Máma kontra babička

"Tak co, jak ti to jde? Doufám, ti to dítě ještě nevypadlo z ruky, víš, jak jsi nešikovná," to není právě šťastná komunikace novopečené babičky s mladou maminkou...

Tématem sporů mezi maminkami a babičkami může být ledacos - oblékání dětí, jejich krmení, výchovné zásahy, vedení dětí k osobní hygieně...Silné emoce ze strany prarodičů často vyvolá už výběr jména dítěte. Prostě rozepřím se meze nekladou. Spory a rozbroje mohou nadlouho poškodit komunikaci mezi mámou a babičkou a pochopitelně se podepíšou na tom, jak se v atmosféře neustálého dohadování cítí malé dítě.

Dávám, musíš poslouchat!

Mladé mamince Radaně mohly všechny uštvané mamky, které se pohybují v kolotoči domácích prací, nákupů a péče o dítě, jen závidět. Obě babičky se totiž velmi angažovaly v péči o mladou rodinu. Chodily na nákup, pomáhaly s úklidem a vařením, braly si děti na prázdniny. U mladých tedy byly "pečené vařené". Časem jim ale nestačila role pouhé pracovní síly a nákupčího, rády by měly trochu větší pravomoci (koneckonců nakupovaly za své peníze a úklidem a pomáháním mladé rodině trávily svůj volný čas). A tehdy vznikly spory - babičky začaly zasahovat do režimu dětí, komentovaly každý výchovný zásah a nebylo možné je nijak usměrnit. Prostě si nedaly říci.

Jsi ještě"malá", my to víme lépe!

Maminka Marie se celé dětství a dospívání potýkala s tím, že ji rodiče podceňovali a neustále jí dávali najevo, že je ještě malá, neschopná, nešikovná. Příčinou toho, že Marie je "nemehlo" a má jeden úraz za druhým, je její dyspraxie a oční vada. Časem se ale naučila s touto "výbavou"žít a kompenzovat své nedostatky. Když se Marii narodila malá Markétka, měla její matka pocit, že to nemůže dobře dopadnout, když "ta naše Maruna je takový hrom do police, nikdy nic pořádně neuměla, vařit se nenaučí, je prostě neschopná". Každá návštěva pak byla poznamenaná komentáři typu: "Tak co, jak ti to jde? Doufám, ti ještě Markétka nevypadla z ruky, víš,jak jsi nešikovná. Jak ji to krmíš! Vždyť ji udusíš, chudinku. Doufám, že nebude po tobě!" Marie, která se pochopitelně potýkala se spoustou problémů a často si nevěděla rady, by se raději kousla do jazyka, než by se na něco zeptala vlastní matky.

Můžeme se vyhnout sporům?

Jednoduchý recept, jak z maminky a babičky, které se topí ve sporech a neustále se o něčem dohadují, neexistuje. Přesto se můžeme pokusit o zmírnění situace. Maminkám, které by rády zklidnily situaci, snad pomohou následující taktické rady.

• Co oko nevidí, srdce nebolí! I když nás někdy trápí, že náš miláček nemá u babičky svůj"režimek"a že ho babička jistě rozmazlí, nakrmí sladkostmi a dovolí mu úplně všechno, zkusme se od toho oprostit. Možná je pro nás cennější strávit několik hodin volnosti, když nám dítě hlídá babička, než babičku stále kontrolovat a dohadovat se s ní. Těch několik hodin nebo dní, které dítě stráví u prarodičů, ve skutečnosti tolik škody nenadělá. Možná se nám vrátí se zkaženým žaludkem po kvantu cukrátek, ale taky si užije pocit, že je má babička ráda. A my se můžeme v duchu usmívat, když si uvědomíme, že mrňous chvíli nezlobil a neunavoval nás, ale někoho jiného.
• Babičky potřebují zalichotit! Snaha babiček neustále zasahovat do našeho života pramení z pocitu, že už nejsou užitečné a že je nepotřebujeme. Vyplatí se babičku "zaúkolovat", pověřit ji sháněním potřeb pro miminko (nezapomínejme však na to, že co si objednáme, musíme zaplatit), nechat ji, aby pro naše mrně uvařila nějakou specialitku. Babička, která je zaměstnaná a má pocit, že nám je nějak prospěšná, pak nemá chuť vyvolávat spory.
• Děti potřebují babičky! Bez babiček to prostě nejde. Někdy překvapí, jaký vztah mají malé děti ke člověku, jehož návyky jsou nám třeba nepříjemné. Děti nevidí to, že babičce už nesedí falešné zuby a že si tři měsíce nebarvila vlasy. Nezajímá je, že její oblečení už dávno vyšlo z módy a že svetřík, který má tak ráda, už je na vyhození. Pokud je na to neupozorníme my, samy si toho ani nevšimnou. A koneckonců i my budeme jednou staří a možná i legrační.
• Není to jen na maminkách! Míč je i na straně babiček. Nevím, jestli je přesvědčíme, že by i ony mohly zapojit zdravý rozum a překonat pocit, že jsme stále ty neschopné malé holky, ale vyplatí se o to pokusit. Možná budeme mít dojem, že bojujeme s větrnými mlýny, ale za pohodu v rodině a spokojenost našich dětí to stojí.

Autorka je speciální pedagožka.