Kdo by neznal půvabný seriál o Machovi a Šebestové. Může se takové přátelství vyskytnout i ve skutečnosti? Odpověď nám dává vývojová psychologie.
Mach a Šebestová spolu chodí do školy, mají spolu různá tajemství a podnikají dobrodružné výpravy do dálek světových i časových. Ještě štěstí, že každé ráno Mach na Šebestovou aspoň vybafne a že svou mužskou řečí se na ni aspoň trochu vytahuje. Jinak by to byla zcela nevěrohodná pohádka. Ono je tomu totiž v přírodě a ve vývojové psychologii trochu jinak.
Ještě tak do první třídy si chlapci s děvčaty hrají celkem bez rozpaků, ve druhé třídě je to však už vzácnost a ve třetí třídě by to bylo na pováženou. To už se v plné síle projevuje tzv. „mužská a ženská identita“, čili přijetí vlastního „já“ rozlišeného podle pohlaví. Z chlapců se stávají mladí muži a z děvčat mladé ženy – a to, prosím, ještě před pubertou a ne až po ní.
Z toho pak plyne také mimořádně důležitý výchovný požadavek: Děti by zajisté měly mít ve své blízkosti dobré vzory „mužnosti“ a „ženskosti“ od malička, avšak v této době tzv. středního školního věku, tj. přibližně od osmi do dvanácti či třinácti let, je tato potřeba zvláště naléhavá. Možno říci „kriticky“ naléhavá! V této době také děti nejhůře snášejí rozvod či jakékoliv jiné rodinné nesrovnalosti a nejhůře po rozvodu přijímají matčina nového partnera či otcovu novou partnerku.
Vrozené a získané
Vraťme se k vývojové psychologii. Bývaly doby, kdy se předpokládalo, že dítě vstupuje do světa jako „čistý papír“, na který teprve výchova předznamenává, jak se bude dál chovat, co prožívat a kam to jednou dotáhne. Věřilo se, že i rozdíly v chlapeckém a dívčím chování jsou spíše výsledkem tradiční výchovy (a tedy něčím získaným) než snad výsledkem nějakých hlubších genetických spojitostí (a tedy něčím vrozeným). Tyto doby jsou ovšem už nenávratně pryč a dnešní věda dává za pravdu právě oněm spojitostem hlubším.
Moc výchovy tím není nijak zlehčována. Jenom je třeba vzít na vědomí, že byť se výchovně chováme jakkoliv důmyslně a rafinovaně, nestavíme na zelené louce. Stavíme na základech, které byly už dříve položeny, přičemž navíc v každém čase, ba v každém okamžiku života výchovné vlivy zvenčí vstupují v součinnost s vrozenými psychickými tendencemi, které v nás pracují (možno-li tak říci) uvnitř. Tímto způsobem se pak výchova dítěte stává tvořivým uměleckým dílem. Jinak by to byla jen záležitost výchovného kuchařství podle osvědčených receptů nebo v nejlepším případě jakéhosi chladného „inženýrství lidských duší“.
Víme sice, že záměrné „chlapecké“ vedení jinak docela normálního děvčátka může její dívčí povahové charakteristiky potlačit a přiblížit je charakteristikám mužským. Ale neméně dobře dnes víme, že k tomu může docházet jenom u některých dívek, a to ještě jen za zvláštních okolností a v malé míře. A stejně tak je tomu se „ženskou“ výchovou chlapce např. ve výhradní péči žen, počínaje matkou a babičkou a konče tetami, či staršími sestrami. Potlačit v chlapci mužské charakteristiky do určité míry lze – změnit však je nelze.
Mužský a ženský mozek
Dnes, kdy se dá sledovat vývoj lidského embrya vskutku od samého počátku, je možno prokázat, že už dávno před narozením vývoj ženského a mužského mozku probíhá poněkud jinak. Děje se tak pod vlivem hormonální činnosti samotného plodu, což je děj velice složitý a velice dramatický, který kupodivu více přeje pohlaví ženskému než mužskému. My muži, ať je nám to jakkoliv nemilé, jsme od samého počátku biologicky „slabší pohlaví“, tj. jsme křehčí, méně odolní, snáze zranitelní, a tedy i vystaveni většímu riziku nejrůznějších vývojových poruch a zvláštností.
Stačí si připomenout, že v klientele psychologických poraden je daleko více chlapců než dívek, že chlapcům se častěji odkládá školní docházka, že je u nich znatelně více lehkých mozkových dysfunkcí a specifických poruch učení atd. Na druhé straně však najdeme více chlapců tam, kde jde o nějaké vyhraněné a specializované dovednosti. Tak např. více chlapců než dívek se naučí číst dávno před vstupem do školy, více jich projeví časné hudební nadání, výtvarné a konstrukční schopnosti apod.
Nejnovější poznatky z oblasti neuroanatomie totiž ukazují, že rozložení mentálních funkcí v mozkových hemisférách je u mužů výraznější a méně rovnoměrné než u žen. Mužský mozek následkem toho spíše „tíhne ke krajnostem“, kdežto ženský mozek se spíše „uměřeně drží ve střední poloze“. U děvčat je pak souhra jednotlivých mentálních funkcí v průměru vyrovnanější a dokonalejší, což jim je k dobru po celou dobu základní školy. Až teprve na střední škole a na vysoké, kdy se žádá více specializace než vyrovnaná uměřenost, se lépe uplatní i „přednosti“ mozku mužského.
Avšak vraťme se ještě jednou zpět do časnějších vývojových fází. Detailním sledováním reakcí dětí na různé podněty už v prvních dnech života, kdy ještě výchova nestačila nijak zasáhnout, je možno zachytit rozdílnosti podle pohlaví. A pak v dalších měsících můžeme krok za krokem sledovat, jak kojenci-chlapci se jinak zmocňují věcí v dosahu a jak jinak s nimi zacházejí než kojenci-děvčátka. S jinou dravostí a vervou si jedni a druzí sami opatřují podněty z okolí a poněkud jinak dávají najevo radost, zlost nebo odpor. Řeč se u děvčátek vyvíjí v průměru rychleji než u chlapců, chlapci však lépe věci skládají a rozebírají, brzy je zaujmou autíčka, zatímco dívky dávají přednost panenkám a zvířátkům.
Chlapci a děvčata v MŠ
A v mateřské škole? Povšimněme si, prosím, že se častěji spontánně vytvářejí oddělené skupinky chlapecké a dívčí a že kupodivu už i ta snad nejdůležitější funkce předškolního období, tj. zakládání sympatií, kamarádství a přátelství, míří častěji k příslušníkům vlastního pohlaví než k příslušníkům pohlaví druhého. A tak pamatujme, že děti nejsou jen děti, ale že to jsou vždycky také děvčátka a chlapci, tj. ženy a muži, byť zatím v počátečním stadiu vývoje. Je tomu tak ve shodě s přírodou – a je to tak dobře!
A co tomu říká předškolní pedagogika? Ta nám ukládá, abychom to dobré v každém lidském jedinci chránili, rozvíjeli, kultivovali a vzdělávali. Jen tak to může být později k užitku celé společnosti.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.