Když děti a dospělí nesnášejí mléčný cukr…

V současné době trpí nesnášenlivostí mléčného cukru (laktózy), tzv. laktózovou intolerancí (LI), asi 75 % světové populace. Neschopnost trávicího traktu částečně nebo úplně zpracovávat mléčný cukr se zatím – na rozdíl od alergie na mléko – nepovažuje přímo za nemoc, ale ignorovat ji se rozhodně nevyplácí.

Primární laktózová intolerance je častý problém, který je dán snižováním funkce a množství enzymu laktázy v dospělosti.Část lidí zkrátka nedokáže zpracovat mléčný cukr (laktózu), který se nachází v mléku a mléčných výrobcích.

Laktóza je disacharid, který musí být rozštěpen enzymem laktázou na jednoduché cukry glukózu a galaktózu, aby se mohl vstřebat. Ke štěpení mléčného cukru dochází v zažívacím ústrojí pomocí dostatečného množství funkčního enzymu. Proces štěpení ovlivňuje celkový stav pacienta, stav zažívacího ústrojí a čas, za který se laktóza rozštěpí. Zpomalení trávení zlepší štěpení mléčného cukru –­ to zajistí strava s dostatkem vlákniny a tuku. Při poruše enzymu laktázy postupuje nestrávený mléčný cukr střevem, váže na sebe vodu, způsobuje plynatost a narušuje trávení. Schopnost štěpit laktózu je dána geneticky (například indiáni ji neumí štěpit vůbec). V naší populaci chybí enzym vzácně. S rostoucím věkem se ale snižuje jeho funkce a množství, proto jsou projevy laktózové intolerance častější u větších dětí, dospívajících a dospělých. K dočasnému snížení tolerance může dojít i při změně mikroflóry, například při různých průjmových onemocněních nebo při léčbě antibiotiky.

U dospělých střevní obtíže, u dětí i vážnější poruchy

Při LI dochází k silnému nadýmání, které provázejí vodnaté průjmy s bolestmi až křečemi. Je to následek toho, že se nestrávený mléčný cukr dostane do tlustého střeva a bakterie ho rozloží na kyseliny a plyny.

Zatímco u dospělých se LI – podle míry aktivity zbývající laktázy – prostě projevuje silnějšími nebo slabšími střevními obtížemi, u dětí může vyvolat i vážnější poruchy. Normálně se činnost laktázy snižuje plynule během pátého roku života. Pokud se rozvine nesnášenlivost laktózy, kterou nerozpoznáme, a nezměníme dítěti jídelníček, hrozí mu vlivem častých průjmů a zvracení podvýživa, dehydratace a zpomalení růstu.

Někdy dokonce nedonošené děti nesnášejí mateřské mléko, protože ještě nemají dostatečně vyvinutou činnost enzymů. V extrémních, naštěstí ojedinělých případech chybí dítěti tvorba laktázy úplně (tzv. alaktázie). Pouze v těchto případech se ale jedná o skutečnou geneticky danou chorobu, při níž je nutné okamžitě se přeorientovat na náhražky mateřského mléka, aby nedošlo ke komplikacím. Pokud miminko bezprostředně po kojení silně zvrací a má kysele zapáchající průjmy, je třeba v prvních týdnech života ihned stanovit diagnózu, protože jinak by mohlo být dítě ohroženo i na životě.

Laktózová intolerance není alergie!

Nesnášenlivost mléčného cukru bývá často laiky zaměňována za alergii na kravské mléko, která se v dětském věku projevuje podobnými příznaky. Intolerance laktózy ale není alergie na kravské mléko! Při alergii způsobuje problémy mléčná bílkovina a protilátky, které si proti ní alergik vytváří, při laktózové intoleranci jde o poruchu vstřebávání mléčného cukru. U alergie stačí sebemenší kontakt s určitým druhem bílkoviny obsaženém v kravském mléku (kasein nebo laktalbumin), aby došlo k alergické reakci. Ta dokonce nemusí být omezena jen na zažívací trakt, ale může způsobit i mokvající vyrážku, ekzémy na obličeji, vodovou rýmu apod. Zatímco alergici snášejí mateřské mléko bez problémů – ty se projeví až po odstavení dítěte –, laktózová intolerance se týká všech druhů mléka.

Je nutná změna jídelníčku

Nesnášenlivost mléčného cukru nevyžaduje jiná opatření než změnu jídelníčku. Po stanovení diagnózy LI se doporučuje několik měsíců vyčkat, aby se žaludek stihl zregenerovat, a pak může člověk v podstatě bez rizika postupným zvyšováním dávek začít zjišťovat, jak velké množství mléčného cukru jeho organismus snese.

Občasná zmrzlina u dítěte nebo doušek smetany do kávy u dospělých většinou míru tolerance nepřekročí. Musíme ale dávat pozor na potraviny, u kterých na první pohled nerozpoznáme, zda mléko obsahují či ne a jaké množství. Dokonce i některé léky totiž obsahují poměrně velké množství laktózy.

Množství laktózy, kterou postižený snáší, je různé a je na každém, aby si vyzkoušel, kolik mléčných výrobků dokáže strávit, a aby si dokázal jídelníček aktuálně upravovat. Při lehčí nesnášenlivosti můžeme zařadit malé množství mléčných výrobků, ­například máslo, zakysané mléčné výrobky (jogurt, kefír, kysané mléko, podmáslí). Při lehké nesnášenlivosti nemusí působit potíže 100 g jogurtu, tvrdé sýry, 100–150 ml smetany či plnotučného mléka.

V těžších případech je samozřejmě třeba dodržovat přísnější bezlaktózovou dietu. Naprostá většina pacientů i s těžší poruchou ale snese malé množství mléka, není proto nutné nahrazovat mléko například v bramborové kaši nebo v těstech (na rozdíl od alergie na kravské mléko, kde může vadit i kávová lžička mléka!).

Při dietě u laktózové intolerance omezíme nebo vyloučíme mléčný cukr, který je ve všech druzích mléka, tedy nejen v kravském, ale i v ovčím a kozím, a v mléčných výrobcích. Laktóza je rozpustná ve vodě, proto obecně platí, že z mléčných výrobků obsahují nejvíce laktózy výrobky z odtučněného (odstředěného) mléka. Lidé s intolerancí laktózy lépe snášejí mléko plnotučné nebo smetanu, nejlépe v kombinaci s celozrnným pečivem. Ze stravy je třeba vyloučit produkty s označením „light“ a s obsahem syrovátky. Vhodné jsou naopak výrobky, které prošly mléčným kvašením. Při něm bakterie (laktobacily, bifidobakterie a jiné kultury) přeměňují laktózu na neškodnou kyselinu mléčnou – ve výrobku samotném i ve střevech člověka. Proto se lidem s LI doporučují jogurty s vyšším obsahem tuku, acidofilní mléka, podmáslí, šlehačka, zralé tvrdé sýry (ementál, parmezán, čedar apod.) a dále výrobky zpracované mléčným kvašením (zakysaná smetana, kefír, podmáslí).

Mléčné výrobky bez laktózy jsou označovány „Low lactose“ či bezlaktózové. Bezlaktózové mléko, máslo a další výrobky je možné koupit například v obchodech zdravé výživy. Označení „non dairy“ (dairy = mléčný výrobek) znamená, že produkt neobsahuje mléčný cukr a tuk. Potraviny s označením „může obsahovat stopové množství mléka“ by lidem s laktózovou intolerancí neměly způsobovat žádné problémy. Nevadí ani složky jako „mléčná bílkovina“ nebo „kasein“ –­ přestože pocházejí z mléka, nemají s laktózou nic společného. Potraviny označené „milk free“ jsou bez bílkoviny kravského mléka a jsou vhodné pro alergiky na bílkoviny kravského mléka –­ nepodávají však informaci o obsahu mléčného cukru.

Pokud nám mléko ve stravě chybí nebo ho potřebujeme nahradit v nějakém receptu při přípravě jídla, můžeme použít bezlaktózové mléko, bezlaktózovou smetanu do kávy či rostlinná mléka jako­ rýžové, ovesné, špaldové, mandlové, sójové. Jako náhrada za máslo je vhodný olivový olej, bezlaktózové máslo nebo rostlinné margaríny. Sýr může nahradit tofu, jogurt sójové nebo rýžové dezerty. Všechny tyto „náhradní“ produkty se prodávají v obchodech se zdravou výživou, ale i v supermarketech, drogériích (například DM-drogerie markt) a lékárnách. Některé chutnají velmi podobně jako kravské mléko, jiné mají odlišnou chuť i konzistenci a je třeba si na ně zvyknout.