Nosí je stále více dětí, teenagerů i dospělých. Rovnátka v puse dnes už nejsou důvodem k posměchu, a dokonce - věřte nevěřte - se stávají žádaným módním doplňkem. Ale především je to cesta, jak si co nejdéle uchovat zdravé, funkční zuby.
Kdo by si nepřál, aby jeho dítě mělo zoubky jako šňůru perel? Obzvláště ti z nás rodičů, kteří si se zuby vytrpěli své, se zaříkají: udělám všechno, aby moje dítě nemělo takové problémy jako já. Zdravý, rovný a bílý úsměv už ostatně není jen výsadou slavných a bohatých. Je zkrátka a dobře výsledkem toho, jakou pozornost zubům věnujeme, a to už od raného dětství.
Základem péče o chrup jsou pravidelné návštěvy zubního lékaře. Právě ten včas upozorní na vznikající kaz, chyby v domácí péči o zoubky a také na nepravidelnosti v jejich postavení. A to je důležitější, než si někdy myslíme. Správné seřazení zubů totiž není jen estetickou otázkou. Je podmínkou toho, aby chrup fungoval, jak má, a zůstal funkční co nejdéle.
Pokud zubní lékař u vašeho dítěte odhalí nepravidelnost v růstu zubů, pošle vás zpravidla na ortodoncii. Běžně se ortodontické vady řeší až ve věku, kdy je prořezána většina stálých zubů, to je ve věku kolem dvanácti let a výše. Ortodontista může s léčbou také počkat až do věku, kdy jsou zuby v čelisti už pevně usazené. Ovšem některé anomálie je třeba upravit už dříve. Nepodceňujte proto včasnou návštěvu ortodontisty! I zdánlivě banální odchylky mohou mít v budoucnu za důsledek těžko řešitelné komplikace. Přitom právě ony se většinou dají velmi snadno odstranit a nepřenášejí se dále do stálého chrupu.
Mezi nejčastější estetické a funkční nepravidelnosti zubů patří:
V období smíšeného chrupu se upravují pouze některé větší nepravidelnosti. Typickým příkladem je obrácený skus, kdy horní řezáky koušou za dolní. Není-li taková odchylka včas podchycená, může způsobit významnou disproporci v růstu čelistí a zapříčinit trvalou vadu skusu a s ní i neestetickou změnu vzhledu tváře. Dalším příkladem je výrazné vyčnívání horních řezáků směrem dopředu. Nejenže to působí neesteticky, ale takové zuby jsou mnohem více ohroženy úrazy, upozorňuje významný český ortodontista profesor MUDr. Milan Kamínek, DrSc. Normální jsou v tomto období například mezery mezi horními řezáky nebo mírné pootočení zubu. Tyto vady se většinou vyřeší samy po prořezání stálých špičáků. Jiné odchylky, například otevřený skus způsobený cucáním prstů, se upraví, jakmile se dítě zlozvyku zbaví. Také problém, kdy jsou zuby v čelisti stěsnané, se časem může upravit sám.
Než se ortodontista rozhodne, jakým způsobem bude vadu řešit, zhotoví rentgenový snímek chrupu. Ten mu prozradí odchylky v počtu, tvaru a velikosti zubů. Zjistí z něj, zda jsou založeny všechny stálé zuby i zda mají správnou polohu. Kromě toho se zhotovuje i boční rentgen lebky. Z něho specialista odhadne případný důvod vady, jako je například nepoměr v růstu čelistí, a určí předpokládaný růst čelistí. Na základě vyšetření pak stanoví, kdy a jak se bude vada řešit.
K úpravě vad v období smíšeného chrupu se používají snímací rovnátka. Jde vlastně o destičky z pryskyřice opatřené kovovými sponami, které se nasadí na zuby. Zhotovují se v laboratoři podle sádrového modelu, který lékař získá z otisku chrupu v ordinaci. Snímací rovnátka se nosí stále, vyndávají se jen při jídle, čištění zubů a sportu. Je třeba je udržovat v čistotě -čistí se kartáčkem a pastou a občas se dezinfi -kují speciálními tabletami, které jsou k dostání v lékárně. Snímací aparát se nosí v průměru kolem dvou let, ale někdy stačí ke korekci vady i půl roku. Jeho nošení nevyžaduje tak časté kontroly - většinou postačí jednou za tři až čtyři měsíce - a není tak nákladné jako u fixního aparátu. Doplatek se pohybuje většinou řádově ve stovkách korun. Nevýhodou snímacích rovnátek je, že vadí při řeči, takže děti šišlají a stydí se mluvit. A protože je lze kdykoli vyndat, děti je nenosí po celý den a léčba je pak málo efektivní.
Jakmile jsou prořezány všechny stálé zuby, může ortodontista přistoupit k léčbě fixními rovnátky. Fixní rovnátka se skládají z kovových kroužků a zámků, které se v ordinaci nalepí na zuby. Zámky prochází drát (oblouk), který tlačí na zuby a postupně je tvaruje. Tah v oblouku se podle potřeby upravuje při pravidelných kontrolách, zhruba po šesti týdnech až dvou měsících. Posun zubů se rozezná porovnáním s prvotním otiskem a snímky. Nasazení není bolestivé. Nepříjemný bývá první týden, kdy si dítě musí zvyknout na tlak na zuby a také na nový materiál v ústech. Účinnost fixních rovnátek tkví v tom, že na zuby působí trvale po celou dobu nošení. Fixní rovnátka se nosí dva až tři roky podle závažnosti vady. Pojišťovny na fixní rovnátka sice přispívají, ale doplatek se přesto pohybuje řádově v tisících korun. Po skončení léčby musí dítě nosit pro zafixování chrupu zhruba po stejnou dobu retenční, udržovací snímací rovnátka. Nosí se většinou na noc a postupně se vysazují.
Při ortodontické léčbě se může u dítěte projevit alergie na některý z použitých materiálů, například nikl, chrom, latex. V takovém případě musí lékař zvolit jiný vhodný materiál.
Pokud víte, že vaše dítě je na některou z těchto látek alergické, nezapomeňte lékaře včas informovat. V ojedinělých případech mohou nastat problémy s čelistním kloubem, v takových případech ortodontická léčba pouze odhalí již existující onemocnění.
Mnohem běžnějším rizikem je narušení zubní skloviny a vznik zubního kazu či zánětu dásní v důsledku nedostatečné hygieny, varuje profesor Kamínek. V místech kolem zámků nalepených na zubech se totiž usazuje plak, který odvápňuje sklovinu. V těchto místech se pak mohou vytvořit bělavé skvrny, což je počátek zubního kazu. Při nošení fixních rovnátek je proto obzvlášť důležité o zuby správně pečovat. Zuby i s rovnátky je třeba čistit po každém jídle včetně míst kolem zámků a používat k tomu speciální kartáčky podle doporučení lékaře. Dítě s fixními rovnátky se víceméně musí vyvarovat tuhé stravy, která by mohla způsobit odlepení zámků a tím prodloužení léčby. Musí se také zříct některých sladkostí a žvýkaček, protože mají lepivou konzistenci.
Rovnátka dnes nejsou ničím neobvyklým, a mezi teenagery bývají dokonce považována za módní doplněk. Přispívá k tomu také jejich dnešní vzhled. V laboratoři vám je upraví podle přání či vkusu. Lze do nich zakomponovat barevné kroužky, které slouží k úpravě tahu. Také lepené zámečky mohou být kovové či keramické a mohou mít různý tvar, například srdíčka či hvězdičky. Do pryskyřice, ze které se zhotovují snímací aparáty, vám zase mohou zalít obrázek myšáka Mickeyho nebo fotbalisty. Nosí je i dospělí Na rovnátka není nikdy pozdě. Mnohé vady v postavení zubů se dají upravit i v dospělosti. Záleží pouze na kvalitě zubů a dásní. Léčba je ovšem dlouhodobá a někdy musí být trvalá, a tak záleží na tom, zda dospělému anomálie natolik vadí, aby ji podstoupil. Nejčastěji se léčba fixním aparátem používá k posunu zubů tak, aby bylo možné zhotovit kvalitní implantát, můstek nebo korunku. Má je křivé po mně? Možná ano, možná ne. Dědí se velikost zubů, směr, v jakém se prořezávají, velikost čelistí, tvar obličeje. Dědičnost je ale jen jedním z důvodů, proč dítěti zoubky nerostou, jak by měly. Některé anomálie má na svědomí dýchání ústy, například u dětí, které mají zvětšenou nosní mandli, zlozvyky, jako je cucání prstů, anebo slabá funkce žvýkacích svalů. Často jde o kombinaci více faktorů.
Autorka je publicistka
Skok