?
89024
|
Matka samoživitelka díky stresu nejí
Dobrý den, mám dotaz, v práci máme už skoro měsíc novou kolegyni a postupně zjišťuji, že díky tíživé situaci, jako 26letá matka samoživitelka bez žádné pomoci ze strany rodiny, díky stresu z hrozící exekuce a díky skutečné finanční nouzy, už prý prakticky skoro 2 měsíce nejí. Tvrdí, že když vidí jídlo, dělá se jí špatně, dnes si dělala napůl legraci, ale spíš to vidím jako realitu, že jí pravidelně, ve čtvrtek, tedy včera prý večeřela 2 suché rohlíky.... Jinak nic. Jaké by bylo doporučení výživového poradce? Jak opět nastartovat organizmus k chuti k jídlu jak dodat tělu potřebné živiny? Lze doporučit alespoň základní jídelníček pro začátek? Kolegyně si stěžuje na bolest v oblasti ledvin, může to souviset s nedostatečným přísunem živin nebo se stresem? Může se někde poradit s odbornikem nejlépe na bezplatné telefonní lince?
Děkuji za radu předem!
|
?
88840
|
Syn skoro nejí a je podvyživený
Dobrý den, ráda bych se poradila co s mým synem. Už mu bude 7 let a je hubený až hrůza, je kost a kůže, bledý, stále nemocný. . . .
Narodil se předčasně a už po porodu špatně jedl. Nepředvídali nám ani kojení, sestry už v porodnici říkaly, že kojit nebudem a že máme krmit umělým mlékem nutrilonem. Stejně jsem to nevzdala a kojila, byly to nervy, kojení trvalo i hodinu i déle, protože u kojení pravidelně usínal a musela jsem ho pořád budit a mačkat ho pod bradou, aby sem mu podpořila sací reflex a o začal polykat a sát. Skoro do roka by kojený, když pominu, že v 5ti měsících už jedl k mému mléku i umělé, protože jsem měla málo a od 6. měsíce dostával příkrmy zeleninové a ovocné.
Ale každé jídlo byl boj, nikdy toho moc nesnědl a vždycky byl drobnější a menší než jeho vrstevníci.
Co začal jíst normální stravu, je to bída a děs, protože jiné děti sní celý rohlík namazaný se sýrem, nebo s marmeládou, či čímkoliv jiným na posezení a on do něj jednou kousne a řekne že už nemůže. Když už do něj nacpu půl rohlíku je to zázrak. Jednou za čas se podaří, že ten rohlík sní celý, ale to ho jí klidně hodinu v kuse, celou dobu u jídla poskakuje po židli, odbíhá od jídla . . ., to je něco, co mě hrozně rozčiluje, že nedokáže u jídla sedět v klidu. Jí s námi stejné jídlo, jíme všichni spolu u jednoho stolu, vidí, že všichni sedí a zadku a pěkně jedí bez odbíhání, ale on ne.
A když už neví kudy kam, začne u jídla zuřit nebo vykládat, že už nemůže nebo že s emu chce z toho zvracet.
Už jsme prošli obdobím, kdy jsem mu extra vyvářela jen to co jedl, aby teda něco snědl, i obdobím, že jsem ho nenutila, i že jsem ho nechala hlady a on to bez problémů vydržel, bylo to o tom kdo dýl. Samozřejmě jsem to nevydržela já, nechat ho hladem, a dala mu najíst. Už jsme i dávali časovku do kdy má mít snědeno a když nestihl, jídlo letělo do koše a další dostal až byl čas na další jídlo.
Sladkostmi jsem ho nekrmila, a když tak za odměnu, že snědl celé jídlo. Nakonec i sladkosti jsme přestali kupovat a když dostal něco od babičky, schovalo se to a on si na to ani nevzpomněl.
Za poslední 2 roky váží pořád stejně, nepřibral ani kilo, aby je udržel a když už přibral půl kg, zas je zhubl. Jeho vrstevníci mají o 4 - 5 kg víc, jsou proti němu statní a on je proti nim jak z koncentráku. Jsem z toho nešťastná, už nevím, jak ho přinutit jíst jako normální dítě, aby seděl slušně za stolem a zvládl se najíst aspoň za 20 minut bez odbíhání od stolu a poskakování po židli a aby snědl aspoň svoji dětskou porci. Nefunguje na něj ani to, že mu dám na talíř méně, aby měl pocit, že toho tolik není a snědl to, na něj to má stejný vliv jako bych mu dala hromadu. Prostě se v tom povrtá a pak to odloží, že už nemůže. Už jsme zkoušeli jíst stejně dlouho jako on, aby nebyl u stolu sám, jídlo nám chladlo, až bylo studené, ale ani to nepomohlo, a když jsme skončili s jídlem dřív, zas řekl, že už nemůže, protože ho nebavilo sedět u stolu sám.
Už opravdu nevím, co s ním :-(. Potřebuju aby přibral aspoň 2 kg, je věčně nemocný, každý měsíc 14 dní nemocný, 14 dní zdravý a furt do kola, ve škole má velkou absenci, bojím se, že kvůli tomu ani školu nezvládne.
Máte radu, jak mu pomoci?
Díky předem.
|
?
88794
|
Odmítání jídla
Dobrý den,mám problém s 11letou dcerou.Už od malička jsem s ní měla potíže s jídlem,nechtěla mě vše jíst,byla hrozně vybíravá,jeden rok např.jedla rajčata a druhý rok je zase nechtěla.Myslela jsem,že když začne chodit do školky a uvidí ostatní děti jíst,že to bude lepší,ale seděla tam jako poslední a stejně to nedojedla nebo vůbec nechtěla.Má ráda sladké,zelí,kapustu nechce,dušenou mrkev také ne,ale sní čerstvou,maso sní,ale málo s přílohou,většinou dělám vše na štávě.Čočku,hrách také nechce a nejhorší je,že to nechce ani ochutnat.Strašně se doma s přítelem kvůli tomu hádáme,že by jí nic nedal najíst,že by byla hlady.Jsem už z toho dost i psychycky vyčerpaná,nevím,jestli dělám někde chybu,jestli jí mám nechat hlady-ale jí to nevadí,ona bude klidně hlady,než by to snědla a nebo jí to nutit za každou cenu?Hubená ale není,chodíme na kontroly k lékařce,má normální váhu k její výšce.A nebo jít na nějaké vyšetření? Věra
Vaše zkušenosti: |
?
88192
|
Jak pomoci synovi s lehkou nadváhou?
Jsem mamina 2 synů, staršímu je 24 a mladšímu je 10. Starší syn byl jako dítě šikovný ve škole, na sporty, chodil na spousty kroužků a aktivit. V 18 letech se seznámil se slečnou která byla o 2 roky starší. Přivedl ji k nám domu v neděli na oběd představit ji. Již na první dojem se mě a manželovi nezamlouvala vzhledem, byla poněkud prostorově výraznější, ale řekla jsem si nejdřív jí poznej jaká je a nedávej na první dojem, třeba je nemocná. Naše rodina přijala slečnu myslím vstřícně a vše bylo v pořádku, mladí si rozuměli. Jak šel čas slečna si našeho Marka omotala kolem prstu, pořídili jsme jim společné bydlení a tím to možná vše začalo. Marek jezdil k nám 1- 2x do týdne nebo i méně jak kdy. A tak jsem si začala všímat změn nejdřív já potom i manžel a nakonec okolí. Syn byl se slečnou velmi spokojený zamilovaný, ale pomalu začal přibírat na váze, nejprve se mu rýsovalo břicho pod trikem přátelé to brali s humorem,později mu to naznačovalo okolí, tak i my s manželem jsme sním o tom mluvili. Od mala byl štíhlé postavy, nikdo v rodině není při těle .Například když přijeli mladí na víkend, tak ve 22hodin nebyl Marek líný dojet autem pro jídlo, prý dostali chut a je přeci normální si u filmu sníst bramburky a sladkosti.Po 2 letech s touto slečnou přibral ze 70 kg na 92kg při výšce 180 cm. Nyní již se slečnou není, ale při těle je stále ( 88kg). Několikrát jsme sním o tom diskutovali zda se změní, začne sportovat a hlavně zdravě jíst, jako matce mi tak trochu vadí jeho vzhled ale více mi vadí zdravotní rizika pro něj co nadváha přináší. Od té doby co se rozešel s touto slečnou měl několik štíhlých dívek, ale nikdy se nesnažil hubnout. On prostě nechce, líbí se mu jíst co chce kdy chce, a přesto že je dospělí a stará se sám o sebe nevnímá rizika co ho čekají. S manželem ho bereme jaký je,hlavně aby byl spokojený a zdraví, ale ve skrytu duše nás to oba mrzí...Samozřejmě mu nemužeme mluvit do života, občas si říkám bohužel. Jak by jste to řešili Vy z pozice matky nebo otce, všichni chceme pro své ratolesti to nejlepší přeci! Proč syn nechce si připustit, že má problém? Prosím o názory, řešení.. Jitka K.
|
?
87927
|
Bojím se jíst normální jídla
Dobrý den,
nevím jestli můj dotaz spadá úplně do tohoto tématu, ale mám strach z normálních jídel. 16.května jsem byla na laparoskopickém vyndání žlučníku a od té doby mám panický strach z jídla. I teď, 5 měsíců po operaci přísně dodržuji dietu č. 4 a nemůžu se odhodlat sníst normální oběd jako např. řízek, zeleninu atd. Restauracím se vyhýbám obloukem. Doktoři mě ujišťovali, že dieta už není nutná. Ani žádnou dietu předepsanou už nemám, ale bojím se, že když něco sním, tak dostanu zánět slinivky nebo žaludku (slinivku jsem měla díky žlučníkovým kamenům také chycenou). Prosím o radu, jak překonat můj strach z jídla. Už si nevím rady. Děkuji předem za odpověď.
Vaše zkušenosti: |
?
87599
|
Drunkorexie
Zdravím.
Chtěla jsem se zeptat, zdali nevíte nějaké podrobnější informace o poruše příjmu potravy tzv, drunkorexie? Mám na toto téma maturitní práci a sháním o ní co nejvíce možných informací.
Mockrát děkuji
|
?
87591
|
Dospívající dcera nechce jíst
Dobrý den, prosím o radu. Mám 14-letou dceru, která velmi rapidně změnila své stravovací návyky a pohled na sebe. Jsem z toho hodně nešťastná a nerada bych celou situaci podcenila. Dcera má 165 cm, váží 50 kg. Ve škole patří k lepším studentům. Hraje závodně florbal. Vždy velmi málo pila, k pití jsme ji hodně nutili. Teď si neustále nachází výmluvy, proč nechce jíst. Chce jít hlavně osamotě, našla jsem jídlo mnohokrát vyhozené mezi odpadky, nacpala ho i do odpadu ve vaně. Jako malá jedla výborně, nevybírala si jídlo. Teď zužuje množství potravin, které jí. Snažím se s ní povídat a včera se mi rozbrečela a řekla, že je hrozně tlustá a má hrozně velké břicho a to prostě nechce. Každý kdo ji hodnotí, říká jak je štíhlá a hezká holka. Mám vyhledat odbornou pomoc?
Děkuji
Vaše zkušenosti: |
?
87439
|
Záchvatové přejídání
Dobrý deň, po dlhšom uvažovaní som sa rozhodla vám napísať. Trpím poruchou príjmu potravy a to záchvatovým prejedaním. Vrátilo sa mi po dlhšom čase. Začalo ma ovládať tak, že sa prejedám každý deň a niekedy zjem viac ako 6000kcal. Raz do týždňa mám aj deň- možno dva kedy nejem alebo len minimálne ale ako poruším svoj v hlave vytvorený jedálniček, poviem si, že to nemá zmysel a znova sa prejem. Jedlo mi pomáha aj na depky, keď mám problémy (aj keď po prejedení mám depku ešte väčšiu). Niekedy sa prejem aj preto, lebo mi je toho jedla ľúto, že ho nebudem môcť zjesť a tak to všetko zjem a na druhý deň mám výčitky-hladovka. Nie som z tých čo pomôže rada jedz 6x denne v malých množstvách. Moje prejedanie už dosiahlo hranice. Za mesiac som pribrala 12 kíl. Zverila som sa tým aj rodičom, úprimne som im povedala, že si myslím, že mám ppp. Povedali mi len toľko, že sa mám ovládať... Som zúfalá, čo by ste mi radili robiť? ...
Vaše zkušenosti: |
?
86879
|
Poruchy příjmu potravy - strach z jídla
Dobrý den, nikdy jsem neměla moc problémy s jídlem. Vždy jsem patřila k těm hubenějším. Nyní je mi 19 let a při své výšce 160 cm vážím 50 kg (tj. o 5 kg méně než před měsícem). V poslední době se ale celý můj život začal točit jen kolem jídla. I přes to, že mi každý říká, že jsem hubená, já to tak už nevidím. Vadí mi hlavně mé větší bříško a denně musím kvůli tomu cvičit aspoň hodinu. Už jsem vážně zoufalá a přestávám i jíst. Mé porce se čím dál víc zmenšují a v této době už jsem ráda, když za den sním nějaké to ovoce. Dokonce se bojím už i pít kávu, protože mám strach, že přiberu. Z každého jídla, které sním mám výčitky svědomí. Bojím se jak daleko to až zajde. Předem moc děkuju za radu.
|
?
85506
|
Porucha příjmu potravy - příznaky
Dobrý den, mám možná PPP, ale nejsem si jistá.. Potřebovala bych se o tom s někym poradit, probrat.. Jsem z Kladna... nevím, kde je někde blízko nějaká poradna nebo tak.. Díky
Vaše zkušenosti: |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.