V té době jsou totiž nejčastější úrazy, kdy dítě spolkne třeba knoflíkovou baterii z hračky nebo vdechne oříšek.
Buďme zvláště v prosinci opatrní, protože těšení se na Vánoce a jejich sváteční atmosféru se může v okamžiku změnit v hodiny úzkosti a strachu. V té době jsou totiž nejčastější úrazy, kdy dítě spolkne třeba knoflíkovou baterii z hračky nebo vdechne oříšek.
Když moje kamarádka hlídala tříletého vnoučka, najednou se jí zdálo, že chlapeček má v pusince něco, co tam rozhodně nepatří. Vyděšeně kloučka popadla: „Ukaž, co máš v puse, ukaž!“ vykřikla rozčileně. Dítě na ni udiveně koukalo. „Tak ukaž, co to máš v pusince,“ vykřikla znovu polekaná babička a strkala prst vnoučkovi do pusy. Klouček se jí vysmekl a zřetelně pronesl: „No pšece žuby!“
Bohužel ne každá taková příhoda dopadne takhle vesele. Právě v prosinci řeší totiž lékaři nejvíce případů, kdy děti spolknou nebo vdechnou cizí předmět.
Opět ze svého blízkého okolí znám případ, kdy dědeček donesl tříleté vnučce k Mikuláši burské oříšky. Holčička se do nich pustila, přitom běhala kolem stolu a jeden „burák“ vdechla. Rodina ujížděla na pohotovost a všichni se divili, že zákrok vůbec nebyl jednoduchý – muselo dojít k endoskopii v celkové anestezii, při které děvčátku lékaři z dolních cest dýchacích burák vytáhli. Podle odborníků jsou v našich krajích nejčastějším cizím vdechnutým tělesem právě ořechy – burské nebo vlašské.
„Burák je na odstraňování velmi nepříjemný, protože ve vlhkém prostředí dýchacích cest trochu změkne a nabobtná. A když jej pak uchopíme do chapáčku, tak se začne drtit a rozpadá se na menší a menší kousky, takže je pak náročnější jej vyndat,“ uvádí na www.vitalia.cz přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku FN Hradec Králové a Lékařské fakulty UK v Hradci Králové prof. MUDr. Viktor Chrobok.
Burský oříšek si dítě také může strčit do nosu nebo do ucha. Malé děti si tam dávají i korálky, nebo třeba malé součásti ze stavebnic. Nebo si tam strčí i menší bonbon…
Vdechnuté předměty, jež se neodstraní včas, mohou způsobit zápal plic. Přitom do průdušek pronikne nejen předmět o velikosti burského oříšku, ale i jeho čtvrtina.
Česká obchodní inspekce opakovaně varuje před kuličkami z magnetických stavebnic, ty patří mezi nejrizikovější předměty v souvislosti s dětskými úrazy, a dále před malými kulatými bateriemi, kterým říkáme „knoflíkové“. Lékaře trápí, že přibývá případů, kdy dítě spolkne baterii, protože právě ta může poškodit stěnu jícnu a pak je léčba velmi náročná a může skončit trvalými následky.
V pražské Fakultní nemocnici v Motole například operovali chlapce, který spolkl malou knoflíkovou baterii a nikdo si toho nevšiml. Baterie zůstala na stěně jícnu delší dobu a dítě začalo po několika dnech zvracet a dostalo horečky. Až poté skončilo v nemocnici, kde lékaři na baterii přišli, ale zároveň zjistili, že se vytvořila píštěl mezi jícnem a průdušnicí. Následoval komplikovaný operační postup ve snaze oddělit cesty dýchací od polykacích. Stav malého pacienta stále není dořešen.
Blížící se vánoční svátky jsou zvláště rizikové právě pro takovéto typy úrazů. Děti nacházejí pod stromečkem nové hračky, v domácnostech míváme světelné řetězy nebo LED svíčky, které jsou stále oblíbenější a v nichž jsou často malé typy baterií. Ale hlavně děti jsou více doma, a to všechno přináší situace, kdy jsou úrazy s vdechnutím, spolknutím nebo zasunutím nějakého předmětu nebo jídla nejčastější.
Prof. Chrobok uvádí, že prosinec je období, kdy jsou cizí tělesa v ORL nejčastěji řešena, bývá to více než 25 případů s cizím tělesem v oblasti ucha, nosu a krku na pohotovosti za měsíc. Přitom v průběhu roku se tam řeší zhruba deset až patnáct takových případů měsíčně.
Vzhledem k tomu, že více těchto případů bývá i o prázdninách, podle odborníků to znamená, že k takovým úrazům dochází častěji v době, kdy jsou děti doma a hlídají je rodiče nebo prarodiče. A je známo, že podobné je tomu u otrav.
Lékaři varují, že baterie v těle působí, i když je vybitá. Proudem poškozuje tkáň, která pak do hloubky nekrotizuje. Nekróza přitom na tkáně působí i nějaký čas po odstranění baterie a způsobí, že se nejen poškodí stěna jícnu, ale může vzniknout píštěl mezi jícnem a průdušnicí (jako tomu bylo u chlapce operovaného ve FN Motol – viz výše).
Apelují tedy na dospělé, aby – pokud vidí, že dítě spolklo jakoukoliv baterii – s ním jeli okamžitě do nemocnice. A měli by tam jet i v případě, že mají na něco takového jen podezření. Pokud se stane, že dítě spolkne baterii večer nebo v noci, určitě by neměli odjezd na pohotovost odkládat na ráno. Každá minuta totiž hraje roli v tom, zda dítě bude v pořádku a neodnese si následky třeba v podobě potíží při polykání. Rodiče si mohou být jistí, že pokud by šlo o planý poplach, nikdo jim nic nevytkne. Je lepší, když přijedou třikrát zbytečně, než aby jeli až druhý den, nebo dokonce vůbec.
Odborníci opakovaně upozorňují, že když je baterie vytažena za krátkou dobu, stěna jícnu se zahojí. Čím je ale v těle déle, tím je poškození větší a následky jsou vážnější a trvalejší.
Baterie uvízlá v jícnu může vést v extrémních případech k poškození stěny velké cévy s následným těžkým krvácením. Nebo k operačnímu zákroku, při kterém je nutné využít metodu ECMO, tedy zavedení mimotělního oběhu, aby se chirurg vůbec k poškozenému místu dostal. Lékaři v Česku zaznamenali dokonce případ, kdy malá baterie způsobila nejen poškození jícnu, ale také největší tepny v těle – aorty. A dítě vykrvácelo…
Většinu případů, kdy je předmět v nose či uchu, dokážou naštěstí lékaři vyřešit ambulantně, protože jej vytáhnou.
U podezření na vdechnutí či spolknutí často pomůže rentgen, který odhalí kovy i některé plastové hračky. Divíte se, že i plastové hračky? Do některých už totiž výrobci přimíchávají rentgenkontrastní látku, jež umožňuje cizí těleso z plastu na rentgenovém snímku vidět.
U spolknutých baterií či mincí se musí provést celková anestezie a endoskopie. Stejně tak u jiných předmětů v jícnu či v průduškách.
Rodiče nebo prarodiče by se neměli pokoušet vytáhnout tyto předměty sami. Zvlášť korálky nebo kuličky kloužou a je velmi obtížné je třeba pinzetou uchopit, dokonce hrozí, že se předmět dostane ještě hlouběji. A pochopitelně čím je hlouběji, tím hůře se odstraňuje a tím víc to dítě bolí, takže se víc brání… Lékaři používají speciální háčky, kterými předmět podeberou a vytáhnou ven. Ale čím více se s tím manipuluje, tím více to oteče a předmět se v místě zaklíní. Pak už lékařům nezbývá než dítě uspat, jinak se předmět neodstraní.
Prevencí je jednoznačně dohled, správná velikost hraček a odstranění baterií z dosahu dětí. A nepodceňovat riziko! Všichni dospělí by měli být při hlídání nejmenších dětí, ale i dětí předškolních prostě obezřetní a měli by z jejich dosahu odstranit oříšky, malé tvrdé bonbony i předměty, které lze rozebrat na malé kousky, z nichž je možné vyndat baterie nebo ze kterých baterie můžou vypadnout.
Malé děti by rozhodně neměly nacházet pod vánočním stromečkem hračky, které obsahují malé silné magnety, ani hračky s bateriemi, jejichž kryt není zajištěn proti sundání.
Prevence prostě spočívá v pozornosti rodičů či prarodičů, kteří s dětmi tráví prosincové dny, a ve volbě správné velikosti hraček. Prevencí je také odstranit z dosahu dětí všechny zdroje, kde se nacházejí malé baterie. A pokud to není možné, měli by dospělí alespoň pečlivě hlídat, aby hračka měla uzávěr prostoru na baterie zabezpečený proti otevření.
Skok