Podíl kratších pracovních úvazků v Česku je velmi malý

Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob se v Česku výrazně mění v závislosti na věku a pohlaví. Mezi mladými ženami je přes 40 % vysokoškolaček, o téměř 13 % více než mezi mladými muži. Největší platové rozdíly podle pohlaví jsou mezi vyučenými a vysokoškoláky.

Počet vysokoškolsky vzdělaných žen je ve věkové skupině 25–34 let absolutně výrazně vyšší (276 tisíc) než počet stejně starých vysokoškolsky vzdělaných mužů (198 tisíc). „V roce 2017 podíl vysokoškolsky vzdělaných žen ve věku 25 až 34 let činil 40,3 %, ale ve stejné věkové skupině mužů to bylo pouze 27,4 %,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. V seniorském věku nad 65 let je tomu naopak. Vysokoškolsky vzdělaných mužů zde bylo 16,6 %, což je o 8,5 procentního bodu více než u stejně starých žen.

Od roku 2010 vzrostl celkový počet pracujících v postavení zaměstnanců o 308 tisíc osob. Tento nárůst se výrazněji projevil u žen (o 175 tisíc) než u mužů (o 133 tisíc). Počty podnikatelek jsou výrazně nižší než počty podnikatelů. Od roku 2010 ale zaznamenaly podnikatelky nárůst o 43 tisíc osob, kdežto muži podnikatelé vykázali ve stejném období pokles. Počty vysokoškolsky vzdělaných podnikatelek se ve sledovaném období zvýšily o 29 tisíc žen, počty vysokoškolsky vzdělaných podnikatelů o 25 tisíc mužů. Podíl vysokoškolsky vzdělaných žen byl ve skupině podnikatelek vyšší než u zaměstnankyň, mezi muži oproti tomu není rozdíl výrazný.

Podíl kratších úvazků v ČR patří dlouhodobě k nejnižším v celé Evropské unii a pohybuje se kolem 7 %. V sousedním Rakousku a Německu takto pracuje necelých 30 % zaměstnaných. Kratší úvazky jsou především doménou žen, a to i u nás. „Z přibližně 380 tisíc kratších úvazků připadlo na ženy více než 70 %. Dominance žen ve využívání kratších úvazků je patrná hlavně mezi 30. a 44. rokem života a souvisí s péčí o děti. Rozdíly v počtu kratších úvazků se u obou pohlaví vyrovnávají až v seniorském věku,“ říká Marek Řezanka z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

Přestože mezi roky 2010 a 2017 došlo k nárůstu průměrných mezd u žen i mužů ve všech vzdělanostních kategoriích, rozdíly mezi pohlavími jsou stále výrazné. Takzvaný Gender Pay Gap, tedy relativní rozdíl mediánu mzdy mužů a žen, vztažený k mediánu mzdy mužů, byl v roce 2017 největší mezi vyučenými a vysokoškoláky. Celkově pak činil přes 4,5 tisíce korun v neprospěch žen.