| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku ADHD: Radosti a strasti života s „neposedným“ dítětem

Jako stromPodle času
 Celkem 16 názorů.
 Jana + 3 rošťáci 


Ádéháďátko 

(26.6.2015 10:10:26)
Mám syna s ADHD a souhlasím tak s polovinou řečenou v článku... Hlavně s tím, že tyto děti jsou nesmírně zranitelné, křehčí, než porcelán!!! A složité to s nimi je opravdu hodně... Je to třetí dítě, ale ty první dvě byly jako vánek, on je uragán....
Což ale neznamená, že ho mám méně ráda!!! právě naopak, snažím se u něj o to více, abychom nějak pokročili.... Je velmi chytrý, končí třetí třídu a má vyznamenání a pouze "napomenutí třídního učitele", štěstí na učitelku měl právě až letos ve třetí, první dva roky byl horor...
Odpovědět
 withep 


Re: Ádéháďátko 

(26.6.2015 10:42:17)
Jani, s čím přesně v článku nesouhlasíš?
Odpovědět
 Jana + 3 rošťáci 


Re: Ádéháďátko 

(26.6.2015 17:59:36)
Třeba hned zkraje článku - se spaním. Syn byl spavé dítko, jen jsme ho museli dlouho uspávat vlastní přítomností. Pak také o tom kolektivu - má děti rád, rád si s nimi hraje, ale spíše preferuje malý kolektiv, čím více dětí, tím více potíží... A třeba ve školce s ním potíže nebyly, byl sice divočejší, než dcerky, ale to mi říkali všichni - je to kluk, musí řádit. Potíže nastaly až při nástut do školy a pak když jsem já v listopadu nastoupila do práce....
Odpovědět
 evidlo + 4 


Re: Ádéháďátko 

(27.6.2015 17:11:29)
Já v tom svoje dítě vidím - včetně toho nespaní, nespal už jako mimino, a teď ve 12 letech má nejmenší potřebu spánku z celé rodiny. Pohybově byl vždycky napřed, začal chodit v 9 měsících (a šokoval paní z městského úřadu, když na vítání občánků PŘIŠEL, říkala, že to ještě neviděla), jako předškolák nechodil, ale jen běhal (už asi ve 2 letech jsme chodili na procházku systémem: doběhneš na konec baráku a tam na mě počkáš). Po všem leze, skáče...no asi to znáte samy.
Školku jsme jakžtakž zvládli (šel až ve 4,5 letech), ve škole se nám to zadrhlo, po velmi neúspěšné první třídě jsme volili pro 1. stupeň vesnickou malotřídku, kde sice problémy byly, ale daly se jakžtakž zvládnout. Pro 2. stupeň jsme skončili u domácího vzdělávání, protože jsme v dosahu vhodnou školu nenašli. Syn bohužel není nijak geniální, a v učení potřebuje systém jeden na jednoho, což chápeme, že mu základní škola nemůže dát. Asi by to v počátku školy spravil asistent, ale to nám nikdo neřekl. Zato je hudebně nadaný, a v hudebce má pro sebe jednu učitelku (dokonce měl letos kliku, že narazil na takovou, která mu toleruje, že leze pod piánem, hlavně že krásně zpívá).
Doufáme, že než dokončí základku, nějak z toho "vyroste", aspoň tak aby mohl na střední.
Odpovědět
 Katuka+Vítek11/06+Danek10/09 


My jsme na hraně 

(26.6.2015 14:14:05)
Můj syn je na hraně. Podle paní učitelky, která má s ADHD zkušenosti, má do tohoto syndromu daleko. Vydrží sedět, soustředit se na práci, sám sebe zpracovat. I tak jisté symptomy vykazuje - začlenění se do kolektivu, emotivnost - výbuchy zoufalství a radosti, jak jsem si potvrdila díky tomuto článku.
Nejdůležitější je ale podle mého, aby tito občánci časem pochopili, že je jejich handicap neopravňuje činit například těm pedagogům ze života peklo. Nelze třeba tolerovat, aby se přes ADHD omlouvalo, že dítě běhá při hodině po třídě.
Snažím se svému dítěti vysvětlit, že když upadne, nemůže řvát jako tur na celé kolo, protože se jiný může leknout a dostat infarkt.

Na druhou stranu vím, co způsobí nepochopení ze strany nejapného pedagoga, kdy právě místo vyzdvihování toho dobrého, je donekonečna omíláno to špatné. (Nám to stačilo půl roku, nikam to nevedlo, rozhodně ne k nějakému zlepšení.)
Odpovědět
 2.10xb-116 


stres 

(27.6.2015 7:57:55)
"nepřiměřenému stresu ze strany dětí i dospělých?"

vstup do MS a ZS je narocny pro kazde dite. I deti bez papiru jsou citlive, nebo naopak socialne leve, zpomalene, urychlene. Pro zadne to neni jednoduche.

Tolik o tom, jak ostatni deti jsou zle na "moje" adhdatko.

A ucitel? Ucitel muze mit mraky pochopeni, ale zaroven musi mit ve tride nejaky rad, deti je ve tride 25, kdyz jeden zacne behat po tride, v mziku vam po tride beha pulka tridy. Maminka-autorka si neuvedomuje, ze se jedna o kolektivni vyuku a ne individualni. Ale to si maminky tak nejak predstavujou obecne - ze o jejich robatko bude pecovano se vsi laskou a peci a respektem a ucka ho bude chranit pred zlyma ostatnima detma. Celkem problem, kdyz ma takovy pristup temer kazda maminka...
Odpovědět
 Jana + 3 rošťáci 


Re: stres 

(27.6.2015 8:24:58)
Souhlasím!!! Mám zkušenost z obou stran - jako matka dcery, které ve škole ubližoval kluk, tak jako matka kluka s ADHD, který ve škole ubližuje... Není to jednoduché pro obě strany, naštěstí syn dostal ve třetí třídě skvělou učitelku, která ho jakž takž zvládá a díky léčbě se problémy zmenšují. Také nenechávám syna "jen tak", ale navštěvujeme všechny možné odborníky, abychom pomohli jak jemu, tak i celému kolektivu ve škole. Rozhodně nejsem typ matky ve stylu - mé dítě má ADHD, takže se mu vše promine a nikdo se na něj nesmí ani křivě podívat... Jen mě trochu mrzí, že o této poruše, ač tak časté u dětí, se docela málo ví, tak nějak všeobecně. protože pak by více lidí (rodičů) mělo pochopení, že to dítě prostě je jiné....
Odpovědět
 Dráček 


Re: stres 

(29.6.2015 1:38:53)
Huhu, já jsem možná četla nepozorně, ale nepamatuju si, že by autorka psala, že chce, aby její dítě mělo povoleno běhat po třídě, ani jsem si nevšimla, že by osočovala nějaké děti z toho, že jsou zlé. Cítím tady lehkou alergii........a hlavně nepochopení. Nejen dětí s ADHD, ale celého problému. Nemůžu mluvit za ostatní matky, takže napíšu, co chci já! Nebo co bych si přála. Přeji si, aby moje dítě ve škole dostalo hranice, že si nemůže dělat co chce. Protože je potřebuje ještě více, než ostatní děti. Na druhou stranu ale chci, aby na moje dítě bylo hleděno jako na dítě s jistou poruchou, na kterou musí být brán zřetel. dítěti na vozíčku taky paní učitelka neřekne: "prostě vstaň, ostatní děti taky chodí" V tom je totiž zakopaný pes, zatímco děti na vozíčku nebo slepé a hluché jsou viditelně postižené, o našich si myslí, že jsou to jen Spratci, které necháme dělat co chtějí a ještě chceme, aby to okolí pochopilo. Nikdo totiž neví, že to dítě v restauraci (mimochodem tam z tohoto důvodu chodíme sporadicky) co odbíhá od stolu, chodí ven před restauraci nebo tzv. cvičí na židli, je osudem zkoušené dítě, na kterém je odveden velký kus práce, je za tím mnoho potu slz a dřiny, aby nešplhalo rovnou po záclonách ~t~. Mimochodem, kdybych dávno nevzdala, že moje dítě bude jíst způsobně u stolu jako všechny ostatní, asi by umřelo hlady. Ano, chápu a vím, že my rodiče dětí s ADHD máme trochu posunuté hranice a to u čeho jiní už zvedají oči v sloup bereme jako normálku. Ale proč? Protože víme, že naše dítě za den tolik muselo na sobě pracovat a tolik se drželo, že to někde prostě upustit musí. Taky bychom jinak napomínali od rána do večera. Podle mně je to ale stokrát lepší, než když za mnou přijede známá, a ječí jako KRÁVA (pardon, ale jinak to nelze napsat) na svoje, z pohledu matky dítka s ADHD naprosto hodné a zlaté děti.
Taky za sebe můžu napsat, že chápu, že je to těžké pro učitelku a kolektiv, a nesmírně si vážím a jsem vděčná učitelům, kteří se to snaží zvládat bez frustrace těchto neviditelně postižených dětí. Nemám recept jak na to, ale zvládat se to musí, protože takových dětí bohužel přibývá. Za sebe čestně prohlašuji, že jsem velice aktivní rodič, zajímám se o průběh výuky našeho syna, s paní učitelkou maximálně spolupracuji, a všemožnými cestami se snažím problém řešit. Rozhodně syna slepě neomlouvám a jsem vděčná za pochopení.

A Huhu, kdyby ti tvoje dítě se slzami v očích položilo otázku: " Mami, kdy už mi půjde být hodný, já se tak snažím?", tak celou noc probrečíš, ráno utřeš slzy, a vyrazíš zase a zase do boje za něj. a bude ti jedno, že si nějaká Huhu myslí, že jsi rozmazlená matka, co chce pro svého "zlobivce" se z nudy vydupanými papíry nějaké výhody oproti ostatním dětem.
Odpovědět
 2.10xb-116 


Re: stres 

(29.6.2015 9:00:32)
sama vidis, jakou praci da pece o dite se silnym ADHD a jsem si jista, ze ne vzdy s nervama vydrzis.

A po uciteli pozadujes, aby s laskou peci a trpelivosti zvladal ne jedno, ale 25 deti, kde 2 maji silne ADHD, dalsi dysfazii, dalsi dyslexii, dalsi je extreme precitlivele, jine ze slabych socialnich pomeru.

Neni se co divit, ze to konci frustraci ditete, rodice i ucitele. V lidskych silach to proste neni zvladat.
Odpovědět
 Veronika 
  • 

Re: stres 

(29.6.2015 16:26:58)
jee, tak tohle bylo krásně napsané, psala jsi mi z duše, přesně takhle to cítím..
Odpovědět
 JanaZ 
  • 

Adhd 

(28.6.2015 19:37:57)
Dobrý den já mám dvě děti s ADHD 7letá dcera - neřízená střela ve všem, u ní to bylo vidět od narození. A 4 letý syn u toho to začalo kolem třetího roku. A to mám ještě dvouletý dvojčata,už se bojím předem,co bude kolem třetího roku. Děti s ADHD jsou velký záhul. Ale velký problém je nepochopení okolí. Lidi ještě řeknou,že jsou nevychovaní. Chce to hlavně pevné nervy
Odpovědět
 2.10xb-116 


Re: Adhd 

(29.6.2015 9:06:37)
jasne, ze lidi reknou, ze jsou nevychovany a ja je naprosto chapu. Lidi nezajima, ze muj bobanek ma ADHD a dysfazii. Oni chteji mit pochopitelne klid v restauraci, klid v MHD, ostatni maminy chteji mit klid na piskovisti. Svet se neposejri z toho, ze muj bobanek je jinej...Svetu to je naprosto sumak, kazdej ma sve vlastni starosti.

Ja jsem to resila, ze jsem s klukem prakticky nikam nechodila mezi lidi, protoze naprosto nedokazal respektovat hranice, chapat, ze existuji. Nastesi se to u nej s vekem vyrazne zlepsilo.
Odpovědět
 Dráček 


Re: Adhd 

(29.6.2015 9:37:36)
to je mi líto Huhu, že to vidíš tak radikálně (možná špatná zkušenost ?). Pořád nechápeš, že rodiče s těmito dětmi, tedy alespoň já, opravdu nechceme, aby se z nás svět posejřil, na druhou stranu já taky chápu, že paraplegik zkrátka zabere více místa v autobuse (klidně si dovolím toto srovnání), nebo že se přerazím o slepeckou hůlku. A ten smrad někdy v MHD?! Všichni prostě musíme být tolerantnější, už kvůli sobě, abychom se nezbláznili.A naštěstí se ve svých názorech velmi pleteš. Alespoň já se pohybuji mezi tolerantními inteligentními lidmi. A naše paní učitelka? Zlatá, ba až diamantová. Prostě ví, že syn "nemá nohu", tak ho "nenutí běhat". A promiň, maminka, která chce mít na pískovišti klid? Hahahahahahahahaha
Já samozřejmě svého syna odvedu, když někoho obtěžuje. Ale do školy prostě chodit musí, tak jak bys to tedy řešila? Zavřeme ho do zvláštní? Nebo nechám práce a budu ho učit doma? Nebo se prostě neměl narodit???
Moje dítě je pro mně dar, učí mě trpělivosti. A když mám opravdové starosti jak píšeš, tak nějaké běhání adhd dítěte mne opravdu už nerozhází.
Učitelům prostě nic jiného nezbude, takových dětí přibývá a je potřeba je integrovat, jiná cesta není. Jen je smutné, kolik za to mají peněz, to je fakt tristní. A ty přecpané třídy jsou taky průšvih. Ale co s tím naděláme.
Přeji nám všem co nejméně Huhu kolem nás.
Odpovědět
 2.10xb-116 


Re: Adhd 

(29.6.2015 13:48:51)
tve ruzove bryle se mi fakt libi

tolerance a pochopeni jsou dve naprosto odlisne veci. Drive jsem si myslivala, ze ne, ale neni to tak. Zkusenosti jsou proste neprenositelne.

Chces pochopeni pro sve dite? To je utopie. V lepsim pripade se dockas tolerance, tedy, ze ti nikdo nerekne do oci, ze tvoje dite je pekne nevychovane. Ale nakonec zjistis, ze i ta velmi chapava ucitelka nebo kamaradky si pak mezi sebou povidaji o tom, jak sve dite nezvladas a ze je nevychovane.

Jeste mozna tak nekdo, kdo zazil neco podobneho. Ale jinak fakt ne.

Ke skolnimu vzdelavani - dite s tezkym ADHD potrebuje asistenta, jinak skonci frustrovane dite, ucitel i rodic.
Odpovědět
 Dráček 


Re: Adhd 

(29.6.2015 18:42:45)
ANo, s asistentem naprosto souhlasím, bohužel není dostupný všude a pro všechny, ale co bychom chtěli, když nikde nejsou peníze. a růžové brýle si udržuji vědomě, protože jinak by mi hráblo. ~t~
Odpovědět
 JRA 
  • 

Prosím o radu :-) , chodíme do PPP poradny, dcera 9 let samé jedničky, třídní jí posílá k psychiatrovi :-( 

(5.3.2016 21:38:28)

Prosím o radu :-) , chodíme do PPP poradny, dcera 9 let samé jedničky, třídní jí posílá k psychiatrovi :-(
5.3.2016 21:08:47
Ahoj,
prosím o radu všechny maminky, či tatínky, pochopí a poradí.
Dcerka 9let, 1-3.třída bez problému s účením. Jen s písmem a soustředěností.Vyšetřena 2x v PPP poradně, docela jsem koukala, že napsali, že se jedná o žákyni s mimořádnýmn nadáním, zvýšený nadprůměr. Od 9.měsíců chodila, a zajímají ji dokumenty a knížky, encyklopedie.

Problémy ve škole: třídní paní učitelka letos jiná, neakceptuje individuální přístup, dcerku ponižuje a říká o ní, že je emocionálně labilní. Dcera se ji už bojí. Křičí na ni, křičela paní učitelka na mě i v telefonu několikrát.
Dcera se do školy už na její předměty bojí chodit. Z písemných prací kde není žádná chyba dostane i za 3 a pozn. Piš lépe. Přitom se písmo dle PPP má akceptovat, že na prospěch mít vliv nemá. Dcera se ve škole bojí, a sem tam uteče ze třídy na chodbu.
Poslala nás k psychiatrovi, vyšetření v nemocnici jsme tedy podstoupili. Zvažuji již jinou školu( přičemž starší dcera chodila tam 5 let a super,a 2 roky taky byli v pohodě). Když jsme ale v nemocnici čekali, dcera se tam pozdravila se spolužáky, že mají stejný problém. A dozvěděli jsme se, že některé žáky ze školy chtějí vyštípat.

Co dál dělat, připadá mi to jako šikana učitele na dítě. Dcera je řádně nachystaná do školy, úkoly děláme společně, aktovku kontroluji denně, jestli je správně dle rozvrhu, akorát se vypravuje ráno se starší setrou sama, jelikož chodím na brzy do práce, abychom mohli trávit odpoledne brzy spolu třeba už kolem 14h. 3. třída je snad v pořádku, že ráno vstanou dle budíku samy, mají snídani na stole, oblečení nachystané, a hodinu na výpravu mají, budík 6.30, do školy 5minut. cesty, druhý budík na 7.20 jako k obutí bot a bundy:-) Samostatnosti můžu snad děti učit ?!

Jsem sama s dětmi 6.rokem, pracuji na HPP stejné pracovní místo 16.rok. Děti mají přístup kdykoliv k babičce i dědovi (býv. tchánům) máme dobrý vztah, co 14 dní tam jezdí, i k býv. manželovi, pokud projeví zájem (je v zahraničí).

Prosím o radu, předem děkuji :-)
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.