Otázka
Odpověď
Psychika po úmrtí dítěte
7.2.2002 13:19:09 Julie
Vážená paní Šimková, prosím o radu.
Jsem už zoufalá a nevím, na koho se mám obrátit. Před dvěma lety mi při porodu zemřela dcerka. Bylo to v 38. týdnu, začala jsem velmi silně krvácet a ani urgentně provedený císařský řez děťátko nezachránil. Lékaři v porodnici mi doporučili alespoň jeden rok kvůli operaci neotěhotnět, což jsme dodrželi. Svoje první těhotenství jsem neplánovala, ale na miminko jsme se s přítelem moc těšili a udělali jsme všechno, aby se s námi mělo co nejlíp. Problém je, že v současné době mám k těhotenství hrozně ambivalentní přístup. Přítel po dítěti moc touží a o děťátko se už nějakou dobu bezvýsledně pokoušíme. Od porodu se mi dosud neupravil menstruační cyklus, i když mě lékař pořád ujišťuje, že se to srovná. Nevím, co momentálně vlasně sama chci. Dítě bych si moc přála, ale po hrůzných zkušnostech z minula se bojím, že bych další těhotenství také nemusela přežít. Nějak jsem si těhotenství zafixovala jako ohrožení vlastního života a mám strašný strach to riskovat znovu. Strašně se bojím, že by mi děťátko znova umřelo a mám pocit, že už bych neměla tolik sil to zvládat. Cítím, že pokud dítě opravdu nebudu chtít, otěhotnět se mi asi nepodaří a mám pocit, že jsem pod velkým tlakem všech okolo, všichni se ptají, kdy se znova pokusíme atd., čímž se to ještě zhoršuje. Připadám si neschopná se rozhodnout. A neschopná splnit to úžasné ženské poslání.
Děkuju za odpověď
Julie
P. S. Doufám, že dnešní dotaz neposílám podruhé, už jsem jednou psala a spadla síť.
Jsem už zoufalá a nevím, na koho se mám obrátit. Před dvěma lety mi při porodu zemřela dcerka. Bylo to v 38. týdnu, začala jsem velmi silně krvácet a ani urgentně provedený císařský řez děťátko nezachránil. Lékaři v porodnici mi doporučili alespoň jeden rok kvůli operaci neotěhotnět, což jsme dodrželi. Svoje první těhotenství jsem neplánovala, ale na miminko jsme se s přítelem moc těšili a udělali jsme všechno, aby se s námi mělo co nejlíp. Problém je, že v současné době mám k těhotenství hrozně ambivalentní přístup. Přítel po dítěti moc touží a o děťátko se už nějakou dobu bezvýsledně pokoušíme. Od porodu se mi dosud neupravil menstruační cyklus, i když mě lékař pořád ujišťuje, že se to srovná. Nevím, co momentálně vlasně sama chci. Dítě bych si moc přála, ale po hrůzných zkušnostech z minula se bojím, že bych další těhotenství také nemusela přežít. Nějak jsem si těhotenství zafixovala jako ohrožení vlastního života a mám strašný strach to riskovat znovu. Strašně se bojím, že by mi děťátko znova umřelo a mám pocit, že už bych neměla tolik sil to zvládat. Cítím, že pokud dítě opravdu nebudu chtít, otěhotnět se mi asi nepodaří a mám pocit, že jsem pod velkým tlakem všech okolo, všichni se ptají, kdy se znova pokusíme atd., čímž se to ještě zhoršuje. Připadám si neschopná se rozhodnout. A neschopná splnit to úžasné ženské poslání.
Děkuju za odpověď
Julie
P. S. Doufám, že dnešní dotaz neposílám podruhé, už jsem jednou psala a spadla síť.
V její náručí
