Jak jsme s Clarisskou volily

Dostala jsem za to sice krásnou nálepku o tom, že jsem volila na "touch screen", nejposlednější americkou volební technikou, ale rozhodnout se, na co mám ťuknout! Pro které z udajů se mám rohodnout, vůbec nebylo jednoduché... Volit, a volit zodpovědně, informovaně, správně, nebo jak to chcete nazvat, totiž vůbec není jednoduché.

Když jsem se na volby připravovala, mockrát jsem si vzpoměla na paní knihovnici z Clarissčiny školy, která jim před volbou nejlepší knihy roku vysvětlila smysl a význam svobodných voleb velmi krásně. Řekla jim:" Volit je výsada, privilegium." Ano, nepoužila slova právo (RIGHT), které se obvykle v téhle souvislosti používá, ale slovo privilege. Zaujalo mě to a musela jsem uznat, že má pravdu. "Volit nemusíte", vysvětlila dětem. "Můžete".

"Budete se koukat, kterou knížku zvolil váš kamarád?" " Ne", odpovídali sborově druháci, ale i prvňáci. Už vědí, že mají volbou vyjádřit SVŮJ názor. "Budete o knížkách diskutovat se svými kamarády?" Děti odpovídaly různě." Můžete", pravila paní knihovnice, "ale až půjdete dát svůj hlas, bude to váš hlas, knížka, která se vám líbíla nejvíc..."

Znova jim zopakovala všechny navrhované knížky, připomněla, o čem jsou, a pak rozdala hlasovací lístky...

Paní knihovnice (jmenuje se Allyson Torres)vysvětluje dětem, jak volit. V ruce ma volební lístek.

Tahle malá škola volebního procesu v ranném školním věku mi probíhala hlavou, když jsem obvolávala svoje kamarádky, jak budou volit. Ne presidentské kandidáty, tam se člověk moc radit nemusí, buď volí tak či onak, ale všechny ty propozice, návrhy regulací, občanských iniciativ, některé funkce v místních orgánech.

Nevím, jaké máte vy zkušenosti s volbami v Čechách, do jaké míry si uvědomujete, že váš hlas skutečně může něco změnit. A asi si neumíte představit, jaká to je zodpovědnost pro člověka, který vlastně zvyklý skutečně svobodně volit není. Jako já.

U výpůjčního "okénka", kterým je počítač...

V Čechách jsem volila jednou: Proti, škrtala všechno a pak už nikdy, nemělo to cenu. Pak jsem v emigraci dlouho volit nemohla, nebyla jsem občankou v zemích, ve kterých jsem žila. Někdy bych byla ráda připojila hlas v Německu proti narůstajícímu rasismu, za sjednocení atd. Jindy jsem byla ráda, že volit nemusím, nebylo z čeho vybírat, stejně jako někdy v Čechách...

Ale tady v Americe je to jiné. Hlavně v primárních volbách jako byly tyhle. Přímo rozhodujete o celé řadě věcí: O změnách zákonů, nařízeních, sestavě výkonných orgánů. A vyznat se v tom vůbec není jednoduché.

Televizním reklamám věřit nemůžete, musíte se skutecně zajímat o to, o čem budete rozhodovat. Zavčasu před volbami dostanete materiály, kde jsou navržené propozice hodnoceny z obou stran. Navrhovatelů i odpůrců. Všechny argumenty pro a proti. Ale oboje připravili politici, navzájem se vyvracejí, musíte si udělat svůj názor. Přesně, jak to řekla ta naše paní knihovnice.

A tak jsem to probírala s kamarádkami zprava i zleva... Mám na mysli s kamarádkami, které volí "napravo" i s těmi, které volí "nalevo"... A nějak jsem se dopracovala ke svým názorům. Zakroužkovala ve svém cvičebním volebním lístku, který také dostanete poštou, co chci volit, abych to nepopletla a vyrazila k volbám. Ještě mi dvakrát zavolaly volební agitátorky s doporučením, jak volit a jestli už jsem byla volit, že je to důležité.

Letos u nás v Kalifornii zkoušeli po skandálech z minulých voleb nový počítačový systém. Moc se mi líbil. Ale jestli je opravdu lepší než ten dírkovací (ve světe moderní techniky poněkud legrační, ale jednoduchý), o tom silně pochybuji. V některých volebních střediscích ráno důchodci vypomáhající s volbami neuměli počítače zapojit.

Lidé, kteří měli problémy s "těhotnými! dírkami" budou mít s počítačem určitě problémy ještě větší... Nemluvím o mladých lidech, těm se to bude velmi libit, je to jako hračka, a pro "počítačovou generaci" opravdu jednoduchá. Rychlý a spolehlivý systém. Ale pro starší generaci, ti, kdo měli potíže se starým systémem kvůli své gramotnosti atd., tenhle nový, ještě techničtější, žádným zjednodušením nebude.

V každém volebním středisku na jihu USA sedí úřední překladatel do španělštiny, na počítači si můžete zvolit jazyk, kterým budete volit.

A tak jsem s úspěchem odvolila. Stejně jako Clarisska. Účast ve volbách byla letos hlavně v Kalifornii vyšší než v jiných letech. Mnohým voličům šlo o to podpořit reformy, které nový guvernér hodlá prosadit. Arnold včera jásal, že se to podařilo. Pravý volební boj o prezidentské křeslo teď teprve nastane, ale co si upečeme v našich městech a vesnicích, o tom se rozhodovalo už tento týden...

O tom, co jsme si zvolili, se dočtete v jiných novinách. O amerických dětských knížkách a o těch, které vybraly naše děti, vám napíšu.

Já jsem byla velmi překvapená, jak dobře už u nás vědí takoví druháci, co jsou volby a že neseme zodpovědnost za to, co si zvolíme. Myslíte si, že to vědí i děti v českých školách?

Dává jim někdo ve škole takovou lekci demokracie jako naše mladá paní knihovnice?