tisk-hlavicka

Estonské předškolní vzdělávání a testy PISA

Podle posledních testů PISA se jako první ve čtenářské gramotnosti umístily estonské děti.

Podle posledních testů PISA se jako první ve čtenářské gramotnosti umístily estonské děti a mezi evropskými zeměmi zabodovalo i Polsko. Podle Estonců je klíčem k úspěchu jejich předškolní vzdělávání.

Výsledku vyššího než průměr OECD dosáhlo v roce 2018 devatenáct zemí OECD a EU. Nejlépe si vedly Estonsko, Kanada, Finsko a Irsko, jehož výsledek je srovnatelný ještě s výsledkem Koreje a Polska. Výsledek České republiky odpovídá průměru zemí OECD a je srovnatelný s výsledkem dalších devíti zemí včetně Německa, Francie, Nizozemska, Rakouska nebo Švýcarska. Další dvě středoevropské země, Slovensko a Maďarsko, se umístily pod průměrem zemí OECD a významně níže než Česká republika. V rámci Evropské unie se Česká republika nachází v pásmu nadprůměru. U ostatních pobaltských zemí se takový úspěch, jakého dosáhlo Estonsko, bohužel nekonal. Litva se umístila na stejném místě jako Maďarsko a Lotyšsko s o něco lepším výsledkem zaujalo stejné místo jako Chorvatsko. Od úspěšného Estonska je dělilo více než 50 bodů.

Školky v Estonsku

Mateřské školy v Estonsku jsou otevřené pro děti od tří do sedmi let a školní docházka je pro malé Estonce povinná od sedmi let. Zařízení péče o dítě jsou otevřena již pro děti od jednoho a půl roku. Podle platné estonské legislativy je v zařízeních pro děti do tří let 14 dětí ve třídě, v předškolních třídách je to 20 dětí a ve smíšených třídách pak 18 dětí. Ačkoli estonští rodiče dávají své děti do školky podobně jako ti naši z důvodu přípravy na školu, zdůrazňují také sociální zralost a je podle nich důležité i to, že si jejich děti čas ve školce se svými vrstevníky prostě užijí. Estonská příprava na školu se zaměřuje na emoční a fyzickou zralost budoucích školáků. V Estonsku není problém s dostupností míst v předškolním vzdělávání. Většina dětí (96 %) se podle Tiiny Peterson z estonského ministerstva školství a výzkumu vzdělává ve veřejných mateřských školách.

Rodiče mohou podpořit vývoj svého dítěte a jeho chuť učit se pomocí her a tím, že děti budou učit jednoduchým dovednostem. Rodiče mají svobodu volby v tom, kam budou své dítě posílat, ovšem v závislosti na tom, zda je ve vybraném zařízení pro jejich dítě místo. Estonsko má dva typy předškolních zařízení: veřejná a soukromá. Předškolní zařízení musí mít povolení k tomu, aby mohlo nabízet vzdělávací činnosti, a musí být zapsáno do Estonského vzdělávacího informačního systému. Soukromá předškolní zařízení získávají podporu ze strany místních zastupitelstev.

Předškolní zařízení v Estonsku se zaměřují na rozvoj základních dětských dovedností, jako jsou sociální, herní a učící dovednosti, a na jejich celkový vývoj. Ten sledují v následujících oblastech: já a svět kolem mě; jazykový vývoj; estonština jako druhý jazyk (pro děti, jejichž rodným jazykem není estonština, ale například ruština); matematika; výtvarné činnosti; hudební činnosti a tělesný vývoj a pohyb.

Pravidlem je, že vzdělávací činnosti probíhají v estonštině, ale místní orgány mají možnost rozhodnout, že aktivity mohou probíhat i v jiném jazyce, což může být například ruština nebo finština. Děti, jejichž rodným jazykem není estonština, se estonsky začínají učit ve třech letech. Od učitelů se vyžaduje minimálně bakalářský stupeň vysokoškolského vzdělání. Podle údajů ministerstva školství a výzkumu je na devět dětí ve třídě jeden učitel.

V estonských mateřských školách je podle sdělení Tiiny Peterson z ministerstva školství a výzkumu jazykové smíšené prostředí. Zhruba 70 % dětí je estonského původu, čtvrtinu tvoří rusky mluvící a další, pětiprocentní skupinu, tvoří Ukrajinci, Lotyši a Finové. Ve vzdělávacím programu se klade důraz na to, aby se děti s odlišným mateřským jazykem dokázaly úspěšně zapojit do estonské společnosti.

Nepovinné předškolní vzdělávání

V Estonsku není předškolní vzdělávání povinné. Děti od jednoho a půl roku ale mají zákonem zaručenou možnost docházet do jeslí nebo mateřské školy. Předškolního vzdělávání se účastní poměrně velká část dětské populace. Mezi dětmi od jednoho a půl roku do tří let to je 81 % dané skupiny a u dětí od tří do šesti pak 96 %. Zaručená možnost vzdělávání znamená, že místní orgány musejí dětem, jejichž rodiče mají zájem o jejich umístění v jeslích nebo školce, zajistit místo v dostupném zařízení.

Národní kurikulum

Národní kurikulum Estonska v oblasti předškolního vzdělávání následuje skandinávský přístup, který kombinuje různé vzdělávací metody orientované na dítě, jako je program Krok za krokem, metoda Marie Montessori, waldorfská pedagogika, pedagogika Reggio Emilia, imerze neboli úplné ponoření do jazyka, objevitelské metody a venkovní vyučování, vše založené na výzkumech.

Cílem estonského předškolního vzdělávání je podpora dětské kreativity, individualizace a učení prostřednictvím hry. Dětem, jejichž původním jazykem není estonština, se již od tří let dostává státní podpory potřebné k tomu, aby estonštinu ovládly.

Orientace na dítě

Z mezinárodních srovnávacích studií plyne, že estonská vzdělávací zařízení mají velmi dobré podmínky pro vzdělávání orientované na dítě a pro vzdělávání, které probíhá ve spolupráci s rodinou. Estonská předškolní zařízení kladou důraz na vyučování hodnotám, které v sobě zahrnuje i podporu pohody a bezpečí dětí, prevenci šikany a rozvoj tolerance. Pedagogové se dále snaží u dětí rozvíjet vlastnosti jako čestnost a odvaha.

Estonské ministerstvo školství a výzkumu od roku 2010 podporuje propojení dánského programu „Save the Children“ neboli „Bezpečí pro děti“ s estonskou Unií pro prospěch dítěte, nazvané „Bully-Free Kindergar“ neboli Mateřská škola bez šikany. K této iniciativě se připojila většina estonských institucí péče o předškolní děti. Estonská předškolní zařízení také patří k síti organizací, jejichž záměrem je zlepšování dětského zdraví.

Děti, které navštěvují předškolní zařízení, mají garantovaný přístup k logopedické péči a také k péči speciálního pedagoga. Podle údajů z Estonského vzdělávacího informačního systému (EHIS) se tato péče týká zhruba 14 % procent dětí.

Údaje z roku 2012 také ukazují, že zhruba 11 % dětí v předškolním vzdělávání má nějakou speciální vzdělávací potřebu. Místní zastupitelstva a instituce předškolní péče těmto dětem poskytují služby v regionálních poradenských centrech. Zde pracují logopedové a speciální pedagogové a je zde možné vyhledat psychologické a sociálně pedagogické poradenství. Tato centra jsou financována státem.

Inkluze v estonských mateřských školách

Z odpovědí estonského ministerstva školství a výzkumu plyne, že vzdělávání dětí se speciálními potřebami probíhá inkluzivní formou. Místní orgány by měly nabízet vzdělávací možnosti dětem s tělesným postižením, řečovými vadami a smyslovými handicapy v integrovaných skupinách s ostatními dětmi.

Velkým tématem jsou asistenti. Jak to je zařízeno v estonských mateřských školách? Tiina Peterson odpovídá: „Po celou provozní dobu školky je přítomen asistent pedagoga, aby podpořil lepší interakci dětí s učitelem, vedl práci v menších skupinkách dětí a poskytoval jim individuální podporu. Sledování a podpora vývoje dětí probíhají ve spolupráci s rodiči. Sledování dětského vývoje je každodenní součástí pedagogické práce. Nejméně jednou za rok učitel uskuteční evaluační rozhovor s rodiči dítěte, který se zaměřuje právě na dětský vývoj, informuje je o tom, jak se dítě rozvíjí, a zajímá se přitom i o to, jak na věc nahlížejí právě rodiče.“

Dodává, že „vývoj dítěte a jeho fungování v předškolním zařízení by měly být sledovány učitelem, který může vzdělávání dítěte případně přizpůsobit jeho speciálním potřebám. Evaluace vývoje dítěte probíhá na základě národního kurikula pro předškolní vzdělávání. Je-li třeba, vedení mateřské školy umožní poskytování podpůrných opatření.“

Poplatky za předškolní vzdělávání

V Estonsku rodiče platí poplatky podobně, jako tomu je v našich mateřských školách. Poplatky nesmějí přesáhnout 20 % minimální mzdy stanovené estonskou vládou. Konkrétní výši poplatků určují místní správní orgány na základě věku dětí, nákladů na vedení předškolních zařízení a na dalších okolnostech. Předškolní vzdělávání je z velké části financováno ze státního rozpočtu, poplatky jsou poměrně malé a lze v nich zohlednit socioekonomický status rodiny; pohybují se od 0 do 58 eur. Rodiče také platí za stravování dětí, které je poskytováno předškolními zařízeními. Průměrná cena za stravné je měsíčně 26,10 eur, ale školy zde mohou zohlednit ekonomickou situaci rodiny.

Mateřské školy v Tallinu

V estonském hlavním městě Tallinu se nachází 125 veřejných mateřských škol. Z toho 79 vyučuje v estonštině, 28 v ruštině a 18 v estonštině i ruštině. Dále se v Tallinu vyskytují předškolní skupiny při Tallinn Helen School a Tallinn Laagna Kindergarten-Basic School, dohromady se tedy jedná o 127 předškolních institucí.

Předškolní instituce se dělí na jesle pro děti do tří let a mateřské školy pro děti do sedmi let. Dále v Tallinu fungují speciální mateřské školy pro děti do sedmi let, které mají speciální vzdělávací potřeby, a také kombinované předškolní a základní školy. Speciální vzdělávací potřeby zahrnují podle estonské vzdělávací politiky vývojové obtíže, tělesná postižení, zraková postižení, sluchová postižení a kombinovaná postižení. Dětem se speciálními vzdělávacími potřebami se v Estonsku věnují i vyrovnávací třídy a třídy pro děti s mentálním postižením.

Zdroje:

Tiina Peterson je vedoucí expertkou oddělení všeobecného vzdělávání ministerstva školství a výzkumu Estonska.

Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.