Jak řešit stres u dětí

Máme tendence spojovat stres s aktivitami dospělých, jako jsou např. pracovní starosti nebo výchova rodiny. Ukazuje se však, že i děti mohou být také ve stresu a dlouhodobý stres může mít negativní vliv na jejich zdraví stejně jako u dospělých. Nový výzkum studoval vliv domácího mazlíčka na to, jak děti prožívají stres.

Malé množství stresu může být silným motivátorem, který nás vede k dokončování úkolů a lepšího výkonu v práci. Bohužel příliš mnoho stresu má negativní vliv nejen na naše duševní, ale také tělesné zdraví. Národní ústav duševního zdraví (NIMH) varuje, že dlouhodobý stres může vést k závažným zdravotním obtížím jako jsou deprese nebo úzkost, stejně jako k fyzickým zdravotním problémům včetně srdečních onemocněních a diabetu.

Děti nejsou žádnou výjimkou. Jeden z průzkumů provedený Americkou Psychologickou Asociací zjistil, že téměř jedna třetina dotázaných dětí zaznamenala v minulém měsíci nějaký fyzický příznak spojený se stresem, ať už jde o potíže s usínáním, bolesti hlavy nebo bolesti žaludku. To, jak reagujeme na stres, je samozřejmě individuální záležitost. NIMH vysvětluje a náš zdraví rozum říká, že někteří lidé se mohou vypořádat se stresem mnohem účinněji než jiní a různí lidí používají odlišné kompenzační mechanismy.

Někteří lidé si pořizují domácí zvířata, aby měli společnost. Studie prokázaly, že domácí zvířata pomáhají dospělým se uklidnit, čímž snižují stres. Platí ale totéž pro děti?

Výzkumníci z University of Florida (UF) v Gainesville si tuto otázku položili a stanovili ji jako výzkumný cíl své práce. Tým vedla Darlene Kertes, profesorka z oddělení psychologie na UF College of Liberal Arts and Sciences. Výsledky byly publikovány v časopise Social Development.

Poskytují domácí mazlíčci dětem emocionální podporu?

Studie zahrnovala přibližně 100 rodin s dětmi, které zároveň vlastnily domácí zvíře. Počet účastníků studie používající Trierův sociální stresový test pro děti (TSST-C) byl stanoven na 101 dětí ve věku od 7 do 12 let. K hodnocení úrovně stresu u dětí výzkumníci po účastnících chtěli, aby splnili dva úkoly: veřejný projev a aritmetické výpočty bez použití jakékoliv pomůcky. U těchto úkolů je prokázáno navýšení stresu a zvýšení hladiny kortizolu u dětí (kortizol je steroidní hormon vylučovaný nadledvinkami, který pomáhá tělu reagovat na stresové nebo nebezpečné situace). Známý jako "stresový hormon", kortizol je biologický ukazatel stresu, což znamená, že čím více jsme ve stresu, tím vyšší jsou hladiny kortizolu v našem těle.

Děti byly během testu náhodně rozřazeny buďto do skupiny se zvířetem, skupiny s rodičem nebo do "osamocené" skupiny. Pro posouzení hladiny kortizolu Kertes a její tým shromažďovali vzorky slin od účastníků před a po dokončení samotného testování.

Základní linie, odpovědi a závěry se zaměřovaly na vnímání stresu. Hladiny kortizolu byly zároveň srovnány se subjektivně pociťovaným stresem. Výsledky naznačují, že v podmínkách "osamocení" (tedy bez sociální podpory rodičů) děti vykázaly očekávaný nárůst vnímaného stresu a hladinu kortizolu během stresu. To byla kontrolní skupina. Přítomnost domácího psa významně srovnala vnímáné stresové odezvy ve srovnání s dětmi v podmínkách "osamocení" nebo s rodiči.

Interakce se psem snižuje u dětí stres

Výsledky naznačují, že úroveň stresu u dětí se liší nejen v závislosti na druhu přijímané sociální podpory, ale také na tom, kolik času strávily se svým domácím mazlíčkem. Podporují zároveň hypotézu, že domácí psi mohou poskytnout socio-emocionální přínos pro děti prostřednictvím sníženého prožívání stresu. Autorka studie v diskusi vysvětluje:

"Děti, které aktivně vyhledávaly své psy nebo na ně volaly, aby přišly a pohrály si s nimi, měly nižší hladiny kortizolu než děti, které se se svými psy mazlily méně. V situacích, kdy se psi jen tak procházeli kolem nebo se k dětem sami přibližovali, hladiny kortizolu byly naměřeny ve vyšších hladinách."

Výsledky analýz hladin kortisolu byly navíc podpořeny stanovisky dětí. "Děti, které měly s sebou svého mazlíčka, se cítily méně ve stresu v porovnání s dětmi, které s sebou měly rodiče jako podporu nebo s sebou neměly nikoho," říká Kertes.Dr. Kertesová poukazuje na fakt, že to, jak se vyrovnáváme se stresem jako děti, nás převytváří a připravuje podmínky, jak se budeme vyrovnávat se stresovými situacemi jako dospělí.

"Předškolní a mladší školní věk je období, ve kterém se sociální podpora rozšiřuje mimo jejich rodiče, a jejich emocionální a biologické schopnosti vyrovnat se se stresem se stále vytvářejí. Protože víme, že zkušenost se stresem v dětství má celoživotní důsledky na duševní zdraví jedince, musíme lépe porozumět tomu, co pomáhá vyrovnat reakce na stres v rané fázi života."

Zdroj: Kertes, D.A., Liu, J., Hall, N., Hadad, N., Wynne, C., Bhatt, S.S. (2017). Effect of pet dogs on children's perceived stress and cortisol stress response. Social Development, 26, 26(2) 382-401. DOI: 10.1111/sode.12203 PubMed PMID:28439150 PubMed Central PMCID:PMC5400290