Z dětských skupin se stanou opět jesle

Z dětských skupin se stanou opět jesle. Počítá s tím novela zákona o jeslích, kterou představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Nové a srozumitelnější jméno však není jedinou změnou. Úprava zajistí také stabilní financování po vzoru soukromých školek a vyšší standard kvality. Ministryně Maláčová ale také chystá opatření, které zajistí, že dát dítě do jeslí si rodiče budou moci dovolit.

"Ukazuje se, že dostupnost předškolní péče zvyšuje ochotu lidí mít dítě. Takže já to vidím jako zásadní téma jak z pohledu rodičů a jejich možností sladit svůj pracovní a rodinný život, tak z hlediska podpory porodnosti," říká ministryně Jana Maláčová, podle které je nezbytné, aby rodiče, kteří chtějí pracovat, dostali možnost.

Kde na to stát vezme?

Cílem novely je zlepšit kvalitu péče a zajistit stabilní financování ze státního rozpočtu pro všechny děti do 3 let, tedy do dne jejich 4. narozenin. To je podle ministryně Jany Maláčové zásadní zejména proto, že v polovině roku 2022 skončí podpora těchto zařízení z evropských fondů. V současnosti MPSV eviduje 1000 dětských skupin, ve kterých se díky sdíleným místům pečuje o zhruba 16 tisíc dětí od jednoho roku.

"Počítáme s financováním po vzoru soukromých školek. Rodiče ale musí na jesle mít. Nikdo tedy za ně nezaplatí víc než třetinu minimální mzdy. A protože se jedná o péči o děti do tří let, budou v té době rodiče pobírat rodičovský příspěvek, který se má ještě od příštího roku zvýšit, takže když bude maminka nebo tatínek pracovat můžou tu rodičovskou využít na poplatek v jeslích," vysvětlila ministryně.

Na financování jeslí se mohou podílet také zamětnavatelé. V časech vysoké zaměstnanosti a velké poptávky zaměstnavatelů po lidech jde o velmi atraktivní benefit.

"Oblibu u zaměstnanců mohu potvrdit. Sama mám velmi pozitivní zkušenost. Na ministerstvu máme 3 dětské skupiny. Do jedné z nich, do Kočiček, chodil i můj syn Gustík a moc se mu tam líbilo. Pro obrovský zájem zvažujeme zřízení ještě čtvrté dětské skupiny, respektive jeslí," doplňuje ministryně Maláčová.

Provoz jeslí mohou částečně financovat i obce. Zřizování je pro obce snadné a administrativně nenáročné. Nemalou částkou bude přispívat i stát, který bude na jedno místo v jeslích dávat přibližně 5000 Kč měsíčně. Z hlediska rozpočtu státu jde však podle propočtů MPSV o výhodnou investici. Zatímco roční náklady státu dosáhnou částky zhruba 926,5 mil. Kč, díky vyšším příjmům z odvodů pracujících rodičů získá stát minimálně 1,138 mld. Kč, a to je podle MPSV velmi střízlivý odhad.

"Už s minimální mzdou jsou odvody do státního rozpočtu měsíčně za jednoho zaměstnance zhruba 6 tisíc korun, s mediánovou mzdou pak jde o víc než 11 tisíc měsíčně, tedy více než dvojnásobek předpokládané příspěvku státu na jedno místo v jeslích," vysvětlila ministryně.

Srozumitelný název

Drobnou, ale přesto důležitou změnou je přejmenování dětských skupin na jesle. Jde mezi lidmi o zažitý název a většina si pod ním představí konkrétní zařízení. Jeslemi ale předškolní péče nekončí. "Rodiče pak mají jistotu, že jejich děti budou moci z jeslí přejít rovnou do školky," uzavřela ministryně Jana Maláčová s tím, že předškolní péče tak bude lépe provázaná a díky tomu i efektivnější.