Za co utrácejí samoživitelky?

Rozdíly ve struktuře spotřebních vydání samoživitelek a úplných rodin

Následující tabulka ukazuje, jaké jsou procentní rozdíly v základním členění položek spotřeby mezi domácnostmi samoživitelek a úplnými rodinami, resp. součtu těchto typů domácností, .

V domácnostech samoživitelek je těžší život v tom, že v přepočtu na osobu musí za "nezbytná" vydání, tj. pro zajištění základních životních potřeb - jako jsou potraviny a nealko nápoje, výdaje za zdraví, ale především náklady spojené s bydlením, vodou a energiemi - zaplatit díl, který se rovná téměř polovině jejich čistých peněžních vydání (46,3 %), zatímco v úplných rodinách s dětmi něco přes třetinu (37,1 %). Přitom v samotných útratách za potraviny a nealko nápoje je proporce k celkovým vydáním zhruba stejná u neúplných i úplných "čistých" rodin s dětmi (19,2 %, resp. 19,5 %). Může zde zřejmě hrát roli nejen fakt, že domácnosti samoživitelek nejenže zřejmě nakupují levnější jídlo (akční slevy), ale i to, že pokud je podporuje např. širší rodina formou tzv. naturálních transferů, jde v největší míře právě o jídlo.

Nájemné a služby spojené s bydlením zatěžují domácnosti samoživitelek nejvíce

Velký rozdíl je však ve výdajích spojených s bydlením - za ně dají samoživitelky přes čtvrtinu svých celkových vydání (27,1 %), ale úplné rodiny jen necelou pětinu (17,6 %). Největší rozdíl je v platbách za nájemné - na ně samotné vydá rodina samoživitelky plnou desetinu svých celkových peněžních výdajů, zatímco úplná rodina s dětmi jen 3,8 %. Lze to vysvětlit okolností, že rodiny samoživitelek v daleko menší míře než úplné rodiny disponují bydlením ve vlastním domě nebo bytě a jsou tedy na placení nájmu odkázané.

S bydlením jsou spojeny i výdaje za vodné a stočné, teplo a teplou vodu, elektřinu a paliva, které jsou co do podílu na celkových vydáních vyšší v rodinách samoživitelek (16,1 % proti 12,4 % u úplných rodin) - zde však může v propočtu na osobu hrát značnou roli i počet členů domácnosti. Lapidárně řečeno, v bytě je nutné svítit, ať má domácnost pouze dva členy anebo například pět. V takovém případě se výdaj za elektřinu rozpočítá na více lidí a průměrný výdaj na osobu je ve vícečlenné domácnosti nižší. Z dat vyplývá, že v rodinách samoživitelek činí podíl plateb za elektřinu, teplo, plyn a paliva 13,2 % a v úplných rodinách s dětmi 10,2 % (za samotnou elektřinu je to 5,4 % proti 4,8 % z celkových čistých peněžních vydání). Ale např. za sběr pevných odpadů je podíl shodný (0,5 %).

Méně za dopravu, alkohol a cigarety…

V ostatních položkách spotřeby je patrný rozdíl ve výdajích za alkoholické nápoje a cigarety (1,5 % v rodinách samoživitelek proti 2,3 % v úplných rodinách), přičemž podíl je nižší především pokud jde o výdaje za alkohol (0,7 % proti 1,3 %) spíše než za tabákové výrobky (0,8 % proti 1,1 %). Výrazně méně v proporci ze svých peněžních vydání dávají samoživitelky oproti úplným rodinám na dopravu (8 % proti 13,2 %). Je to přirozené, protože spíše než vlastní auta - na jejich nákup v přepočtu na člena domácnosti připadalo v roce 2013 jen 1,2 % celkových vydání proti 3 % v úplných rodinách - využívají dopravní služby (2,4 % proti 1,5 %). Např. na dopravu autobusem daly procento svých celkových vydání, úplné rodiny pak 0,6 %. V nich však stojí provoz osobních vozidel rodinné rozpočty 8,4 % z jejich celkových vydání, zatímco u samoživitelek je tento podíl jen poloviční (4 %).

…více za telefonování, internet a vzdělání

Prakticky jedinými položkami, v nichž samoživitelky vydávají oproti úplným rodinám ze svých peněz relativně více než úplné rodiny, je telefonování a internet. Na provoz mobilního telefonu dávají 3,3 % a na služby internetového spojení 1,5 % svých celkových peněžních vydání, přičemž úplné rodiny 2,7 % a 1,1 %. Roli může hrát např. potřeba intenzivnější komunikace v širší rodině, resp. se staršími dětmi plynoucí z toho, že v rodině je jen jeden dospělý, apod. I přes 5,3% podíl za telefonování a internet jde však v absolutně o částky velmi malé. Nepatrně vyšší je u rodin samoživitelek i podíl výdajů na vzdělání (1,2 % proti 1 % u úplných rodin).

Z velmi jemné diverzifikace některých položek spotřeby je také patrné, že samoživitelky více než úplné rodiny dávají část svých peněz např. na opravy obuvi či oděvů, anebo na nákup oděvních materiálů (zřejmě pro vlastní šití např. na děti). V absolutní výši jde však o výdaje prakticky zanedbatelné.

Zpracováno na základě analýty Českého statistického úřadu.