tisk-hlavicka

Školka pro děti s dietou i s vážnou nemocí

Rozhovor s Jarmilou Kotrbovou, ředitelkou mateřské školy Korycanská.

Jarmila Kotrbová, ředitelka mateřské školy Korycanská, kterou najdeme v pražských Čimicích a která pod svou střechou nabízí vzdělávání i dětem, které se potýkají se zdravotním handicapem, se vyjadřuje ke svému ředitelskému působení i k řadě otázek současného předškolního vzdělávání.

Jarmila Kotrbová v MŠ Korycanská pracuje od roku 1988. „V roce 1994 jsme jako první mateřská škola v Praze 8 přešli do právní subjektivity a od té doby neustále vylepšujeme prostředí pro děti. V roce 2001 jsme se rozšířili o odloučené pracoviště, bývalý stacionář, kde pracují jak učitelky, tak zdravotní sestry. Nejdříve jsme tam nabízeli péči alergikům a astmatikům, ale dnes k nám chodí i děti s celiakií či diabetem, děti, které jsou po chemoterapii nebo po transplantaci, tedy všechny děti, které mají omezenou možnost docházet do běžné mateřské školy,“ popisuje. „Když jsme pracoviště přebírali, chodilo tam 25 dětí, a dnes jich tam máme 60. Jsem přesvědčená, že těmto dětem školka velmi pomáhá. Výchovně-vzdělávací práci s dětmi provádí učitelky a zdravotní sestry si děti berou na inhalace, rehabilitaci, podávání léků a jinou zdravotní péči. S dětmi se cvičí, nabízíme třeba míčkování, rehabilitaci a jiné odborné cvičení pod dohledem rehabilitační sestry. Když u nás byla Česká školní inspekce, říkali inspektoři, že jsou to takové malé lázně a že jsme nadčasová školka,“ doplňuje Jarmila Kotrbová.

O docházku do MŠ Korycanská je stále zájem. „Ano, protože dětí, které mají omezenou možnost docházet do školky, stále přibývá. Zájem se zvýšil také v souvislosti s inkluzí. Domnívám se, že není možné, aby dítě s těžkou alergií nebo jiným závažným zdravotním problémem bylo v běžné mateřské škole. I když se učitelky budou snažit sebevíc, může dítě dostat k jídlu něco, na co má alergii, a učitelka mu nebude umět rychle pomoci. Samozřejmě volá rychlou záchrannou službu, ale u nás má každé dítě podle své diagnózy pohotovostní balíček a zdravotnice mohou dítěti okamžitě aplikovat potřebnou první pomoc. Samozřejmě nepodceňuji učitelky v běžných mateřských školách, ale mít ve třídě dítě s těžkým zdravotním problémem s sebou nese velkou zodpovědnost,“ vysvětluje Jarmila Kotrbová. „U nás je školství bohužel nastaveno tak, že buď je dítě naprosto zdravé a chodí do běžné školky, nebo je duševně či tělesně postižené a chodí do školky speciální. Pokud ale dítě nemůže z důvodu snížené imunity chodit do velkého kolektivu nebo ho čeká operace či transplantace, potřebuje zvláštní péči. Není to jednoduché. U nás nabízíme hlavně dietní stravu, která odpovídá potřebám dětí, které k nám docházejí,“ popisuje.

Pohyb i angličtina

I když MŠ Korycanská mnozí známe především díky odloučenému pracovišti, jež nabízí péči dětem se zdravotním znevýhodněním, její hlavní pracoviště je běžnou mateřskou školou, kde se vzdělávají zdravé děti a funguje jako klasická školka. Zajímalo mě ovšem, jestli se nějak profiluje, nabízí něco, co v ostatních školkách nenajdeme. „Když jsem školku převzala, začali jsme se profilovat jako mateřská škola s hudebně-pohybovou výchovou, což je něco, co k nám patří dodnes. Před více než deseti lety jsme také začali seznamovat děti s angličtinou. Byla jsem dříve proti tomu učit malé děti cizí jazyk, přišlo mi zvláštní zařazovat právě toto do předškolní výchovy, dokud jsem nepoznala bilingvní rodinu a to, jak dítě jazyk vnímá. Začala jsem proto hledat jazykovou školu, která má zahraniční lektory, aby děti mohly vnímat, že k nim přišel někdo, kdo mluví jiným jazykem a česky ne. Našla jsem Wattsenglish, byla jsem se podívat v jejich školce v Liberci a systém, kterým učí, se mi líbil. Uspořádala jsem prezentaci pro rodiče, na kterou přijel Steve Watts. Vybral si děti, které do té doby neslyšely slovo anglicky, a rodičům ukázal, jak již po chvilce děti dokážou reagovat. Rodiče o to projevili zájem, takže jsme jim nabídli kroužek angličtiny. Zájem byl ale tak velký, že jsme angličtinu zařadili do školního vzdělávacího programu. Škola Wattsenglish má svůj program akreditovaný MŠMT ČR. Dvakrát týdně během dopoledne se tedy děti seznamují s angličtinou,“ vypočítává Jarmila Kotrbová. „Děti nevnímají, že se něco učí, a živě reagují. Tím, že máme heterogenní třídy, jsou zapojeny všechny věkové skupiny.

Zajímalo mě také, jak na děti z MŠ Korycanská reagují základní školy, kam přecházejí. „Ptali se mě například učitelé z jazykové základní školy, kdo u nás učí angličtinu, protože naše děti mají pěkný základ. Nečekám žádnou chválu, ale setkávám se s tím, že jsou rodiče překvapeni tím, co nabízíme, oceňují to ti rodiče, kteří mají srovnání s jinou mateřskou školou,“ zmiňuje ředitelka. „Mateřská škola ale není příprava na školu, proto když se setkám s tím, že v některé školce předškolní děti dostávají domácí úkoly a celý den nedělají nic jiného než pracovní listy, není to podle mě v pořádku.

Povinná předškolní docházka

Od rozhovoru o tom, co nabízejí obě pracoviště MŠ Korycanská, jsme s Jarmilou Kotrbovou plynule přešly k tomu, co v současné době řeší mateřské školy. Jedním z témat byla i povinná předškolní docházka. „To je podle mého názoru krok stranou. Pro učitele se toho moc nemění, s dětmi jsme pracovali i předtím, ale co to znamená pro rodiče! Přibyla jim například povinnost děti omlouvat. Někteří rodiče navíc nebyli připraveni na to, co změna přinese, a pokud neměli povědomí o tom, jak mateřské školy fungují, mysleli si, že se ve školkách „konečně s dětmi začne něco dělat“. Dětství ale děti mají jen jedno, proč by se měly už v předškolním věku omlouvat kvůli delší nepřítomnosti, např. když k nim přijede babička nebo je rodiče vezmou na delší dovolenou,“ míní Jarmila Kotrbová. Při zavádění povinné předškolní docházky se argumentovalo mimo jiné také tím, že v zahraničí děti chodí do školky již například od čtyř let. „Nehledělo se ale přitom na to, že děti nezůstávají ve škole celý den, že jdou v poledne domů. V Holandsku také děti chodí do školky od určitého věku povinně, ale většina po obědě odchází a zbytek může jít do družiny.“ A hlavně změna měla být pro děti z nepodnětného prostředí, aby se dostaly do školy – zde by se ale mělo s péčí o děti začít dříve a ne až s povinnou školní docházkou.

Jarmila Kotrbová považuje za úkrok i přijímání dvouletých dětí do mateřských škol. „Doufám, že se to změní a že zodpovědní pochopí, že dvouleté dítě do školky nepatří. Domnívám se, že dítě by mělo alespoň do tří let být doma s maminkou, a pokud to nejde, měla by být možnost jeslí, které mají jiný režim nežli mateřská škola. Dodnes nejsou definované podmínky pro zařazování dvouletých dětí do mateřských škol. Kolik má být ve třídě pro tuto skupinu dětí? A kolik tam má být dospělých osob?“ ptá se Jarmila Kotrbová. „Není také jasné, jestli tam mají být chůvy, zdravotní sestry. Takto malé děti prostě do kolektivu nepatří. V Německu jsem například viděla „Familiengruppe“, kde bylo dvanáct dětí od 0 do 6 let, ale z nich pouze tři mladší dvou let, aby to bylo vyvážené. Neumím si představit, že bych mezi 24 dětí dala dvouleté děti.

Světová organizace OMEP

Jarmila Kotrbová byla v letech 2004 až 2012, tedy po dvě volební období, předsedkyní Českého výboru OMEP. Co pro ni tato organizace a práce v ní znamená? „Především spolupráci se zahraničím, získávání zkušeností a poznatků o fungování předškolní výchovy v jiných zemích,“ říká. „Mrzí mě, že členy OMEP jsou převážně učitelky mateřských škol, v zahraničí jsou členy mimo vysokoškolských profesorů i odborníci na předškolní výchovu, psychologové atd. Český výbor OMEP spolupracuje i s dalšími českými profesními organizacemi. „Připomínkovali jsme společně řadu zákonů a vyhlášek. Nevím, proč se politici obracejí na odborníky, když pak k těmto připomínkám nepřihlédnou.

Ptala jsem se také na to, zda je situace ohledně organizace OMEP v zahraničí v něčem jiná, zda tam politici reagují na odborné připomínky. „Nemohu mluvit za všechny členské země, ale vím, že ve Velké Británii, v Dánsku či Německu je aktuální předseda výboru OMEP dané země zaměstnancem odborné organizace specializující se na výchovu mládeže. Nevěnují se tedy své dosavadní práci ve školství. Májí čas na to, aby se zabývali aktuálními problémy. To je něco úplně jiného než u nás, kde se této věci věnujeme vedle svého běžného pracovního nasazení.

Zahraniční cesty

Ředitelka MŠ Korycanská Jarmila Kotrbová má za sebou díky své práci v organizaci OMEP i pár zahraničních výjezdů. Zajímalo mě, v čem ji výjezdy inspirovaly. „V letech 1995 až 2000 jsem byla s pěti ředitelkami vždy v červnu na 14denní výměnné stáži v Düsseldorfu. Při první cestě jsem záviděla německým školám jejich výzdobu a výtvarné pomůcky. To je dnes u nás již běžné, velmi jsme se v tom zlepšili. Velmi mě dnes ale mrzí, že se mateřské školy potýkají s různými opatřeními, která se svádí na Evropskou unii. U nás se řeší např. mimo jiné zakrývání pískovišť, hygiena – počet záchodů, školní jídelna. V zemích, které jsem navštívila, nejsou takto přísná nařízení. Jako ředitelka bych se měla věnovat pedagogice, ale 90 % času mi zabere provoz školy. Stále řešíme nesmyslné výkazy…“ komentuje Jarmila Kotrbová. „Z života škol mizí svoboda. Navíc v zahraničí vidíte vyšší počet pedagogů, jiné zázemí. Učitelům kromě toho ubližuje současná společnost. Pedagogové si stěžují na chování rodičů, ale pokud nemají zastání, nemůžeme se divit, jak se naše školství vyvíjí.

Na závěr společného rozhovoru jsem se Jarmily Kotrbové ptala, co je za tři desetiletí své práce v MŠ Korycanská hrdá a co se jí povedlo. „Udržet kvalitní učitelky ve školství a ukázat jim, jak je práce s dětmi krásná. Za celou dobu jsem neřešila od žádné učitelky výpověď. Ke změnám pochopitelně docházelo, ale ne z důvodu výpovědi. Pracuje se nám tu dobře, stále tu jsou některé učitelky, které zde se mnou začínaly, na což jsem hrdá. A stejně tak jsem hrdá na změny, které jsme provedli na odloučeném pracovišti a které slouží dětem s různými zdravotními problémy. Pomáháme jim i jejich rodičům,“ uzavírá.

Pozn. redakce: Rozhovor byl uskutečněn počátkem roku 2018.

Článek vyšel v tištěné verzi časopisu Informatorium 3-8, který vydává Portál.

INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách.
Názory k článku (1 názorů)
Srdeční záležitost Lefff 18.3.2019 16:49




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Wellness Víkend   |   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.