Děti v nových rodinách

Dr. Laura Schlessinger je jedna z nejposlouchanejsich rozhlasovych autorek v nejen v Americe, ale i v Kanade vydala nedavno velice diskutovanou knizku RODICOVSTVI V ZASTOUPENI aneb pokud je nechcete sami vychovat, tak je radeji nemejte. Proc diskutovanou, kdyz s touto tezi nelze nez souhlasit?

Protoze mnohe jeji predstavy o tom, jak by to melo vypadat jsou prilis maximalisticke, cernobile. Velmi tvrde kritizuje pristup k vychove deti a jejich postaveni v rodine v minulych desetiletich. Nas individualismus, nase pravo na stesti nas privedly jen k depresim a drogam.

Doslova zavrhuje vsechny knihy s nazvy Kultura rozvodu (autorka Barbara Du Foe) a vsechny poradce, jak zvladnout slozitosti ve "druhych" rodinach. Rozvadet se nema, rika. Jsou jen tri duvody, kdy priznava, ze rozvod je nezbytny. Rika jim tri A (addiction, affairs and abuse, mysleno nasili). Cesky bychom je mohli nahradit trema Z (zavislost, zahybani a zbiti). Slovni ci psychicke nasili nauznava v zadnem pripade jako duvod rozvodu: to se da lecit. Jdete na terapii, radi.

A kdyz uz se lide rozvedli, nemaji zakladat novou rodinu. Mezi radky jde o zeny, ktere se nemaji znova vdavat. A doslova rika, ze nevlastni rodicovstvi je velmi problematicke a riskantni. Navic podle jejich udaju je casteji odsouzeno k dalsimu ztroskotani nez manzelstvi prvni.

Jini autori naopak tvrdi, ze nove rodiny maji diky "spaleni se" v prvni pripade a premyslenim o tom, co to vlastne rodina je, vetsi sanci. Lide v druhych manzelstvich jsou tolerantnejsi, maji vic pochopeni atd. V kazdem pripade mnozi autori tvrdi, ze druha manzelstvi maji vetsi sanci na preziti a mela by jeste vetsi, kdyby lide jako Dr. Laura Schlessinger neposilovali stare predsudky, nechteli tocit cas zpatky a spis pomohli tem , kdo v teto situaci jiz jsou a urcite mnozi stejne budou, jak ji resit.

Kritizovana je hlavne za pristup k zenam . Zavrhuje chtene planovane rodicovtvi bez otce, nepovolovala by adopce jen jednomu "rodici" (vetsinou jde opet o zeny a v Americe je to mozne) a take rodicovstvi homosexualnich parneru.

Rika, stejne jako prof. Matejcek, ma-li se "nekdo" rozhodovat mezi karierou a peci o deti, ma da prednost detem. Ale ten "nekdo " je v ocich obou vlastne vzdycky jen zena...

Velmi zasadne se smerem, kterym vedou jeji na prvni pohled spravne teze, nesouhlasi Dr. Stenley Gereespan, detsky psychiatr, autor jedne z nejctenejsich knih o rodinne vychove Pestovani zdraveho vedomi. Souhlasi s ni jen v tom, ze deti musi byt stredem naseho zajmu. On dokonce rika : "Je treba je ucinit stredem nove etiky, ve ktere se rodice spoji na ceste vychovy zcela novym zpusobem. A kazda rodina musi mit moznost najit svou vlastni cestu, svuj vlastni zpusob, jak dat detem co nejvic pece, pozornosti a lasky".

Stejne nemuzeme lidem predepisovat, jak maji zit jejich zivot. "Domnivam se, rika, ze muzeme predepisovat prostrednictvim vychovy a rozsirovanim vedomosti, co deti potrebuji a doufat, ze lide se moudre rozhodnou a udelaji z toho to nejlepsi co mohou. Ale kdyz tech pravidel bude prilis mnoho, ztrati se zase dite v debatach o techto pravidlech. Tak jako se ted deti ztraceji v debatach o rodichach jen s jednim ci dvema rodici, misto toho, aby se vic mluvilo jake jsou skutecne potreby deti a co jim chybi." Zakladni pozadavky formuloval ve sve moudre knizce.

Abych pravdu rekla, je mi jeho nazor mnohem blizsi. Samozrejme, ze rozvody by nemely byt, ale je jich cim dal vic. Musime samozrejme pusobit na mlade lidi, aby meli deti az je budou chtit a s kym je budou chtit mit, jak rika prof. Matejcek, ale stale se v Cechach uzavira vic manzelstvi, ze se "musi" brat, nez by bylo zdravo a take prumerny vek rodicu je mnohem nizsi nez ve vetsine zapadnich zemi. V Nemecku se v poslednich letech blizi ke 30 ( 29,3 ).

Zatracovani rozvedenych manzelstvi, opakovani, jak spatny vliv to ma na deti , nepomuze. Je treba poradit tem, kdo uz v takove situaci jsou, jak ji nejlepe resit, cemu se pri zakladani nove rodiny vyhnout, jak resit problemy, ktere s ni vznikaji. A proto jsou vsechny knihy, ktere radi, jak prekonat uskali rozvodu, co muze rozvod prinest detem i "dobreho", velmi dulezite.

Jeste bych za vsechny chtela jmenovat dve: Dospele deti rozvedenych rodicu americkych autoru Dr.Edward W. BEAL & Gloria Hochman, ktera se zabyva tim, jak jsou tyto deti "ohrozeny" pri zakladani svych rodin a navazovani partnerskych vztahu: dochazeji k prekvapive optimistickemu zjisteni, ze pokud byl rozvod veden "civilizovanym" zpusobem, vubec to nemusi byt pro deti handicap, naopak jsou v jistem smyslu "zralejsi", snazi se konflikty resit a ne zametat pod koberec. Jsou opatrnejsi, vice zvazuji, nevrhaji se do manzelstvi s ruzovymi brylemi na ocich atd.

Nemecky autor Hermann Giesecke v knize Nova (nebo druha) rodina tema novych, druhych rodin velmi positivne zpracovava. Ukazuje moznosti, ktere se pro nove rodiny otviraji, pokud to "vezmou za spravny konec". Vyvraci celou radu predsudku, ukazuje perspektivy. Je to velmi fundovana kniha.