Vnímat své tělo v prostoru

Vyskytne-li se v rodině zdravotní postižení dítěte či zranění, je velmi důležité, aby je rodiče včas dostali do péče kvalitního lékařského týmu. Jeden takový je bezesporu na Klinice rehabilitačního lékařství v pražské Fakultní nemocnici v Motole, která jako jediná v Praze má i dětskou část.

Jejím přednostou je fyzioterapeut doc. PaedDr. Pavel Kolář, který na sebe upoutal pozornost jako člen doprovodného týmu našich olympioniků. Jeho ruce pomohly řadě sportovců – za všechny lze uvést jeho podíl na opětovném úspěchu Jana Železného v Sydney, kdy se po vážném zranění nejen vrátil k vrcholovému sportu, ale získal další zlatou olympijskou medaili. Mezi jeho klienty patří např. i prezident Václav Havel.

Základ moderních rehabilitačních metod

Základ moderních rehabilitačních metod u dětí s centrálním postižením je založen na využití funkce mozku. Metody, které jsou na klinice používány, rozvíjejí neurofyziologické principy, kterým položil základy zhruba před třiceti lety MUDr. Václav Vojta. Nejde však pouze o Vojtovu metodu (doc. Kolář připomněl, že nemá rád členění na metody, např. na Vojtovu či Bobathovu). Základem přístupu je především ovlivnit schopnost dítěte vnímat své tělo v prostoru. Hlavní problém při motorických poruchách centrálního původu spočívá v tom, že tělo (v různém rozsahu postižení) je nedostatečně zařazeno do časoprostorového kontextu tělesného schématu a volní pohyb je tak nemožný nebo obtížný.

U dětí s centrálním postižením nejde tedy jen o vycvičování svalů. K tomu, aby postižené dítě mohlo dosáhnout potřebné motorické funkce – úchop, lokomoci apod., musí mít schopnost vnímat prostor. Vychází se z toho, že dotykové vjemy spolu s vjemy ze svalů jsou branou informací, kterými si vytváříme prostorovou představu o svém těle. Cílené ovlivňování těchto vjemů má značný léčebný efekt. Využívá se k tomu geneticky daných lokomočních programů, které se vyvolávají v různých polohách pomocí stimulace určitých bodů. Velmi důležité je propojení informací z kůže a svalů s emočním prožitkem. V této souvislosti je využíváno cílených ergoterapeutických postupů. V současné době se Klinika rehabilitačního lékařství podílí spolu s Neurologickou klinikou na rozpracování možnosti propojit emoční zážitek a tělesný vjem pomocí virtuální reality.

Včasná diagnóza a efekt rehabilitace

Předpokladem úspěšné léčby je včasná diagnostika, což platí obzvláště u dětí s centrálním postižením. Pro dobrý efekt rehabilitační léčby je zásadní co nejdřív odhalit v motorickém chování dítěte rizikové faktory a dítě zařadit do léčby. V této souvislosti je nutné posuzovat spontánní motoriku dítěte, jeho reakce na specifikované podněty a jeho reakce na změnu polohy. Dítě s budoucím postižením mozku by mělo být zařazeno do léčby nejpozději do druhého měsíce života. Čím později je dítě do léčby zařazeno, tím méně je možné využít procesů plasticity mozku během zrání mozku. Bohužel dosud ještě všude nefunguje ideálně záchyt dětí s postižením, proto klinika připravuje kurzy pro pediatry.

Je důležité, že dnes již je také rozpracována možnost objektivně hodnotit efekt rehabilitační léčby. Je k tomu využíváno sledování poměru biologického a kalendářního věku během vymezeného časového období. Prostřednictvím daného postupu je možné hodnotit efektivitu jednotlivých léčebných metod.

„Specifikou rehabilitace je, že jde napříč jednotlivými klinickými obory (neurologií, ortopedií, ARO, pediatrií, onkologií apod.). V tom je obsažena i obtížnost daného oboru. Cítíme, že v určitých oblastech je již nutná větší specializace. Také řada zdravotních problémů dospělých má své kořeny v dětském věku. Poruchy během motorického vývoje jsou velmi často hlavním důvodem vzniku řady pohybových poruch. Příčina spočívá v nedostatečném zapojení některých svalů během vývoje. Absence těchto svalů při běžných, ale nejčastěji prováděných pohybech – dýchání, chůze, sed apod. – vede ke značnému přetěžování. Často jde o svaly, které nemáme pod volní kontrolou. Cílené ovlivnění funkce těchto svalů, což není v řadě případů velmi obtížné, je u řady pohybových poruch hlavní možností jak pohybový problém řešit. Z pohledu rostoucího dítěte sehrává značnou roli dostatečná zátěžová pohybová aktivita,“ říká doc. Kolář.

Alternativní přístupy k rehabilitaci

Alternativní způsoby oblast rehabilitace přitahuje. Špičkový fyzioterapeut musí být podle doc. Koláře vybaven nejen speciálním nadáním, ale i důkladnými medicínskými znalostmi, které získává během let studia. Léčitelé jsou rovněž rozdílní, často je jejich silnou stránkou vysoká schopnost komunikace s klienty, motivace, u řady z nich bohatá empirie. Samozřejmě také lepší vnímání poruchy prostřednictvím smyslů. To vše lze, ba dokonce by mělo být u pacienta při diagnostice a léčbě využíváno. „Problém spatřujeme v oblasti odpovědnosti. Mnohdy totiž sledujeme, že léčitel (stejně jako v některých případech lékař či fyzioterapeut) pacienta léčí nesprávně, v řadě případů je pro kroky a rozhodnutí, které udělal, odpovědný i za jeho život, avšak bez jakékoli právní odpovědnosti,“ zdůrazňuje doc. Kolář.

Perspektivy oboru rehabilitačního lékařství

Doc. Kolář je přesvědčen, že za posledních pět let se pohled na obor rehabilitace a fyzikální medicína podstatně zlepšil. Na Klinice rehabilitačního lékařství v Motole se podařilo dát dohromady výborný tým spolupracovníků. Pro dětskou část kliniky, která je v rámci pražských fakultních nemocnic jediná, plánují zřízení vlastního lůžkového oddělení rovněž s možností pobytu rodiče pro potřebný zácvik. Sám obor fyzioterapie jako samostatná studijní specializace byl nejdříve otevřen na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Na 2. a 3. lékařské fakultě existuje poměrně krátce jako bakalářské studium. V současné době by se mělo studium fyzioterapie na 2. LF UK rozšiřovat o magisterské studium. Zájem o studium oboru rehabilitačního lékařství je obrovský, což je rovněž příslibem pro rozvoj oboru i pro pacienty. Za handicap oboru považuje doc. Kolář nedostatek habilitovaných odborníků a malé množství studijní literatury.