| Marta, 10 let dcera | •
 |
(3.2.2005 9:54:28)
Je mi 36 let a 30let jsem si nedokazala přiznat,že mě v dětství zneužíval vlastní bratranec, o 11 let starší než já.Rovněž jsem si prošla všemi fázemi zmíněnými v článku, obdobím puberty se spoustou nezávazných vztahů na jednu noc,několika krátkodobými vztahy,ale nic z toho nefungovalo,protože "chyba" byla ve mě,měla jsem představu krásné romantické lásky,ale v okamžiku,kdy přišlo na sex,tak jsem si to takříkajíc odležela a potom po mě nebylo vidu ani slechu.
V 21letech jsem se ale zamilovala do svého manžela,musím podotknout,že je o 4 roky mladší než já,a on konečně naplnil tu moji "citovou prázdnotu",a protože jsem věděla, že on je pro mě ten pravý, i sex s ním jsem dlouho oddalovala a myslím si,že jsem udělala dobře.Nikdy předtím jsem ani nevěděla jak vypadá orgasmus a nebyla schopná se někomu citově plně oddávat,až s ním jsem tohle všechno prožila.Na dlouhou dobu jsem si myslela,že můj problém je zažehnán,ale nebyl.Po 13letech si manžel našel milenku a jejich vztah trval asi rok.Když jsem na jeho nevěru přišla zhroutil se pro mě celý svět a přiznám se, hlavou se mi honily i myšlenky na sebevraždu,protože jsem tuto skutečnost nedokázala unést,bylo to ještě o to horší,že jeho milenkou byla moje "dobrá" kamarádka,ale to tady rozvádět nechci.V okamžiku,kdy nastal tento problém,začali jsme mluvit o příčinách a jednou z nich byla i to,"že v sexu musí začít vždycky první on",a měl pravdu,když jsem se postavila sama k sobě čelem,musela jsem si přiznat,že abych začala v sexu první já,musela jsem být vždycky takzvaně "ovíněná",a to jenom proto,abych prolomila svoje zábrany. Vím, že tento problém byl již dříve,ale vždy jsem se vymlouvala na to,že jsem prostě staromodní a podle mně, by měl vždy začínat muž, což jsem samozřejmě lhala sama sobě. No a až v totálním psychickém zhroucení,jsem dokázala říct pravdu nahlas mu,ale hlavně sama sobě a to je to nejdůležitější.A v celé té hrůze, myslím tím zjištění nevěry, kterou jsem procházela a kterou stejně procházím pořád, musím říct, že jsem najednou byla šťastná, šťastná za to, že ze mně po třiceti letech spadl,ten obrovský balvan,skličující "sebeviny"a já si konečně dokázala vážit sama sebe.Vím,že je to obrovsky těžké,říct opravdu nahlas: "ano,když mi bylo šest,znásilnil mě třikrát můj vlastní bratranec",ale věřte když to uděláte,strašně moc se vám uleví a ten život bude najednou daleko smysluplnějším a budete z něho mít i větší radost.
Držím vám všem palce,ať to dokážete.
|
| petra | •
|
(10.8.2005 8:14:25)
Marto,
je mi moc líto, co se stalo, vas prispevek se me velmi dotkl, skoro vych rekla, ze vas obdivuju, jenom nechápu, proc tomu proboha rikate priznani???????!!!!!!???????? Nazvala bych to svereni se, jestli chcete, tak anglicky comming out, nebo jakkoli jinak, ale priznat by se mel spis vas povedeny bratranek!!!! Priznavame se, kdyz neco provedeme. Vy jste nic neudelala, chapete to???????
mám sestru, které se stalo neco podobného, je mladá/malá, ráda bych jí pomohla, já velká sestra si vázne najednou nevím rady, rodice jsou rádi ,ze "se to zasunulo", ale az jí prvni kluk vyzná lásku a bude se chtít sblízit, tak "se to vysune" podle me. bojim se, ze pak nebudu vedet, co delat a jeste vic se bojim, ze si toho ani nevsimnu.
drzim vam palce, urcite citite zradu ze strany manzela, ale on nevedel, co s vami bylo/je, tohle nikoho ani ve snu nenapadne, ze prave jeho zena ma takove trable, vylozil si to jako nedostatek zajmu.
|
| EvčaK | 
|
(10.8.2005 12:22:34)
Petro, jestli můžu trochu poradit, tak až o tom sestra bude chtít mluvit, mluvte o tom. Co nejvíc a probírejte to ze všech stran. Nevím, kolik je jí teď. Možná ještě nechápe všechny sovislosti. Ale kolem 14,15 roku, jí tohle bude určitě hodně trápit. Možná o tom pak zkuste někdy i začít sama. Je smutné, že se většinou rodina k podobným nechutnostem otáčí zády a snaží se dělat, že se nic nestalo. Tím víc ubližuje postižené dívce, příp. chlapci. Protže v nich vzbuzuje pocit, že si za to mohou sami, proto se nic neřeší.
|
| dan | •
|
(5.2.2009 8:54:08)
já bojuju již čvrtýk rokem společně z manželkou ale docházejí mi síly bojím se že dlouho to trvat nebude a budu si muset najít milenku,hodně přátel mi to schvaluje ale nechci zklamat ženu...
|
| šťastnažena |
|
(5.2.2009 18:39:41)
Ahoj Dane, je to hodně těžké, nevím,co poradit, ale je znát, že tě to trápí, když píšeš.. Není asi vhodný prostor, ale kdyby se chtěla tvá žena svěřit (samozřejmě naprosto anonymě, udělala by pro mě dobrý skutek - sbírám důležité informace pro mou diplomovou práci - jsem v 6.ročníku, studuji Psychosociální studia a to, čím si musela projít tvá žena,a co je neomluvitelné, odsouzeníhodné, sprosté, chci sepsat, zdůraznit, že se to děje, a ne to, co provést pachateli, ale to, JAK SE CÍTÍ POŠKOZENÍ, OBĚTI.. ) prosím, kdybyste měli zájem, napište: ganapo@seznam.cz
|
|
|
|
|
| Nena, 3 děti | •
|
(1.9.2005 17:03:56)
I já jsem si něčím podobným v dětství prošla. Odvahu říct to manželovi jsem našla až po 13 letech, utěšoval mě, že teď už na to budeme dva. Bohužel po čtyřech dnech poté jsem přišla na to, že má milenku. Našel si jí na chatu seznam.cz, prý hlavně kvůli těm věcem, které jsem v sexu odmítala. Všechno s ní pak ukončil, jí se to ale asi moc nelíbilo, protože jí za sex dával peníze a o tento zdroj příjmu přišla. Napsala mi dokonce i vzkaz, že jí to všechno o mě manžel řekl a kromě spousty jiných nadávek, kterými mě titulovala, i to že jsem ku..a, když jsem něco podobného dělala dobrovolně. Je pravda, že se manžel teď hodně snaží, kdyby to šlo, možná i to modré z nebe by mi přinesl, ale odpustit mu nemůžu. Moc to bolí.
|
| Nena, 3 děti | •
|
(1.9.2005 17:26:28)
Ještě k mému předešlému příspěvku: dobrovolně jsem samozřejmě nic nedělala, byla jsem znásilněná asi 4x - análně. To jenom milenka mého manžela žila v představě, že když se něco děje opakovaně, musí s tím dotyčná zřejmě souhlasit...
|
| linda.horakova | •
|
(7.12.2005 14:53:27)
Rozhodne manzelovi odpust. Myslim, ze se zachoval hezky a je ti oporou. Na milenku mel castecne narok, protoze chlapi potrebuji sex. Ty jsi ale pro nej nejdulezitejsi. Drzim palce.
Lucka
|
|
| linda.horakova | •
|
(7.12.2005 14:54:00)
Rozhodne manzelovi odpust. Myslim, ze se zachoval hezky a je ti oporou. Na milenku mel castecne narok, protoze chlapi potrebuji sex. Ty jsi ale pro nej nejdulezitejsi. Drzim palce.
Lucka
|
|
|
| Stormina | 
|
(28.11.2006 16:55:14)
I Já jsem si prošla stejnou hrůzou.Bylo mě 8 kdy si můj tatík začal hrát na hrdinu a až za dlouhé 4 roky se přišlo na vše dávala jsem si vinu,že vše jsem zavinila Já.Moje maminka se ke mě po zjištění začala chovat chladně,a tak mě bylo ouvej ,ale vydržela jsem vše taková ovečka strach co ostatní.Když mě bylo 20 našla jsem si nynějšího manžela s kterým mám 3 děti problémy v sexu jsou také a milenka? tak tím jsem prošla také.Vždy mě bylo říkáno než si začneš s klukem tak mu vše řekni měla jsem před manželem jen 2 a jeden mě označil jako k..a která spí s otcem,ale už nikdo nepřemýšlel jaké to bylo a jaké to pro tu holku je.I když manžel semnou zůstal tak to bolí už jsem chodila i k psychiatrovi neb se zjistilo,že mám postiženého syna autizmem a vše co se stalo se odrazilo na mé psychice natolik,že se bojím jít do velkého obchodu a nebo do hromadné dopravy.
|
|
|
| sára 2dcery | •
|
(25.4.2006 12:53:22)
souhlasím se vším co tu bylo napsáno,také jsem tuto věc celá léta tajila a zasouvala ji někam daleko.Až včera jsem se svěřila příteli,poradil mi vyhledat psych.pomoc,ale já se neumím svěrovat cizím lidem.Doufám že to spolu zvládnem je ve všem mojí velkou oporou. Asi se tím vysvělí i spousta meho někdy zvláštního chování.Stejně postiženým držím palce a svěřte se pomáhá to Sára
|
|
| Anonym | •
|
(21.3.2007 21:49:07)
Ahoj. Přetla jsem si vaše příspěvky. Jsem asi trošku atypický případ.Až do 19 let jsem neměla žádné sexuální zkušenosti a po maturitě si na mě vynutil pohlavní styk jeden rodinný přítel, který u nás tehdy přespal. Samozřejmě mi hned řekl, že si to mám nechat pro sebe, jinak ze mě udělá potvoru, která ho vyprovokovala. Moje první reakce byla, že jsem se začala obviňovat, že kdybych byla povolná, nic takového by se mi nestalo. Nakonec jsem si uvědomila, že jsem svobodný člověk a jenom já mám právo rozhodnout o tom, s kým budu spát. Nicméně jsem neměla odvahu říct svému pozdějšímu příteli, proč se třesu kdykoliv se mě dotkne a nakonec uvěřil tomu, že jsem před ním nikoho neměla. Jednoduše mám pořád pocit, že jsem nějak špinavá a že by mě potom přestal chtít. Snažím se s tím bojovat, ale moc se mi to nedaří. Řekla jsem o tom několika kamarádkám, což mi trošku pomohlo. Ale pořád si připadám poznamenaná a špatná. Teď aspoň vím, že v tom nejsem sama.
|
|
| skleněnka |
|
(26.2.2010 11:47:00)
Nevím.. i když jsem si zneužívání přiznala, je mi hůř. Když jsem na to zapoměla, nemusela jsem na to myslet, teď je mi jen zle.
|
| Haskovak | 
|
(28.4.2010 15:05:59)
Ahoj obracím se na vás na všechny s velkou prosbou, jako malá jsem si také prošla zneužívání, dokonce i pokusem o znásilnění!!! do teď jsme to nikomu neřekla. rozhodla jsem se že aby to v sobě nějakým způsobem uzavřela, napíšu o tom svou bakalářskou práci. Doufám, že mi to pomůže uzavřit tu kapitolu svého života už na pořát. sháním Ženy, které si tímto ve svém životě také museli projít, k vyplnění dotazníku. (zcela anonymní)
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)