?
89212
|
Strach a úzkost
Dobrý den.Mám 4 letého syna a nemám to s ním někdy vůbec lehké. Neustále vyžaduje pozornost,nenechá mě ani si dojít na wc.Hraje si nomrálně i sám,ale většinou chce,abych byla s nim,což nejde.Musím se také starat o domácnost,vařit atd... Snažím se ho nějak zabavit,i si s ním hraju,mazlim se s nim,povídáme si,ale je mu to pořád málo.Už to občas nezvládám a ujedou mi nervy.Tedy ujíždějí mi celkem pravidelně,jelikož trpim panickou poruchou,jsem pořád nervní a vše mě vytáčí.Když syn nechce poslechnout nebo provokuje naschvál mě ujedou nervy a začnu křičet :( Pak mi to je vždycky líto a jdu se snim pomazlit. Jenže syn se mě začal bát a kdykoliv zvýšim hlas,on se začne celý třást.Je mi to moc líto.Jak tomu můžu zabránit,aby se mě bál ? Jak s emám chovat v takových vypjatých situacích? Já jsem tvrdohlavá a co řeknu,to platí a přiznám se,že jakmile není po mém,tak zuřim...Mockrát děkuji za vaši odpověd.
|
?
89165
|
Jak říct dceři, že do školky už nemusí
Dobrý den, prosím o radu. Má dcera si nezvykla na školku. I když se do školky velmi těšila, na nové zážitky, hračky i kamarádky, projevila se její stydlivá povaha a celé 4 měsíce se nedokázala zapojit do společných aktivit, často plakala. Na radu učitelek jsme měli vydržet, i když se dcera začala pomočovat, špatně spát. Do poradny jsem šla ze své vůle v říjnu, i tam mi řekli, že by zatím vyčkali, ale přikláněli se k ukončení. Nakonec ve školce odmítala jíst a nad obědem začala zvracet (doma nikdy nezvracela). To už mi přišlo příliš a dceru jsem ze školky před Vánocemi odhlásila sama. Opravdu mne zklamal dle mého pasivní přístup učitelek. Teď mám však problém, jak toto mé rozhodnutí oznámit dceři, že "do školky najednou nemusí", když to řeknu zjednodušeně, celou dobu jsme jí vlastně přesvědčovali, že "do školky musí, jako ostatní děti". Prozatím ji říkám, že jsou prázdniny. Plánuji návštěvu poradny, bohužel, teď přes svátky to nebylo možné. Děkuji za odpověď.
|
?
89149
|
Přestup do jiné třídy
Dobrý den,rádi by jsme se informovali jak postupovat když chceme aby dcera přestoupila do jiné třídy,ale škola stejná.První stupen byl v pohodě,tam byla s kamarádmi se školky,na druhem stupni jich přeházali,a ona nedokáže zapadnou,chodi do školy se strachem,stydí se,a nedokáže s nima pracovat.Rok jsme to nechali tak,že si zvykne,ale je to horší,vidím po ní,že do školy chodí s těžkým srdcem a trápi se.Chtěla bych poradit,zda je tohle důvod k přestupu,pokud áno jak postupovat.Nechceme aby se trápila,a bojíme se aby nezačala mít psychické problémy.
Děkuji za odpověd
|
?
89123
|
Nervní 6letý syn
Dobrý den chtěla bych poradit už si nevím rady jak na mého 6leteho syna porad zlobí je nervni..jsem ve 32tt přítel jezdí pracovat do ciziny..jak je doma vsechno klape jak má..jen co zavře dveře začíná všechno na novo zlobi neposlouchá když mu placnu tak mi to vrati..je období kdy je zlatej a pak zase k nevydrzeni..když už mu něco opakuju po 4 tak zvysim hlas řekne mi že ho nenavidim a nemam rada..nevím nejde to snim po dobrém ani po zlém..jak ma co chce je spokojený..jde o to ze jezdí ke svému otci co 14dni na víkend ten mu hodně povoluje..poraďte prosím jak na něho..předem děkuju Johanka
|
?
89102
|
Agrese ve školce
Dobrý den, chtěla bych poradit s problémem ohledně jednoho chlapce, který je agresivní vůči ostatním dětem ve školce. Nyní mu je 6 let a ve skupině mají i 2 leté děti. Jak můžu jako rodič vůči němu zasáhnout nebo může školka vyloučit tohoto kluka? Nebo není obrana a já své dítě mám nechat otloukávat?
|
?
89052
|
Syna fascinují roboti a boj
Dobrý den,
Chci Vás poprosit o radu, mám 3,5 letého syma, fyzicky i psychicky je vyspělý cca na 5 let. Chci se s vámi poradit, zda je normální, že se upnul na hračky na roboty a stále si hraje s robotama a hraje si že spolu bojují a povídají si a i když jdeme ven, stále všude vidí a mluví i robotech, ikdyž třeba řekne, že je to jen jako, tak stále myslí a je fascinován roboty. Snažím se třeba přejít na jinou hru nebo odlákat jeho pozornost a stejně vždy skončí u robotů. Byl teď tedy 14dní nemocný a máme s manželem střídavou péči týden/týden, tak byl doma a hrál si s nimi víc, kor asi u manžela, který si s ním moc jiné hry nehraje, asi se to zas změní až bude chodit do školky a bude chodit víc ven, ale celkově se ho roboti drží už od 2 let, je to normální, že je roboty a válkou a bojem tak fascinován? Vlastně loni to byli ještě také tanky, ty ho tedy po roce asi opustili… prosím jen o radu, zda se snažit ten jeho svět trochu korykovat a snažit se ho přeorientovat i na jiné věci a hračky, nebo ho nechat být a samo ho to časem pustí?
Děkuji za odpověď, Pechová
|
?
88965
|
Nespavost u dospívající dívky
Dobrý den, moje šestnáctiletá dcera má již zhruba rok problémy se spánkem, často se jí stává, že se v noci vzbudí a pak jí delší dobu trvá než usne. Na internetu jsem se dočetla, že nejčastěji to bývá příčinou nějaké psychické nemoci. Chci se zeptat, jestli je možná i jiná příčina nespavosti, dcera se léčí se štítnou žlázou a užívá euthyrox. S dcerou máme dobré vztahy (někdy se dohadujeme kvůli školním výsledkům), hodně si povídáme, je komunikativní, v kolektivu ve škole oblíbená, ale je pravda, že je hodně citlivá a spíše samotářská, ve volném čase bývá doma a společnost kamarádek až tak moc nevyhledává.
|
?
88958
|
Co dovolit 12leté dceři?
Dobrý den, chtěla bych se poradit, jak se správně chovat ke své 12leté dceři, co jí dovolit a co už ne. Je to asi půl roku, co si začala ve zvýšené míře dopisovat přes Facebook s klukama, ať už ze třídy, jiných tříd i se staršími. Začala také s jedním z nich „chodit“. Je o 3 roky starší, takže mu je 15. Schází se s ním tak jednou týdne odpoledne. Má příkaz být do 18.h doma a zatím to nikdy neporušila. I když by chtěla být venku déle do večera. Překvapilo mě to, když jsem na to přišla, protože se mi to zdá strašně brzy. Dcera vypadá o dost starší. Vysvětlovala jsem jí, že má na kluky dost času, že jí nic neuteče. Ona ale tvrdí, že kluka má spousta holek z jejich třídy. Tak když ho neměla, připadala si asi méněcenná a neměla si o čem s nimi povídat. Možná je chyba v jejich kamarádkách. Můj dotaz zní, mám se chovat jako doposud, důvěřovat jí, že to s tím klukem nezajde někam dál, občas jí kontrolovat…anebo jí to prostě zakázat, což ale nevím, jak bych prakticky provedla. Jen bych jí nutila ke lži a ona by si stejně nějakou cestu našla. Jinak se jí snažím úkolovat, když je doma, aby pořád nevypisovala…dělá to s přestávkami prakticky po celý den.
|
?
88955
|
Agresivita k sestře a k okolí
Dobrý den, mám 12 letou dceru. Od 2 let byla velmi vzpurná, když se jí něco nelíbilo, mlátila hlavou o zem, nebo rukama do dveří, válela se po zemi s šíleným řevem, vyházela skříně, polce, postel a mlátila věcmi kolem sebe, hodně se vztekala. Když jí bylo 7 let narodila se mi druhá dcera a najednou se starší dcerka uklidnila. Byla ráda, že má sestřičku a já byla ráda, že ji to přešlo, ale teď se jí to vrací... Je jí 12 let a už rok bojujeme opět s její povahou. Stupňuje se její agrese vůči mladší 5 leté sestře. Hádá se s ní, když mladší nemá v něčem pravdu, hádá se s ní tak dlouho, až se v ní nahromadí vztek, že ji zmlátí nebo poškrábe. Sama říká, že si to v tu chvíli neuvědomuje co dělá, že najednou dostane vztek a neví proč jí ublíží, že ji to pak moc mrzí a je jí to líto...Když vleze malá k ní do pokoje, vyvláčí ji za vlasy z pokojíčku, když na ni nemá náladu, místo toho aby jí řekla, že ji tam nechce. Ve škole je jedničkářka, je velmi chytrá, přiznává, že jí vadí někdy, že se víc věnujeme malé i to že chce malou něco naučit a že když má pravdu, musí malá pochopit, že je to tak za každou cenu. Je schopná se hádat i se mnou, dokud ji nezbrzdím a pokud jí někdo odporuje, je vidět, jak se jí hromadí vztek a začne nadávat a něčím bouchat co má po ruce. Když je s mladší sestrou, vybije si vztek na ní. Chce mít ve všem pravdu za každou cenu, jen těžko přiznává, že nemá pravdu. Když něco nezvládne nebo dostane dvojku ve škole, přijde s brekem, že je hloupá a že to zkazila, přitom jsem jí nikdy neučila, že má být nejlepší, vždy jsem jí říkala, že nemusí být nejlepší, že i dvojka je pěkná známka a že se musí naučit v soutěžích i prohrávat, chodí do rybáře jezdí na závody a když prohraje, brečí kvůli tomu další dva dny, že nám chtěla udělat radost a nezvládla to... Nedokáže pochopit, že ji máme rádi a že není důležité jestli vyhraje, ale že na soutěži byla a to už nám dělá radost, že se tam dostala... Už si nevíme rady. Ona je hodná, pomáhá, snaží se a pak najednou, jakoby se jí v hlavě něco otočilo, chová se jako někdo jiný. Dokonce z ní vypadlo že jí malá ničí život, protože když jdou spolu ven, musí ji pohlídat, nebo když jedeme na nákup, musí ji chvíli pohlídat doma... Nevíme, jestli je to jen žárlivost nebo jestli má jiný problém, v dětství ji byla diagnostikována slabá hyperaktivita. Když po ní něco chceme a není úplně v klidu začne běhat sem tam a neví co má udělat, musím ji zastavit a donutit ji aby mě vnímala pořádně a pak udělá teprve co se po ní chce. S manželem jsme to s ní už řešili stokrát, domlouvali jí, radili co má v jakou situaci dělat a zbytečně, pořád se to opakuje a její agrese, když není po jejím stoupá, stejně tak její nepozornost. Nevíme si už rady... Co máme dělat? Děkuji
|
?
88950
|
Strach i za bílého dne
Dobrý den
Mám 8 letého syna. Vždy se celkem bál tmy. V poslední době se ale bojí i za bílého dne,doma, a někde i venku. Doma s ním musíme chodit na wc, do pokojíčku... Co s tím?
|
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.