Jak snížit počet odkladů školní docházky

Souběžně s revizí Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy probíhá i aktualizace kurikula pro předškolní vzdělávání. Jejím cílem je dosáhnout plynulého přechodu dětí z předškolního do školního vzdělávání. Měl by se změnit koncept školní zralosti a pedagogické diagnostiky, která by měla být nově závazná nejen pro pedagogy v mateřských, ale i na 1. stupni základních škol. 

Očekávané dopady koncepční změny:

• v dlouhodobém horizontu snížení odkladů školní docházky (podle dat České školní inspekce má odklad školní docházky v ČR okolo 20 % dětí, v loňském školním roce vzrostl počet odkladů podle dat ČSÚ na téměř čtvrtinu podílu šestiletých v předškolním vzdělávání, s. 35 )
• snížení nároků na děti v předškolním a raném školním věku 
• snížení počtu propadání v první třídě (v současné době propadá přibližně každý stý žák na konci první třídy základní školy)
• orientace pedagogické diagnostiky na silné stránky dětí a prostřednictvím pozitivní motivace kompenzace vzdělávacích potřeb dítěte
• zvýšení důvěry rodičovské veřejnosti ve školský systém

„Vidíme, že na obou stupních by bylo dobré právě v tomto období trochu polevit. Někdy děti moc tlačíme někam, kam by se dostaly samy, ale třeba o něco později. Neuvažujeme nad tím, jestli je to pro ně v tu chvíli přidanou hodnotou. Měli bychom si umět odpovědět, zda je nutné, aby některé věci konkrétní dítě zvládalo už v mateřské škole. Možná by stačilo, aby je zvládlo až během prvního roku školní docházky. Mnohdy v mateřských školách přebíráme role prvního ročníku základní školy,” uvedla v rozhovoru pro eduin.cz jedna z garantek kurikulární reformy Hana Splavcová, vedoucí oddělení předškolního a prvostupňového vzdělávání v Národním pedagogickém institutu ČR.  

Kateřina Lánská, analytička EDUinu pro oblast předškolního vzdělávání: „Chystanou změnu považujeme za velmi přínosnou, a to jak pro samotné děti, tak pro klima ve školách, i když nejspíše nebude úplně snadné o ní přesvědčit rodičovskou a pedagogickou veřejnost. Změna v přístupu ke školní připravenosti je navíc vhodným nástrojem ke snižování nerovností ve vzdělávacím systému, což je jedním z hlavních cílů Strategie 2030+.“