tisk-hlavicka

Poradna: Naše děti na sebe žárlí

12.10.2015 Mgr. Kšajt Pavel 1 názor

Hlídají jeden druhého, aby jeden z nich náhodou neměl nějakou výhodu, i když jde někdy opravdu o hlouposti.

Dobrý den, potřeboval bych se poradit kvůli žárlivosti našich dětí. Máme dvě děti ve věku šest a osm let (oba kluci). Máme je oba stejně rádi a snažíme se nedělat mezi nimi žádné rozdíly, ale stejně na sebe pořád hrozně žárlí. Hlídají jeden druhého, aby jeden z nich náhodou neměl nějakou výhodu, i když jde někdy opravdu o hlouposti. Dokonce jeden z nich kontroluje, jestli mají stejnou porci na talíři, aby náhodou nedostal o knedlík míň, nebo jestli se jeden v nepřítomnosti druhého nedíval na televizi. Žárlivost nám ničí rodinné oslavy. Kluci jsou schopní se pohádat o čokoládovou figurku na dortu, hlídají si, kdo je centrem pozornosti, kdo koho pochválil. Ten druhý, nepochválený, se potom urazí. A o Vánocích je to úplně nejhorší. Nemůžeme jim přece dávat úplně stejné dárky, ale asi to tak dopadne. Žádné domluvy, vysvětlování ani tresty nepomáhají. Máme chuť už nedávat nikomu nic.

Žárlivost a hádky mezi sourozenci si v určité míře nebo období zažije každá rodina. Děti si totiž své psychické potřeby uspokojují ve stejném prostředí. V mnoha ohledech si přirozeně konkurují a musí se dělit o zájem a přízeň rodičů. Proto se dotazy ohledně bratrských či sesterských střetů v poradně našeho časopisu i v mé vlastní praxi pravidelně opakují. Takže se svým problémem zdaleka nejste sami.

S prevencí sourozenecké rivality se vyplatí začít už velice brzy, nejlépe ještě před narozením malého bratříčka nebo sestřičky. Občas ale veškerá preventivní opatření selžou a běžná sourozenecká konkurence přeroste ve vleklý a všechny členy rodiny vyčerpávající konflikt.

Podle mých zkušeností bývá nejvíce hádek a sporů zpravidla kvůli hračkám a jiným osobním věcem. Bez významu tak nejsou podmínky, které dětem vytvoříme v domě nebo v bytě. Samozřejmě ne vždy se podaří zařídit dětem svůj vlastní pokoj. I tak je ovšem dobré dbát na to, aby každý sourozenec měl v rodině svůj prostor a soukromí.

Píšete, že se snažíte nedělat při výchově mezi bratry žádné rozdíly. Jistě je máte oba rádi, i když bych si dovolil zpochybnit, že naprosto stejně. Každé dítě je přece jiné.

Má rozdílnou povahu, schopnosti i zájmy. Děti obvykle také různým způsobem naplňují naše rodičovská očekávání, představy a ambice. Otcové a matky si tuto skutečnost často neuvědomují. Chtějí být k dětem stejně spravedliví a neradi by je o něco ošidili. Takovým přístupem však žárlivost ve skutečnosti nevědomě posilují.

Doporučuji vám naopak při výchovných postupech vycházet z přirozené sourozenecké rozdílnosti. Jeden z bratrů je mladší, druhý starší. Jeden je třeba výborný ve sportu, druhému jde lépe učení. Starší se například zajímá o fotbal, mladší o přírodu. Z těchto předpokladů pak vycházejte při výběru zájmových aktivit, kroužků i při nákupu vánočních dárků.

Své odlišné postoje a konkrétní výchovná opatření je ale nezbytné dětem náležitě vysvětlit a odůvodnit. Je zřejmé, že napjatým a výchovně náročným situacím se při tom nevyhnete. Budete však příznivě ovlivňovat psychický vývoj bratrů jako dvou odlišných a v budoucnosti nezávislých osobností.

Pamatujte na osvědčené pravidlo. Konflikt, který nevznikne, je předem vyhraná bitva. V případech vypjatých sporů a urputné žárlivosti proto pomůže sourozence co nejvíce oddělovat v jejich denním programu. Například na návštěvu k dědovi jdou odděleně, ne spolu. Dělají různé sporty, oba chodí na jiné kroužky apod.

Vedle výše uvedené strategie se rovněž zaměřte na to pozitivní v jejich vztahu.

Oceňte a pochvalte sourozeneckou solidaritu. Možná, že se chlapci prozatím dovedou spojit jenom proti vám, rodičům, aby si zajistili nějakou výhodu nebo ústupek.

I to je důkaz sourozenecké spolupráce! Nedávejte jednoho druhému za příklad.

V žádném případě je neveďte k tomu, aby na sebe žalovali. Nevyčerpávejte svou rodičovskou energii a čas řešením každé maličkosti. Nechejte děti, ať si s některými spory poradí samy. Snažte se život doma organizovat tak, aby každý z bratrů měl rodiče chvíli jenom pro sebe.

Pokud už jste vyčerpali všechny svoje výchovné postupy a metody, mohli byste vyzkoušet rodinnou terapii. Sezení se zpravidla účastní celá rodina. Jistě byste získali větší vhled do vaší rodinné situace. I vztahy se dají kultivovat a řešení konfliktů trénovat.

Obvykle není všechno jenom černé. Při podrobnějším zkoumání rodinných vztahů v poradně se většinou ukáže, že i přes různé provokace, hádky a rvačky se mají děti ve skutečnosti rády. Projeví se to i tím, že se jedno druhého zastane. Starší bratr chrání mladšího. Když jsou sourozenci delší čas od sebe, tak se jim po druhém stýská.

A ještě poznámka na závěr. I když se nyní bratři nesnesou, není vyloučeno, že v dospělosti budou mít pěkný vzájemný vztah. A Vánoce si nenechejte pokazit. Dárky určitě nedávejte synům všechny stejné. Vysvětlete jim, proč jste je tou kterou věcí obdarovali. Zdůrazněte jim, že jste jim chtěli především udělat radost, tak jako oni udělali na oplátku radost vám svými dárky.

Názory k článku (1 názorů)
RE Brusinka14 7.11.2015 16:33




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.