Dítě jako svědek intimností

Pokud se předškolní synové a dcery stanou bezděčnými svědky intimních okamžiků mezi rodiči, většinou v klidu přijmou vysvětlení, pokud se jim ho dostane. "Přesto se občas stává, že některý starší předškolák vypráví ostatním, co tatínek s maminkou v noci dělali. Takové hovory probíhají mimo pozornost učitelek. Ty se o nich dozvídají mnohdy až zprostředkovaně od rodičů naslouchajících dětí," upozorňuje psycholožka a dodává, že nejlepší prevencí podobné "šuškandy"je stálý přehled o dění a pestrý, zajímavý program. S dětmi, které ostatním sdělují, co zahlédly v rodičovské ložnici, je podle psycholožky Ivany Halíkové nejvhodnější promluvit individuálně. Stručně a klidně jim vysvětlit, že vztah mezi dospělými má mnoho podob, které zahrnují i mazlení a sexuální kontakty, ale také dodat, že o některých věcech se na veřejnosti mluví a o jiných ne.

Ve vhodné chvíli doporučuje psycholožka oslovit i rodiče dítěte, jež intimní informace do školky přineslo. Je totiž možné, že se za jeho noční objevnou výpravou skrývají problémy s nespavostí, které lze řešit vhodným režimem, nebo potíže s usínáním spojené kupříkladu se sledováním akčních scén před spaním. Anebo citlivě vedený rozhovor odhalí, že rodiče situaci poněkud podcenili a domnívali se, že je potomek ve vedlejší místnosti zabraný do hry...

Zajímavosti nahého těla

Při současném trendu odkládání školní docházky se stává, že odklad získají i děti narozené v podzimních měsících. A tak mateřskou školu navštěvují kluci a holčičky více než sedmiletí. "Řešili jsme případ jednoho takového vyspělého chlapečka, u něhož se už projevovaly první prepubertální příznaky, s nimiž se náležitě chlubil holčičkám," vypráví psycholožka. Skupinka kamarádů jednoduše zaběhla na společné toalety a celá záležitost se provalila, až když se jedna z dívenek svěřila doma. "Z dětského hlediska jde o zvědavost a experiment, který účastníkům nezpůsobil žádné trauma. Naštěstí se nám podařilo vysvětlit rodičům dívenky, že situaci nemůžeme posuzovat podle norem dospělého chování. "Nicméně je třeba nastavit určité mantinely. Vlídné a otevřené jednání poskytuje dětem jistotu, že se mohou obrátit na dospělé (rodiče, učitelku) i se zvídavými dotazy odvíjejícími se od fyzické odlišnosti pohlaví. Zároveň bychom měli v prostředí školky podobným průzkumným akcím preventivně předcházet. Společné toalety, ale i stinné keře na školní zahradě jim nahrávají. "Učitelka prostě musí mít neustále přehled, kde děti jsou a co dělají," doporučuje Ivana Halíková. Pozornosti by nemělo uniknout, že například při dopoledním programu na záchod odbíhají společně nebo krátce po sobě stále stejné děti. Může se jednat o nevinnou shodu okolností, o zmiňované předvádění se, ale třeba i o první pokusy šikany.

"V souvislosti s odpoledním spaním nebo ve školce v přírodě se paní učitelky občas setkávají i s dětskou masturbací. V takovém případě je zřejmě nejúčelnější dítěti racionálně a bez velkých emocí říci, že se to nedělá a převést jeho zájem jinam. Například k předčítané pohádce nebo vyprávění před spaním. Kárání, zloba a trestání může mít velmi neblahé následky pro budoucí sexuální život dítěte," varuje odbornice. Zejména pokud se případy opakují, mohou signalizovat gynekologické či urologické problémy. Proto by o nich měly paní učitelky ve vhodné atmosféře promluvit s rodiči.

Podezření na sexuální zneužívání

K onanii se občas uchylují také děti sexuálně zneužívané. Tyto případy naštěstí nebývají časté, způsobují však hluboké, dlouhodobé, často i trvalé psychické následky. V předškolním věku se sexuální zneužívání děje většinou v rovině doteků a mazlení, pachatelé, jimiž bývají nejbližší příbuzní či přátelé rodiny, zpravidla respektují fyziologické zvláštnosti dětského těla. K podezřelým okolnostem patří otlaky a pohmožděniny na stehnech, problémy s vyprazdňováním, změny v chování dítěte, leccos může napovědět i volná hra.

Odhalit sexuální zneužívání předškolních dětí bývá obtížné. Kluci a holčičky se většinou nesvěřují, mimo jiné i proto, že je dotyčný opakovaně varuje, aby o jejich společném tajemství s nikým nemluvili. Psycholožka doporučuje:" Mají-li paní učitelky podezření, měly by jednat. Nekontaktovat přímo rodiče, ale nejprve odborníky, kteří mají s touto diagnostikou zkušenosti - psychology v poradně, na lince bezpečí, případně pediatra. Podezření na sexuální zneužívání je jediným případem, kdy lze požádat o psychologické vyšetření dítěte bez souhlasu rodičů. Vhodné je informovat orgány péče o dítě. Dnes už bývají na řešení podobných problémů dostatečně odborně vybaveny. Pokud s jejich oslovením pedagožka váhá, nezbude, než si položit otázku: Jsem jako učitelka mateřské školy schopna zajistit, aby se podobné excesy neopakovaly? Děje-li se zneužívání v rodině, nemá sílu mu zabránit ani ta nejzkušenější a nejobětavější z nich."