Dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí

Je spousta možností, jak ušetřit a nedávno se tu na Rodině objevil na toto téma článek. Nechci nikomu radit, co má jíst, jak a v čem prát, jak se oblékat, a podobně . Chtěla bych poukázat na rezervy, které nikoho nijak neomezují. Není třeba měnit svůj životní styl a přesto se dá ušetřit od několika málo stokorun až po pár tisíc ročně. Bohužel však spousta úsporných opatření si vyžaduje dost vysokou počáteční investici jejíž návratnost je i několik let.

Už samotným nákupem se dá ušetřit spousty peněz - obzvlášť na venkově se vyplatí 1x za měsíc zajet na velký nákup do supermarketu. Chce to ovšem kázeň - nekupovat žádné zbytečnosti navíc a především jen to, co jsme schopni spotřebovat (neušetříme totiž nic, když koupíme např. 10 kg jablek zlevněných na polovinu, když je nejsme schopni sníst a polovinu jich vyhodíme shnilých - osobně jednu takovou rodinu znám). Vím, že naše rodina za 1 nákup v supermarketu dá cca 2000, úspora oproti místním obchodům činí cca 500 Kč. Když odpočítám náklady na cestu cca 60 Kč (jezdíme na plyn) máme čistou úsporu 440,- Kč měsíčně (= 5280,- Kč ročně). Dále je třeba při nákupu porovnávat množství a cenu. Snad jenom u nás je možné, že 2 malá balení dost často vyjdou o nějakou tu korunku levněji než jedno velké tzv. ekonomické.

Další způsob, jak ušetřit za potraviny: hlídat dobu použitelnosti a včas spotřebovávat potraviny rychle podléhající zkáze.

A nevěřte na slevy! K tomu můžu přidat příhodu ze života: Před třemi lety jsem si koupila v jednom známém elektru kuchyňský robot za cenu 4000,- Kč. Za 14 dní přišel letáček tohoto elektroobchodu. Hádejte, kolik stál můj robot ve slevě! 5000,- Kč. K tomu se snad nedá ani nic říct! Takže sledujte letáčky, ale berte to s rezervou!

Nyní se pojďme podívat, jak ušetřit na vaření - především energii. Ti, co nevaří a nehodlají na tom z nejrůznějších důvodů nic měnit, nechť laskavě tento odstavec přeskočí. Je všeobecně známo, že v tlakovém hrnci se všechno vaří daleko rychleji - tedy pokud ho využívám, šetřím energii. Bohužel, pro někoho je jeho pořizovací cena celkem vysoká. Také vaření pod pokličkou šetří energii i když o něco méně než papiňák. I tím, že si uvařím něčeho více, než momentálně potřebuji a zmrazím na později, můžu ušetřit za energii. Teď nemám na mysli velké pultové mražáky, co má většina lidí na venkově. Přece téměř v každé lednici jsou 2-3 šuplíky mražáku a pochybuji, že jsou nacpané až po okraj, že už se tam nic nevejde. Upéct 2 šišky sekané vyjde stejně draho, jako 1, stejně tak 5 l vývaru se vaří jen o pár minut déle než 3 l apod. Úspěšně mrazím také různé zbytky (především čočku nebo fazole na kyselo, hrachovou kaši, zelí, rajskou omáčku aj.) a později využívám k přípravě polévek, kdy stačí do zeleninového vývaru vyklopit patřičnou vaničku a doplnit opraženou klobásou nebo nočky podle druhu polévky - uvařeno stejně rychle a snadno jako polívka z pytlíku, ovšem chuťově nesrovnatelně lepší. Další věc, kterou si dělám do zásoby je zásmažka. Najednou si jí udělám plnou vaničku od margarínu (pozor, neplnit horkou - vanička se deformuje) a uchovávám v lednici. Jelikož vařím poměrně hodně, vydrží mi tak týden až 10 dní. Naopak je zbytečné vařit na kafe víc vody, než kolik potřebuju - horká voda se totiž dost blbě uchovává.

Energii můžeme také šetřit při některých domácích pracích. Snad každý ví, že je o moc dražší umývat nádobí pod tekoucí vodou, než ve dřezu. Ale také je třeba se zamyslet nad tím, jestli pračku a myčku využíváme na plnou kapacitu. Vezměme si, že průměrná rodina má cca 4 pračky týdně. Pokud jsou naplněny jen do ? má vlastně další pračku navíc. Vypůjčím si údaje z diskuze pod jiným článkem, kdy údajně jedno praní vyjde cca na 10 Kč (1 pračka navíc x 52 týdnů = 520 Kč ročně). Tuším, že s myčkou to bude podobné. I když dnes spousta žen nežehlí, čímž kromě svého času také šetří energii, pro ty, které na žehlení nedají dopustit, připomínám, že už naše babičky věděly, že pokud prádlo nenechám přeschnout a žehlím hned, dá to míň práce a zabere míň času - opět úspora energie (přiznávám, v tomhle mám taky rezervy, jelikož to prostě nestíhám).

O úsporných žárovkách snad ani nemusíme mluvit. Snad jen proto, aby výčet úsporných opatření byl úplný. Jednu 100Watovou žárovku nahradí 25Watová úsporka. Při svícení cca 5 hod. denně (to se držím dost při zemi, protože odhaduju, že my svítíme tak 10 hod. denně) máme úsporu cca 137 KWh ročně = asi 500 Kč. Bohužel i výměna všech žárovek za úsporky vyjde dost draho. Zatím to řešíme tak že, když někde praskne žárovka, koupíme úsporku a dáme ji na místo kde nejvíce svítíme a žárovku přehodíme tam, kde svítíme méně. Jak jsem byla poučena, nevyplatí se kupovat laciné úsporky, jejich životnost je dost malá, a potom to, co ušetříme za elektřinu, utratíme za nákup stále nových úsporek.

Ke svícení mám ještě jednu připomínku. Musíme si zvyknout zhasínat, a to i když jsme odešli jen na chvíli. Komu se to nikdy nestalo, aby vstal od knihy na záchod, cestou si všiml nějaké nedodělané práce a už se zpátky ke knize nevrátil?

I za topení se dá pár korunek ušetřit. Ovšem vyžaduje to dost velké počáteční investice. Snad nejméně nás bude stát použití krátkých záclon a závěsů v topné sezóně. Dále můžeme vyměnit staré železné trubky, za měděné. Asi nejdražší investicí je potom zateplení domu. Také důsledným zavíráním dveří ušetříme. Vyzkoušela jsem, že zatímco při zavřených dveřích máme ve všech místnostech asi 21 stupňů, pokud některé dveře zůstanou otevřené, teplota v obou takto propojených místnostech během chvíle klesne téměř o 2 stupně.

Asi se shodneme, že největším žroutem peněz je auto, zvláště pokud jezdíte často. Pak se vyplatí investovat do přestavby na plyn. Máme Formana, žere asi 7 l benzínu na 100 Km, cena se tuším pohybuje někde kolem 30,- Kč/l (což je 210 Kč na 100 Km). Proti tomu plynu žere sice o něco více - asi 10 l na 100 Km, ale cena se pohybuje kolem 15,- Kč/l (tedy jen 150 Kč na 100 Km).

A co složenky? Někdo možná nebude chtít věřit, ale stále se najdou lidé, kteří složenky platí hotově na poště. Poštovní poukázka do částky 200 Kč stojí 22 Kč. Převodem z účtu je to jen asi 5 Kč (záleží na bance) a vůbec nejvýhodnější je převést si všechny stálé platby na SIPO. Průměrná rodina platí asi 10 účtů měsíčně (elektřina, plyn, voda, TV a rozhlas, telefon, internet, kabelovka, nějaké pojistky a stavebka…). Při hotové platbě na poště to dělá minimálně 220 Kč měsíčně (2640,- Kč ročně) Převodem z účtu se nám náklady snižují na asi 600 Kč ročně (tedy úspora 2040,- Kč ročně), platba SIPem by v tomto případě stála asi 60 Kč ročně (úspora oproti platbám hotově činí 2580,- Kč ročně).

Jelikož jsem šetrná hospodyňka, snažím se nic nevyhazovat. Než něco vyhodím, zamyslím se nad tím, jestli se to nedá použít nějak jinak. Přestože mám dost citlivou pleť a spousty krémů, mýdel/sprcháčů, šamponů aj nesnesu, stále jich mnoho dostávám jako dárky k nejrůznějším příležitostem. Jelikož sama tyto dárky nemám ráda, ani já je nedávám dál. Místo toho, abych nevhodným šamponem oblažila někoho jiného, použiji ho na přeprání jemného prádla jako jsou punčochy, šátky a šály. Šampony a sprcháče se také výborně hodí jako prostředky k mytí podlah a mají příjemnou vůni. Stejně tak krémy, které se k napatlání na obličej nehodí, obvykle na rukou nebo nohou žádné potíže nepůsobí a pokud přece, tak se s nimi ještě dají namazat vrzající dveře.

Co ještě dodat? Určitě je ještě spousta dalších možností, jak ušetřit, aniž by se to příliš dotklo způsobu života, na který jsme zvyklí. Pokud jsme však již všechny tyto možnosti vyčerpali, nedá se nic dělat a musíme se začít omezovat sami - tzn. ušetřit na našich koníčcích (Je zbytečné kupovat knihy, když můžeme chodit do knihovny. Ani noviny nejsou pro život nezbytné, zprávy jsou na internetu nebo v televizi), slevit trošku ze svého pohodlí (např. vařit, péct si vlastní chleba, prát plíny…) nebo dokonce kupovat levnější potraviny. I to se přece dá na přechodnou dobu vydržet!