Snídaňové kluby mění atmosféru v českých školách

Do školy přicházejí hladové, což s sebou nese řadu problémů. Špatně se soustředí na vyučování, může se u nich projevovat náročné chování.

Správná výživa je klíčová i z hlediska kognitivního vývoje v průběhu dětství a adolescence. Školní snídaňové kluby mohou hrát zásadní roli při zajištění vyvážené a kvalitní stravy u dětí a pomoci jim dosahovat lepších vzdělávacích výsledků. Kromě samotné stravy poskytují i bezpečné a vřelé prostředí, které naplňuje širší škálu potřeb dětí a pomáhá jim rozvíjet sociální vazby, silné stránky i sebevědomí.

Jako jedna z prvních českých škol začala pravidelné snídaně poskytovat ZŠ Vašatova. Tato kladenská škola nastartovala v roce 2015 vlnu, ke které se postupně přidávaly snídaňové kluby na dalších školách. Otestovala tak v českém prostředí praxi, kterou jsme do té doby znali jen ze zahraničí. V současné době mohou prostředky k financování snídaní čerpat školy, které jsou zapojené do projektu Podpora rovných příležitostí při Národním plánu obnovy. Jednou z nich je i typická sídlištní škola v Bílině – Za Chlumem. Snídaňový klub, který nazvala Ptáčata, provozuje od října loňského roku a každý den se ho účastní až 150 dětí. Ředitelka školy Barbora Schneiderová uvádí, že už teď klub přináší škole řadu benefitů: „Žáci o snídaních mluví, těší se na ně, vypráví si o nich. Pohodová ranní atmosféra, kdy zaměstnanci školy tráví čas společně s žáky, se přenáší i do výuky. Zlepšila se také docházka žáků i včasné příchody do školy.“

Kouzelné snídaně...

Zahraničím se inspirovali i tvůrci náplně projektu Podpora rovných příležitostí (PROP). V řadě zemí fungují snídaňové kluby už desítky let, další je, podobně jako my, zavádějí nebo rozšiřují tak, aby se dostaly k co nejvíce dětem. Jednotlivé země si prošly různými fázemi pokusů a omylů a poskytují cenné poznatky o tom, jak úspěšný klub vypadá. Dlouholetou praxi má v zavádění i realizaci klubů také Skotsko a Anglie. Jedním z tamních propagátorů a poskytovatelů snídaní je nezisková charitativní organizace Magic Breakfast.

„Děti, které mají hlad, mívají i problémy s učením. Nedokáží se soustředit, jsou unavené, projevuje se u nich náročné chování. Snídaně jim pomáhají začít ráno v klidu, nastartují je na výuku. Snažíme se o to, aby se snídaně staly pevnou součástí školního dne, aby byly stejně důležité jako obědy. Protože u dítěte, které ráno nejedlo, ztrácíme až čtyři hodiny cenného času z dopoledního vyučování. A v takové situaci jednoduše nestačí, když škola poskytuje obědy,“ popisuje filozofii organizace Tracy Freeman, regionální manažerka pro Skotsko.

Olga Havlátová z NPI ČR, která působí jako garantka pro oblast sociálních intervencí v PROPu, k tomu dodává: „Příklady z různých zemí, se kterými jsme měli možnost se seznámit, mě nadchly hlavně tím, že otevírají velký prostor pro kreativní řešení. V Austrálii jsou kluby napojené na potravinové banky a v centru jejich pozornosti je dobrovolnictví. Viděli jsme například klub, kde jednou týdně vydává jídlo uniformovaný policista nebo třeba záchranář. Jako dobrovolníky zapojují seniory, jinde mají snídaňový tým složený z žáků, který se stará o hladký chod klubu. Setkali jsme se i s tím, že součástí klubů je třeba čištění zubů či edukace o zdravém životním stylu. Jinde kladou důraz na ekologii a klub mají propojený například se školní zahradou. Na všech příkladech je vidět, jak mohou kluby skutečně přispívat k budování celé školní komunity a mít úžasné přesahy i za jejími zdmi.“

... a sociální role školy

Tracy Freeman zdůrazňuje, že se vzhledem k tomu, jak narůstají počty žáků, kteří se potýkají se špatnou ekonomickou situací, ve Velké Británii posouvá chápání funkce školy: „Dnes si už ředitelé začínají uvědomovat, že škola prostřednictvím snídaňových klubů, ale i dalších opatření může plnit významnou roli. Vnímají, že pokud jim ráno přicházejí děti hladové a pokud mají zároveň dosahovat i nějakých vzdělávacích výsledků jako instituce, je důležité naplňovat základní potřeby žáků. Školy ve Velké Británii začaly zavádět šatníky, potravinové banky a další podobné iniciativy, protože jednoduše vidí, jaký efekt to má na jejich celkovou výkonnost. Dříve to ředitelé tolik nevnímali, sociální role školy pro ně nebyla prioritou, soustředili se na vzdělávání a další povinnosti, kterých i u nás mají školy opravdu hodně.

Dnes ale svůj postoj změnili, protože vidí, že se jim to vyplatí.“

Podobnou zkušenost potvrzuje i ředitelka bílinské základní školy: „Naše rodiny se potýkají s chudobou, ale také s velmi nízkou informovaností a osvětou. I když třeba mají finance, ne vždy dokáží zajistit dětem zdravé snídaně nebo svačinky. Nevědí, co je vhodné a nevhodné, často nemají vůbec kontrolu nad tím, co dítě celý den jí. Spousta dětí například vůbec nejí ovoce a zeleninu. Zdravé jídlo a pravidelné stravování proto ve škole podporujeme dlouhodobě. Před čtyřmi lety jsme zavedli svačinky, což mělo velký úspěch. Ale samozřejmě ne všechny rodiny si je mohou dovolit. Často se děje to, že si dítě na svačinku šetří a přijde si ji zaplatit třeba jednou dvakrát do měsíce. Několika dětem platili svačinky učitelé. Zvyšuje se také zájem o obědy zdarma.“

Začátek školního dne v přátelském prostředí

Vedle primárního cíle, jímž je nasytit hladové děti, ale snídaňové kluby poskytují i příležitost pro rozvoj jejich sociálních dovedností, pozitivních vztahů a sebevědomí. Proto je důležité, aby se na chodu klubu podílely i podpůrné profese, které na školách působí. Patřit mezi ně může asistent pedagoga, výchovný poradce, sociální pedagog, školní psycholog nebo koordinátor inkluze. Ti mohou pomoci klub nastavit tak, aby byl bezpečným a přátelským prostředím pro společně strávený čas před začátkem vyučování, ve kterém se mohou žáci navzájem obohacovat, a třeba i dále rozvíjet. Žáci díky tomu získávají a upevňují si pocit, že je kolem nich řada lidí (kromě jejich vlastní rodiny), kterým záleží na jejich budoucnosti.

Toho se podařilo dosáhnout i v Bílině: „Na chodu snídaňového klubu se podílí vychovatelky školní družiny a asistenti pedagoga. Děti se na snídaně těší, mluví o nich. Víc se smějí. Ta ranní atmosféra je nepřenositelná. Trochu jsem se bála, že tam bude ruch, ale ráno v jídelně je něco, na co se každý den těším, stejně jako děti. A jako pozorovatel teprve nyní zjišťuji, jak šikovné máme děti, co je zajímá, co je baví. Také si zvykly, že s nimi jedí dospělí, takže se často i u oběda stane, že děti přijdou a zeptají se, jestli si sedneme k nim.“

Metodická kuchařka s praktickými tipy

Pro snídaňové kluby neexistuje jeden univerzální návod: každá škola je jiná a má různé potřeby. Realizátoři projektu proto sestavili metodickou kuchařku, která školám poskytuje řadu praktických tipů. Snídaňové kluby podle ní mohou realizovat ve školních jídelnách, cvičných kuchyňkách, knihovnách, ve třídách, ale také formou balíčků, které si děti ráno vyzvedávají na předem určených místech. Jednotlivé modely lze také navzájem kombinovat. Snídaně mohou být teplé i studené, připravované přímo ve škole, ale je možné je i objednat. Zejména na prvním stupni se osvědčuje doplňovat snídaňové kluby o další aktivity vedené zaměstnanci školy nebo mentory z řad starších žáků. Aktivity mohou zahrnovat hry, pohyb, hudbu, ale i podporu při vypracovávání domácích úkolů nebo učení.

Svůj model si našla i bílinská základní škola: „Snídaně u nás probíhají ve školní jídelně. Ptáčata jsou pro přihlášené děti z prvního stupně a školní družinu, která je otevřena každý den od 7.00 do 7.45, po snídani si děti mohou pohrát v koutku u jídelny. Od 8.00 do 8.45 pak na snídaně chodí přípravné ročníky a třídy, které je využívají v rámci třídnických hodin. Na každou třídu to vychází zhruba dvakrát měsíčně. Obvykle chodí s třídním učitelem, ale už proběhla i snídaně v rámci cizího jazyka nebo snídaně žákovského parlamentu s vedením města. Tyto snídaně jsou spojeny s aktivitami, které si připravuje třída sama nebo učitel. Jednou až dvakrát do měsíce se snažíme snídaně ozvláštnit nějakou akcí. Minimálně jednou týdně se kvůli snídaním sejdeme nebo si píšeme, hodnotíme, navrhujeme, mluvíme o tom, co se osvědčilo, co je třeba změnit, upravit.“

Pro koho jsou snídaně určené?

Ze zkušenosti zahraničních škol víme, že nejúspěšnější jsou kluby, které jsou dostupné pro všechny a zároveň jsou v nich snídaně poskytovány zdarma. To je však ideální varianta, kterou se u nás ani v zahraničí dosud nedaří prosadit všude, ať už kvůli finančním, organizačním nebo prostorovým omezením. „V rámci našeho projektu jsou snídaňové kluby primárně zaměřené na žáky se sociálním znevýhodněním, v souladu s konceptem společného vzdělávání se ale mohou účastnit i ostatní žáci školy. Dobře mohou fungovat i kluby, které se orientují na určitou předem definovanou skupinu žáků. Třeba na ty, kteří mají prokazatelně hlad nebo mají problémy s docházkou či chováním. S výběrem žáků může pomoci školní poradenské pracoviště. Důležité je, aby o hladu nezůstávaly ani ty děti, které na vyučování přicházejí na poslední chvíli nebo pozdě,“ přibližuje cílovou skupinu snídaňových klubů Olga Havlátová.

Její slova potvrzuje i Tracy Freeman, která se školami ve Skotsku hledá cesty, jak co nejlépe zapojit všechny žáky a neopomenout ty, kterým mohou kluby pomoci nejvíce: „Nejlepším způsobem, jak předcházet stigmatizaci, je mít snídaně k dispozici pro všechny žáky. Školy se často obávají, že tak velké počty nezvládnou, v praxi se ale neděje to, že by každé ráno skutečně všichni přišli. Spolu s tím, že jsou snídaňové kluby otevřené všem, je klíčové i aktivní oslovování dětí, které mohou být ohroženy hladem nebo snídaně potřebují z jiného důvodu. Školy od nás mají k dispozici metodické materiály, které jim pomáhají tyto děti vyhledávat a oslovovat. Paralelně tedy mohou probíhat citlivě vedené rozhovory s rodiči, jejichž prostřednictvím je pracovník školy může oslovovat s nabídkou zacílenou přímo na potřeby dítěte. Může jim například říci, že snídaně jejich dítěti pomůže se učit nebo rozvíjet jiné dovednosti.“

Zapojte všechny!

Dalším účinným způsobem, jak stigmatizaci předcházet, je zapojování žáků do chodu klubu. Díky tomu, že se na něm mohou sami podílet, se žáci cítí být jeho součástí, jsou na svůj klub hrdí. Pomáhají tak posilovat jeho pozitivní obraz a spoluvytvářejí vřelou atmosféru. Ať už se žáci podílejí na přípravě a výdeji jídel, nebo třeba na propagaci klubu, mohou si odnést cenné zkušenosti a poznatky. Naučí se připravovat zdravé snídaně, upevní si své vlastní stravovací návyky, posílí se jejich komunikační schopnosti i dovednosti důležité pro týmovou spolupráci. Například v kanadských školách žáci jídlo připravují i servírují, chystají ráno jídelnu a pomáhají s úklidem, výzdobou, plánováním jídelníčků nebo realizací doplňkových aktivit. Starší děti mohou pomáhat těm mladším s úkoly a doučováním nebo třeba provozovat čtenářský klub.

Podobný potenciál snídaňových klubů intuitivně vycítili i v Bílině: „Zkoušíme i varianty, že si třída objedná suroviny a žáci si připraví snídani sami ve třídě nebo ve školní kuchyňce. Děláváme také to, že třída například v rámci vaření nebo odpoledního klubu připraví občerstvení pro ostatní na druhý den – například smetanové dezerty, jednohubky nebo pudink. Žáci se zapojují i tak, že po sobě utřou stůl, odnesou nádobí, pomohou s úklidem jídelny. Často vidím, že starší žáci mažou chléb mladším nebo jim odnesou talíř ke stolu. Sami od sebe, tak to má být. Zhruba jednou měsíčně se v jídelně mění výzdoba, to má vždy na starosti jedna až dvě třídy.“

Čím se krmí Ptáčata?

Čtenáře, kteří se prokousali až sem, jistě zajímá, jak taková snídaně vypadá. V Bílině je nabídka velmi pestrá: „Snídaně máme formou bufetového stolu. Každý den je pečivo, pomazánka, máslo, marmeláda, šunka, plátkový sýr, mléko. Vždy jsou dva druhy zeleniny, jeden nebo dva druhy ovoce, cereálie s mlékem. K pití kakao, džus a čaj. Pak střídáme jogurt, tvaroh, vánočku, domácí koláče. Od osmi hodin je každý den něco navíc, vajíčka, párek v rohlíku, krupicová kaše, toasty, palačinky. Největší zájem je o cereálie s mlékem a o krupicovou kaši. Děti mají rády i pomazánky.“

A co víc – Ptáčatům se skutečně daří vést děti ke zdravému stravování a zkoušení potravin, které z domova třeba neznají: „Ovoce a zelenina získávají oblibu postupně. Zpočátku hodně zeleniny zbývalo, ale nyní si ji děti už samy berou. Myslím si, že je to tím, že dospělí, kteří snídají společně s dětmi, jdou příkladem. Zároveň jim dozor říká, ať si vezmou alespoň kousek zeleniny nebo ovoce, prostě to zkusí, ochutnají a zjistí, že je to fajn. Některé děti vůbec nebyly zvyklé snídat, ale na snídani chtějí chodit kvůli kamarádům, dají si tedy alespoň pár kousků zeleniny a ovoce. My se snažíme, aby byly děti samostatné, aby si třeba chleba namazaly samy, ale u toho ovoce a zeleniny je třeba naopak vše nakrájet a oloupat. Celý pomeranč si téměř nikdo nevezme, ale nakrájený na čtvrtky je pryč během chvíle, stejně tak mandarinky, jablka. Obrovský úspěch mají cherry rajčátka.“

Snídaně s přidanou hodnotou

Na detailní vyhodnocení toho, jak snídaňové kluby v českém prostředí fungují, je ještě brzy. Základní škola Za Chlumem v Bílině ale už teď zaznamenává první pozitivní přínosy, které mohou být inspirací i pro ostatní: „Naše očekávání klub rozhodně předčil. Čekali jsme, že tam budou děti chodit rády, že to bude příjemné, že dětem bude chutnat. Ale moc nás baví ta další přidaná hodnota, ta ranní atmosféra, klid, zároveň i smích, ty rozhovory s dětmi. Kluby rozhodně doporučuji všem školám. Není třeba se bát ani klubů v takovém rozsahu, jako máme my. Nebránila bych se ani rozšíření pro větší množství dětí. Školám, které se do klubů rozhodnou pustit, bych poradila, že je velmi důležité najít člověka, který snídaně bude připravovat s láskou a bude u toho přemýšlet. My to štěstí máme, proto naše snídaňové kluby mají obrovskou přidanou hodnotu.“

Autorka je metodička (sociální intervence, projekt NPO 3.2.2, projekt Podpora rovných příležitostí)

Zdroje:

• Autorský tým APIV B: Snídaňové kluby pro lepší začátek školního dne (zapojmevsechny.cz)
• Autorský tým PROP: Snídaňový klub v ZŠ Za Chlumem v Bílině přinesl zlepšení docházky žáků (zapojmevsechny.cz)
• Nováková, E.: Kouzelné snídaně pomáhají (dětem) s učením (zapojmevsechny.cz)
• Nováková, E., Havlátová, O.: Snídaňové kluby – Metodická kuchařka pro školy (zapojmevsechny.cz)

MŠMT podporuje školy s vyšším poměrem sociálně znevýhodněných žáků a řeší nerovnosti ve vzdělávání v souladu s cíli Strategie 2030+. Dané aktivity realizuje projekt Podpora rovných příležitostí, který tím přispívá k implementaci Reformy 3.2.2 Národního plánu obnovy. V jeho rámci bude dlouhodobě metodicky podporováno nejméně 400 škol po celé ČR.