Re:Smrt sourozence - jak to říct dítěti

Dobrý den,
Vaše otázka je zcela jednuduchá, ale pro další život Vašeho syna může být zásadní. Já bych rozhodně volila varintu říci. Uznávám, že v tomto rozhodnutí velmi platí Co člověk - to názor. Pokusím se vysvětlit, proč bych syna doporučovala s celou situací obeznámit. Za prvé si myslím, že syn je již ve věku, kdy celou situaci správně pochopí. Možná Vám ale bude mít za zlé, že jste ji tak dlouho před ním tajila. Proto si myslím, že čím později se synovi svěříte, tím hůře. Pro něj, pro Vás, ale hlavně Pro Váš vzájemný vztah. Nezdá se Vám, že tato situace je překážkou v otevřeném vztahu? Každé tabu ve vztazích bývá problémem. Za druhé bych synovi pravdu sdělila právě proto, aby Vás někdo "nepředběhl". Co by si asi syn v takovém případě myslel? Nepovažoval by to od Vás tak trochu za ránu pod pás? Netrápil by se výčitkami, že je pro mámu ještě stále moc moc malý a že mámě nestál za to, aby se mu svěřila? A za třetí mě napadá, nechtěla by jste mít spojence ve svém žalu a depresích? Máte jedinečnou příležitost jej získat ve svém synovi. A čtvrtý důvod píšet Vy sama - "Někdy se bojím, aby nehledal důvod v sobě". Věřím, že to musí být velice těžké syna s celou situací obeznámit. Možná Vás syn opravdu zahrne výčitkami, proč jste mu to neřekla již dříve. Ale myslím si, že přes toto všechno by měl znát celou pravdu a jistě ocení Vaši odvahu a otevřenost. A jestli ji neocení hned, pak v budoucnu určitě. Jsem o tom přesvědčená. Přeji hodně síly a odvahy.

Mgr. Jitka Jeklová