Otázka
Odpověď
Re: Hrané zvracení v noci
12.2.2009 7:04:51 Ilona Špaňhelová
Zdravím Vás!
Především je zapotřebí vyloučit to, že by dcera byla nějakým způsobem nemocná - měla by bolesti bříška, střevní chřipku... Z vašeho mailu mám ale pocit, že nic takového se neděje. Pokud se ptáte, zda to může být proces toho, že takto vás chce malá zmanipulovat, abyste se jí věnovali, aby zaujala vaši pozornost ... - moje odpověď je ano. Mám takových pár dětí v poradně. Snad je to ze strany dítěte ještě neuvědomělý proces, kdy to nemá rozmyšlené dopředu, co udělat a jak. Nicméně má zřejmě zkušenost, že to zabírá, tak v tom pokračuje.
Moje doporučení je - pokud budete mít sílu - neskočte jí na to. Mělo by to tedy být tak, že zvracením nedosáhne toho, co chce. Otázkou je, co vlastně chce - chce jít za vámi do postele, chce pozornost?
Pokud byste tedy měli sílu, převlečte ji, jestli je to potřeba a nechejte ji dál v postýlce. Buďte také v komunikaci pevnější v danou chvíli. Pokud se vám bude zdát, že převlečení ani nepotřebuje, nepřevlékejte ji. Jen vedle ní spěte dál, dejte jí třeba ruku do její postýlky. Mějte hranice, které nebudete přestupovat.
Zkuste se i zamyslet, zda používá tento svůj model chování k oběma rodičům nebo jen k jednomu. Pokud by to bylo jen k jednomu, doporučila bych jemu, aby spal v obýváku po určitou dobu a druhý (ke kterému toto chování není tak silné) se o ni v noci staral.
Můžete také udělat opak. Dát si ji hned večer do vaší postele a spát spolu s ní. V takovém případě nikdy nevíte, do kdy to bude a jak se to bude dál vyvíjet. Vnímejte, co je pro vás a pro dceru únosné. Nezapomeňte na sebe.
Držím palce Ilona Špaňhelová
Především je zapotřebí vyloučit to, že by dcera byla nějakým způsobem nemocná - měla by bolesti bříška, střevní chřipku... Z vašeho mailu mám ale pocit, že nic takového se neděje. Pokud se ptáte, zda to může být proces toho, že takto vás chce malá zmanipulovat, abyste se jí věnovali, aby zaujala vaši pozornost ... - moje odpověď je ano. Mám takových pár dětí v poradně. Snad je to ze strany dítěte ještě neuvědomělý proces, kdy to nemá rozmyšlené dopředu, co udělat a jak. Nicméně má zřejmě zkušenost, že to zabírá, tak v tom pokračuje.
Moje doporučení je - pokud budete mít sílu - neskočte jí na to. Mělo by to tedy být tak, že zvracením nedosáhne toho, co chce. Otázkou je, co vlastně chce - chce jít za vámi do postele, chce pozornost?
Pokud byste tedy měli sílu, převlečte ji, jestli je to potřeba a nechejte ji dál v postýlce. Buďte také v komunikaci pevnější v danou chvíli. Pokud se vám bude zdát, že převlečení ani nepotřebuje, nepřevlékejte ji. Jen vedle ní spěte dál, dejte jí třeba ruku do její postýlky. Mějte hranice, které nebudete přestupovat.
Zkuste se i zamyslet, zda používá tento svůj model chování k oběma rodičům nebo jen k jednomu. Pokud by to bylo jen k jednomu, doporučila bych jemu, aby spal v obýváku po určitou dobu a druhý (ke kterému toto chování není tak silné) se o ni v noci staral.
Můžete také udělat opak. Dát si ji hned večer do vaší postele a spát spolu s ní. V takovém případě nikdy nevíte, do kdy to bude a jak se to bude dál vyvíjet. Vnímejte, co je pro vás a pro dceru únosné. Nezapomeňte na sebe.
Držím palce Ilona Špaňhelová
V její náručí
