Otázka
Odpověď
Re:Psychika po úmrtí dítěte
8.2.2002 18:35:35 Lenka Šimková
Milá Julie,
díky za důvěru, s níž jste se na mne obrátila. Myslím, že je zcela pochopitelné, jaké pocity a obavy máte z případného dalšího těhotenství. Nedovedu si ani představit, že byste po dramatických zkušenostech, kdy jste nečekaně přišla o dítě a málem i o vlastní život, mohla k dalšímu těhotenství a porodu přistupovat jinak než s hluboce rozpornými pocity. Na jedné straně byste ráda naplnila své mateřské (a partnerovy otcovské) city, na druhé straně jde podle Vašich zkušeností o nesmírně „riskantní podnik“, který ve Vás budí pocity velkého ohrožení. Co s tím? Jednoduchá odpověď neexistuje a nebo alespoň já ji vymyslet neumím, spíše bych se ptala: jakou Vy máte představu o tom, jak umenšit pocity rizika, plynoucí z dalšího těhotenství (co pro to můžete udělat Vy sama, co očekáváte od partnera a svého okolí, jaké představy máte o lékařské péči, kterou budete potřebovat, abyste se cítila bezpečně a abyste těhotenství i porod psychicky zvládla)? Jak by vypadal Váš život, pokud by Vaše obavy převážily a již byste se o vlastní dítě nepokoušeli? Co by se tím pro Vás změnilo? Ulevilo by se Vám? Je možné, že by se tím něco zhoršilo? Jak se Vaše pocity v čase mění? Například kdybych se ptala na to, jak jste připravena zvládnout další těhotenství a porod - jak byste odpověděla nyní a jak před rokem(zkuste si odpovědět třeba v %)? Z toho, že jste se na mne obrátila, usuzuji, že se něco mění, že uvažujete jinak než dříve, takže by mne zajímalo, v čem ty změny jsou, kde k nim berete sílu a odvahu atd.
Julie, nevím, nakolik Vás moje odpověď plná dalších otázek uspokojí, ráda bych Vám ale nabídla možnost prohovořit vše osobně u nás v poradně Ratolest (tel. 02/44 04 31 10), můžeme však samozřejmě pokračovat i dále prostřednictvím mailů. Budu ráda, když o sobě dáte ještě vědět.
Zdraví
Lenka Šimková
díky za důvěru, s níž jste se na mne obrátila. Myslím, že je zcela pochopitelné, jaké pocity a obavy máte z případného dalšího těhotenství. Nedovedu si ani představit, že byste po dramatických zkušenostech, kdy jste nečekaně přišla o dítě a málem i o vlastní život, mohla k dalšímu těhotenství a porodu přistupovat jinak než s hluboce rozpornými pocity. Na jedné straně byste ráda naplnila své mateřské (a partnerovy otcovské) city, na druhé straně jde podle Vašich zkušeností o nesmírně „riskantní podnik“, který ve Vás budí pocity velkého ohrožení. Co s tím? Jednoduchá odpověď neexistuje a nebo alespoň já ji vymyslet neumím, spíše bych se ptala: jakou Vy máte představu o tom, jak umenšit pocity rizika, plynoucí z dalšího těhotenství (co pro to můžete udělat Vy sama, co očekáváte od partnera a svého okolí, jaké představy máte o lékařské péči, kterou budete potřebovat, abyste se cítila bezpečně a abyste těhotenství i porod psychicky zvládla)? Jak by vypadal Váš život, pokud by Vaše obavy převážily a již byste se o vlastní dítě nepokoušeli? Co by se tím pro Vás změnilo? Ulevilo by se Vám? Je možné, že by se tím něco zhoršilo? Jak se Vaše pocity v čase mění? Například kdybych se ptala na to, jak jste připravena zvládnout další těhotenství a porod - jak byste odpověděla nyní a jak před rokem(zkuste si odpovědět třeba v %)? Z toho, že jste se na mne obrátila, usuzuji, že se něco mění, že uvažujete jinak než dříve, takže by mne zajímalo, v čem ty změny jsou, kde k nim berete sílu a odvahu atd.
Julie, nevím, nakolik Vás moje odpověď plná dalších otázek uspokojí, ráda bych Vám ale nabídla možnost prohovořit vše osobně u nás v poradně Ratolest (tel. 02/44 04 31 10), můžeme však samozřejmě pokračovat i dále prostřednictvím mailů. Budu ráda, když o sobě dáte ještě vědět.
Zdraví
Lenka Šimková
V její náručí
