Management pro maminky: Lekce první

Kojení, uspávání, přebalování. Později kašičky, plínky a mluvení ve zdrobnělinách.

Mateřská dovolená je úžasné období, na které zpětně vzpomínáme s nostalgií. Ovšem pokud se nás zrovna týká, až příliš často ji vnímáme jako boj o přežití a nezblbnutí, přičemž konec se zdá v nedohlednu.

Ženy na mateřské dovolené jsou rizikovou skupinou pro vznik alkoholismu. A manželé novopečených maminek mají statisticky větší sklon k nevěře. Vysoké procento žen na mateřské dovolené trpí depresí a téměř všechny se více nebo méně často cítí nedoceněné, vyčerpané a neúspěšné. A to přesto, že se standardně předpokládá, že matka bude ve své roli šťastná a péči o dítě bude vnímat jako pozitivní a naplňující. Nebo právě proto?

Mýtus 1 Správná žena má vždy uklizeno a uvařeno

Mnoho pocitů frustrace a selhání vzniká právě proto, že cítíme tlak okolí a zdá se nám, že obecně vžité představy nejsme sto splnit. Naše společnost stále vychází z představy, že péče o děti je spíše příjemná, nenáročná záležitost a domácnost se při ní hravě zvládne. Oč těžší to má živitel(ka) rodiny, denně odcházející za prací! Přestože se považuji za vcelku emancipovanou ženu, vychovanou osvícenými rodiči, nedávno jsem se přistihla, že nemít pro manžela uvařenou denně teplou večeři vnímám jako prohřešek, žádající přinejmenším vysvětlení. Jenže manžel najednou začal částečně pracovat z domova a zajišťovat dvakrát denně teplé jídlo vedle péče o děti, vlastní práce a časově náročného sportu opravdu nezvládnu. Zjišťuji, že v restauraci se taky dá jíst a jemu to dokonce vůbec nevadí. A vlastně, proč by mělo? Každý máme svou práci a ta moje není o nic lehčí než ta jeho.

Devětatřicetiletá Klára, úspěšná manažerka, momentálně na mateřské dovolené říká: „Kdo chce být perfektní ve všem, zákonitě nebude v ničem. Je možné dělat mnoho věcí dobře, ale jen jednu nebo dvě perfektně. Klíčem k úspěchu je stanovení priorit. Pro mě je nyní prioritou být Kubíkovi mámou na plný úvazek. A také si užít těch pár let, kdy je malý. Raději s ním jdu na procházku, nebo si odpočinu, i když není uklizeno. Výčitky svědomí opravdu nemám, rodina je moje priorita.“

Nejlepší máma je taková, která je na své děti naladěná a není ve stresu, co všechno nestihne. Máme sklony hraní si s dětmi odsouvat do doby odpočinku a podle hesla „nejdřív práce, potom zábava“ se necháme pohltit nikdy nekončícím žehlením, vařením, úklidem. Jedna přečtená pohádka má však možná větší cenu než jedna teplá večeře.

Mýtus 2 Dítě zanedbáváš, pokud se mu stále nevěnuješ

A co opačný extrém? Dítě je sluncem, kolem něhož se otáčí celý matčin život. Tak by se dal charakterizovat přístup Vlaďky. Od rána do večera se synovi neúnavně věnovala s nevyčerpatelnou trpělivostí, stále vymýšlela nové a nové aktivity. Jednoho dne se dostavila k psycholožce s obavou, že svého syna přestala mít ráda. Prý k němu již vůbec necítí lásku a do aktivit s ním se musí nutit. Ukázalo se, že Vlaďka je pouze psychicky úplně vyčerpaná a trpí depresí.

Přestože narození miminka vám většinou převrátí život naruby a stane se jeho ústředním bodem, nemělo by být jediným. Jinak hrozí, že se samou láskou zblázníte. Případně starostmi a obavami, které tuto lásku doprovázejí. Péče o dítě je psychicky velmi náročná. Výzkumy potvrdily, že dětský pláč je pro lidské ucho jedním z nejnepříjemnějších a nejhůře snášených zvuků. V mém žebříčku jej ale ještě překoná neustálé dotazování tříletých Mamííí, a proč...? Případně Mamííí, ona mi to bere/trhá/ničí...

Má-li to člověk přestát ve zdraví, musí mít možnost odreagování a odpočinku, kdy ví, že někdo jiný řeší bebíčka, stížnosti, nekonečné dotazy i pláč miminka. Musí to být osoba spolehlivá, abychom si volný čas nekomplikovaly obavami. Nemáte-li babičku, vstřícného partnera, ani ochotnou kamarádku, pořád je možné využít služeb hodinových jeslí nebo hlídání dětí. Volný čas využijte jakkoli, ale hlavně tak, aby vám to bylo příjemné. Jen ne proboha uklízením, i když úklid bez dětí je někdy příjemnou relaxací. Výčitky svědomí nejsou na místě, jak jinak máte být laskavou a trpělivou matkou?

Mýtus 3 Dítě s chůvou? Jsi špatná matka

Opak je pravdou. Vývoj miminka je cestou od naprostého splynutí s matkou (prenatální období) k relativní nezávislosti. I po porodu většina maminek vnímá své miminko jako součást sebe sama a svého těla a jen velmi pomalu dochází k rozdělování. Proces separace není náročný jen pro dítě, musí jej postoupit i matka. Odpoutávání je nejprve psychické. Zprvu všechny myšlenky matky patří miminku a nové roli, ale postupně by opět měly přijít na řadu i jiné zájmy, kontakt s ostatními lidmi. Zejména s lidmi, které miminka neřeší. Výborné je, pokud matka může nějakým způsobem udržovat kontakt se svou prací nebo se vzdělávat.

Postupně má docházet i k odpoutávání fyzickému. Dítě by mělo být schopné bez maminky usnout, chviličku počkat na bezpečném místě a postupně se na přechodnou, ale stále se prodlužující dobu spokojit s přítomností jiné známé osoby. Je-li tento postup pomalý, plynulý a nenásilný, po třetím roce života by mělo být dítě schopné nastoupit do školky a obejít se bez maminčiny přítomnosti.

Začátky nejsou jednoduché, jak o tom hovoří Klára: „Když byl Kubovi necelý rok, cítila jsem, že by mohl být samostatnější. Domluvila jsem se s kamarádkou se stejně starým chlapečkem a začaly jsme kluky otužovat tak, že vždy jedna pohlídala a druhá odešla. Zpočátku jsem to nesla hůř než Kuba. Až do té doby byl stále se mnou, a najednou jsem byla sama. A to i přesto, že jsem vlastně žádný důvod neměla, nepracovala jsem. Z toho jsem měla trochu výčitky, proto jsem se rozhodla oprášit své znalosti třetího jazyka. Pak už to bylo lepší.“

A ještě něco...

Rizika mateřské dovolené neberte na lehkou váhu. Pokud se často nebo delší dobu cítíte vyčerpaná, skleslá a bez energie, řešte to. Buďto zkuste změnit denní režim, nebo kontaktujte odborníka, lékaře nebo psychologa. Vyčerpání a dlouhé měsíce kojení se mohou podepsat i na vašem zdraví. V žádném případě si sama neordinujte léky a vyvarujte se drastických diet. Sklenka poté, co děti usnou, sice představuje příjemnou chvíli relaxace, klidu a uvolnění, ale rychle se může stát zvykem. Neškodný a stejně příjemný společník je dobrá knížka. Nebo horká koupel.

Stejně tak statistiky manželské nevěry jsou alarmující. Nešťastná žena na mateřského takového partnera označí za „všiváka“, když ji zranil v tak citlivém období. Pokud ale zažíváte stavy, že nenávidíte sama sebe a muže navíc permanentně odstrkujete na druhou kolej, dá se jeho chování částečně pochopit. Víte, že nejčastějším pocitem otců malých dětí je, že doma přebývají nebo dokonce obtěžují? Neuškodí dát jim občas najevo, že to tak vůbec není. Lepší než slova je ukradená chvilka, kterou budete mít sami pro sebe.

Autorka je momentálně na mateřské dovolené.