Polední klid není pro každého

Mnohým dětem pak stačí poslechnout si začátek pohádky a už spí. Jiné se umí zabavit (hrají si s plyšákem nebo prostě odpočívají, klidně leží a neruší ostatní).

Co ale s dětmi, kterým se spát nebo alespoň ležet nechce? Jak zvládnout situace, kdy je ve třídě "rušitel" polední siesty? Ve větších mateřských školách, kde je zřízeno oddělení pro "nespavce", mají vyhráno. Dítě, které neumí odpočívat a u něhož si to rodiče přejí, tráví polední klid klidnou hrou nebo kreslením. Setkala jsem se i s tím, že nespavé děti během poledního klidu navštěvovaly kroužek provozovaný v rámci mateřské školy.

To ale není řešení pro všechny mateřské školy, mimoto se asi shodneme na názoru, že malý odpočinek dětem rozhodně prospěje. Učitelka, která má ve třídě jednoho či dva "nespavce", pak denně řeší, jak zajistit klid těm dětem, které chtějí a potřebují spát, a přitom nedopustit, aby se nespavé dítě nudilo.

Jednou z možností, jak skloubit potřeby spavých a nespavých dětí, je jejich oddělení. Spavcům dáme lehátka do klidné části třídy nebo ložnice a nespavec bude ležet kousek od nás. Když uvidíme, že se nudí a že s ním "šijí všichni čerti", můžeme jej zabavit - nabídneme mu knížku nebo hračku a po určité době mu dovolíme vstát a třeba si kreslit nebo modelovat. Dítě by ale mělo respektovat, že jeho kamarádi ještě spát potřebují, a tak by nemělo dělat rámus.

Některé nespavé děti se sice uloží na lehátko a nechtějí vstát dříve než ostatní, ale potřebují vědět, jak dlouho se ještě bude odpočívat. Těmto dětem pomůže, když jim na hodinách ukážeme, kde bude velká ručička, až budou vstávat.

Někdy nám ale podobné strategie nejsou nic platné, dítě nechce ležet a odpočívat, a přitom nevydrží v klidu a ruší ostatní. Pak asi nezbývá nic jiného (pokud tedy nechceme nutit děti k odpočinku "mocenskými prostředky"), než domluva s rodiči, aby si dítě brali domů již po obědě.