Já tu dneska v noci spinkám

Ve vile s adresou Španělská 16 v Praze 2 byly internátní jesle a mateřská škola zřízeny v roce 1963 pro děti zaměstnanců Československých státních drah. Provoz jel zpočátku úplně „nonstop“. V roce 1991 byly internátní jesle zrušeny. K postupným změnám však v mateřské škole docházelo již od roku 1985, kdy se ředitelkou stala paní Daniela Opělová.

Od pondělka do pátku

V současné době mohou rodiče využívat nepřetržitého provozu od pondělka do pátku s tím, že děti mohou přicházet v kteroukoli denní hodinu. Odcházet mohou také v podstatě kdykoli – po snídani (pokud ve školce v noci spí), po obědě, odpoledne nebo až po večeři. „Vždycky ale rodiče musejí dítě předávat jenom pedagogické pracovnici,“ říká Daniela Opělová. „O tom, kdy dítě do školky přijde, se rodiče předem domlouvají s paní učitelkou. Veškerá tíha tohoto náročného provozu není jenom na personálu provozním, ale především pedagogickém. Učitelky děti zapojují do všech aktivit běžné mateřské školy.“

V tomto školním roce dochází do mateřinky 80 dětí. Z nich je 44 zařazeno do nepřetržitého provozu, i když ho rodiče nevyužívají stále, ale samozřejmě jen když potřebují. Zbývajících 36 dětí sem chodí jako do běžné mateřské školy. Třídy jsou smíšené nejen věkově, ale i „provozně“, do jedné třídy tedy chodí jak děti z běžného, tak i nepřetržitého provozu. „Dlouho jsme se zabývali tím, zda máme děti podle provozu dělit, nebo ne,“ říká Daniela Opělová. „Jednoznačně jsme došli k názoru, že smíšené třídy jsou pro děti vhodnější. Ty, které nechodí do školky stále, protože jsou tu třeba přes jednu nebo dvě noci, pak jsou zase nějaký den s maminkou doma, by se totiž míjely se svými kamarády. Proto je v každé třídě asi polovina dětí, které chodí do školky denně v běžném provozu. Když jsou ve třídě „oboje“ děti, pohlíží se také na nepřetržitý provoz jako na něco samozřejmého. Není to postaveno ve smyslu – my jdeme každé odpoledne domů a tihle chudáčci tu musejí přespávat – i když toto byl problém spíš rodičů „běžných“ dětí než mrňat samotných.“

Výhoda nejen pro rodiče

Mateřskou školu s „internátním provozem“ (lépe by znělo s nepřetržitým provozem nebo s možností alternativního pobytu dětí) využívají především rodiče zaměstnaní ve zdravotnictví, sdělovacích prostředcích, v dopravě, podnikatelé, ale také matky – samoživitelky, pracovnice pohostinství, bank a velkých obchodních domů, které mívají prodloužené směny apod. Podle slov ředitelky Daniely Opělové rodiče pochopili, že je takováto školka výhodou nejen pro ně, ale především pro děti. Někteří přiznávají, že než se o této školce dozvěděli, sháněli pomalu každý měsíc novou paní na hlídání. Ve „Španělské“ mají garantovánu odbornou péči o své děti v prostředí, které mají zažité. S obdivem jsem si prohlédla krásné ložničky s postýlkami sluníčkově žlutými (natřely je paní učitelky) a s povláčky v „barvě noci“ s měsíčkem a hvězdičkami (ušila k Vánocům další paní učitelka).

Tato mateřská škola je zařízení státní za poplatek běžného školného. „Ovšem díky rodičům a obětavým učitelkám vypadá škola tak, jak vypadá,“ pochlubila se Daniela Opělová. „Naprostá většina rodičů umí ocenit, že se tu děti večer potkají vždycky s usměvavou paní vychovatelkou, která má čas na pofoukání bolístky i na pohádku. Proto máme keramickou pec, proto si rodiče hradí ze svých prostředků i náklady na tento kroužek, jsou schopni zaplatit opravu velikého dřevěného draka na zahradě, kterého děti milují, proto jste viděla nový koberec, a také mnohé z půvabných koutků ve třídách jsou sponzorské dary rodičů.“

Rodinné zázemí musí být v pořádku

Jakkoli ve mě původní informace o mateřské škole s „internátním provozem“ vyvolaly nevoli a pocit, jak je „něco takového“ ještě v dnešní době možné, přesvědčila jsem se, že mateřinka ve

Pokud je rodinné zázemí pevné, děti spí ve školce jako doma.

Španělské je oáza klidu a pohody pro děti, které jsou zde opravdu viditelně spokojené a nestresované, i pro mámy a táty, kteří vědí, že o jejich ratolesti je i v době služebních cest a prodloužených či nočních směn spolehlivě postaráno. Přesto již deset let školka tone v nejistotě, protože vila, ve které 37 let sídlí, patří stále Českým drahám a ty mají zájem ji výhodně prodat. Snad se do budoucna podaří, aby budovu získala obec a mateřská škola zde zůstane.

„Když u nás dítě spinká, tak si po večeři ještě chvilku pohraje, než se jde číst večerní pohádka, v ložničce má vedle sebe své kamarády, v postýlce fotku maminky a táty a vlastní hračku z domova,“ vyprávěla na závěr Daniela Opělová. „Máme zkušenost, že nepřetržitý provoz je pro děti stále menším problémem. Podstatné ovšem je, aby doma bylo rodinné zázemí pevné a v pořádku. Pak to dítě opravdu nestresuje a máme tu děti, které nám hlásí s hrdostí – já tady dneska v noci spinkám.“