"Jak dosáhnout zdravých zubů?" "No přece čištěním."
Na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď. Přesto tomu chrup leckoho z nás neodpovídá. Krvácení z dásní při čištění bývá u mnoha lidí samozřejmostí, stejně tak jako zubní kazy. Nic z toho ale mít nemusíte. Jen je dobré vědět jak na to:
O zuby se dá přijít dvěma způsoby. Zubním kazem a parodontitidou (lidově paradentózou). Ještě existuje třetí způsob, tedy že si zuby někde vyrazíte, tomu se ovšem správnou péčí dá předejít jen obtížně.
K tomu, abychom si mohli od obou onemocnění pomoci, musíme vědět jak vznikají:
V ústech jsou bakterie, a ty si z potravy přednostně vybírají cukry, které přemění na kyseliny. Kyseliny potom naleptají zubní sklovinu, čímž vznikne zubní kaz. Pokud se bakterie odstraní, není tam nic, co by udělalo z cukrů kyseliny, a tím pádem kaz nemůže vzniknout.
Je to onemocnění závěsných tkání zubu, tedy dásní a kosti. Pokud je na zubu kolem dásně zubní povlak (plak), který je plný bakterií, tělo se brání. Proto pouští do dásní více krve jako obranu. Dásně jsou potom oteklé, zarudlé a mohou krvácet na podráždění, tedy při čištění zubů, pokud kousnete do jablka a podobně. Těmto projevům se říká zánět dásní. Pokud bakterie odstraníte, tělo se přestane bránit a zánět pomine. Pokud v tomto místě bakterie zůstávají déle, zánět se rozšíří i na kost a ta se postupně začne rozpouštět. Tím se mezi kostí a zubem udělá kapsa, kde se tvoří o to více bakterií, zubní kámen, což je zmineralizovaný plak, a problém se tím zhoršuje. Tady už nemluvíme jen o zánětu dásní, ale i o parodontitidě. Situace se dostává do začarovaného kruhu, protože čím více se kapsa prohlubuje, tím hůře se místo čistí a tím více kosti ubývá.
Takhle nějak vypadá parodontitida v počátečním stádiu. Na srovnání máte levou, tedy zdravou část a pravou, tedy nemocnou část. Všimněte si úbytku kosti, také kapsy, kterou měří sonda a zubního kamene, který se pak dostává hlouběji a hlouběji kolem zubu.
Pokud bychom řekli, že má průměrný zub kolem obvodu kořene 1,5cm, průměrnou hloubku kapes 5mm (to je už celkem pokročilá parodontitda) a 28 zubů. Má takový člověk v těle trvale otevřenou ránu 21cm2. Co byste vy dělali s takovou ránou jinde na těle?
Jak zubní kaz, tak zánět dásní a parodontitidu tedy způsobují bakterie.
Nejúčinnější způsob, jak redukovat počet bakterií v ústech, je čištění zubním kartáčkem. Nejdříve je však potřeba vědět jakým.
Správný zubní kartáček má malou hlavičku, aby se dobře vešel do úst a zabral najednou tak maximálně dva zuby. Pokud je moc veliký, nedá se s ním v ústech pořádně vyhnout a zuby si důkladně vyčistit. V předních úsecích chrupu doporučuji dát si kartáček na výšku a čistit pouze špičkou. Dále by měl kartáček mít všechna vlákna stejně dlouhá. Pak totiž mohou čistit všechna najednou. U kartáčků s různě dlouhými vlákny čistí pouze ty nejdelší a tím se jeho účinnost snižuje. V neposlední řadě by měl být kartáček měkký. Tvrdým zubním kartáčkem se dají velmi snadno poškodit zuby a dásně. Jeho důsledkem jsou pak velmi dobře známé odhalené zubní krčky. Měkkost kartáčku zjistíte, pokud si na něj sáhnete. Co je na něm psáno v tomto případě není dáno.
 | Tento má moc velkou hlavičku. |
 | Zkuste si přiložit takovýto kartáček na zuby a uvidíte, kolik vláken se zubů vůbec nedotkne nebo pokud se dotknou všechna, kolik těch delších bude ohnutých a tím pádem nebudou čistit. |
 |
Sloužil a už dosloužil. Někdo má takový za měsíc, někdo za dva dny. |
 | A jak se vám líbí tenhle? Moc obyčejný, že? Jenže nejlepší. |
Nejprve je potřeba si položit otázku, kde se nejvíce tvoří zubní povlak a kde tedy pak vznikají zubní onemocnění.
Mám pro Vás tip: v prodejnách zaměřených na péči o zuby nebo i v lékárnách se dají koupit takzvané detekční tablety. Výhodou je to, že obarvují plak. Je dobré si to jednou vyzkoušet. Tak nejlépe poznáte, kde čistit.
Tím, že jíme a mluvíme, daří se nám samoočišťovat zubní plošky. Jinak, je to ale v hůře dostupných místech. Tím mám na mysli prostor mezi zubem a dásní (dásňový žlábek), mezizubní prostory a u dětí a juniorů také kousací plošky stoliček. Od toho se potom odvíjí nejúčinnější metoda čištění.
Nasadíme kartáček tak, aby krajní vlákna byla pouze na zubu, ale kopírovala okraj dásně. Pak děláme malinkaté kroužky, skoro na místě. Vlákna nesmí opustit dásňový žlábek. Nejlepší kontrola je náš vlastní jazyk. Čistý zub je totiž hladký!!! Zde bych ráda zdůraznila, že není důležité, jak dlouho si zuby čistíte, ale že jsou na konci čisté, tedy hladké. To trvá každému jinak dlouho.
Kousací plošky si vyčistíme také krouživými pohyby. U dětiček doporučuji zoubky dočišťovat, než jsou natolik manuálně zručné, aby to samy zvládly. Pokud bych směla maminkám batolat radit, začněte čištění právě kousacími ploškami. Tam je to v tomto věku nejdůležitější a většina dětí vás do úst stejně nepustí na déle než půl minutky. To je aspoň má zkušenost.
K zajištění čistoty mezizubní prostorů je obyčejný zubní kartáček krátký. Proto potřebujete mezizubní kartáček nebo dentální nit. Naučit se s těmito pomůckami je lepší svěřit do rukou odborníků. Je totiž důležité správně zvolit mezizubní pomůcku, a u mezizubních kartáčků také vybrat správnou velikost. Bez praktického nácviku a odstranění zubního kamene z mezizubních prostor je účinek pouze minimální a není nic horšího, než když se při vaší velké snaze výsledky stejně nedostavují. S výběrem mezizubní pomůcky vám nejlépe poradí dentální hygienistka, která také odstraní zubní kámen. Připravte se na to, že odstranění zubního kamene není záležitost 10-ti minut a pokud se má udělat opravdu pořádně a v celém chrupu, tak si v zubařském křesle trochu posedíte. Někteří hodinku, u některých ani čtyři nebudou stačit.
Většina zubních problémů začíná právě z nečištěného mezizubního prostoru. Pokud bych tedy měla říct, co je ve správné péči o chrup nejdůležitější, vybrala bych určitě čištění mezizubních prostor.
V tomto článku bych se ještě ráda krátce zmínila o zubních pastách a ústních vodách.
Zubní pasta ani ústní voda v žádném případě nenahradí mechanické čištění zubním kartáčkem. Jejich funkce je spíše v osvěžení dechu a v navození pocitu čistých zubů. Pasty mohou obsahovat látky, které pomáhají, ale opravdu pouze pomáhají rychlejšímu hojení zánětů.
Ani význam fluoridů v zubních pastách není dobré přeceňovat. Pokud se na zubu vytvoří první nepatrné odvápnění skloviny a do úst se tou dobou dostává malé, ale časté, množství fluoridů, mohou pomoci tento kaz v jeho počáteční fázi vyspravit. Význam ale mají až při již vznikajícím zubním kazu. To je samozřejmě výborné, ale není lepší předejít zubnímu kazu už před jeho vznikem? I přesto jsou fluoridy nejdůležitější látkou, kterou zubní pasty obsahují. Bez zubního kartáčku by se ovšem míjely účinkem.
Z předchozího textu lze odvodit, že polykání fluoritových tabletek je velmi málo účinné. Vhodnější je je rozpustit do pití a upíjet, celý den. Jen tak mají smysl.
Ve spojení se zuby se také často hovoří o výživě. Ne ani tak cukry, ale kyseliny jsou alarmující. Pokud sníme nebo vypijeme něco kyselého, naleptá se vrchní vrstvička skloviny. Jestliže si hned poté jdeme vyčistit zuby, sklovinu si odřeme. Je lepší si ústa jen vypláchnout vodou a s čištěním zubů minimálně hodinku počkat.
K tomu, aby mohl vzniknout zubní kaz nebo parodontitida, musí být splněny následující čtyři podmínky:
Musí být přítomen zub. Musí být přítomny bakterie. Musí být přítomny cukry, aby měli bakterie co papat a mohly se rychleji množit. A samozřejmě nesmíme opomenout čas potřebný pro vytvoření kazu nebo parodontitidy.
Pokud jedno chybí, ani jedno z těchto dvou onemocnění nemá šanci vzniknout.
O zub právě bojujeme, s časem nic neuděláme. Pokud bychom se chtěli vyhnout cukrům, museli bychom z našeho jídelníčku vyloučit mnoho dalších věcí, než jenom dorty a zmrzlinu. Sacharidy má například i pečivo a asi bychom přísně nesacharidovou dietou dříve umořili hlady sebe, než bakterie v našich ústech.
Pro zdravé zuby máme tedy jen jedinou šanci - UMĚT SI SPRÁVNĚ VYČISTIT ZUBY!!!
Autorka je dentální hygienistka.
Skok