Re: Potápění

Zdravím Vás.
Dle mého souvisí první potopení s porodem. Děťátko jde z vody ven, stejně jako z bříška od maminky. Proto se také vždycky ptám na porod. Je skvělé, že děti mají možnost si první namáhavý zážitek vyčistit a nevláčet jej sebou celý život. Trpělivostí a láskyplnou manipulací voda vše těžké smyje.
Jen je to někdy těžké, říkat si, že dělám dobře a děťátko pořád pláče a není radostné. Teď Vám to třeba nepomůže, ale přesto Vám radím - vydržte! Zkuste se s malou potápět, ať ví, že pod vodou není sama a zkuste vše dělat co nejpřirozeněji a bez napětí. Někdy dětem vadí dlouhá příprava na potopení a cítí, že je to něco neobvyklého a vyjímečného. Pro ně to ale tak není, voda je jejich živel. Doporučuji knížku od Michaela Odenta "Všichni jsme děti vody".
Když Vám to nepůjde, nespěchejte na sebe, žádnej učenej z nebe nespadl a když ucítíte, že Vás potápění psychicky hodně vyčerpává, tak to nedělejte. Vůbec to nevadí, tak se k němu vrátite až později a nebo vůbec. Svět se nezboří.

Mějte se fajn a nezapomeňte do bazénu vzít také taťku.

Blanka-Plaváček