Co „pálí“ české školky?

Podle Mgr. Hany Nádvorníkové, se kterou jsem se 1. prosince 2009 setkala na sněmu Společnosti pro předškolní výchovu (SPV), zejména vysoké počty dětí ve třídě a nedostatečné finanční ohodnocení učitelek.

„Myslím si, že učitelky dnes velmi dobře vědí, jak by měly s dětmi pracovat, co by jim měly předávat a jak se jim mají věnovat. Ale podmínky, ve kterých mnohdy pracují, jim to neumožňují,“ říká Hana Nádvorníková. „Učitelky se mohou dostávat do stresových situací a někdy se vracejí ke starým a už překonaným, například frontálním způsobům práce. Když do školky dorazí většina z 28 zapsaných dětí, není prostor na individuální nebo skupinovou práci. A učitelky to pochopitelně trápí,“ vysvětluje. A dodává, že děti, které chodí do mateřské školy dnes, jsou určitým způsobem jiné. „Starší učitelky si jistě vzpomenou, že ve školkách byly dříve ještě větší počty dětí než dnes, ve třídách bývalo až přes 30 dětí. Tehdejší systém byl jiný, a tím určitě nechci říci, že dobrý. Ale ty děti většinou do školky přešly z jeslí, měly vytvořenou řadu návyků, uměly se obléknout, najíst. Dnes do mateřské školy někdy nastoupí i tříleté dítě, které má ještě plínky, i když ‚jenom‘ na spinkání. Když je navíc volně vedeno, není zvyklé respektovat omezení, které však učitelka občas potřebuje stanovit, tak je to o to náročnější.“ Mgr. Nádvorníková se věnuje přípravě budoucích učitelek mateřských škol, proto jsem se zajímala o to, jak se adeptky učitelské profese připravují na to, co je v praxi čeká. „Podle mě je nejdůležitější, aby si studentky uvědomily, co má mateřská škola dítěti přinášet, a aby si vytvořily empatii vůči dětem a jejich potřebám. Musejí vědět, že dítě má právo odmítnout činnost, kterou mu nabídnou, nebo se po nějakou dobu do činností nezapojovat. Ojediněle se stane, že studentky na praxi narazí na učitelku ‚staršího ražení‘ a přijdou rozčarované z toho, že to není tak ideální, jak si představovaly. I s tím musíme pracovat; navíc studentky si díky tomu uvědomí, že by chtěly být v něčem jiné. Většinou ale chodí z praxe nadšené.“ Nadšení studentek do jisté míry obráží i nadšení učitelek, které je mají během praxí na starost a které se jim snaží předat to nejlepší.

Přesto mám dojem, že učitelky mateřských škol jsou dost unavené, někdy zahlcené nadměrnou dokumentací. O tom se zmiňovala nejen Eva Svobodová, která na sněmu společně s Janou Svobodovou prezentovala výsledky výzkumu, s nímž jsme vás v Informatoriu 3–8 seznámili na podzim 2009. „Studentky si během praxe uvědomují i to, jak je práce fyzicky i psychicky náročná,“ říká Mgr. Nádvorníková. „Všechny naše studentky se ale do ‚skutečné’ praxe velmi těší.“

Učitelská prestiž

O učitelkách mateřských škol si určitá část veřejnosti stále myslí, že si ve školce jen hrají s dětmi a nedělají nic „pořádného“. Každý, kdo ví něco více o tom, jak se v mateřské škole pracuje, však ví, že to rozhodně není pravda. „Myslím, že zejména rodiče malých dětí vnímají učitelky mateřských škol jako kvalifi kované a velmi dobré pedagogy. Jistě záleží na chování každé učitelky, ale myslím, že dnes se většina učitelek chová opravdu profesionálně. Navíc děti svoji paní učitelku někdy doslova milují. Myslím si, že se učitelky nesmějí samy podceňovat; mohu říci, že mnohé z nich jsou všestranné, vstřícné a velmi kultivované ženy a s rodiči ‚svých‘ dětí jednají skvěle,“ hájí Mgr. Nádvorníková učitelky českých mateřských škol. „Druhá věc ale je, že učitelky jsou za svou práci stále velmi špatně finančně ohodnoceny, a to považuji za tristní,“ dodává.

Společnost pro předškolní výchovu se snaží ovlivňovat společenské dění, které nějak souvisí s předškolní výchovou. „Hodně času jsme věnovali například formulování stanoviska k tzv. prorodinnému balíčku; SPV se při tom spojila s dalšími organizacemi a společně jsme vytvořili prohlášení, které jsme zaslali mnoha institucím a také tisku,“ říká Hana Nádvorníková. Na stanovisko, které jsme zveřejnili i v Informatoriu 3–8, zareagoval pouze zmocněnec vlády pro lidská práva Ing. Jan Litomiský, který poděkoval za zaslané názory. „Máme dojem, že snahy, které nám zpočátku připadaly bezbřehé, se malinko přibrzdily a zodpovědné instituce se začaly více zamýšlet nad tím, aby se různými dobře míněnými iniciativami dětem neublížilo,“ vysvětluje Mgr. Nádvorníková. „Samozřejmě netvrdíme, že děti mohou být vychovávány pouze v mateřských školách, určitě je možné, aby prostor pro péči o předškolní děti byl široký. Musí se ale stanovit vhodné podmínky pro jejich personální, ekonomické a hygienické zajištění.“ SPV se také snaží pozitivně ovlivňovat kvalifi kovanost pedagogů; pořádá různé vzdělávací semináře a její členky se věnují publikační činnosti.