Podivné chování

V roce 1997 se nám narodil 2. syn Martínek. Staršímu Markovi už byly skoro 3 roky. Malý Martin ve 3 měsících onemocněl a s přestávkami spolu se mnou strávil 3 měsíce v nemocnici.Marek byl u babiček a střídavě s otcem.S babičkami máme velmi pěkné vztahy a i když matku nenahradí,myslím,že Marek u nich strávil pěkný čas.Zjevné známky žárlení na nového člena rodiny jsem nepozorovala,ale začaly se objevovat věci,které naznačovaly pravděpodobně vnitřní nevyrovnanost.Proto jsem zbystřila a dávali jsme velký pozor,aby Marek nebyl o naši lásku,pozornost ani péči ochuzen.Přesto mám pocit,že od této doby až dodnes Marek vyrovnaný není a projevy mě zneklidňují.Je upjatý,před dvěma roky třásl rukamazaťatýma v pěst nahoru a dolů a tak trochu na náš nátlak pouze změnil formu a ruce si velmi intenzivně mne a sahá na obličej hřbetem ruky.Je při tom tak trochu mimo a jak já říkám ve svém světě. Dnes už vím, že upozorňovat jsem neměla a jsem původce oné fixace na tuto činnost.Moc toho lituji a moje otázka zní. Mám tomu dát volný průběh a obrnit se trpělivostí a láskou a brát ho i s tímto jaký je?Nebo mám navštívit pomoc?Byli jsme už na sezení u děts.psychiatra a ten po Půl hodině a z 1 obrázku řekl-buď psychoterapie/ale pronedostatek dětí se nevytvořila skupina/,nebo Haloperidolové kapky,které bych asi já viděla jako poslední variantu.Jsem z Plzně,ale jela bych snad i do Prahy,kdyby to bylo třeba.Můžete mi poradit,co dál?Problém trvá v různé intenzitě už třetí rok.
Děkuji.