| Binturongg | 
 |
(28.3.2011 10:22:05)
lehce zmatený a neodpovídající názvu. Možná to závisí na individuálních očekáváních...
Navíc není zmiňován jeden ze základních komunikačních problémů - dítě znamená VŽDY krizi manželství i partnerství (takže není divu, že se rozpadá/rozpadalo tolik svazků uzavřených na základě gravidity nevěsty).
Je úplně jedno, zda je dítě chtěné, nechtěné, momentálně nechtěné či vymodlené. Krize se dostaví dřív nebo později, ve větší či menší intenzitě - někdy přejde bez povšimnutí, v jiných případech partnery roztrhne..., většinou to všichni nějak ustojí, ale projde si tím 98% rodičů, ať už si to přiznají nebo ne...
Krize neznamená jen negativní věc - krize=změna.
Fráze "Změna je život" má něco do sebe - člověk musí procházet změnami, aby se naučil v praxi jinému přísloví: "Co tě nezabije, to tě posílí"  
Stejně jako dítě může působit situace, kdy se toto "miminko" stane školákem, když se rodina přestěhuje na úplně cizí místo, při radikální změně zaměstnání, při ztrátách blízkých... To vše je krize-změna a to vše může rodinu jak rozdělit, tak stmelit...
Jo a nerozumím tomu, proč je v článku jako jediná patologie zmíněná zrovna a pouze pedocentrismus a ne něco jiného? 
|
| Marketa [3 deti] | •
|
(28.3.2011 10:49:02)
taktez jsem po precteni nazvu cekala neco jineho. Z clanku jsem zklamana - u Planavy bych celaka trosku hlubsi a provazanejsi text.
|
|
| susu | •
|
(28.3.2011 11:09:48)
Taky mě to zklamalo. Celkem dost.
|
|
| Winky | •
|
(28.3.2011 11:12:30)
mě teda roztříštěný nepřijde (i když v úvodu mohl autor nahodit ta další stadia vztahu - jestli je teda hodlá dále popisovat).
Souhlasím s tím že příchod dítěte je krize ve smyslu změny (zásadní).
Momentálně mám pocit že jsme dvěma příchody dětí tak nějak ještě propluli (i když do lodi občas teklo), ale teď, dětem je skoro 3 a 6, a nějak se nám tu plíživě rozrůstá ten ...rodičovský centrismus či co. Styl "zařiď, nakup, udělej, buď tu od-do", v podstatě se u dětí míjíme - buď je s nimi jeden nebo druhý, společně málokdy. A i když s miminky to pro mě bylo ultra náročné (nejsem muckací ani miminková) a teď mi to s dětmi přijde již značně pohodové co se náročnosti na vlastní obslužnou péči týče, najednou není tak nějak na nic čas, manžel má práce nad hlavu, stavíme, já když chci něco dělat sama (třeba pár hodin v týdnu pracovat nebo chodit do své školy) tak si přijdu jak žebrák který prosí (případně jako megera která určuje) zda by manžel nemohl být v tu dobu s dětmi (nehodí se to, věčně zapomíná kdy mám hodiny, pořád se kvůli tomu tváří tak že mu to nabourává program). A když už se náhodou u dětí sejdeme, míjíme se v přístupu k nim a já cítím ty jeho vražedné pohledy jak to že si dovoluju reagovat tak jak reaguju, pořád mi říká ať se chovám tak či onak ale já mám prostě svou náturu a taky se nesnažím mu říkat jak se má chovat on..... Nějak mě to poslední dobou SE.E A přiznám se že občas závidím třeba svojí mámě která sice má ještě několik let do důchodu, a navíc chodí na směny do práce, ale... prostě pracuje 8 hodin a pak má PADLA a je fuk co potom bude dělat, víkendy volné, vyvářet nemusí, v podstatě nic nepotřebujou, barák hotový....
|
| Veveruše |
|
(29.3.2011 3:26:20)
My jsme taky pedocentristi (a děti máme taky ve věku necelých 3 a 6 let), ale zatím nám to problém nedělá. Rozdíly ve výchově nejsou zásadní (manžel má sklon být přísnější, ale ne o moc), u dětí se občas sejdeme oba, bavíme se o nich ne proto, že bychom o ničem jiném nemohli nebo neuměli, ale proto, že jsme z nich pořád ještě hrozně nadšení (a myslím, že to nám už zůstane . Nejhorší byl první rok (aspoň pro mě - nejhorší bylo přeorienování z egocentristky na pedocentristku), teď už je to v pohodě, jen se musím zas pomalu víc zaměřit na sebe a manžela...)
|
| Katuka+Vítek11/06+Danek10/09 | 
|
(29.3.2011 13:52:10)
Také to tak vidím. Zatím jsme taktéž ve stavu nadšení.
Souhlasím s článkem v tom, že než mít dítě je dobré se sžít. Tedy u nás to bylo více než nutné. Než jsme se vylízali z rodičovských rozvodů a zahojili rány z tohoto společenského nešvaru vzniklé, uplynulo šest let. Pak následovala ta ekonomická část, mít kam to dítě vůbec dát a i tak jsme si vůbec nebyli jistí. Nakonec to příroda vyřešila tak, že první pokus nevyšel a měli jsme jeden dlouhý rok na to zjistit, že toho prcka opravdu chceme.
Manžel nebyl ten typ křepčícího tatínka. Je jedináček a smířit se, že tu má dítě, bylo mnohdy náročné. Také se musel naučit, že je to mimino nikoli pětiletý človíček a musí přibrzdit v představách co vše už by mohl pochopit. Určitě rok bojoval sám se sebou. Teď už je to táta na plný úvazek. Z kluků je vedle, jediné co mít nebude jsou instinkty osoby, která pečuje celý den a noc. Tedy jedno oko jedno dítě a ještě zvládat něco navíc.
Náš vztah to pozvedlo, protože tu máme plody našeho vztahu, téměř důsledně se snažíme nezanedbávat svůj vztah, hlavně ten fyzický, ačkoli únava nás brzdí. Co druhý syn povyrostl, už nejsem tak miminkovsky upnutá a zvládám část pozornosti přesunout zpět na svého muže.
Jsem tvor zcela nespolečenský a mékoníčky lze realizovat doma a navíc jsem se v rodičovství přímo našla, takže zatím si v tom bahním.
|
|
|
|
| Simona, syn 9, dcera 6 | •
|
(28.3.2011 11:25:41)
Dobrý den, mě naopak článek přišel dost vtipný a celkem trefně popisující. Někdy je dobré určité situace jen popsat, hned se zdají jasnější... Manžel si ještě do porodu syna nebyl úpně jistý jestli je na dítě správná doba. Bylo mu 27 a bydleli jsme spolu 6 let, z toho 2 roky jako manželé. Jeho vyšinutost pokračovala asi do synova půl roku, sice se snažil, ale stejně. Teď je skvělý táta a dobrý manžel a s druhým dítětem vše bylo pro nás oba lehčí. Nedávno mi otevřeně přiznal, co ho drželo v klidu. Že jsem na něj nezapomněla a i přesto, že syn spal 2 roky s náma v posteli, sexuální život neskončil, jen nepokračoval v ložnici :) a mohli jsme se bavit i o jiných tématech než děti :) Snad to spolu zvládnem dál...
|
|
| Roya | 
|
(28.3.2011 11:59:18)
Názvu odpovídá toto: * dokončit složitý proces separace od rodičovských rodin;
* vytvořit relativně samostatnou ekonomicko-provozní jednotku;
* dovršit, pokud se tak nestalo už dříve, přerod soutěživé a leckdy bouřlivé milenecké erotiky v kooperativní lásku manželskou;
* utvářet základy společného životního stylu při respektování a sladění toho, že nejsme jen do sebe zaklíněný pár, nýbrž dokážeme být i každý sám sebou;
* učit se zacházet s vlastními rozladami a též s mrzutým vyladěním partnera /partnerky/.
* A hlavně: ve zdraví, pohodě a vzájemné péči otěhotnět a připravovat se na porod, což se dnes týká i většiny otců přítomných u porodu.
Věřím, že kterému páru se to povede, nemá důvod nebýt dobrými manželi a rodiči (tam je tedy ještě třeba přidat vztah k dětem a buď osobní zkušenost s dobrou výchovou, nebo informovanost). Problémy (ne tragické), které máme např. my po 9 letech manželství a se dvěma dětmi, se odvíjejí právě od toho, že na některých bodech ještě teprve pracujeme...
|
|
| Tenna /2 | 
|
(28.3.2011 13:34:20)
Autor se podle mého názoru nešikovně vyjadřuje. Myšlenky možná nejsou špatné, ale jsou nešikovně podané, styl vyjadřování je natolik komplikovaný a neplynulý, že jsem článek nebyla schopná přečíst do konce, po prvních odstavcích jsem zbytek jen zběžně přelétla očima. Od lidí, kteří veřejně publikují, očekávám jistou stylistickou zručnost, článek určený široké laické veřejnosti by měl být čtivý.
|
| Binturongg |
|
(28.3.2011 16:30:30)
Tenna - přesně! 
Jsem tedy toho názoru, že i článek určený odborné veřejnosti by měl být čtivý
Rozdíl může být třeba v používané terminologii, ale stylistická neobratnost není známkou vědátorství, nýbrž pouze stylistické neobratnosti... 
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)