Co když se dítě ocitne v roli pozůstalého, v roli sirotka? Umíme mu opravdu porozumět? Umíme mu pomoci?
Po rozchodu rodičů se všichni členové rodiny vyrovnávají s novou situací a leckdy do tohoto procesu zvykání si, který je sám o sobě náročný, přichází nový partner rodiče.
Slýchám z obou stran stížnosti na chování rodičů nebo mocenskou aroganci lékařů a dalších odborníků. Co může vést k tomu, aby se rodiče a profesionálové stali spojenci? Jaké potřeby mají rodiče a profesionálové?
Tak tohle mi před časem řekl můj čtrnáctiletý syn.
„Hlavně, aby měl kamarády!“ Tak nějak zní jedno z mnoha přání rodičů, kteří vedou dítě poprvé do školky.
Tomáš se v průběhu střední školy postupně zajímal o více spolužaček. Považoval to za dobrou příležitost, jak děvčata poznat a sám pro sebe zjistit, co vlastně v partnerském vztahu je a není důležité.
Vaří. Žehlí. Nosí kytky. Omlouvají se vždycky za všechno a všude jsou o pět minut dřív. Jsou to zkrátka „hodní lidé“.
Co byste sami u sebe považovali za nevěru? A jaké chování byste nazvali nevěrou u svého partnera či partnerky?
Těhotenství |
Dítě |