládla a dneska máme nádhernou a hodnou holčičku, které bude v pátek rok. Jsem šťastná, že ji mám. Mimochodem, se synem jsou od sebe bez jednoho dne o dva a půl roku...
Chci jen říct, že je normální, že se na to necítíš, já jsem taky obdivovala každého, kdo má dvě děti kousek od sebe, a ze začátku je to taky záhul, obzvlášť těhotenství, když musíš s neustálým pocitem na zvracení a pak s pupkem honit divoké batole, ale je to čím dál tím lepší a dneska jsem šťastná, že to tak dopadlo.
 zuuzaa-4/06+11/08 


Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(15.7.2009 23:38:46)
MaF divná určitě nejsi,myslím,že to musíš vědět Ty sama kdy jít do druhýho,ono to přijde,času je dost,když je prvnímu jen rok a půl.
(četla jsem jen příspěvek zakladatelky,takže se omlouvám,jestli se opakuju)
 Ocicko 


Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(16.7.2009 7:14:08)
kazdy se citi jinak - a urcite bych si s tim hlavu nedelala - ono to rozhodnuti a chteni prijde treba pozdeji a kdyz ne tak se zivot taky nezhrouti.....
 *MaF* 


DĚKUJI - Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(16.7.2009 12:17:11)
Všem děkuji za odpovědi, i za ty negativní samozdřejmě.
Ale nevím jestli ste mě správně pochopily. Já druhý dítě nechci asi NIKDY. Prostě asi nejsem mateřský typ, tak jak sem si myslela. Když vidím mimino v kočáru tak z něho nejsem vůbec odvařená, ikdyž je to dítě mojí sestřenky a ta je pro mě něco jako ségra. Nechává mě to naprosto chladnou, nemám otřebu ji pořád chovat a muchlat. Prostě asi nemám ráda děti. Se bojím, že tohle mám po své mámě ~n~
ANO sem jedináček, ale neřekla bych že rozmazlenej, hodnotu peněz a vůbec všeho znám až moc dobře. Ač sice jedináček, tak se neměla všechno na co sem ukázala, bylo to spíš hrozný. Ani si nedokážu představit jaký by to bylo, kdyby sme byly 2. To by sme měly úplný ho.no. Já chci dát synovi prostě všechno, ale nechci aby byl rozmazlenej smrad. Když sou děti malý, tak se to dá všechno nějak udělat, ale čím starší, tím mají větší nároky.
Ale kdo ví, třeba mě to ještě chytne. Ale já sem teď prostě ráda, že už je jakštakš samostatnej a já mám aspoň večer klid ~;)
 Pavlína + Kája 12/08 


Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(16.7.2009 12:19:12)
No Macku, divná určitě nejsi..vím, že druhý mimčo určitě nechceš..třeba někdy přijde čas, kdy ho chtít budeš, ale určitě to nebude v blízké budoucnosti..všichni v rodině říkají,že kdybys neměla Fílu, neměla bych ani já Karolínku..já jsem moc šťastná, že ji mám..i přes všechny ty zdravotní problémy, které nás potkaly a to že nás čeká operace, která ani nevíme jak dopadne..ale asi jsem taky divná - ale druhé dítě prostě nechci..pokud operace dopadne dobře, tak nás v budoucnu nebude potřebovat víc, než ostatní děti..ale pokud ne, tak nás bude potřebovat moc..a do toho bych druhý prostě nezvládla..také jsem si jako některé maminky uvědomila, že prostě asi nejsem mateřskej typ..možná že bych psala jinak, kdybych zůstala na mateřské a nevrátila se po půl roce do práce..ale asi spíš ne..tak nad tím vůbec nepřemýšlej..ať si každej myslí co chce, ale je to jenom tvoje rozhodnutí, co se svým životem uděláš..a nikdo nemá právo ti do toho kecat..
TVOJE OTÁZKA BYLA PODLE MĚ SPÍŠ NA TO, ABY NAPSALI OSTATNÍ SVOJE POCITY..NE ABY TI PORADILY..
 Dana 
  • 

Do kolika dite? 

(1.9.2009 8:34:21)
Holky, do kolika si myslite, ze by zenska mela mit druhe nebo treti dite? Myslim, co Vam jeste prijde uplne normalni a nad cim se nepozastavite. Chapu, ze je mozne mit dite ve 45, ale to je spis vyjimka, u ktere si reknu, ta zenska je fakt dobra, ze do toho sla, a ze to zvladla. Proste jak stara (maximalne) by mela byt zenska pri poslednim diteti?
 Dojinek+Terka11/06+Lucka12/13 


Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(3.9.2009 10:48:41)
Když dcera měla 18m ani ve snu mě nenapadlo myšlenka na druhé dítě a všechny maminky co měli tak děti brzy po sobě jsem považovala za otroky svých dětí (omlouvám se za upřimnost). A v podstatě mi stačila jen má dcera a druhé jsem ani nechtěla. Ještě před rokem bych řekla nikdy ~t~
No a dcerka bude mít 3 roky a my se usilovně snažíme o druhé ~m~ Přišlo to zedne na den a upřimně si teť říkám, že jsem měla do toho jít dříve, už teť bych měla 2 děti a pěkně by si spolu vyhráli ~R^
 VERI + V6/08 + bříško 


Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(21.9.2009 17:39:17)
MaF, já to mám úúúúúplně stejně jako ty~;)~;)~;) akorát syn má 16.měs~;)~;)~;)
 Manka+Cipísek 


Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(16.10.2009 7:55:58)
Myslím, že takových, kterým se do druhého nechce je víc než se na první pohled může zdát. Protože ty, které druhé nechtějí to raději moc neříkají, z odpovědi se snaží vykličkovat něčím jako"uvidíme" apod. Protože u nás v naší společnosti, se považuje za povinnost mít 2 děti. Kdo má jedináčka, tak okoli to řeší jaké mají asi problémy, když tam nejsou 2 děti. Znám to sama, synovi je 4,5 a mateřské touhy po dalším v nedohlednu. Také se potýkám s tím, že do mě (hlavě příbuzní) hučí, kdy už bude druhé, že už mám "na čase" (je mi 24)~:-D Nezbývá, než ignorovat, nebo trefně odpovědět, protože okolí to bude řešit a rejpat, dokud nebudeš mít dítě témeř dospělé a přechod za dveřmi. ~z~
 Sabrina 
  • 

Re: Jsem divná, když se necítím na druhé dítě? 

(30.1.2010 22:26:18)
Jé tak to jsem ráda, že taky nejsem jediná! Mám 13m holčičku, zdravou, hodnou, veselou, bezproblémovou....ale my s manželem se necítíme na druhý, neb chceme ji platit cizojazyčnou školu, ale dvoum bychom nemohli. Jinak mým snem bylo mít 2-3děti, mít jednou velkou rodinu, ale představa druhého těhu, porodu ( i když nebyl tak šílený a dlouhý, ale tlak tam hrál velkou roli) a hlavně takové to sebepoznávání a taková ta pitlačka okolo, mne odrazuje . Miluji děti, ale já trpím, když dcerka má jen 38st horečky. Navíc, jak sem psala výše, je to bezproblémové batole, ale rozum mi říká ne. Normálně sem bývala nervní člověk, ale ona mne hodně zklidnila, ukázala nové hodnoty života, jsem mnohem spokojenější a šťastnější a v okolí vidím, jak je mají blízko sebe, jsou rodiče víc nervozní a já vím, že bych byla taky. Další věc je, že každé dítě je jiné, takže to druhé by bylo "náročnější". A štve mne, jak se mi to lidi snaží rozmluvit, výhody a nevýhody, ale oni mé děti nebudou zabezpečovat! My si ten život s ní užíváme, cestujem a dopřáveme si. No tak vždy říkám, ted ne, uvidíme a mám pokoj!

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.