V tomto díle uvádím zásady měření bazální teploty.
Bazální teplota těla je jedním ze tří základních znaků plodnosti hodnocených symptotermální metodou. Pro každého člověka je charakteristická určitá "základní" teplota těla. Pro ženu je typické, že v průběhu menstruace a v období před ovulací (folikulární fáze) je její základní teplota nižší, den po ovulaci vzroste a je vyšší až do posledního dne před menstruací, kdy zase klesne. Vyšší teplota je indukována hormonem progesteronem, který začne po ovulaci produkovat žluté tělísko (luteální fáze).
Poslední den nízkých teplot je většinou dnem ovulace, v tomto případě je to 16. den cyklu.
Poznámka: Ovulace je velmi krátký okamžik uvolnění vajíčka z vaječníku, tedy časový úsek několika vteřin. Bohužel většinou nemáme možnost tento okamžik přesně zachytit, takže používáme pojem období ovulace, kdy se bavíme o časovém úseku 1 až 4 dnů. Většinou proběhne jedna ovulace během cyklu, pokud je ovulací víc, vždy proběhnou v rámci 48 hodin, takže se nemusíme bát, že by např. týden po ovulaci mohla proběhnout ještě jedna ovulace.
Měření tohoto znaku plodnosti bývá většinou nejjednodušší a nejobjektivnější (teploměr nám udává jasné číselné hodnoty). Abychom získali co nejpřesnější údaj, musíme měřit, kdy je tělo co nejvíce v klidu a prosto faktorů, které by teplotu mohly ovlivnit. Za nejideálnější je proto považováno měření ráno po probuzení. Zároveň se musíme řídit několika pravidly:
1. Měříme každý den ve stejnou dobu (ideálně v rámci půl hodiny), protože i během dne a noci bazální teplota kolísá. Nejnižší je během spánku nad ránem (3:00 až 4:00 hod v noci). Mezi 4:00 a 10:00 hod. zhruba platí, co hodina navíc, to o 0.1?C vyšší teplota.
2. Měříme po probuzení po minimálně 3-hodinovém spánku. Pokud normálně vstáváme v 7:00, ale jednu noc se vzbudíme v 6:00 kvůli záchodu, měříme v 6:00. (Naměřená teplota pak bude o 0.1?C nižší než obvykle.)
3. Před měřením se vyvarujeme jakýchkoli aktivit, i jen vstát z postele a dojít si pro teploměr nebo sklepávat teploměr před měřením nám teplotu ovlivní.
4. Měříme vždy na stejném místě.
Můžeme si zvolit, zda budeme měřit teplotu v ústech nebo v pochvě, nelze to však střídat, protože hodnoty z pochvy bývají o 0.3 až 0.6?C vyšší. Pokud měříme v ústech, měříme po celou dobu cyklu včetně menstruace. Takové měření má výhodu nepřerušené linie údajů (např. v případě otěhotnění - viz níže). Při měření v pochvě začínáme až den po skončení menstruace. Tento způsob má zase výhodu, že dává stabilnější výsledky. Jednotlivá měření tolik nekolísají, takže teplotní posun je snázeji a přesněji identifikovatelný. Všechny uvedené grafy jsou příklady měření v ústech.
Můžeme zvolit jak teploměr rtuťový, tak elektronický. Elektronický teploměr má výhodu, že po změření hodnoty pípne (většinou po 1-2 minutách), nevýhodou může být, že některé elektronické teploměry nejsou příliš přesné a můžou vykazovat matoucí hodnoty. Pokud je teplota udávána na více desetinných míst, zaokrouhlujeme na jedno desetinné místo (36,2), případně na půlky setin (36,15). Rtuťový teploměr musíme ponechat v místě měření minimálně 5 minut, měří zato spolehlivě. Hodnoty určujeme na jedno desetinné místo. Pokud je rtuť na rozhraní dvou hodnot, zapisujeme vždy tu nižší. Existují také speciální bazální teploměry (elektronické i rtuťové), nevím však moc o jejich nabídce v Česku. Americké elektronické bazální teploměry mají vhodnější tvar pro měření v pochvě, včetně ohebné špičky, rtuťové bazální teploměry měří jen v rozmezí normálních (max. mírně zvýšených) teplot, nelze tedy jimi měřit horečka, naopak výhodou je, že stupnice je dělená podrobněji než u klasického teploměru.
Teplotu zaznamenáváme do grafu i s případnými poznámkami o faktorech, které by mohly teplotu ovlivnit:
Abychom snázeji rozeznali folikulární fázi nižších teplot od luteální fáze vyšších teplot, vyznačíme si do grafu horizontální rozhraní těchto dvou fází. Je to čára o 0.05?C nad nejvyšší hodnotou posledních šesti dnů folikulární fáze:
Příklady stanovení rozhraní u méně jasných případů:
Ještě jednou opakuji: nejpravděpodobnějším dnem ovulace je poslední den nízkých teplot. Někdy se udává, že během 24 hodin před ovulací by teplota měla výrazněji poklesnout, jako u grafu uvedeného níže. Tento údaj je spíš matoucí, protože ve většině případů se nám tento pokles zaznamenat nepodaří a to jednoduše proto, že pokles teploty je opravdu jen krátkodobý a tím, že měříme jen jednou za 24 hodin, ho většinou propásneme.
Graf_6
Je důležité vědět, že předovulační (folikulární) fáze může být různě dlouhá (od 11 dnů do 25 a více), zatímco postovulační (luteální) fáze je většinou 12 až 16 dnů. Je to dáno tím, že termín ovulace může být díky různým faktorům oddálen.
Pokud luteální fáze trvá 18 a déle dnů, znamená to těhotenství!!!
Je taky obvyklé, že teplotní křivka u cyklu, kdy došlo k oplodnění bývá třífázová. Je to dáno tím, že asi 7 až 10 dnů po oplodnění dojde k uhnízdění zárodku, který začne produkovat hormon HCG (lidský choriový gonadotropin), způsobující další zvýšení teploty.
Někdy může v ranném stádiu těhotenství dojít ke krvácení. Pokud však teploty zůstávají i během krvácení vysoké, s největší pravděpodobností není zárodek ohrožen. Žena, která by si neměřila teplotu, by se mohla mylně domnívat, že není těhotná a že krvácení je periodická mestruace.
Pokud však teplota začne klesat, je to známka odumírání plodu. Po několika dnech se dostaví samovolný potrat doprovázený krvácením. (Opět: pokud by si žena neměřila teplotu, ani by nezaznamenala, že byla těhotná, připadalo by jí to jako trochu delší cyklus.)
Jak už jsem uvedla, teplotu ovlivňuje hodně faktorů, které nám mohou křivku zcela rozhodit. Ke korigaci údajů, které vybočují z grafu, můžeme použít dvě metody:
1. metoda přeskočení
Naměřenou hodnotu ignorujeme a v grafu (čárkovaně) propojíme předcházející a následující den.
2. metoda opravy
Pokud víme o kolik byla naměřená hodnota odchýlena, můžeme ji opravit. Např. místo obvyklého měření v 6:00 jsem zaspala a měřila až v 9:00, opravená hodnota bude o 0.3°C nižší než naměřená.
Pozor na upravování hodnot v období ovulace!
Pokud si nejsme jisti, vždy uvádíme hodnoty měřené, nikdy nespekulujeme!
U určování plodných a neplodných dnu se k bazální teplotě vztahuje jen jedno pravidlo:
Pravidlo třetího dne vyšších teplot: od večera třetího dne luteální fáze je žena neplodná až do nástupu menstruace.
Ještě připomínám, že většinu údajů jsem čerpala z knížky Taking Charge of Your Fertility autorky Toni Weschler.
V dalších dílech uvedu (snad frekvenci článků trochu zrychlím):
III. - Zjišťování polohy čípku (třetí základní znak plodnosti symptotermální metody)
IV. - Syntéza - komplexní vyhodnocení všech tří znaků, určení plodných a neplodných dnů.
V. - Problémy menstruačního cyklu - zde uvedu velké množství různých případů, kdy hodnocení znaků plodnosti může poukázat na gynekologické problémy. Zahrnu zde i několik "zdravých" a přitom "nestandartních" průběhů cyklu včetně jejich interpretace.
Jo a ještě jedna poznámka: Včera jsem si koupila knížku o tom, jak výživa ovlivňuje plodnost a menstruační cyklus (bohužel zase anglicky: Fertility, Cyckles & Nutrition autorky Marilyn M. Shannon), takže až se jí prokoušu, tak to ve stručnosti zase sepíšu, ať jste taky chytřejší a hlavně ať přibudou další bříška! (Já teď bojuji s nevolností, což mi ale na radosti z dvoucentimetrového červíčka nic neubírá. Mimochodem, věděly(-i) jste, že embryu začne bít srdce, když je něco přes tři týdny staré a velké jen asi 4mm?)
Zdravím všechny:)
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.