http://cs.wikipedia.org/wiki/Kompost

Kompost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Tento článek pojednává o hromadě biomasy. O internetovém serveru si můžete přečíst na stránce Kompost.cz.

Kompost je organický prostředek pro zlepšení půdy obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny získaný řízeným biologickým rozkladem směsi sestávající zejména z rostlinných zbytků a mající deklarované kvalitativní znaky.

Šarže kompostu je část kompostu vyrobená jednotným postupem. Může jít o jednu nebo více zakládek.

Homogenita kompostu je stejnorodost fyzikálních vlastností a chemického složení zakládky kompostu svědčící o řádném zpracování surovin. Biologická stabilita materiálu(kompostu) se stanovuje pomocí respiračního testu.

Bioreaktorové kompostování znamená kompostování v uzavřených bioreaktorech/fermentorech, v nichž je proces kompostování urychlován optimalizací aerace, vlhkosti a řízením teploty.

Kompostovací vak je vak určený ke kompostování biologicky rozložitelných odpadů, vybavený aerací a dalším příslušensvím nezbytným pro kontrolu a řízení kompostovacího procesu.

Krechty na farmářské kompostárně

Krechtové kompostování znamená kompostování v podélných hromadách, které jsou pravidelně překopávány kvůli zvýšení poréznosti hromady a homogenity kompostovaných materiálů.

Těžce rozložitelné látky jsou látky, u kterých probíhá proces mineralizace a humifikace dlouhodobě a nesnadno a nebo které je třeba předfermentovat nebo upravovat (zejména stromová kůra, dřevní odpady, kapucín, rohovina aj.).

Nerozložitelné příměsi jsou látky, které se při procesu humifikace nemohou rozkládat (např. kameny, kovové předměty, sklo aj.).

Nerozpojitelné částice jsou částice rozměrů větších než 5 cm, které nelze rozdrtit tlakem ruky nebo které brání bezporuchovému provozu techniky používané k aplikaci kompostů (nerozložitelné příměsi, kusy dřev aj.).

Faremní kompostárna Josefa Bodingbauera v Pregartenu, okres Freistadt

Kompostárna je technologické zařízení, ve kterém za aerobních podmínek dochází ke zpracovávání organických surovin jejichž finálním produktem je kompost.

Provozovatel kompostárny je fyzická nebo právnická osoba, která je odpovědná za kompostárnu v souladu s platnou legislativou ČR a EU.

 

http://www.greenpeace.cz/onas/tipy/tip11.html

1 1.   K O M P O S T

Založení vlastního kompostu je báječný způsob, jak napomoci ochraně životního prostředí.
Baktérie a plísně přirozenou cestou rozkládají organické látky. Kompostování nabízí optimální podmínky pro zrychlení procesu rozkladu mezi stádiem organického odpadu a stádiem humusu, bohatého na živiny. Tento proces rozkládání může trvat od několika týdnů až po měsíce, to závisí na samotném složení kompostu. Kompost dodá vaší půdě vlhkost a nutné živiny.

JAK ZAČÍT

Kompost si můžete založit na dobře odvodněném místě v rohu vašeho dvorka či zahrady. Můžete si též zakoupit bednu na kompost nebo si na něj sami vyrobit dřevěnou ohrádku. Hlavně v ní však nezapomeňte nechat otvory mezi jednotlivými prkny (pro lepší cirkulaci vzduchu).
Střídejte jednu vrstvu směsi zahradního odpadu a zbytků jídla s jednou tenkou vrstvou půdy. Udržujte vlhkost kompostu a každý jeden až tři týdny kompost lopatou prohrábněte.

NA JAŘE A V LÉTĚ

Pokud váš kompost ztmavnul a místo hrudek se spíše drolí, zasypte jej půdou. Kompostem můžete hnojit zahradu a trávník během celého roku.

VE MĚSTĚ

Váš kompost si můžete založit kdekoliv v obyčejném pytli na odpadky. Kompost v igelitové tašce je mnohem vlhčí, proto se rozloží daleko rychleji než kompost venkovní.
Dejte malé kousky kuchynského odpadu spolu se sedlinou od kávy a několika hrnky půdy do černé igelitové tašky. Tašku zavažte a vyneste na slunné místo. Obsah tašky by se měl zcela rozložit za dva až tři týdny. Tašku nechte otevřenou, přisypte trochu půdy a nechte dalších pár dní působit. Tímto kompostem pak můžete pohnojit vaše pokojové rostliny, vaší zahradu nebo květiny v květináčích na dvorku.
Můžete též prozkoumat metodu vermikompostu. Hlavní přísadou této metody jsou červení červi. Tito červi jsou uchováváni v krabičce, jejíž dno kryje seno, tráva nebo papír roztrhaný na kousky. Po několika měsících tak můžete sklidit tmavý, výživný kompost pro vaše pokojové rostliny a zahradu.

DOBRÉ SLOŽKY PRO KOMPOST

Zahradní odpad a zbytky jídla jsou obecně ideální: zbytky trávy, suché listí, rozpadlé větve, plevel, zbytky květin, ovoce, zelenina, vaječné skořápky, pečivo, sáčky od čaje, kávová sedlina, seno, sláma.

ČEMU SE VYHNOUT

Kořenům ztvrdlého plevele, psím a kočičím výkalům, nemocným rostlinám, masu, drůbeži, rybám, tuku nebo oleji, mléčným výrobkům, kostem, vysoce tučným výrobkům, jako je salátový dresink, papírovému odpadu, velkému množství popele ze dřeva a všem toxickým látkám jako jsou např. čistící prostředky. To vše do vašeho kompostu nepřidávejte.

Domácí kompostování

Asi třetinu odpadků produkovaných v každé domácnosti tvoří takzvaný bioodpad: zbytky z kuchyně, posekaná tráva či ořezané větve, pytlíky od čaje. Obvykle končí v koši, v popelnici a nakonec na skládce. Přitom může posoužit jako výborná surovina. Není totiž nic snadnějšího, než si po vzoru tisíců dalších domácností zřídit doma kompostér.

Zdravější zahrádka, levnější popelnice, menší skládky a nižší znečištění

Domácí kompostér má hned několik přínosů:

• Zadarmo doma vyrobíme skvělé hnojivo, které lze použít pro pěstování okrasných květin, zeleniny i pokojových rostlin.

• Navíc nemusíme v zahradnictví nakupovat rašelinu: její těžba ničí unikátní přírodní biotopy, označované někdy za evropskou obdobu deštných pralesů.

• Na skládky pošleme v průměru o třetinu méně odpadků, čímž snížíme i cenu za jejich odvoz.

• Snížíme tak příspěvek své domácnosti ke globálním změnám podnebí. Tlením bioodpadků na skládkách totiž vzniká metan - plyn, který mění klima podobně jako oxid uhličitý ze spalování ropy či uhlí.

Jak kompostování funguje?

Celý proces spočívá v tom, že mikrobům a drobným půdním živočichům, jako jsou třeba žížaly, dopřejeme ideální podmínky pro to, aby přeměnily organické látky na humus. Tento proces probíhá běžně v přírodě v půdě, ale značně pomaleji.

Kompost obsahuje především humus, neocenitelnou surovinu. Humus v půdě zadržuje vodu, zachycuje zdraví škodlivé látky a vyrovnává kyselost. Humus i ostatní půdní organická hmota zvyšuje kyprost, soudržnost a optimalizuje počet i skladbu mikrobů v půdě. Tím značně snižuje riziko půdní eroze a zároveň stimuluje růst a posiluje zdraví rostlin pěstovaných na vaší zahrádce.

Výroba kompostéru

Návod na výrobu kompostéru naleznete zde. Ale může dobře posloužit třeba větší dřevěná bedna. Umístěte ji na nezpevněnou půdu na stinném místě. Naspod položte drobné větvičky, což zlepší a urychlí kompostování.

Do takto nachystaného kompostéru můžete postupně přidávat odpad. Pokud do něj vkládáte větší množství stejného materiálu (například trávy), promíchejte jej s půdou ze záhonku nebo se zralým kompostem. Předejdete tím tvorbě zápachu.

Nejdříve musíme zvážit, kolik odpadu budeme kompostovat. Pro jednu domácnost s malou zahrádkou postačí kompostér vyrobený ze dřeva o rozměrech základny zhruba 1,1 x 1,1 metru a výšky 1 metr nebo plastový kontejner o velikosti 650 - 800 litrů, který zakoupíme v zahrádkářských potřebách. Pokud vlastníme větší zahradu a předpokládáme, že budeme kompostovat i trávu a listí, opatříme si kompostér větších rozměrů, například 2 x 1,5 metru, nebo velký plastový kontejner s kapacitou až 1 500 litrů.

Dřevěný kompostér

Vhodným materiálem na výrobu dřevěného kompostéru mohou být například desky ze starých europalet nebo krajinové desky tloušťky 2,6 cm a šířky 5 - 15 cm. Je třeba pamatovat na to, že alespoň jedna stěna kompostéru musí být otevíratelná, abychom mohli kompost zhruba dvakrát do roka překopávat. Na kompostér o velikosti základny 1,1 x 1,1 metru a výšky jedem metr, budeme potřebovat asi 4 m2 desek o šířce 8 - 10 cm. Pokud budete dělat větší kompostér o rozměrech 2 x 1,5 m a výšky 1,2 m, bude potřebovat asi 8 m2.

Nejprve zhotovíme dvě boční stěny a záda kompostéru. Příčné desky jednotlivých stěn natlučeme tak daleko od kraje desek, jak jsou široké. Až budeme jednotlivé stěny sbíjet dohromady, příčné desky nám poslouží jako svlaky (viz detail 1). Abychom neměli jednotlivé díly kompostéru nakřivo, je dobré zkontrolovat pravoúhlost stěn přeměřením úhlopříček. Jsou-li obě úhlopříčky jednoho dílu stejné, pak má zaručeně obdélníkový tvar (viz detail 2). Posledním krokem při zhotovování kompostéru je připevnění čelního dílu tak, aby šel při překopávání hromady oddělat. Můžeme jej například přišroubovat vruty.

detail 1	detail 2

Umístění kompostéru

Dalším důležitým krokem je výběr správného místa. Kompostér by měl by být na nezpevněné půdě, nikoli například na betonu, protože právě z půdy se do hromady našich odpadků nastěhují důležité drobné organismy, které ji postupně přemění na kompost. Neměl také stát na místě, kde praží celý den slunce, protože by zbytečně vysychal.

Ačkoliv bývají kompostéry většinou zasazené do vzdálenějších koutů zahrady, protože zrovna nesplňují obvyklé estetické nároky, neměli bychom zapomínat na praktickou stránku věci - každý den do něj budeme házet odpad z kuchyně, případně ze zahrady. Proto by k němu měl být jednoduchý přistup, nejlépe po zpevněném chodníčku.

Založení kompostu

Když máme kompostér hotov a postavený na správném místě, můžeme založit první kompost. Na dno dáme drobné větvičky, které pomohou kompost provzdušňovat, a ně již můžeme hromadit veškery bioodpad. V případě, že do kompostéru budeme najednou dávat větší množství materiálu, jako je tráva nebo zbytky ze zeleniny, je dobré tento odpad promíchat s trochou půdy, třeba se záhonku, a to v poměru asi deset dílů trávy a jeden díl půdy, a proložit drobnými větvičkami nebo slámou. Snížíme tak riziko, že nám kompost začne zapáchat. S půdou se totiž do kompostu dostanou i mikroorganismy a drobní živočichové, kteří by se jinak do většího množství stejného materiálu dostávali jen s obtížemi. A díky větvičkám bude kompost lépe dýchat.

Kompost musíme alespoň jednou, ale nejlépe dvakrát za rok překopat. Lépe se tak provzdušní a homogenizuje. Překopáváme většinou na jaře a na podzim. A také v případech, kdy nám kompost zapáchá nebo když do něj přidáváme větší množství materiálu najednou.

Nejčastější problémy

Kompost je příliš suchý: poznáme to podle šedavého zabarvení povrchu a přítomnosti svinek, drolí se, mikroorganismy přestávají pracovat. Kompost pokropíme konví, případně překopeme nebo přidáme dostatečné množství čerstvého a vlhkého materiálu.

Kompost je příliš vlhký: takový kompost většinou zapáchá, když vezmeme vzorek kompostu do dlaně a zmáčkneme, vytéká z něj voda. Převlhčení se může objevit hlavně po déle trvajících deštích nebo při větším množství vodnatého materiálu (ovoce, zelenina). Hromadu přeložíme a promísíme se suchým materiálem (listí, sekaná sláma, suchá půda ...), zabráníme, aby do kompostu dále pršelo.

Kompost "nepracuje": nedochází ke zřetelným změnám odpadu, hromada je pravděpodobně příliš suchá nebo obsahuje vysoký podíl dřevitého materiálu. Přidáme hnůj, čerstvou trávu, odpady z kuchyně - obsahují hodně dusíku. Dále provlhčíme a promícháme s půdou ze záhonku, čímž dodáme potřebné mikroorganismy.

Kompost zahnívá: upozorní nás na to výrazný hnilobný zápach, v kompostu máme příliš vysoký podíl čerstvých zahradních a kuchyňských odpadů. Při nápravě postupujeme stejně jako u příliš vlhkého kompostu, případně přidáme trochu zeminy ze záhonku, která by měla zápach potlačit.

www.tipy-rady.cz
TIPY, RADY, RECEPTY, TRIKY, NÁPADY, INSPIRACE

KOMPOSTÉRY PRO ZAHRADU:
Kompostujeme - tipy, rady

V otevřeném kompostišti nebo v kompostovacích buňkách (kompostérech). Kdo má dostatek místa, může si pořídit tři kompostiště a plnit je v různých časových obdobích:

První časové období
- se naplní na začátku jara, uzavře a otevře až příští jaro. Kompost je zralý a přímo k použití k rostlinám.

Druhé časové období
- se založí v dubnu, plní přes léto a v srpnu uzavře. Na podzim je kompost polozralý a zapraví se do půdy při podzimním rytí.

Třetí časové období
- založíme na začátku léta a právě do něj dáváme rozdrcený dřevní odpad a suché listí. Na podzim uzavřeme a otevřeme až přespříští jaro. Kompost je zralý (stejně jako v prvním kompostišti) a přímo k použití.

Lze použít i systém dvou kompostišť. Obě dvě naplníme zjara a uzavřeme. První otevřeme na podzim - máme polozralý kompost k zapravení do půdy. Kompost ve druhém necháme zrát ještě přes zimu. Na jaře máme zralý kompost. Pokud máte jen malou zahrádku, doporučujeme alespoň jeden kvalitní termokompostér (má dvojité stěny a další konstrukční vylepšení a kompost v něm zraje rychleji).
Komposter dřevo

Kompostovat můžeme:
Zbytky ovoce a zeleniny, chemicky neošetřený chlévský hnůj smíchaný s drcenou slámou, plevel před květem a tvorbou semen, popel ze dřeva (v uhelném je příliš těžkých kovů), malé množství drceného papíru a lepenky, malé množství pilin, drcené seno a slámu, zavadlé listí a zavadlou trávu promíchané v tenkých vrstvách s jiným materiálem (není vhodné listí z topolu, břízy, dubu, ořechu a kaštanu), posklizňové zbytky kořenů atd. (nejlépe drcené), zbytky jídel včetně slupek z brambor (ne maso a kosti), sedliny z kávy a čaje, skořápky z vajec, drcené větve. Do kompostu nepatří: Plasty, popel a zbytky z cigaret, kovy, sklo, keramika, kůže, kosti, zbytky masa; nať z brambor, plevel po odkvětu, nemocné a chemicky ošetřené listí a zbytky rostlin (včetně kůry z citrusových plodů apod.), rostliny a plody od frekventované silnice, větší množství jehličí, odřezky z tújí, pelyňku a jim podobných druhů rostlin, předem neupravené (kvašením apod.) zvířecí a lidské výkaly (kromě chlévského hnoje se slámou).

Kompost založíme:
Na sběrném místě předem shromáždíme a promícháme dostatečné množství odpadů. Jako spodní vrstvu (asi 25 cm) dáme drcený dřevěný odpad. Druhá vrstva (asi 25 cm) je zpracovaná a promíchaná směs odpadů. Třetí vrstva (asi 2 cm) je mletý vápenec, čtvrtá vrstva a je dusíkaté hnojivo ( 1 lopatka na 1 m ), pátá vrstva je několik lopat kvalitní půdy. Tuto vrstvu zalijeme vodou a vrstvíme zase od počátku, celkem do výše asi 1 m. Naplněný kompostér se zakryje řídkou vrstvou trávy nebo slámy (drží teplo a vlhko).

Kompost udržujeme:
Dobře založený kompost za sucha kropíme, při prudkém nebo dlouhém dešti naopak zakrýváme (správnou vlhkost kontrolujeme tak, že hmotu stiskneme v dlani - mezi prsty by mělo vytéci několik kapek tekutiny). Dobře založený kompost se nemusí přehazovat. Ale je to vhodné, pokud chceme proces zrání urychlit, a nutné, pokud proces neprobíhá optimálně (hnilobné procesy, nízká teplota apod.). Mikroorganismy zahájí kompostovací proces, pokud najdou vhodné podmínky - teplo a vlhko. V první- rozkladné- fázi (4-5 týdnů) stoupá vlivem mikroorganismů teplota až na 70 °C. Pak klesne na 30-50 stupňů (fáze přetvárná I). Po dalších 3-5 týdnech klesne teplota na 2030 stupňů, kompost je osídlen malými živočichy (dešťovky, roztoče) a nastane fáze přetvárná II. Teplotu můžeme měřit například zavařovacím teploměrem zasunutým hluboko do kompostu. Za 4-8 měsíců od založení část organismů kompost opustí - kompost je polozralý. Za 6-12 měsíců je kompost zralý. Původní odpad je nahrazen příjemně vonící zeminou s obsahem 10-15 °o humusu.

Kompost použijeme:
Polozralý kompost (po 4-8 měsících od založení) je sice bohatý na živiny, ale je lépe ho zapravit do půdy už na podzim, neboť může při styky s kořeny rostlin brzdit růst. V půdě se proces zrání dokončí. Zralý kompost (po 612 měsících) je méně výživný, ale obsahuje více humusu a tím trvale zlepšuje půdu na vaší zahradě.

KOMPOSTÉRY - PRODEJ - najdete v novém internetovém obchodě
www.a-z-obchod.cz

Pokud nemáme na mysli volně loženou zapáchající hromadu všeho možného, pak odpovězme ihned, že kompost má své místo i v zahradě moderního rodinného domu. I z ní totiž během roku vzejde spousta biologického odpadu, který současné předpisy na ochranu ovzduší neumožňují volně pálit. Takže co jiného s ním?

Posekaná tráva, shrabané suché listí a jehličí, odřezané větve a odstřižky živých plotů, spadané ovoce či šišky, vytrhaný plevel a uschlé letničky - to vše se dá zužitkovat právě kompostováním, což není v podstatě nic jiného než urychlení přírodního procesu rozkladu organických zbytků.

Příprava kvalitního kompostu, který bude bohatý na humus a jiné živiny, má však svá určitá pravidla. Zdřevnatělý odpad - šišky, větve apod., ale třeba i tužší listí, například z kaštanu, dubu či ořechu - je třeba nejprve rozmělnit zahradním drtičem, což usnadní jejich tlení. Také suché jehličí je vhodné jen v rozumné míře.

Hutné vrstvy posekané trávy by bránily přístupu vzduchu, proto je lepší více tenčích vrstev proložených třeba právě listím. Do kompostu ovšem nepatří listí napadené škůdci, semena plevele a vytrvalé druhy plevelů vůbec. Naopak lze kompostovat i část odpadu z domácnosti, pokud je rostlinného původu - například slupky z brambor, zbytky ovoce, zeleniny apod. V menším množství sem může přijít i popel ze dřeva spáleného v zahradním krbu.

Správně připravený kompost má být kyprý, mít tmavou barvu a nezapáchat. Aby takový byl, musí být jeho skladba pestrá s vyváženým podílem vkládaných suchých a vlhkých komponent. Za optimální výslednou vlhkost se považuje asi 60 %. Doporučuje se kompost jednou až dvakrát během sezony přeházet, případně prorazit jeho středem průduchy a usnadnit tak přístup vzduchu ke zhutněným vrstvám. Teplota uvnitř kompostu má být kolem 50^°C. Aby v chladných obdobách roku příliš neklesala, je třeba zakrýt jeho povrch vrstvou listí, slámy či jiným přírodním materiálem.

Pro založení kompostu je nejvhodnějším místem zpevněná plocha v polostínu někde pod stromy v odlehlejší části zahrady, určitě ne v těsné blízkosti odpočivných zákoutí či jiných pobytových zón. Pak už stačí vyrobit si jednoduchou dřevěnou ohrádku, případně zakoupit některý z kompostérů, které nabízejí hobby markety nebo zahradnická centra. Jsou mezi nimi i speciální plastové termokompostéry s izolovanými stěnami, v nichž rozkladný proces probíhá rychleji - během jedné vegetační sezony. Mají ale menší kapacitu a vyžadují jednorázové naplnění, aby se dostavil potřebný tepelný efekt.

Přeměna zdánlivě neužitečného zahradního odpadu na kompostovou směs přinese dvojí užitek: ušetří starosti s jeho likvidací a současně umožní průběžně obohacovat půdu o výživné látky.

http://www.ekozahrady.com/

Zahrada založená dle zákonů přírody je méně náročná na údržbu, stojí vás celoročně méně peněz nebo nic, je krásnější a plná energie jak to má příroda ve zvyku, neprodukuje žádný odpad, příroda je váš přítel - ne protivník, časem odpadne potřeba boje s plevelem a škůdci, ušetříte sebe a své blízké před škodlivými chemikáliemi (které nás reklamy stále nabádají kupovat), pro děti vznikne nekonečný zdroj objevování a inspirace, nabízí většinu roku pro celou rodinu zásobování zdravou potravou pro zpestření jídelníčku nebo léčivými bylinkami do čajů ..... a v neposlední řadě z toho co děláme můžeme mít dobrý pocit.

Smyslem těchto stránek je poskytnout nezbytné znalosti každému, kdo cítí, že přišel čas dělat něco jinak. Při studiu jsem čerpal informace především od přírody, ze zahraniční literatury a od lidí z různých zemí, zabývajících se přírodním hospodařením, permakulturou a ekologií.
Stránky jsou neustále obsahově vylepšovány, nové informace přidávány a ukončení tohoto procesu se nepředpokládá. Děkuji zároveň vám všem kteří mi s tím svým kladným ohlasem a připomínkami pomáháte. Máte-li zájem více se zapojit do dění kolem ekozahrad nebo rodových statků a dát o sobě vědět, pak náš klub a kurzy jsou tu přímo pro Vás.