moje vyprávění o německém experimentu pojmenovat jinak členy nové rodiny, sejmout z nevlastních matek onu špatnou pověst, zkusit to podle vzoru : První bylo slovo - a říkat jim například comatka?"/>
Pamatujete se ještě na moje vyprávění o německém experimentu pojmenovat jinak členy nové rodiny, sejmout z nevlastních matek onu špatnou pověst, zkusit to podle vzoru : První bylo slovo - a říkat jim například comatka?
Objevila jsem ted dalsi, tentokrat ne teoreticky, ale prakticky pokus na stejne tema: Jak udelat z nesnesitelne situace situaci unosnou pro vsechny strany, hlavne pro deti . A jmenuje se stejne COMAMAS. Shodou okolnosti se zrodil primo u mne za rohem, v praxi rodinne terapeutky u nas v Carlsbadu. Zakladatelkam asociace a jejim clenkam CoMammas nejde o to , se jinak pojmenovat, ale naucit se jimi byt. Konkretne, jak ony rikaji, nebyt "ta bejvala" nebo "jeho -ex", jak se tu rika a "ta nova", nevlastni matka, ci dokonce macecha, ale v zajmu deti COMAMAS (spolupracujici maminky)..
Spolu s rodinou terapeutkou Marjorie Vego-Krausz to nejdrive vyzkousely samy na sobe, a pak vypracovaly plan a knihu, jak to dokazat i pro ostatni.
O nemeckem jazykovem experimentu jsem jim rekla az ja. Potesilo je, ze si vybraly jmeno jaksi vedecky "overene" i kdyz v jinem jazyce. Ne, nevidim to jako nahodu. Potreba nejen nove pojmenovat, ale hlavne resit v zajmu deti napjate situce mezi "starou" a "novou" rodinou je asi skutecne velika. Svedci o tom zajem byvalych manzelek a nestasnych "machech" z celeho anglicky mluviciho sveta na jejich webovych strankach, navstevnost seminaru, ktere poradaji i zajem o jejich knihu. Ohlasy prichazeji z Anglie, Kanady, ze Spanelska...
Jejich zkusenosti a pocity jsou vylicene vzdycky z obou stran, velmi verne a bez prikras a nasleduje navrzene reseni terapeutky, co se s tim da delat. Nikomu se nesnazi namluvit, ze to je jednoduche, ony samy potrebovaly 10 let boju, nenavisti a jedovatosti, nez si rekly, ze to tak dal nejde. Z kazde jejich rady je videt, ze vedi o cem mluvi.
V prubehu prace na sobe a svem projektu si vymyslely slovo Nevlastni zeny (Stepwives), pro pojmenovani zen, ktere jsou nebo byly provdany za stejneho muze.
Jejich kniha se jmenuje Nevlastni zeny & jak jsme se promenily v Co Maminky. A v podtitulku dodavaji:
"Nas take ani ve snu nenapadlo, ze bychom spolu mohly nekdy normalne mluvit natoz spolupracovat, ale dokazaly jsme to!!! Ted mame "naseho" syna, jsme comaminky. Brzy uz bude maturovat a budou na nej hrdi ctyri rodice.Takze vy to uzete dokazat taky!!! Jde vam vase "nevlastni zena" na nervy? Zkuste to s nasimi strategiemi, zkuste poznat jine comaminky a jejich zkusenosti. Nebo se vam to uz povedlo spolupracovat? Podelte se o svoje strategie.!"
Jejich nejpodstatnejsi rada.? "Myslete hlavne na deti. Dejte je na prvni misto. Vzpomente si na krale Salamouna a na pravou matku v Kridovem kruhu. Nepokousejte se, aby se vase "nepritelkyne" vase "nevlastni zena" citila jako obet nebo porazena, protoze za to pozdeji zaplatite. Snahou o kompromis vlastne dobrovolne platite uz ted, co nechcete splacet pozdeji." Umite-li anglicky, muzete se na jejich stranky podivat:www.comamas.com. Pro ty, kteri tu moznost nemaji, vyberu priste par praktickych rad, jak prezit vanoce, kdyz deti jsou " u nich", anebo jak je prozit s detmi u vedomi si vysady, ktere se vam dostalo. To uz neni teoretizovani, ale rady zcela prakticke.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.