Re:Panovačnost a neposlušnost

Dobrý den,
Váš nejstarší syn si stále potřebuje dokazovat svou pozici a budovat si respekt před ostatními dvěma sourozenci, protože on je ten nejstarší. Tresty už jste zkoušeli, zkuste to tedy opačně. Věnujte synovi více času, třeba i v době, kdy mladší sourozenci už spí, si s ním povídejte, nebo si společně zahrajte jeho oblíbenou hru. Nezapomeňte mu jen tak mezi řečí říci, jak jste rád(i), že už se s ním dá takhle hrát, nebo povídat, protože s těmi mladšími to ještě nejde. Že jste prostě rádi, že už je velký že právě on je Váš nejstarší. I když se bude zdát, že to nevnímá, věřte, že Vás dobře slyší a že takováto pochvala prohozená jen tak mimochodem dokáže udělat divy. S pomocí doma to zkuste řešit obdobně. Řekněte mu na rovinu, že by Vám moc pomohl, kdyby udělal to či ono. A že by jste byli rádi, kdyby to udělal právě on, protože pak máte jistotu, že to bude uděláno dobře. Také mu zkuste říci, že jestli to neudělá on, budete to muset udělat Vy nebo maminka a budete na něj mít méně času. A přece zrovna dne jste spolu chtěli číst encyklopedii (nebo cokoliv jiného). Jestliže syn jakoukoli práci udělá, pak nešetřete pochvalou. Klidně i přehánějte. Chvalte také syna před ostatními (babičky, učitelky,...). Nic dobrého neberte jako samozřejmost. Zkuste prostě trošku změnit taktiku, jak na syna. Většinou se říká: Když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém. U Vás je to obráceně. Po zlém to nejde, tak co po dobrém? Možná, že změna taktiky syna lehce zaskočí. Uvidíte, jak bude reagovat. Také zkuste vzít syna někam samotného. Např. mladší děti mohou jít třeba k babičce (ev. zůstat doma s maminkou) a Vy se synem třeba do divadla (kina, na výstavu vláčků, ...). Tady mu ukážete, jak je podle Vás velký. Tak velký, že už ho můžete vzít s sebou! Vím, že to nejde vždy, ale za pokus by to stát mohlo. Možná Vás syn příjemně překvapí. Hodně štěstí. Mgr. Jitka Jeklová