Otázka
Odpověď
Rodinné vztahy
8.5.2008 16:16:53 xxxx
Dobrý den,
chtěla bych se někoho zeptat, co mam dělat v takovych situacich, které se vyskytují v naší domacnosti. Za měsíc mi bude 18 let, mam jednoho bratra (22), ale už od mala se nemáme rádi. Rodiče ho maji raději než mě, a dávají to celkem dost na jevo. Jako malí jsme se při každem problemu bili, a když to viděli rodiče, tak se ještě přidali a bili mě! To už je dávno, a teď už se to tak často nevyskytuje. Ale není to zas tak dlouho, co na mě tata vztáhl ruku znova, a ja měla nemale modřiny. S rodiči se moc nebavíme, prostě to nejde, nic o mě neví, a ani nejeví moc zájem, o mě něco zjistit. Žiji si prostě sama svůj život. A tak když mě potka něco špatneho, tak mam podle toho take takovou naladu. A někdy se třeba stane, že nechci s nikým mluvit, a zrovna v tu chvili se oni o mě začnou zajimat. Jenže to není zase vhod mě, tak z toho většinou vznikne hádka.
Využívají mě tu jako služku, pořád musím jen něco dělat. A bratr nedělá nic, věčně jen spí nebo leží u notebooku. Ale ja, když náhodou něco neudělám, na na mě křičí a nadávají mi. A když něco řeknu, tak mi vyhrožují, že mě zase zmlátí (hlavně táta).
Už mě to tu prostě ani nebaví, jak je to tu nespravedlivé a tak všechno.
Tak jsem se chtěla zeptat, jak se třeba v takovych situacích chovat, nebo co udělat. Občas se snažím je ignorovat. Nebo jestli bych mohla jít někam jinam, prostě jaké mám možnosti.
Děkuji
chtěla bych se někoho zeptat, co mam dělat v takovych situacich, které se vyskytují v naší domacnosti. Za měsíc mi bude 18 let, mam jednoho bratra (22), ale už od mala se nemáme rádi. Rodiče ho maji raději než mě, a dávají to celkem dost na jevo. Jako malí jsme se při každem problemu bili, a když to viděli rodiče, tak se ještě přidali a bili mě! To už je dávno, a teď už se to tak často nevyskytuje. Ale není to zas tak dlouho, co na mě tata vztáhl ruku znova, a ja měla nemale modřiny. S rodiči se moc nebavíme, prostě to nejde, nic o mě neví, a ani nejeví moc zájem, o mě něco zjistit. Žiji si prostě sama svůj život. A tak když mě potka něco špatneho, tak mam podle toho take takovou naladu. A někdy se třeba stane, že nechci s nikým mluvit, a zrovna v tu chvili se oni o mě začnou zajimat. Jenže to není zase vhod mě, tak z toho většinou vznikne hádka.
Využívají mě tu jako služku, pořád musím jen něco dělat. A bratr nedělá nic, věčně jen spí nebo leží u notebooku. Ale ja, když náhodou něco neudělám, na na mě křičí a nadávají mi. A když něco řeknu, tak mi vyhrožují, že mě zase zmlátí (hlavně táta).
Už mě to tu prostě ani nebaví, jak je to tu nespravedlivé a tak všechno.
Tak jsem se chtěla zeptat, jak se třeba v takovych situacích chovat, nebo co udělat. Občas se snažím je ignorovat. Nebo jestli bych mohla jít někam jinam, prostě jaké mám možnosti.
Děkuji
V její náručí
