Otázka
Odpověď
Re:Neposlouchá
15.11.2003 11:52:24 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
zdá se, že situace u Vás doma je celkem jasná. Chlapeček se opravdu nejdřív jen rozkoukával a nyní už "testuje", jak to u Vás chodí a co si bude moci dovolit a co ne. V každém případě zachovávejte ledový klid a co si nepřejete, aby dělal, tak nedovolte. Pokud už nechce jíst, tak mu talíř klidně odeberte a když jej bude chtít, pak mu jej vraťte. Ale jen jednou. Po té mu sdělte, že kdo chce jíst, tak jedl, kdo nechtěl, tak se talíř odnesl. Věřte, že si o po druhé rozmyslí. I když Vás možná ještě párkrát vyzkouší. Podobně se to může objevit i v jiných situacích. Nevím, jak to chodilo v jeho původní rodině a jaké si odsud přinesl zvyky. Čemu ale nerozumím a co v žádném případě nesvaluji je, uchylovat se ke křiku a fyzickému trestání, zvláště, když píšete, z jaké důvodu byl z rodiny odebraný. Vaší cílem by mělo být mu ukázat tu lepší stránku společného soužití. Předpokládám, že jste prošli nějakou přípravou na to, jaké dítě k Vám do rodiny může přijít. To, že Vám Vaše plácnutí vrací, je opět je zvyk z jeho původní rodiny. Znáte přece to okřídlené: Nejlepší obrana je útok. On se tím jen brání tak, jak se to doposud za svůj krátký život naučil! Dosáhnout jakékoli změny bude těžké, ale v žádném případě ne nemožné. Vytrvejte, jednou budete mít spokojeného chlapečka a on spokojené rodiče. A opravdu se vyhýbejte fyzickým trestům. Občasné plácnutí na zadeček si mohou dovolit jen rodiče dětí, které neprošly žádnými životními traumaty a jejich vzájemný vztah s rodiči je pevný, a jedno plácnutí jej nezmění. Vztah a Vaším chlapečkem se ale teprve buduje. Zvolte metodu klidného, ale pevného a rozhodného hlasu a hlavně hodně pochopení, citlivosti a lásky. To je to, co chlapeček potřebuje a co celé Vaší rodině přeji velkou měrou.
Mgr. Jitka Jeklová
zdá se, že situace u Vás doma je celkem jasná. Chlapeček se opravdu nejdřív jen rozkoukával a nyní už "testuje", jak to u Vás chodí a co si bude moci dovolit a co ne. V každém případě zachovávejte ledový klid a co si nepřejete, aby dělal, tak nedovolte. Pokud už nechce jíst, tak mu talíř klidně odeberte a když jej bude chtít, pak mu jej vraťte. Ale jen jednou. Po té mu sdělte, že kdo chce jíst, tak jedl, kdo nechtěl, tak se talíř odnesl. Věřte, že si o po druhé rozmyslí. I když Vás možná ještě párkrát vyzkouší. Podobně se to může objevit i v jiných situacích. Nevím, jak to chodilo v jeho původní rodině a jaké si odsud přinesl zvyky. Čemu ale nerozumím a co v žádném případě nesvaluji je, uchylovat se ke křiku a fyzickému trestání, zvláště, když píšete, z jaké důvodu byl z rodiny odebraný. Vaší cílem by mělo být mu ukázat tu lepší stránku společného soužití. Předpokládám, že jste prošli nějakou přípravou na to, jaké dítě k Vám do rodiny může přijít. To, že Vám Vaše plácnutí vrací, je opět je zvyk z jeho původní rodiny. Znáte přece to okřídlené: Nejlepší obrana je útok. On se tím jen brání tak, jak se to doposud za svůj krátký život naučil! Dosáhnout jakékoli změny bude těžké, ale v žádném případě ne nemožné. Vytrvejte, jednou budete mít spokojeného chlapečka a on spokojené rodiče. A opravdu se vyhýbejte fyzickým trestům. Občasné plácnutí na zadeček si mohou dovolit jen rodiče dětí, které neprošly žádnými životními traumaty a jejich vzájemný vztah s rodiči je pevný, a jedno plácnutí jej nezmění. Vztah a Vaším chlapečkem se ale teprve buduje. Zvolte metodu klidného, ale pevného a rozhodného hlasu a hlavně hodně pochopení, citlivosti a lásky. To je to, co chlapeček potřebuje a co celé Vaší rodině přeji velkou měrou.
Mgr. Jitka Jeklová
V její náručí
