...

Leno:

"Snímací rovnátka nemají význam jen tehdy, když se nenosí."

To je trochu zjednodušené. Já jsem nosila snímací rovnátka na noc od čtrnácti tři roky, poté fixní několik měsíců, poté asi ještě dva roky snímací každou noc, postupně každou druhou, jednou za týden atd. Nijak to nepomohlo (zuby se postupně vrátily do původního postavení), a až později (kdy už jsem si oddechla, že mám s těmi blbými rovnátky nadosmrti pokoj) jsem se od jiné ortodontistky dozvěděla, že mi v dětském věku měli doporučit vytržení některých zubů, protože v úplném počtu se mi do mého typu čelisti (projevující se také úzkým vyklenutým patrem) zkrátka nevejdou, rovnátka nerovnátka, a zuby se tlačí dopředu, přední zuby se můžou překrývat, špičáky vystupovat z řady před ostatní zuby ("upír") apod. Tato velmi častá vada (naštěstí banální a nejčastěji asi bez vlivu na funkčnost chrupu, jen třeba někomu může vadit esteticky), i když je dočasně korigována rovnátky, se vrací do původního stavu, pokud se některé zuby nevytrhnou (nejčastěji ty čtyřky - špičáky).

Takže myslím, že pokud se i jen nasazovací rovnátka nosí poctivě (jaký já byla poctivec! no, a co z toho mám :-)), mohou toho v lehčích případech spoustu zlepšit, ovšem jen za předpokladu, že má člověk v puse dost místa. Já ho tam dost nemám, ovšem téměř ve třiceti se nebudu nechat trápit trháním zdravých funkčních zubů, které jsou jenom poněkud křivé, abych byla krásnější. Plyne z toho ale ponaučení pro maminky, aby si tohle ohlídaly, a mají-li jejich děti tento typ čelisti, aby se i zubaře zeptaly, zda by nebylo dobré některý zub vytrhnout a teprve potom nasadit rovnátka. (Máme tuto vadu v rodině - sestřenice na tom byla ale mnohem hůř než já - typ "upír" - jako dítěti jí vytrhli obě horní čtyřky, srovnali během dvou let, a na střední škole už měla pokoj a hezky rovné zuby.)