Re:Tvrdohlavost a vzdor

Milá Pavli, vnímám vaše pomooooc!!! jako volání, kdy už jste zřejmě unavená a nevíte, co právě dělat, protože vám připadá, že "číše už přetekla". Zkusím se podívat na to, co jste napsala možná trochu jiným zorným úhlem. Styl výchovy, který zastávám ve svém životě a který doporučuji i rodičům v poradně je ten, kdy rodič má základní slovo v rodině, v určité chvíli je to z jeho strany moje známá "láskyplná pevnost". V určitých chvílích však jsem tou matkou, která naslouchá, co chce dítě, umí se někdy omluvit, když udělá něco špatně (a to pro mě platí určitě už v tomto věku vaší dcery i daleko dřív), někdy i matka zkusí změnit svůj názor, protože vnímá, že to, co řekla, je vlastně blbost a není to dobré pro dítě. To jen můj celkový pohled na výchovu.
Proto vám doporučuji:
1. sedněte si s manželem a domluvte se na výchovných pravidlech, které budete dodržovat - zkuste hledat, na čem si budete rozhodně stát a co vám nevadí, protože to považujete pro dítě i jako prvek objevování v jeho životě 2. uplatňujte to u vaší dcery, zastavte se v té chvíli, kdy něco provede a zkuste se zamyslet, jestli to udělala schválně, pak je trest - přísné nekompromisní slovo, pokud to nebylo schválně, spolu s ní to napravte 3. pokud vás pokouší a zkouší "kdo z koho", zastavte se, buďte v té chvíli pevná a pokud je to výchovná věc, přes kterou nechcete přejít, trvejte si na ní 4. zkuste se i zamyslet, z jakého důvodu má dcera chuť soupeřit "kdo z koho", někdy si tuto vlastnost přebírají děti po někom z rodičů 5. pokud chcete, hodně si spolu hrejte, blbněte, smějte se 6. všimla jsem si, že má dcera ještě mladšího brášku, o kterém nepíšete, zkuste s manželem zkoumat, jestli tento vzdor může být i tím, že se jí zdá, že syna v něčem protěžujete nebo ne 7. velmi myslete i na to, jak si vy sama můžete trochu odpočinout a nabrat sílu do dalších chvil

Moc držím palce a pěkné dny Ilona Špaňhelová