Rostou nebo nerostou?

Však i vy jistě znáte všechna ta obvyklá klišé: Že v Americe není pořádnej chleba, že Američané nejedí a nesbírají houby (jedí jen žampiony), že jejich pivo nestojí za nic atd. To všechno platilo možná tak před 100 nebo tak před 50 lety, když svět byl ještě velkej a když jste chtěli ochutnat nějaké cizokrajné jídlo, museli jste se za ním do vzdálené krajiny vypravit.

Ale už tenkrát to neplatilo o New Yorku (tam než obejdete jeden blok, obejdete celý svět, jak vypráví Petr Sís v půvabné knížce o Madlence) nebo o Chicagu, Austinu v Texasu, nebo Lincolnu v Nebrasce. Tam se vždycky pekl český žitný chleba, koláče a kachna s červeným zelím.

Na houby se chodilo ve středu Ameriky (s láskou nazývaném srdce země- Hearth Land) už za časů pionýrů a před nimi je sbírali už Indiáni.

A tak, i když mi to asi nebudete věřit, hlavní houbové město světa je městečko Richmond v Missouri. Mají na to papír od presidenta. Proč si tak říkají? V jejich okolí roste neuvěřitelné množství smržů, neatraktivnější a nejvíc vzrušující jarní houby, jak říká nadšený znalec v českém Houbaři. Mají tam v květnu, to je kdy smrže, kterým tady také říkají lanýže srdce Ameriky, nejvíc rostou, velký houbový festival.

V Missouri, Iowa a Wiskonsinu jim taky říkají českým slovem houby. A Houby festivaly najdete v celém středu Ameriky. Jeden z největších je v Cedar Rapids v Iowě, kde je známé české a slovenské museum. Festival trvá několik dní.

Každé ráno se pro hosty servíruje houbová snídaně, můžete je mít i k obědu, koupit si sušené a hlavně, když jste opravdový houbař, přihlásit se do soutěže. Můžete získat první místo za největší houbu, za nejmenši taky, i za nejneobyčejnější a za nejlepší presentaci. V programu se píše Largest Houba, Smalest Houba...Takže jsme do američtiny přidali také nové slovo. Jen si většina Američanů myslí, že HOUBA znamená smrž a ne houba obecně . Do městečka s pár tisíci obyvateli se sjede na 30 tisíc milovníků hub a taky jiných českých pochoutek např. koláčů . A také za muzikou. Za českou polkou. To je ale na jiné povídaní.

Jak víte, Američané mají rádi rekordy a všechno největší a také hlavní. Hlavní "světová" města artyčoků, datlí, pomerančů, jablek, broskví, chřestu, a věřte nebo ne i česneku (který údajně Američané taky nesnášejí), kde prodávají česnekovou i zmrzlinu, to všechno existuje. A tak se není třeba divit, že mají i hlavní houbové město. I v Richmondu je houbový festival v květnu už téměř 30 let. Sjíždí se tam také tisíce labužníků, fajnšmekrů a odborníků na houby. Soutěží se, ochutnává se, volí se houbová královna a král...

Kulinářský turismus je totiž jeden z posledních trendů v cestování. Na cestách se jíst musí, tak proč ne chutně a zajímavě. Nenabízí se to, co můžete dostat všude, ale to co roste právě tady, v těchto podmínkách. Uspokojuje to i ekologický trend.

Poznávání zemí, států a cizích krajin nejen přes památky a musea, ale prostřednictvím všech smyslů. A ještě si můžete přivézt i vhodný suvenýr. Balíček sušených hub, koláče, lahvičku vína nebo melasy.

Za francouzskou kuchyní je jezdilo od nepaměti. I do Itálie. Také Kalifornie a Hluboký Jih a Nová Anglie byly ve světě populární už dávno. Ale zemědělské státy ve středu Ameriky platily za kulinářsky nezajímavý konec světa. Svoje klienty teprve hledají. Ovšem velmi úspěšně. A můžeme být hrdí, že součástí téhle tradice a inovace jsou i američtí Češi a zvyky a jídla, která s sebou do nového světa přivezli. Houbaření bylo národním sportem v Čechách od pradávna. A tak ho pěstují už po dvě staletí i tady.

Obliba takových festivalů neustále roste. (Ostatně i v Čechách a na Slovensku, borůvkový např.).

Pro obyčejného Američana je třeba HOUBY FESTIVAL v srdci Ameriky v Cedar Rapids pěkná exotika. Přiznejme si, že by byla i pro nás. Ochutnávky jídel, vín, piv, místních specialit patří dnes ke špičkovým nabídkám v turismu. Dokonce i ministerstva zemědělství v Iowa a Minessotě a jiných státech se zamýšlejí nad tím, co že jsou "jejich" dědičná "tradiční", "původní" jídla a plody a potraviny.

A doporučují jejich výrobu, pěstování plodin, podporují tradice. U některých jako kyselého zelí, sekané a s klobásami se dělíme o tradice s Němci a Poláky, ale houby a koláče jsou jednoznačně "naše".

Američané mají od 60. let dokonce patent na pěstování smržů uměle jako žampiony.

To aby je nemuseli chodit sbírat, řeknou si zlí jazykové! Ale tak to není. Mykologická společnost Severní Ameriky má kluby skutečně po celých USA a v Kanadě. Houbaři nejsou jen v zalesněných územích Ameriky, ale třeba i v San Diegu, Los Angeles, a samozřejmě v San Francisku. Kdybych to byla věděla dřív, tak jsem sbírala houby i Kalifornii. Uvěřila jsem taky těm pověrám, že žádné pořádné tam nerostou.

A při tom se v Kalifornii vyráží na houby už koncem ledna a v únoru. Jako na jahody... Velkou výstavu hub už mají i letos naplánovanou koncem února v Los Angeles. Kolik je amerických webových houbařských stránek se mi ani nechtělo věřit. Jen si hoďte do Googlu třeba velkolepého smrže: www.thegeatmorel.com, a uvidíte. Můžete najít i celou řadu zajímamých receptů, hlavně na plněné a různě zapékané smrže. Tak až nějaké najdete, tak si dejte chutnat. A než se necháte odradit od houbaření, na novém místě, kde to neznáte, raději se zeptejte odborníků. Třeba tam taky rostou...A už teď!