Jája | •
|
(15.3.2011 7:56:41) Těším se na další pokračování. Ještě se chce někdo vrátit do "starých idylických dob"?
|
Binturongg |
|
(15.3.2011 10:46:09) Jájo - myslím, že existovaly i šťastnější osudy lidí. Přes veškeré šílenosti (myslím dřinu, způsob života aj., pochopitelně nemám na myslí smrt dítěte a jiné hrůzy)tvrdím, že to hodně posuzujeme z dnešního pohledu, a že ta doba, v níž bych V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ ŽÍT NECHTĚLA (ale z politických důvodů - za Pvní republiky bych třeba žila ráda), měla i své světlé stránky...
U autorky se mi velmi líbí nejen její styl psaní, ale i to, že prostě konstatuje, popisuje dobu. Nendává, neprotestuje...tak to prostě bylo. Také se těším na další díly!
|
Jája | •
|
(15.3.2011 11:10:33) Máš pravdu, my to popisujeme z dnešního pohledu. Ale je fakt, že když si třeba holčičky hrají na princezny, tak jsou všechny princezny a která z nich by chtěla být kuchařkou, služkou nebo panskou komornou? Totéž za 1. republiky: byl rozdíl, jestli jsi žila ve městě a rodiče byli středostavovští měšťané, nebo jestli jsi se narodila na vesnici a tvým životním osudem byla tvrdá práce a mnohdy bída. Když vezmu moje rodiče: oba žili za první republiky. Obě rodiny ale žily v domku s doškovou střechou. V rodině otce dostal možnost studovat jen otec, teta zůstala doma a nejvyšším vzděláním byla měšťanka (i to bylo tehdy dost, babička měla jen pět tříd základní školy). Matka nechtěla dřít ani žít na vesnici, proto v 19 letech odešla z domova (až v 19 proto, že předtím byla válka) a pracovala jako ošetřovatelka "u mrzáčků" v Jedličkově ústavu. Maturitu si dodělávala skoro ve 40 letech, to už mně jako mladšímu dítěti bylo 10 let. My se proti tomu fakt máme královsky. I když je fakt, že i dneska jsou chudé rodiny, co obracejí každou korunu.
|
Binturongg |
|
(15.3.2011 13:48:09) Jájo a i dneska dřou lidi v zemědělství jako koně. Soukromníci především! Mají sice techniku a nespí ve stáji, ale zato mají víc polností, zvířat... Někdo to však dělat musel a musí, marná sláva.
A u těch, kdo se zemědělstvím neživí, dodnes platí nepsané pravidlo, že se sklízí seno, otavy, obilí, brambory, oře se, vláčí, seje, zavařuje, stará se o dobytek, řeže se dříví na zimu, skládá se uhlí...od malých dětí po staříky. Ano, není to tak těžké, jako kdysi, ale tehdy lidé neměli srovnání - byli rádi, že jim práci ulehčí zas jiné, tehdejší vynálezy...
|
|
|
|
|